I když lidé v Česku velmi dobře třídí některé druhy odpadu, například PET, stále platí, že polovina „komunálu“ končí na skládkách. V následujících letech bude třeba tento trend zvrátit. Důvod spočívá v potřebě chránit chřadnoucí životní prostředí, ale také v obřích ekonomických ztrátách. Velkou část komunálního odpadu lze nadále třídit a recyklovaný odpad takzvaně materiálově využít. Tedy znovu jej zapojit do prvovýroby v souladu se základními principy cirkulární ekonomiky.

I když skutečnost, že polovina komunálního odpadu v ČR se dostává jen na skládku, je známa dostatečně dlouho, trvalo nakonec šest let, než došlo ke konsenzu a uzavření legislativního procesu spojeného s odpadovým zákonem. Na začátku prosince tak Sněmovna Parlamentu ČR schválila nový balíček odpadové legislativy. Ten se stal účinným v rekordně krátkém čase, tedy již od 1. ledna 2021. Balíček zavádí mnoho novinek a podle jeho předkladatele – Ministerstva životního prostředí – přináší „moderní trendy v nakládání s odpady“. Důraz je kladen zejména na zvýšení poměru třídění všech typů odpadů, posunutí takzvaného recyklačního bodu (prakticky tedy zvýšení podílu využití odpadů ve smyslu materiálové recyklace), odklon od skládkování a větší soulad s evropskými ekologickými cíli.

Česko i Příbram musí zabrat v třídění

Jaké jsou konkrétní cíle pro Českou republiku? Země se zavázala, že za pět let bude recyklovat (nikoliv jen třídit, ale i dále smysluplně využívat) veškerý svůj komunální odpad z 55 procent. Podle údajů za rok 2019 se to celorepublikově daří ze 41 procent, v Příbrami je to zhruba na stejné úrovni. „K výpočtu tohoto poměru se dají využít různé metodiky. Na Technických službách považujeme za správný ten výpočet, který zahrnuje všechny vytříděné nebo později dotříděné složky odpadu. Potom je poměr za Příbram 39 procent vytříděného odpadu,“ řekl Libor Michvocík, zástupce ředitele Technických služeb města Příbrami. Už v roce 2030 by přitom Česko mělo recyklovat 60 procent komunálního odpadu, za dalších pět let ještě o dalších pět procentních bodů více. 

Za méně než deset let bychom tedy měli být schopni v průměru recyklovat dvě třetiny veškerého vyprodukovaného komunálního odpadu. Na sklonku loňského roku k tomu ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl: „Vzhledem k tak ambiciózním cílům potřebuje ČR zrychlit, respektive přehodit výhybku, a jak pevně věřím, s novou legislativou to konečně půjde. Navíc není důvod odpady sypat na skládky, pro moderní společnost představují zdroje, jejichž využitím ušetříme primární suroviny a naše životní prostředí.“

Zabere finanční motivace?

V souladu s evropskými recyklačními cíli nový zákon o odpadech zavádí postupné zvyšování poplatku za ukládání využitelných a recyklovatelných odpadů na skládky, a to ze současných 500 korun za tunu uloženého komunálního odpadu na 800 korun v roce 2021, v roce 2023 na 1000 korun, v roce 2025 na 1500 korun až na 1850 korun v roce 2029. Podle představ ministerstva právě finanční motivace může přispět k výraznějšímu odklonu využitelných a recyklovatelných materiálů ze skládek a nastartování recyklačního průmyslu. 

Nový odpadový zákon je pro některé občany i organizace zároveň zklamáním. Posouvá totiž datum konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů, a to ze současného roku 2024 právě do zmiňovaného roku 2030. Za posunem stojí úspěšný lobbing ze strany měst a obcí a některých podnikatelských svazů. Ty vyjadřovaly obavu, že na změny nedokážou rychle reagovat. Ministerstvo věří, že vlivem odkladu bude možné vybudovat infrastrukturu pro třídění a recyklaci odpadů a že průmysl i municipality budou moci lépe využívat druhotné suroviny.

Třídit se slevou

V novém zákonu o odpadech se počítá s takzvanou třídicí slevou. Při projednávání ve sněmovně zákonodárci prakticky změkčili dopad zmiňované finanční motivace. Díky schválené podobě by podle ministerstva životního prostředí nemělo dojít k významnému zvýšení skládkovacího poplatku. Na třídicí slevu dosáhnou všechny obce a bude pouze na nich, jak dlouho tuto slevu budou v daném roce čerpat. Třídicí sleva bude vztažena k množství odpadů uložených na skládky za rok a obyvatele. 

V souvislosti s poplatky je třeba zmínit, že takzvaný poplatek za popelnice Příbram od Nového roku zvýšila. Podle radnice k tomu vedly rostoucí náklady na likvidaci odpadu. Výše poplatku se totiž počítá ze skutečných nákladů předešlého roku. V Příbrami podle dat z roku 2019 vychází poplatek ze skutečných nákladů na 590 korun za poplatníka a rok. Příbramští zastupitelé nakonec schválili výši poplatku na „kulatých“ 600 korun. Příbramský starosta Jan Konvalinka vysvětlil: „Posledních pět let zůstával poplatek za odpady v nezměněné výši. Náklady stoupají, a proto je třeba poplatek upravit. Jak bylo při jednání zastupitelstva zřejmé, ztotožňuje se s tímto krokem většina zastupitelů. V budoucnu se budeme muset připravit na to, že s měnící se legislativou a velmi zpřísňujícími se podmínkami pro města a obce budeme muset s největší pravděpodobností přikročit k dalším úpravám ceny.“ 

