Žijeme v době, kdy všechno kolem nás začíná být „smart“, tedy něco jako chytré. Smart jsou telefony, hodinky, televize, dokonce i větší domácí spotřebiče přestaly být hloupými škatulemi a okouzlují nás svými chytrými funkcemi. Snažit se někoho urazit tím, že přirovnáme jeho inteligenci k automatické pračce se může nyní jaksi minout účinkem.  

Chytrá začínají být i města. Ne, že by doposud byla hloupá a najednou zázračně zmoudřela, ale získávají další a další funkcionality, možnosti a umožňují svým obyvatelům využívat postupy, které bychom ještě před pár lety spíše označili za sci-fi. 

V některých městech pochopili „smart“ řešení i tak, že k lavičkám přišroubovali nabíječku na telefon a zřídili obecní wifinu. Z toho jsou pak pochopitelně nejvíc nadšení náctiletí výrostci, kteří pak zcela bez omezení mohou obšťastňovat kolemjdoucí kvalitním streamem soudobé hudební produkce. To ale není smart městské řešení v pravém slova smyslu. 

Základním konceptem chytrého města je využití digitální, informační a komunikační technologie pro zvýšení kvality života obyvatel. Jde třeba o energetický, ekologický či ekonomický management, o sběr agregovaných dat a jejich využití pro optimalizaci a zefektivnění běžných procesů. Jde také o zjednodušení komunikace občanů s městem. Příbram zejména v té poslední oblasti nezahálí. Ostatně, o různých smart řešeních přímo pro naše město se dočtete na stránkách tohoto čísla Kahanu. 

Rozvoj v oblasti chytrých technologií letí kupředu přímo kosmickou rychlostí. Mám někdy obavu, abychom my, běžní lidé, tomu tempu stačili, a také aby byl všechen ten vývoj jen pro naše dobro. Nejen oheň, ale i smart technologie umí být dobrým sluhou, ale špatným pánem. 

Věřím, že myšlenka smart města bude tím prvním případem. Tedy že bude všem ku prospěchu a zásadně přispěje ke stavu, kdy se občanům bude žít lépe, firmy budou udržitelně prosperovat a instituce efektivně a předvídatelně fungovat. 

Jan Konvalinka
starosta města Příbram