Denně procházíme stejnými příbramskými ulice, každoročně navštěvujeme stejná místa v okolí. Známe ale své město a okolí dokonale a víme, co vše nám může ukázat? Letní průvodce je inspirací pro všechny, kteří budou trávit alespoň část léta doma. Příbram a okolí nabízejí k vidění tolik, že můžeme koronaviru děkovat za to, že letos „nemusíme“ nikam cestovat…

Svatá Hora: Mariánská památka č. 1

Patří k nejvýznamnějším církevním památkám v Čechách, které se hlásí k mariánskému odkazu. Na Svaté Hoře můžete navštívit Baziliku Nanebevzetí Panny Marie s okolními bohatě zdobenými ambity, dříve nepřístupné prostory v rámci Svatohorského poutního muzea (na snímku) nebo zvonici. Kromě péče o rozsáhlý areál, jenž má za sebou generální stavební opravu, se v posledních letech dočkaly zájmu i svatohorské varhany. Jejich nový zvuk si zájemci mohou poslechnout během pravidelných Nedělních varhanních půlhodinek (začínají v neděli od 14.00). V areálu dále nepřehlédněte kamenný sloup na prostranství, sousoší Kalvárie, Mariánskou studánku a památný Svatováclavský dub ze 17. století.

K občerstvení slouží kavárna s venkovním posezením v sousedství prodejních stánků. Na současné podobě poutního místa se významně podílel architekt Carlo Lurago a najdete zde i otisk místních rodáků – autorem soch s názvy Láska, Víra a Spravedlnost nacházejících se ve sloupové galerii svatohorských zděných stánků je sochař Václav Šára. Až k areálu lze dojet linkou č. 6. Zdatnější si při výstupu Svatohorskými schody zkusí spočítat, kolik jich nahoru vede, a vybavit jméno autora návrhu, podle kterého byly schody vystavěny.

Víte, že na Svaté Hoře je evidováno více než 4000 zázraků, které jsou schváleny Vatikánem?

Další informace na svata-hora.cz

Galerie Františka Drtikola Příbram

V historické budově Zámečku-Ernestinu provozuje město vlastní galerii (na snímku) nesoucí jméno slavného rodáka, fotografa Františka Drtikola, jehož fotografie jsou součástí sbírek nejvýznamnějších světových galerií, např. v Muzeu moderního umění v New Yorku. Kromě stálé expozice věnující se fotografově dílu prezentují výstavní prostory především současné tvůrce (aktuálně lesní grafiky mladé výtvarnice Lenky Falušiové). Na moderní umělce zejména z Příbramska je zaměřen také výstavní program Galerie v Potoční (ulici). Pokud vás zajímají expozice spojené s přírodou, a to především s krajinou Brd a parku Barrandien potom si nenechte ujít návštěvu Domu Natura.

Více o aktuálních výstavách na kalendar.pribram.eu, galerie-drtikol.com, dumnatura.cz nebo galerievpotocni.webnode.cz

Hornické muzeum: Sfárejfte do historie

Příbramské muzeum je největším hornickým muzeem v České republice. Procházkou po Březových Horách obsáhnete většinu muzejních vnitřních i venkovních expozic dostupných přímo ve městě. Hlavní březohorské náměstí nese jméno uznávaného báňského experta Jana Antonína Alise, jehož zásluhou se na konci 18. století dostalo místní hornictví z hluboké krize. Tři prohlídkové okruhy – Ševčinský důl, důl Anna a důl Vojtěch – nabízejí pohled do historie hornické architektury a báňského průmyslu, těžké dřiny i běžného života horníků.

Zábavné a oblíbené především dětmi jsou pravidelné jízdy vláčkem na povrchu nebo v podzemí. Pro děti muzeum nově pořádá interaktivní exkurze Prokopské štoly na dole Anna, které se během prázdnin konají každý den kromě pondělka v pravidelných hodinových intervalech od 9.30 do 15.30. Již tradicí se stala Prokopská pouť, která na Březových Horách proběhne v neděli 5. června. Průvod horníků a hutníků vyrazí v 9.00, následuje polní mše u Prokopského kostela. V 14.00 si diváci na nádvoří Ševčinského dolu díky hraným scénkám připomenou výročí 145 let od dosažení světového rekordu 1000 m svislé hloubky na dole Vojtěch. Vstupné do expozic muzea bude v tento den stát symbolickou jednu korunu.

Víte, že původní název dolu Vojtěch zněl Nová jáma?

