„Před deseti lety byla městská policie vnímána nejvíce jako nástroj pro dohled nad parkováním, nyní stojíme na zcela odlišných principech,“ říká velitelka Městské policie Příbram Jaroslava Vodičková. Podle ní se především posílila role prevence, strážníci zároveň čelí výzvám v podobě nástupu nových trestných činů nebo agresivnějšího chování pachatelů.

Jak se hlavní poslání a úkoly Městské policie Příbram mění v průběhu času, například v posledních pěti či deseti letech?

Zatímco před 10 lety byla městská policie vnímána nejvíce jako nástroj pro dohled nad parkováním, dnešní pojetí v Příbrami stojí na zcela odlišných principech. Místo pouhé represe se v uplynulých pěti letech investovalo do prevence. Rozpočet MP Příbram se zaměřil na projekty, které aktivně předcházejí trestné činnosti, spíše než aby jen reagovaly na její následky.

Kdy došlo k této změně?

Zásadním milníkem byl rok 2023, kdy jsme otevřeli Centrum prevence kriminality a vyčlenili strážníky, kteří se intenzivně věnují primární prevenci nejen ve školách. Modernizace dětského dopravního hřiště v roce 2024 posunula naše možnosti ještě dále.

V jakém smyslu?

Ve spolupráci s organizací Besip zde strážníci zajišťují dopravní výchovu pro děti z téměř celého regionu Příbramska, čímž zásadně přispíváme k bezpečnosti těch nejzranitelnějších. V rámci celého ORP Příbram (obec s rozšířenou působností – pozn. red.) nabízíme dopravní výchovu pro všechny čtvrté ročníky základní školy s možností získání průkazu cyklisty.

Zmínila byste další preventivní programy?

Navštěvujeme také příbramské mateřské školy, kde je naším hlavním cílem prvotní seznámení dětí s uniformou strážníka. Pro první stupeň základních škol v Příbrami realizujeme v každém ročníku konkrétní program. Jako příklad mohu uvést První pomoc, Bezpečně do školy ze školy, Právní povědomí nebo Pyrotechnika. Naše preventivní činnost se ale neomezuje jen na děti. Další cílovou skupinou jsou senioři a prostřednictvím preventivních programů se s nimi setkáváme pravidelně. Velice nás těší úspěch Seniorské akademie, kterou jsme pro naše starší spoluobčany připravili. O tento projekt je obrovský zájem, proto byl otevřen již jeho třetí stupeň. Realizujeme i značení jízdních kol a dalších předmětů, kdy používáme takzvanou syntetickou DNA, která odrazuje zloděje a usnadňuje identifikaci nalezených věcí. 

Jaký mají tyto programy dopad?

Doufám, že pouze pozitivní. O naše programy je opravdu velký zájem a nejsme schopni všem školám vyhovět, naší prioritou jsou však příbramské školy. Městská policie se postupně stává místem pro ty nejohroženější cílové skupiny. Je to obrovský posun oproti stavu před deseti lety, kdy tato činnost prakticky neexistovala. Zároveň bych ale dodala, že nám však neubývají každodenní činnosti. Strážníci jsou v ranních hodinách na přechodech v okolí škol, v průběhu dne kontrolují parkování, dokumentují vraky a další přestupky třeba v souvislosti s obecně závaznými vyhláškami obce. Rovněž měří rychlost na místech určených Policií ČR, s níž i jinak úzce spolupracují. Při činnosti pomáhají občanům, také záchranářům nebo hasičům. Prioritou však stále zůstává zajištění tísňové linky 156 pro občany našeho města.  

Podle statistik kriminality zveřejňovaných v rámci projektu Bezpečná Příbram se kriminalita v průběhu času mění – v čem vidíte největší rozdíly?

Kriminalita se v průběhu času mění a my na to musíme reagovat. Za mě mohu říct, že naší hlavní rolí u trestné činnosti zůstává zásada „zachytit, zajistit a předat“ – tedy odhalit protiprávní jednání, zajistit místo nebo pachatele a věc předat Policii ČR či správnímu orgánu.

Změnil se „typický“ pachatel?