Problematika třídění odpadu a výše poplatků zůstává častým předmětem debat nejen městských zastupitelů. Někteří občané argumentují tím, že město nemusí zvyšovat poplatky, protože dostává zaplaceno za odpad, který obyvatelé a firmy vytřídí. Platby za separovaný odpad odpovídají celosvětové poptávce po surovinách a ta se stále mění. Rovněž některé země (například Čína), které v minulosti odebíraly velkou část odpadu z Evropy, přijaly přísnější kritéria a přijímají výhradně odpad, který využijí jako budoucí surovinu. Vznikají proto recyklační jednotky přímo v Evropě a hledají se nové možnosti využití recyklovaného odpadu v místě vzniku. To vše ovšem přináší zvýšené náklady. „V minulosti byl tříděný odpad od měst a obcí vykupován, dnes naopak platíme za každou tunu vytříděného a odevzdaného odpadu. Nyní se mnozí začnou zamýšlet nad tím, zda má cenu třídit. Ano, má. Třídit odpady je třeba ne z ekonomického, ale především z ekologického hlediska,“ doplnil příbramský starosta.

Zaplatím jen za „svůj“ odpad

Lidé, kteří se chovají ekologicky, třídí důsledně odpad, přemýšlejí o tom, jaké zboží si koupí, logicky většinou nevyužijí kapacitu své popelnice. Někdy celé týdny i měsíce. A pak se ptají, zda by ekologický benefit neměl provázet také finanční užitek. Stručně řečeno, zda by neměli platit pouze za odpad, který opravdu vyprodukují. Tento systém se označuje jako PAYT (z anglického pay as you throw; zaplať, kolik vyhodíš). Nově účinný odpadový zákon motivuje obce k tomu, aby právě podobné systémy zaváděly. Podle statistik ministerstva je nyní v určité podobě využívá 15 procent měst a obcí. Příbramský starosta Jan Konvalinka k tomu řekl: „Dokážeme si to představit u rodinných domků nebo menších bytových domů. Ale v případě sídlišť s desítkami bytových jednotek v jednom vchodě to je podstatně obtížnější. Každopádně systém PAYT se budeme snažit v nějaké podobě také zavést.“ 

Objem komunálního odpadu lze výrazně snížit také tím, že vhodné odpady skončí na domácím nebo komunitním kompostu. Podle odhadů až třetinu komunálního odpadu tvoří organický odpad, jenž lze kompostovat. Příbram provozuje vlastní kompostárnu a ve vegetačním období umísťuje v ulicích hnědé kontejnery, které jsou určeny právě pro trávu, listí, zbytky vajec, zeleniny či ovoce nebo kávovou sedlinu (do těchto kontejnerů se nesmí ukládat živočišné produkty). Před třemi lety Příbram realizovala dotační projekt, kdy zájemci dostali k pětiletému pronájmu kompostér.

Od lineárního k cirkulárnímu

V lineárním modelu životnosti produktu představuje odpad poslední fázi. Cílem je změnit lineární model v cirkulární. Tedy odpad nebo komponenty po rozebrání výrobku se stávají základem pro výrobek nový. I když někteří namítají, že jediným opravdu efektivním nástrojem proti dalšímu drancování planety je celkově snížit spotřebu, všeobecně má ve vyspělých státech prim právě cirkulární princip. Ten není možný nejen bez využívání odpadů, ale také bez toho, aniž by sami výrobci dodávali kvalitnější a recyklovatelné výrobky a obaly. Tomu mají napomáhat zásady ekomodulace nebo ekodesignu, které už v samotném návrhu zohledňují potřebu recyklovatelnosti výrobků a obalů po uplynutí doby jejich životnosti (což například u obalů pro rychlé občerstvení může být už po několika minutách). Spolu s novým odpadovým zákonem tak českým parlamentem prošel i nový zákon o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech. I ustanovení těchto norem se budou stále více promítat do způsobu, jak v Příbrami nakládáme s odpady. 

Stanislav D. Břeň 

Každý týden se z Příbrami vyváží

• 3706 popelnic 110 litrů;
• 1005 kontejnerů 1100 litrů (občané a firmy);
• 41 kontejnerů 6000 litrů.

Zdroj: TSMP 

Dvě dekády třídění v Příbrami

Do systému směru tříděných složek společnosti Eko-kom se Příbram zapojila v roce 2002. Tehdy se začal separovat papír (modrý kontejner), barevné (zelený) a čiré (bílý) sklo a plast (žlutý). Za tři roky k tomu přibyl nápojový karton (oranžový). Od roku 2014 se třídí bioodpad a v roce 2018 bylo za tím účelem po Příbrami rozmístěno 141 hnědých kontejnerů. Nyní se sbírá také textil, elektroodpad (červené), kov včetně hliníku (šedý). Sběrný dvůr disponuje nádobami na kolekci jedlých olejů a tuků. Nyní má Příbram 106 stanovišť tříděného odpadu. Od roku 2019 svážejí Technické služby také domovní nádoby na plasty a papír, a to ze 150 adres.

Zdroj: TSMP

123 768 litrů ropy Příbram ušetřila v roce 2019 díky ukládání nefunkčních elektrických přístrojů do červených kontejnerů nebo na sběrný dvůr. Úspora takového množství ropy se rovná spotřebě stejného množství potřebného k ujetí 1 820 128 kilometrů v běžném osobním automobilu.

Zdroj: Asekol

Svoz bioodpadu probíhá během vegetační sezony.

Příbram má přes stovku stanovišť tříděného odpadu.