Podrobněji o skanzenu na muzeum-pribram.cz

Památník Vojna: Lágr na vlastní kůži

Ve střední Evropě ojedinělý vězeňský areál realisticky odráží temnou komunistickou minulost. Tábor určený původně pro německé zajatce posloužil bývalému režimu jako místo pro perzekuci jeho odpůrců, kteří byli nasazováni na práci v blízkých uranových dolech. Vystavené exponáty, „interiéry“ baráků nebo takzvaný bunkr působí velmi věrohodně, a nejsou tak zcela vhodné pro mladší děti nebo slabší povahy. Bezútěšnost místa (včetně někdejšího nechvalně proslulého koridoru na šachtu č. 4 nad Lešeticemi) ostře kontrastuje s okolní přírodní scenérií.

Vojna se nachází uprostřed lesů a z Příbrami se sem po okreskách a lesních pěšinách dostanete příjemnou krajinou na kole či pěšky. To pomůže vylepšit pachuť výletu do nedávné historie, který Vojna zprostředkovává a na niž nemůžeme být vůbec hrdí.

Znáte významné literární „obyvatele“ lágru Vojna – Jiřího Stránského nebo Zdeňka Rotrekla?

Více na webu muzeum-pribram.cz

Nový rybník: Zelená oáza v centru v Příbrami

Multisportovní a rekreační areál je bezpochyby jednou z deviz Příbrami, a také proto do něj v posledních letech míří městské investice. Letošními již viditelnými novinkami jsou roztomilé hobití domky a z kulatin vyřezané posezení pro nejmenší návštěvníky a čerstvě vybudovaný je litorál – umělá mělčina s kamennou stezkou osázená vodními rostliny. Ty by měly do budoucna vytvářet nejen pohledový kout, ale především zlepšovat kvalitu vody v rybníce. Na Nováku rád trávil čas také herec a výtvarník Josef Hlinomaz. Jeho oblibu jazzu inicioval poslech této hudby z prvního gramofonu na kličku, který se jednoho dne na plovárně objevil.

Informace pro návštěvníky na szm.pb.cz

Koupání: Moře to není, ale…

V parném létě je dobré vědět, kde se osvěžit. Doporučit lze příbramský aquapark včetně venkovního bazénu (na snímku), dále stojí „za plavbu“ koupaliště v přírodním areálu Nový rybník.

Kdo má radši ještě přírodnější vstup do vody, vyrazí na Vysokopecký nebo podleský Kášův rybník. Zájemci o smočení v ledově brdské vodě si nenechají ujít koupaliště v Bohutíně, stejně tak stojí za návštěvu koupaliště v Obecnici.

Vnitřní i venkovní část nabízí hořovický aquapark. Kromě plaveckého bazénu se venku odreagujete jízdou na 86metrovém toboganu, na masážních lůžkách či pod vodním hřibem. Není samozřejmě možné opomenout koupaliště v Březnici nebo bio koupaliště v Jincích, kde je čistota vody udržována bez použití chemie, pouze pomocí rostlin.

Čas si udělejte na výlet na Orlík či Slapy.

Kvalitu vody sledujte na stránkách khsstc.cz

Naučné stezky: Přírodou za poznáním

Poloha Příbrami uprostřed krásné a zachovalé přírody svádí k tomu vyjít ven. Aby „obšlapané“ trasy přinesly nové vjemy a inspirovaly k pochodu i děti, vznikají stezky lemované naučnými zastaveními. Lesoparkem Padák vede 2,7 km dlouhá trasa s jedenácti informačními tabulemi pojednávajícími o funkci krajiny a lesa.

Také do historie vás zavede trasa lesoparkem Litavka, na jejímž vzniku se kromě sdružení Ochrana fauny podílelo Hornické muzeum a Státní okresní archiv Příbram. Nečekejte ale nezáživná fakta. Dětem cestu zpestří kvizy a herní prvky. Fyzicky náročnější už je sedmikilometrová lesnická naučná stezka vedoucí k brdskému vrchu Klobouček. Cestou se například seznámíte se současnou i historickou podobou lesnictví a minete několik studánek vybízejících k občerstvovací zastávce. Okolím Padrťských rybníků se projdou ti ještě více zdatní nebo ji můžete projet na kole. Nejprve se ale ke 14kilometrovému okruhu musíte dostat z některého okrajového místa Brd. Odměna v podobě úchvatně nedotčené krajiny ale stojí za námahu.

Do Brd lze vyrazit pěšky i na kole, značených stezek a tras je už dostatek, vždy však s úmyslem být ohleduplný. A ideálně i pozorný. V některých partiích Brdy (výletům do Brd se obsáhle věnoval Kahan 6/2020) nabízejí pohledy, kvůli kterým byste museli cestovat tisíce kilometrů. Půldruhé hodiny chůze od nejbližšího města nebo obce si tak můžete připadat jako v tajze nebo severské tundře.