V dnešní době pozorujeme u pachatelů výrazně větší agresivitu, která je mnohdy umocněná kombinací alkoholu či psychotropních látek. Zatímco v minulosti byla naše práce více o špatném parkování, tedy spíše o dopravě v klidu, dnes jde i o aktivním vyhledávání rizikových situací, jako jsou řidiči pod vlivem návykových látek a podobně. Zde je naprosto klíčová osobní a místní znalost strážníků a rychlé předávání informací s kolegy od Policie ČR. Občané se na nás obracejí stále častěji a výjezdů k incidentům postupně přibývá. Zásadním novým trendem je také masivní nárůst kyberkriminality a její přesun do kyberprostoru, kde se pachatelé skrytě zaměřují na majetek a soukromí občanů.

Něco jste už naznačila, ale jaké situace nejčastěji řeší vaše hlídky? Je to majetková kriminalita, přestupky v dopravě, narušování veřejného pořádku, asistence nebo něco jiného?

Z hlediska naší tísňové linky se nejvíce jedná o zajištění veřejného pořádku na území města. Časté jsou problémy s osobami bez přístřeší spojené s alkoholem, asistence (pomoc seniorům a občanům), spolupráce se zdravotníky a hasiči včetně použití automatizovaných externích defibrilátorů, drobné majetkové delikty v podobě krádeží v obchodech. Může dále zmínit poškozování majetku jako sprejerství či vandalismus, pátrání po osobách, rušení nočního klidu, zatoulaná nebo zraněná zvířata a další.

Jednoho ze čtenářů Kahanu zajímalo, zda ukládáte pokuty za kouření na zastávkách nebo za volné pobíhání psů.

Strážníci tyto přestupky běžně řeší v rámci každodenního výkonu služby. Vždy záleží na posouzení konkrétní situace přímo na místě – strážník má pravomoc rozhodnout, zda věc vyřeší domluvou, nebo přistoupí k uložení pokuty v příkazovém řízení.

Jak spolupracujete s Policií ČR, městem, sociálními službami či dalšími subjekty?

Spolupráce MP Příbram s ostatními partnery je dnes mnohem hlubší než jen občasná výměna informací. Město je v pozici nejen zaměstnavatele, ale zároveň tvůrce bezpečnostní politiky prostřednictvím rozpočtu městské policie. Manažer prevence kriminality je součástí městské policie a společně s vedením města vytváří, následně připravuje a zajišťuje dotační programy. Městská policie se spolupodílí na tvorbě vyhlášek a nařízení, u kterých je důležitá naše zpětná vazba z terénu. Klíčová je pro nás i spolupráce se sociálními službami a neziskovým sektorem. Nezastáváme zde jen roli doprovodu, ale pracujeme preventivně a v případě potřeby přivoláváme na místo k součinnosti přímo odborné pracovníky či úředníky města. Spolupráce s Policií ČR je v našem městě nastavena na velmi dobré úrovni a díky dobře fungujícímu systému předávání informací patří k těm nejefektivnějším.

Máte v současnosti dostatek strážníků?

Městská policie Příbram se v současnosti nachází téměř v plném stavu, který je navázán na rozpočet města schvalovaný zastupitelstvem. Stavy strážníků odcházejících do důchodu či končících ze zdravotních důvodů se nám daří průběžně doplňovat. Případné další navýšení počtu sil by mělo být reakcí na aktuální požadavky vedení města v souvislosti s bezpečnostní situací.

Jak probíhá výběrové řízení na nové strážníky – jaké dovednosti či vlastnosti jsou pro vás nejdůležitější?

Výběrové řízení k Městské policii Příbram je několikastupňový proces, který je ze zákona i z praktických důvodů velmi náročný. Cílem není jen prověřit fyzickou zdatnost, ale především psychickou odolnost kandidátů v krizových situacích. Pokud uchazeč splní zákonné podmínky, prochází několika fázemi. Jako první posuzujeme motivaci uchazeče, jeho vyjadřovací schopnosti, všeobecný přehled a vztah k našemu městu. Fyzické testy prověřují kondici nezbytnou pro výkon služby v terénu. Zahrnují disciplíny jako člunkový běh, kliky, leh-sed a běh na 1 km. Nejde o výkony vrcholových sportovců, ale o prokázání celkové zdatnosti. Následuje psychodiagnostické vyšetření. Tato část je nejkritičtější a neuspěje v ní nejvíce uchazečů. Zde má slovo psycholog, který posuzuje, zda je kandidát schopen zvládnout vysokou zátěž a odpovědnost. V závěru uchazeči podstupují celkový zdravotní stav. Posuzuje ho smluvní lékař přesně podle požadavků stanovených vyhláškou Ministerstva vnitra.

