V polovině prosince se v Galerii Františka Drtikola otevřela nová část galerie – Měkká aréna od Vojtěcha Rady a v sousedních prostorech výstava obrazů Josefa Bolfa Spannungsbogen a Daniela Vlčka The Next Song. Práce obou malířů byly v roce 2015 inspirací pro vznik prvních uměleckých děl ve virtuální realitě v ČR. Měkká aréna nabídne divákům i další díla ve VR, která se budou postupně obměňovat.

Funkční socha od Vojtěcha Rady slouží jako herna pro prezentaci virtuální reality v současném vizuálním umění, funguje rovněž jako autonomní dílo. Vojtěch Rada zkombinoval princip arény s měkkým útulným pokojíkem. V rolích architekta a sochaře reaguje na poptávku zadavatele – vytvořit nepřehlédnutelný symbolický objekt pro prezentaci nového média. Ovšem v souběžné roli umělce s ironií sobě vlastní navrhl a vlastnoručně postavil Vojtěch Rada z MDF desek, zvukové a drcené pěny, bavlny a kovové konstrukce dílo evokující dort.

Měkkost digitálního prostředí

V prostorové instalaci tak navazuje na řadu svých digitálních prací, ve kterých problematizuje statut architekta a v použitých materiálech odkazuje na „měkkost“ digitálního prostředí. Zároveň je však stále architektem dbalým funkce – měkkým polstrováním chce ochránit diváky oslepené virtuální realitou před nárazem do reálných bariér své sochy. 

Výběr vystavených prací Daniela Vlčka a Josefa Bolfa je podřízený dílům ve virtuální realitě Spannungsbogen a The Next Song, po nich je také dvojvýstava pojmenována. Vyškrabávané obrazy autorů se staly inspirací pro vznik uměleckých děl ve virtuální realitě. Bolfovy temné obrazy z prostředí interiérů i exteriérů pražských sídlišť posloužily jako základ pro virtuální realitu Spannungsbogen, na které se Bolf spolu s Vojtěchem Radou v roli 3D architekta podílel v roce 2015 a 2019. Spannungsbogen je jediným českým dílem na mezinárodní výzkumné platformě věnované vizuálnímu umění ve virtuální realitě Radiance. 

Vibrující vyškrabávané obrazy Daniela Vlčka a jeho nástěnné malby z Galerie Na shledanou podnítily vznik virtuální reality The Next Song (2015), pohyblivého a pulzujícího černobílého interiéru s tunelem do světa za oponou. Daniel Vlček je spolu s Ewelinou Chiu pod značkou ba:zel také autorem hudby pro Spannugsbogen i Next Song. Josef Bolf je autorem libreta pro Spannungbogen, sám se také ujal hlasového doprovodu. Vzniku Měkké arény předcházel workshop pro děti z příbramských škol, který se konal na jaře 2020.

Kohoutí aréna

Ve vestavbě o rozměrech tři krát tři metry bude zařízení na virtuální realitu. Prostor je koncipovaný jako kohoutí aréna a zčásti jako měkký vypolstrovaný pokojík. Divák bude vnímat očima pomocí 3D brýlí, zvuk uslyší z reproduktorů a pohybovat se bude pomocí ručních ovladačů. Po obvodu arény je mantinel, přes který ho budou sledovat další diváci. Uvidí jednání hráče v reálné aréně, ale rovněž budou moci sledovat na monitoru jeho počínání uvnitř digitálního prostředí. 

V zahraničí se virtuální realita stává pro autory z oblasti vizuálního nebo filmového umění běžným experimentálním prostředím. Například Mezinárodní filmový festival v Benátkách v roce 2019 vyčlenil virtuální a rozšířené realitě celý ostrov Lazzaretto Vecchio, kde bylo možné zažít ke stovce uměleckých děl ve VR z celého světa. Jednotlivá díla byla prezentována v autonomních stylizovaných kójích, reálné prostředí totiž zesiluje zážitek z virtuální reality. Některá z děl uvedených v Benátkách se v budoucnu stanou dočasnou součástí expozice VR Galerie Františka Drtikola, na výběru dalších prací spolupracujeme s Tinou Sauerleander, německou kurátorkou zaměřenou na digitální média. 

Jan Freiberg, Galerie Františka Drtikola

Josef Bolf je vedoucí pedagog Ateliéru malířství III na Akademii výtvarných umění v Praze, vystudoval tamtéž, v ateliéru malby Jiřího Načeradského a v ateliérech grafiky u Vladimíra Kokoliy a Vladimíra Skrepla. 

Daniel Vlček prošel ateliérem Martina Mainera na Fakultě výtvarného umění v Brně a ateliéry Veroniky Bromové a Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze. Je stejně aktivním hudebníkem jako malířem a své znalosti a prožitky z vlnění zvuku přenáší do své vizuální tvorby. 

Vojtěch Rada je multimediální umělec – architekt, sochař a digitální designer. Vystudoval Ateliér sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a Školu architektury prof. Emila Přikryla na Akademii výtvarných umění v Praze. Mezi jeho větší práce patří spoluúčast na vítězném projektu Maďarského pavilonu na 17. Mezinárodní bienále architektury v Benátkách pod názvem Othernity.