Trasy hledejte na webech brdyapodbrdsko.cz, poznejpribram.cz, objevbrdy.cz, poznejbrdy.cz, turistika-brdy.cz

Bohutín, Vysoká Pec: Rozhlédněte se po kraji

Pro výhled do kraje nemusíte absolvovat výšlap na některý z nejvyšších brdských vrcholů. Výstup na vyhlídkovou věž Rudolfka (na snímku) vás přesto bude nějaké úsilí stát, měří totiž 40 metrů a zdoláte 193 schodů. Rudolfka je nepřehlédnutelným betonovým monolitem a nachází se na místě bývalé těžní věže dolu 25. únor, resp. dolu Štefánik. Po stopách hornictví na Příbramsku můžete pokračovat na dole Řimbaba. Kromě vyhlídky z rozhledny vám další pohled na místní kraj a jeho obyvatele otevře expozice Muzea mikroregionu Bohutínska.

Další působivou dominantou Bohutína je kostel sv. Máří Magdaleny, od něhož směřuje silnice k obci Vysoká u Příbramě, kam může vaše cesta pokračovat za strhujícím příběhem naší nejslavnější vodní víly.

Otevírací doba a rezervace na hornickypenzion.cz nebo rimbaba.cz

Vysoká u Příbramě: Útočiště Antonína Dvořáka

Inspiraci k napsání své opery Rusalka našel Antonín Dvořák v okouzlující krajině lesů na jih od Příbrami. Dnes je zdejší areál se zámečkem zasvěcen skladatelově památce a kromě přiblížení jeho osoby se věnuje rodině původního majitele hraběte Václava Kounice, který byl Dvořákovým švagrem.

V Památníku A. Dvořáka se nachází také koncertní sál a zájemcům je zpřístupněna posluchárna s desítkami nahrávek Dvořákových děl. Krátká vycházka vás zavede k proslulému jezírku, jehož romantickou vodní hladinu najdete v současném suchém období spíše ve své fantazii. Nejen kvůli památce slavného umělce a jeho smutné hrdinky byste se sem ale měli vydat.

Ve východní části obce Vysoká stojí vila Rusalka. Pozemek se špýcharem koupil v roce 1884 Dvořák od svého švagra a vytvořil zde místo, kde se kromě komponování pouštěl do sadařských a zahradnických prací a choval holuby. Objekt je nepřístupný veřejnosti.

Více o památníku na antonindvorak.cz

Skanzen a špýchar: Jak se žilo na venkově

Skanzen Vysoký Chlumec nacházející se nedaleko Sedlčan a spadající pro příbramské hornické muzeum mapuje rurální historii Středočeské pahorkatiny a středního Povltaví od poloviny 17. až do počátku 20. století. Areál prochází neustálou proměnou a je postupně obohacován o další prvky ilustrující hospodářskou činnost, způsob bydlení a náboženské praktiky vesnických obyvatel. V letošním roce se proto kvůli dokončovacím pracím na podobě skanzenu mění prohlídkové trasy.

Dočasná tolerance přinese návštěvníkům do budoucna zpřístupnění nových staveb – obytného stavení s hospodářským zázemím z Řikova a chlévů z Mokřan. Pokud se nebudete chtít s venkovskými reáliemi ještě rozloučit, můžete zajet do 25 km vzdálené Prostřední Lhoty. Muzeum v barokním špýcharu se věnuje mimo jiné archeologii a dějinám těžby a zpracování zlata (na snímku). Regionu Středního Povltaví se týká i aktuální, tematicky poněkud odlišně zaměřená, výstava o rallye Paříž – Dakar. Autorem fotografií legendárního závodu je novinář Petr Dufek.

Víte, že Nový Knín patřil ke královským zlatohorním městům, o čemž se více dozvíte v místním Muzeu zlata?

Sledujte na muzeum-pribram.cz

Březnice: Za židovskou i křesťanskou historií

Vlak z příbramského nádraží vás do nedaleké Březnice doveze za slabou půlhodinku. Z cílové stanice seběhnete k březnickému zámku, jehož program je přizpůsoben dospělým i dětem. Několik prohlídkových okruhů zpřístupňuje zámecké interiéry, zbrojnici, kapli nebo pohádkový svět tajemných bytostí brdských lesů. Zámek je obklopen příjemným anglickým parkem s rybníky a v těsné blízkosti najdete restauraci a dětské hřiště.