Jak se snažíte motivovat nové uchazeče, aby se přihlásili a zůstali ve službě dlouhodobě?

V dnešní době už není motivace jen o výši platu, ale o celkovém balíčku benefitů, stabilitě a smysluplnosti práce. Vzhledem k tomu, že máme již řadu let plný stav, je naším cílem přilákat v případě potřeby kvalitní zájemce, kteří u městské policie zůstanou dlouhodobě.

Jak vám pomáhají nové technologie, jako jsou kamerový systém ve městě nebo případně některé analytické nástroje pro vyhodnocování rizikových situací?

Moderní technologie, zejména inteligentní kamerový systém a analytické nástroje, umožňují strážníkům v reálném čase detekovat protiprávní jednání a okamžitě vysílat hlídky tam, kde jsou nejvíce potřeba. Osobní kamery či kamery ve vozidlech zajišťují nezvratné důkazní materiály pro řešení přestupků, ale hlavně trestných činů.

Plánuje Městská policie v budoucnu zavádět další technologické inovace – například chytré monitoringy, analytické algoritmy nebo mobilní aplikace?

Budoucnost MP v oblasti technologií postupně směřuje k maximální automatizaci rutinních úkonů a posílení analytického vyhodnocování dat. Cílem nebude jen sledovat obraz, ale nechat technologii, aby strážníky na rizika sama upozorňovala, tedy pokud nám to legislativa dovolí.

Jak se podařilo zavést systém zabezpečeného přístupu do škol?

V současné době máme nainstalovaný první kamerový systém s bezpečnostními tlačítky na jedné ze základních škol v Příbrami a nyní ladíme jeho nastavení. Protože to bohužel dnešní doba vyžaduje, pracujeme na tom, abychom v letošním roce takto vybavili další základní školu.

Vnímání bezpečí veřejností ovlivňuje pocit nebezpečí více než samotná statistika. Nakolik záznamy v mapách kriminality odpovídají průzkumům subjektivního vnímání rizik ze strany občanů?

Mapy kriminality a subjektivní vnímání občanů se často rozcházejí, protože statistiky zachycují pouze nahlášené delikty, zatímco občané vyhodnocují riziko podle viditelných projevů nepořádku, jako jsou vandalismus nebo přítomnost problémových skupin. Zatímco mapy mohou ukazovat relativní klid, subjektivní pocit ohrožení v konkrétních lokalitách často pramení z nedostatku osvětlení či samotného sociálního neklidu. 

Stanislav D. Břeň

Jaroslava Vodičková

U městské policie, která je zřizovaná městem Příbram, působí od července 2007. Předtím pracovala jako komisařka Policie ČR. Vystudovala Policejní akademii ČR se zaměřením na obecní policii.

Kriminalita na Příbramsku

V roce 2025 došlo na Příbramsku k mírnému nárůstu kriminality. Bylo spácháno celkem 1770 trestných činů (2024: 1701), objasněno bylo 50 % případů. Na Obvodním oddělení Příbram loni evidovali 1007 trestných činů, což je téměř 57 % z celkové kriminality. Nejvíce se na kriminalitě podílí majetková trestná činnost – témě 53 % z celkové kriminality. Nejčastější majetkovou trestnou činností tvoří vloupání do ostatních objektů a krádeže věcí z vozidel. Policisté dále evidovali 212 podvodů převážně v kybernetické oblasti (nárůst o 49 případů). Podvody v online prostoru tvoří 12 % z celkové kriminality. Násilná trestná činnost klesla o 13 % (ze 114 na 99 případů) a objasněnost činila 62 %. Loni došlo k jedné vraždě a k jednomu pokusu vraždy. Počet hospodářských trestných činů stoupl z 93 na 109. U mravnostní kriminality došlo k nárůstu z 20 na 37 činů, z toho je celkem 16 případů znásilnění. Kriminalistům se podařilo odhalit 36 případů trestného činu nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů. Častými případy, které policisté řešili, byly: maření výkonu úředního rozhodnutí, ohrožení pod vlivem návykové látky, zanedbání povinné výživy, poškození cizí věci a sprejerství.

Zdroj: Policie ČR