Pokud chce Příbram na trhu nakoupit produkt, službu nebo provést stavební práci, nemůže to zpravidla učinit jen prostým rozhodnutím jednotlivce nebo samotného vedení města. Většinu zakázek v hodnotě od stovek tisíc až po desítky milionů korun Příbram soutěží s cílem získat maximální hodnotu za peníze vytvářením prospěchu pro společnost a ekonomiku a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí.

V České republice se ročně zadají veřejné zakázky za více než půl bilionu korun. V samotné Příbrami se roční objem zakázek pohybuje ve vyšších desítkách milionů až nižších jednotkách stovek milionů korun. Jde o zásadní objemy veřejných prostředků, se kterými města nakládají, a je třeba věnovat velkou pozornost tomu, jak jsou peníze utráceny. Celá problematika se řídí zejména zákonem o veřejných zakázkách č. 134/2016 Sb., v platném znění (poslední novelizace – č. 174/2021).  

Základní zásady zadávání

Při zadávání veřejných zakázek je třeba ctít několik pravidel, která slouží jako základní vodítko při přípravě, zadávání i realizaci. Jedná se o transparentnost (zajištění průhlednosti a umožnění kontroly), přiměřenost (přizpůsobení podmínek s ohledem na výši předpokládané hodnoty, předmět a složitost) a rovné zacházení a zákaz diskriminace (stejné zadání pro všechny dodavatele). Od nového roku přibyla zadavatelům povinnost u všech zakázek zohledňovat aspekty odpovědného zadávání (sociálně a environmentálně odpovědný přístup a využití inovací). Nejen město Příbram pak musí dodržovat také princip 3E (z anglického effectiveness, economy, efficiency) – tedy efektivnost, hospodárnost a účelnost.  

Veřejnou zakázku je možné zadat hned několika způsoby (různé režimy jsou popsány v přehledu). Podle výše předpokládané hodnoty se veřejné zakázky dělí na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu (finanční limity v tabulce). Z pohledu předmětu lze zakázky členit na dodávky, služby nebo stavební práce.

Nezbytné kroky

Velkou odpovědnost při zadávání představuje stanovení předpokládané hodnoty. Stanovit výši předpokládané hodnoty lze na základě již uzavřených smluv se stejným nebo podobným předmětem plnění, průzkumem trhu nebo jiným způsobem. V některých případech města vycházejí například z katalogu stavebních prací, referencí od jiných měst nebo vlastní kalkulací. Dalším doporučeným postupem je přikročit k takzvaným předběžným tržním konzultacím (PTK). Jde o transparentní nástroj diskutování připravované zakázky s odborníky nebo přímo dodavateli. Samozřejmě zde existuje velmi tenká hranice, kterou je třeba sledovat. Konzultace nesmí narušit hospodářskou soutěž. Z výsledků dotazníku města z loňského roku vyplývá, že PTK hodnotí dodavatelé jako přínosné (67 %), pouze 5 % nepovažuje za přínosné.  

Stěžejní součástí přípravy zadávacího či výběrového řízení jsou zadávací podmínky. Cílem zadavatele by mělo být na jedné straně oslovit maximum účastníků, a zvýšit tak konkurenční tlak, na druhou stranu však města a obce chtějí, aby zakázku realizovala společnost se zkušenostmi, patřičně kvalifikovanými pracovníky, platící svým zaměstnancům slušné mzdy nebo poskytující patřičnou záruku. Mezi zadávací podmínky se tak zpravidla uvádí požadavky na kvalifikaci dodavatel, technické a obchodní podmínky (termíny, sankce, platební podmínky atd.), zvláštní ustanovení, jež souvisejí např. s odpovědným zadáváním. Sem můžeme řadit šetrnost k životnímu prostředí, podporu odborné přípravy učňů či osob se zdravotním postižením, schopnost dodat výrobky fair-trade apod.  

V zadávací dokumentaci je potřeba také specifikovat, podle čeho bude zadavatel hodnotit nabídky. Základním hodnotícím kritériem je ekonomická výhodnost nabídek, kterou může být nejnižší nabídková cena, kvalita nebo kombinace obou parametrů. Dalším kritériem je hodnocení nákladů životního cyklu, které vedle pořizovací ceny zahrnuje další náklady (poplatky, údržba, dopady na životní prostředí či náklady na likvidaci). Nízká pořizovací cena může skrývat vysoké provozní náklady nebo náklady na likvidaci.  

