Příbramská Galerie Františka Drtikola přichystala na léto dvě výstavy. Návštěvníci se blíže seznámí s díly Lenky Falušiové a Ferdinanda Bučiny.

 V příbramské galerii lze aktuálně navštívit dvě zajímavé výstavy. Na jedné uslyšíte šepot kamenů a stromů Lenky Falušiové. Druhá je retrospektivou fotografa a kameramana Ferdinanda Bučiny.

Lenka Falušiová – Hluboko v lese

Když skály začínají průsvitnět a hýbat se, je slyšet šepot kamene a stromy se dávají do řeči o vašich vlastních tajemstvích. Lenka Falušiová patří k lesním chodcům a ve svých velkoformátových kresbách a grafikách nás vede do světa jesenických horských jedlí, kraje rozsáhlých a přirozených jehličnatých lesů, do chladné krajiny Jeseníků, kde často prší, vanou silné větry a v nejvyšších partiích je klima jako za polárním kruhem. Ale autorka nejvíce času tráví v pralese u vodopádů Bílé Oravy, kde rostou staleté jedle. Na první pohled se může zdát, že staré jedlové lesy jsou stejné jako smrčiny, ale, jak sama říká, jedle tolik nepodléhají kůrovci, a hlavně mají jiný, živější a divočejší tvar… 

Lenka Falušiová (1988) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér grafiky I. Jiřího Lindovského a Dalibora Smutného). Od 2015 působí ve Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V roce 2014 získala ateliérovou cenu za celoroční práci (klauzura AVU) a v roce 2015 ocenění Grafika roku (hlavní cena ve studentské kategorii) a 2019 Cenu Nadace Hollar na XXV. na Festivalu komorní grafiky pořádaném Galerií Hollar v Praze. Kurátorkou výstavy je Radoslava Schmelzová. Výstavu můžete navštívit do 12. července.

Ferdinand Bučina – Letní retrospektiva

V archivu fotografa a kameramana Ferdinanda Bučiny (1909–1994) najdeme nejvíce témat věnovaných vztahu člověka a přírody. Jeho první retrospektivní fotografická výstava se uskuteční právě v Příbrami a zahrne rané práce, reportážní cestu na Zakarpatskou Rus z roku 1936, řadu textových i fotografických dokumentů pro soudobé časopisy, ale hlavně Bučinovo stěžejní dílo. 

Hlavní část vytvořil během druhé světové války pod Bílými Karpaty v horňácké obci Javorník a jejím okolí. Přijel sem poprvé v roce 1937 za orchidejemi a kromě nich tu nalezl nevídanou komunitu protestantů, kteří se tu usídlili v sedmnáctém století. Javorník a jeho okolí se pro Bučinu stalo za protektorátu oázou jiného časoprostoru. Archeolog Zdeněk Smetánka rozeznává v jeho fotografiích nástroje, oděvy i zvyky staré několik staletí, a tak nám snímky pořízené za druhé světové války ukazují obraz venkova, který bychom mohli vidět o několik set dříve. V deníku z let 1941/42 si Bučina poznamenal místní pověry: „Žáby jsou jedovaté a pronásledují se. Děcko nesmí žábě ukázat zuby jinak by je spočítala a vypadaly by.“ Kurátorem výstavy je Jan Freiberg. Na podzim 2020 vyjde k výstavě reprezentativní publikace v koprodukci s Galerií Františka Drtikola v Příbrami. Výstava potrvá do 6. září. 

gfd