Daniel Defoe, člověk, který dal světu postavu nezapomenutelného Robinsona Crusoe, měl jednou prohlásit, že strach z nebezpečí je tisíckrát horší než nebezpečí samo. Upřímně, něco na tom je. Každopádně, bezpečí je jednou ze základních potřeb člověka. To, zda se cítíme bezpečně, má veliký vliv na subjektivní vnímání kvality života. V našich končinách se o pocitu bezpečí v souvislosti s kriminalitou začalo více hovořit až v devadesátých letech, kdy se začaly objevovat první odborné studie. Z nich mimo jiné vyplývá, že ne vždy se vyzkoumaná data o míře vnímaného nebezpečí shodují či překrývají s mapami zobrazujícími zvýšený výskyt kriminálních či jinak závadových činů. 

Obdobně tomu je i u nás v Příbrami. Tradiční místa, kde se někteří lidé „necítí dobře“, jako je oblast kolem koloniálu na Rynečku, oblast pěší zóny Cíl či Čertův pahorek, v policejních statistikách nijak zásadně nevyčnívají nad ostatními lokalitami. Spíše než reálné nebezpečí tu sehrává úlohu vzezření místa, jeho zvláštnosti nebo koncentrace osob se sklony k závadovému chování. 

Kriminalita na území města meziročně stoupla. Stalo se o 74 trestných skutků více než vloni. Ve většině šlo o internetové podvody a tzv. kyberšmejdy. O něco málo klesl počet mravnostních deliktů a poměrně výrazně poklesl počet vloupání do rodinných domů. 

Podrobná data o vývoji kriminality jsou rozepsána v dokumentu s názvem Koncepce prevence kriminality pro roky 2024–2026, který schválilo únorové zastupitelstvo. Součástí jsou i data o průzkumu bezpečí v našem městě. Více o tématu bezpečnosti, o jednotlivých opatřeních a o plánech do budoucna v této oblasti se dočtete v tomto čísle Kahanu, které se rozhodně nemusíte bát otevřít. 

Jan Konvalinka
starosta města Příbram