Lidé se občas ptají, proč město nevybírá pouze příbramské firmy, které zaměstnávají místní pracovníky. Bylo by to proti zákonnému ustanovení, kdy v rámci zadávacích podmínek nelze stanovit lokální preferenci (např. sídlo) v určité oblasti. Stejně tak nelze požadovat určitou právní formu nebo stanovovat „bezdůvodné“ podmínky plnění. Legislativa v těchto případech hovoří o zákazu tzv. skryté diskriminace, kdy není možné nastavovat zadávací podmínky „někomu na míru“.  

Zakázky musí být vždy zveřejněny na tzv. profilu zadavatele. Příbram využívá jako svůj profil zadavatele Národní elektronický nástroj, NEN (pochází z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, MMR a je na rozdíl od soukromých profilů zadavatele bezplatný). NEN je dostupný na webu nen.nipez.cz. Na evropské úrovni se informace o veřejných zakázkách publikují v dodatku Úředního věstníku EU (Tenders Electronic Daily – TED), protože do tendrů se teoreticky mohou přihlásit všechny firmy v rámci Evropské unie. Společnosti si zde však mohou vyhledat pouze nadlimitní veřejné zakázky. Všechny nadlimitní a podlimitní zakázky pak musí být zveřejněny také v národním Věstníku veřejných zakázek (vestnikverejnychzakazek.cz).  

Elektronická komunikace (zadání, formuláře, dokumentace, zveřejnění výsledků atd.) jsou klíčovým prvkem a od podzimu 2017 je třeba už vše řešit digitálně s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, kde Příbram nad rámec zákonem stanovených povinností využívá hybridní komunikaci (listinná i elektronická forma komunikace). Kromě elektronických nástrojů jako NEN se využívají datové schránky.  

Proti všem úkonům zadavatele si mohou dodavatelé při splnění zákonem stanovených podmínek podat námitku, pokud se domnívají, že zadavatel nepostupoval v souladu s legislativou. V předepsané lhůtě se obrátí na zadavatele, který pak do 15 dnů musí odeslat rozhodnutí o námitkách (vyhovění, odmítnutí, částečné vyhovění/odmítnutí). Není-li stěžovatel spokojen s vypořádáním námitek, pak může podat návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podávání námitek představuje jeden z častých důvodů pro zpoždění realizace zadávacích řízení. Pokud totiž nejsou vypořádány, nelze s úspěšným dodavatelem uzavřít smlouvu.

Progresivní Příbram

Příbram patří mezi města, která v posledních letech aplikují progresivní metody zadávání veřejných zakázek. Příkladem může být zavedení dynamického nákupního systému (DNS). Tento zvláštní zadávací postup město zavedlo vloni – jako jeden z prvních zadavatelů v republice – v oblasti výstavby, oprav a údržby pozemních komunikací. V letošním roce byl zaveden další DNS, a to na stavební práce související s údržbou a opravami budov v majetku města. DNS představuje otevřenou formu řízení, ke kterému se mohou průběžně přidávat další účastníci. „Tento systém, jehož používání zajišťuje časovou úsporu a menší administrativní zátěž, se nám osvědčil, a proto jsme jej zavedli i v oblasti údržby a oprav městských budov. Cílem je zjednodušení zadávání veřejných zakázek. Díky jednoduchému procesu jsou zakázky přístupné také malým a středním podnikatelům,“ vysvětlil příbramský starosta Jan Konvalinka. Do DNS se potencionální dodavatelé přihlašují prostřednictvím NEN. Aktuálně má město v každém ze zavedených DNS více než 12 dodavatelů různé velikosti od malých místních firem až po velké nadnárodní koncerny.  

V loňském roce se Příbram stala jedním ze zakládajících členů Platformy odpovědného zadávání, jejímž garantem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Platforma představuje volné a neformální sdružení subjektů, které se hlásí ke strategickému přístupu ve veřejném nakupování a ve své praxi implementují odpovědné veřejné zadávání. „Jedná se o hledání témat odpovědnosti v širokém kontextu, jako je podpora zaměstnanosti, podpora malých a středních podniků, nastavení férových podmínek v dodavatelském řetězci, podpora důstojných pracovních podmínek, etické nakupování, podpora vzdělávání a odborných praxí či hledání ekologicky šetrných řešení a příležitosti pro oběhové hospodářství,“ uvedla Radka Škubalová, vedoucí Odboru práva a veřejných zakázek Městského úřadu Příbram. Členové získávají odborné zázemí, zejména metodiky, odborné materiály a vzdělávání. Díky členství v této platformě bylo město s předstihem připraveno na implementaci novely zákona o povinnosti odpovědného zadávání, účinné od 1. ledna 2021.  