Kousek od zámku se nachází synagoga s expozicí zaměřenou na židovskou kulturu. Židovské ghetto bylo v Březnici založeno v roce 1726 a doposud je zde zachována jeho klasicistní architektura. V památkovém středu města patří k nejvýraznějším stavbám barokní kostel sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského s navazující bývalou jezuitskou kolejí (v ní se nachází stálá expozice Galerie Ludvíka Kuby). Kostel nese opět (stejně jako Svatá Hora) rukopis stavitele Carla Luraga a rovněž jeho bratra Martina. V kostele najdete mnoho ceněných uměleckých děl, mezi něž patří například obraz Františka Xaverského od Karla Škréty. Jméno Lurago je spojeno také s dalším březnickým svatostánkem – kostelem sv. Rocha nacházejícím se na hřbitově.

Pokud se místo vlaku rozhodnete vydat do dvacet kilometrů vzdáleného města na kole, budete po cestě míjet zastavení vedoucí na Svatou Horu. Původní dřevěné kříže nahradily zděné kapličky s vyobrazením svatých. Keramický obraz na kapličce s motivy sv. Václava a Zvěstování Panně Marii pochází od Václava Fürsta.

Víte, že se v roce 1557 na březnickém zámku uskutečnila tajná svatba neteře majitelky Filipíny Welserové a arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského, syna císaře Ferdinanda I.?

Více o památkách na zamek-breznice.cz nebo breznice.cz

Rožmitál pod Třemšínem: Pro milovníky retra

Tříkilometrovým městským okruhem projdete rožmitálské památky i přírodní zákoutí. Procházku zahájíte u kostela na Náměstí s první zastávkou v Podbrdském muzeu. Kromě stálých výstav odhalujících život pánů z Rožmberku nebo hudebního skladatele Jana Jakuba Ryby si zde aktuálně prohlédnete interaktivní výstavu Retrosbírky s unikátními exponáty z padesátých až osmdesátých let minulého století. Trochu více retro je sbírka historických automobilů Aero a ještě hlubší historii můžete prozkoumat v tzv. stodole plné tradičního řemeslného náčiní.

Od muzea vás trasa zavede přes kamenný most a část města zvanou Rožmitálské Benátky. Rybovou ulicí a kolem Podzámeckého rybníka se dostanete do Starého Rožmitálu, kde Ryba poprvé uvedl v kostele Povýšení svatého Kříže svou Českou mši vánoční a kde je na místním hřbitově pochován. Minete (či rovnou navštívíte) Cvokařské muzeum a Alejí Johanky z Rožmitálu se po druhé straně rybníka vrátíte zpět do Rožmitálu na Náměstí a k zámku.

Trasa a muzeum na brdyapodbrdsko.cz, podbrdskemuzeum.cz či rozmitalskyzamek.cz.

Slivice: K památníku poslední bitvy

Do míst, která jsou jedním z posledních svědků bojů druhé světové války, si můžete udělat pěší nebo cyklistickou výpravu. Zvolit lze trasu přes Žežice, Lešetice a Konětopy. Do Slivice vstoupíte lipovou alejí lemovanou kapličkami z původní křížové cesty a vedoucí ke kostelu sv. Petra.

Na vnější severní straně kostela najdete střelu, která na události z 11.–12. května 1945 upomíná a do níž byl v roce 1982 vložen pamětní list. K Památníku Vítězství už je to jen kousek. Po půldruhém kilometru stanete před mohutným žulovými pylony podle návrhu akademického architekta Václava Hilského (postaven byl v roce 1970). Od památníku se pak cestou přes restauraci Hotelu U Milína (s možností občerstvení nebo partie adventure golfu) dostanete do Milína. Okrajem obce se kolem kostela sv. Václava stočíte zpátky k Lešeticím a do Příbrami.

Poznejte víc na milin.cz

Dobříš: Rukavičkářství stále žije

Je známá především svým zámkem v rokokovém stylu, na který se po roce 1945 sjížděli literární intelektuálové. V současnosti je dobříšský zámek v soukromých rukou rodu Colloredo-Mannsfeld, s nímž je toto jméno vázáno od 18. století. Jedinou „vadou“ na jeho dnešní kráse je nepřístupnost Francouzského parku včetně oranžérie a dočasné uzavření expozice zámku. Počítá se ale s finalizací úprav a znovuotevření Francouzského parku v červenci.

Anglický park, stejně jako výstavní prostory a Muzeum hraček, vítají návštěvníky i nadále. Vznik Muzea Dobříš, které najdete hned na hlavním náměstí, byl iniciován především zájmem o to, aby neutichla rukavičkářská tradice provázející město téměř 150 let. Nejnověji si od 10. července, kdy proběhne vernisáž, můžete prohlédnout výstavu k 70. výročí od založení Rukavičkářských závodů Dobříš.