Další z novinek poslední doby je přijetí interní směrnice (v platnosti od 1. března), která upravuje zásady zadávání veřejných zakázek. Novela zákona o zadávání veřejných zakázek stanovila zadavatelům povinnost zohlednit při zadávání veřejných zakázek aspekty odpovědného zadávání. „Město Příbram jako člen platformy odpovědného zadávání bylo na novelu zákona o veřejných zakázkách připraveno, dlouhodobě se snažíme ve veřejných zakázkách tyto aspekty aplikovat. Z tohoto pohledu nová směrnice pouze formálně upravuje postupy ve vztahu k odpovědnému zadávání tak, aby byla nová zákonná ustanovení zcela jednoznačně a přezkoumatelně naplněna,“ uvedl starosta Jan Konvalinka. Nová směrnice neupravuje pouze postupy při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, ale formalizuje také interní procesy při zadávání veřejných zakázek v zákonném režimu.

Nejen potkat dodavatele

Další oblastí, ve které město patří mezi průkopníky, je setkávání se a komunikace s dodavateli. K tomuto účelu slouží představení plánu investičních akcí na následující období tzv. Meet the buyer. Tato setkání jsou otevřená pro všechny dodavatele. V loňském roce město na tomto setkání představilo nejen plánované projekty, ale v rámci osvěty dodavatelů je seznámilo s přicházející novelou o odpovědném zadávání a nejčastějšími chybami při podávání nabídek. Akce se z důvodů protiepidemických opatření konala virtuálně a výstup je dostupný online na webu města.  

V neposlední řadě město ve své praxi stále více využívá necenová hodnoticí kritéria. Mezi nejobvyklejší patří zkušenosti realizačního týmu dodavatele (např. Analýza provozování vodohospodářské infrastruktury města Příbram, Rámcová dohoda se zhotoviteli projektových dokumentací na dopravní stavby), environmentální aspekty (např. Výběr zhotovitele pro vyhotovení projektové dokumentace – Čistírna odpadních vod Příbram (ČOV), Výroba a tisk městského zpravodaje Kahan) a sociálně odpovědné aspekty (např. Parkovací dům u autobusového nádraží v Příbrami, Distribuce městského zpravodaje Kahan). Jednou z nejprogresivnějších dosud realizovaných zakázek bylo zadávací řízení na výběr zhotovitele pro Vyhotovení projektové dokumentace pro ČOV, kde město hodnotilo pouze kvalitativní kritéria s fixně stanovenou cenou plnění. Do budoucna má město v úmyslu implementovat hodnocení dovedností klíčových zaměstnanců dodavatele např. formou pohovorů a zavádět smluvní standardy v odvětví.

Rostoucí ceny ovlivňují současné i budoucí tendry

Velkým tématem posledních měsíců je růst cen stavebních materiálů a prací (o desítky až stovky procent), které musí obce a města zohlednit při přípravě tendrů. Situace se dotýká připravovaných veřejných zakázek, probíhajících zadávacích řízení, ale především již realizovaných veřejných zakázek. „Je nutno upozornit, že není povinností zadavatelů navyšovat sjednané ceny, stejně tak je na zadavatelích a jejich finančních možnostech, jakým způsobem budou proměnlivou situaci s cenami stavebních materiálů zohledňovat v běžících veřejných zakázkách, a to i s přihlédnutím k povinnosti hospodárného vynakládání veřejných prostředků, se kterými disponují,“ píše se v nedávném společném stanovisku MMR a ÚOHS k problematice nárůstu cen stavebních materiálů.

Zároveň je evidentní, že některé zakázky nemusí být jednoduché dokončit, pokud se neupraví vysoutěžené ceny. Jde o velmi citlivé téma v tom smyslu, že města musí postupovat s péčí řádného hospodáře a nelze svévolně navyšovat ceny zakázek. Možnosti úpravy cen řeší legislativa, kdy zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku z uzavřené smlouvy, aniž by provedl nové zadávací řízení. Příbram nemá v tuto chvíli v běhu žádné velké stavební projekty, kde by vznikal významný rozdíl mezi vysoutěženými podmínkami a realizovanými náklady. Na spadnutí je však vypsání výběrového řízení pro jednu z největší stavebních zakázek v posledních dekádách – plavecký bazén. A zde bude třeba velmi pečlivě určit předpokládanou hodnotu zakázky a smluvně ošetřit možný nepřiznivý budoucí vývoj cen stavebních materiálů a dodávek po dobu realizace díla tak, aby nebylo ohroženo jeho dokončení. 

Stanislav D. Břeň s přispěním Radky Škubalové a Jakuba Sladkého 

Druhy veřejných zakázek

Zadávací řízení: 

Zvláštní postupy:

Finanční limity veřejných zakázek

Pozn.: platné od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 pro veřejné zadavatele na nižší úrovni