Sledujte otevírací dobu na zamekdobris.cz nebo muzeumdobris.cz

Strž ve Staré Huti: Nejen o Čapkovi

V památníku nacházejícím se ve vesničce v těsné blízkosti Dobříše se seznámíte s předními osobnostmi intelektuálního a kulturního života minulého století: spisovatelem Karlem Čapkem, herečkou a pozdější Čapkovou manželkou Olgou Scheinpflugovou a novinářem Ferdinandem Peroutkou, který letní dům ve Strži často navštěvoval.

Od 4. července si na výstavě s názvem Automobilisté Olga Scheinpflugová & Karel Čapek spolu s jejími aktéry projedete předsvatební cestu do Alp vozem Škoda Popular, kterou absolvovali před 85 lety. Na zahradě domu byl v roce 2013 odhalen pomníček nejznámějšímu foxteriérovi – Dášeňce. V zájmu Čapkových demokratických principů je vstup k památce dovolen i psím návštěvníkům. Projít pak můžete také některý z okruhů Naučné stezky Karla Čapka v délce dvou, sedmi a deseti kilometrů. V památníku zakoupíte (nebo si na webu zdarma stáhnete) pracovní listy pro předškoláky, žáky základních i středních škol, čímž naplníte edukativní účel procházky.

Podrobněji na webu capek-karel-pamatnik.cz

Stanislav D. Břeň

 Mobilní aplikace inspirovaná válečnou tragédií

Geolokační mobilní hra Vyšší princip, vycházející ze skutečných událostí druhé světové války, vás provede historickými částmi Příbrami. Příběh se odehrává během heydrichiády v roce 1942. Sextán příbramského gymnázia Tonda Stočes již několik dní ve škole chybí a jeho spolužáci se rozhodnou zjistit, co se s ním stalo. Hra funguje offline a prostřednictvím kompasu a ukazatele vzdálenosti naviguje hráče k místům, kde plní jednotlivé úkoly, a získávají tak číselné indicie k souřadnicím vedoucím k cíli. Splnit všechny úkoly lze pouze v otevírací době Svatohorských schodů (během léta od 8.00 do 17.00). Hra vznikla jako studentská práce na příbramském gymnáziu v ulici Legionářů.

Víte, že autor knihy Vyšší princip Jan Drda na příbramském gymnáziu sám maturoval?

Stáhněte zdarma v obchodě play.google.com a appstore.com

Další tipy pro pěší výpravy a cyklovýlety:

brdyapodbrdsko.cz 
poznejpribram.cz
pribram.eu
Turistická informační centra

Poznávejte Příbram s permoníky Prokopem a Světluškou?

Příbramské podzemí obývají skřítci Prokop a Světluška. Když se s dětmi vydáte poznávat historii města, nezapomeňte na tyto permoníky. V příbramském informačním centru v Zámečku-Ernestinu si vyzvedněte mapku s místy, která byste měli navštívit a kde získáte nápovědu pro splnění úkolů. Po zodpovězení vás zase v infocentru čeká malá odměna. Leták stáhnete také na poznejpribram.cz.

Kde „potkáte“ příbramské osobnosti

Znáte nejvýznamnější příbramské osobnosti 20. století? Víte, kde žily, tvořily a jaká místa v Příbrami si oblíbily? Věděli jste, že Jan Drda strávil část dětství v sirotčinci, do jakého hostince chodil Antonín Dvořák, co vedle hraní bylo druhou láskou Josefa Hlinomaze, že se Hanuš Jelínek účastnil v Paříži mírových jednání, jaké příbramské skály jako dítě zlézal Pavel Juráček a kde fotil akty i horníky slavný fotograf František Drtikol? V nové publikaci, kterou vydalo Infocentrum Městského úřadu Příbram, najdete odpovědi na položené otázky a mnoho dalších zajímavostí o slavných příbramských osobnostech. Publikace je dostupná i na webu poznejpribram.cz.

TIP: Příbramská zážitkovka

Poznejte naše město s Příbramskou zážitkovkou, která vám umožní čerpat slevy na zajímavých místech.

Jak to funguje? Při zakoupení plného vstupného ve vybraných galeriích, muzeích nebo restauracích získáte zdarma knížku, v níž najdete slevu do dalších zařízení.

Fotografie: Infocentrum Městského úřadu Příbram, Poznej Příbram, Jaroslav Hodrment, Zámek Dobříš, Eva Heyd