„V poslední době tolik skloňované klimatické změny stromy opravdu trpí, odumírají ve velkém počtu,“ říká městská sadovnice Daniela Wagnerová, která má v Příbrami na starost péči o zhruba patnáct tisíc stromů. V době vegetačního klidu rozhoduje o výsadbách, plánuje nové projekty a zároveň posuzuje i kácení, bez kterého se městská zeleň neobejde. V rozhovoru vysvětluje, proč se péče o stromy mění, jak Příbram využívá „přírodní klimatizaci“ a které druhy mohou přežít budoucnost poznamenanou horkem i nedostatkem vody.

 

Nacházíme se v době vegetačního klidu. Jaké jsou hlavní úkoly městské sadovnice během celého roku?

Pokud začneme aktuálním obdobím (polovina prosince – pozn. red.), tak kromě různých projektů města je třeba vysázet cibuloviny, stromy a keře, naplánovat letničkové záhony a všechny výsadby na příští rok. Doposud vše vykonávaly Technické služby města Příbrami (TS), od příštího roku budou tyto práce částečně provádět zahradnické firmy. Nově vysazené záhony a péče o ně, profesionální řez dřevin ve městě, výsadba a tříletá následná péče, to vše přechází pod čtyři subjekty, které máme ověřené jako spolehlivé partnery.

 

Proč dochází k této změně?

Rádi bychom průběžně ve městě realizovali nové trvalkové a smíšené záhony, nové výsadby dřevin. Důležité po založení jsou první roky, kdy se péče násobí. Je to nadstavba nad běžnou práci TS. Tímto krokem budou TS přebírat již zapojené plochy, zapěstované stromy, které dál zůstávají v jejich péči v rámci rozsáhlé zeleně města.

 

Během zimy stromy u cest trpí zejména při solení. Jaké jsou další rizikové faktory i v průběhu dalších částí roku?

V poslední době tolik skloňované klimatické změny stromy opravdu trpí, odumírají ve velkém počtu.

 

Kde se to konkrétně děje?

Lze zmínit třeba javory v ulicích Politických vězňů, Kladenská nebo Obránců míru. V zimě vegetaci ohrožuje zasolení, v létě velká horka, a hlavně dlouhá období bez vláhy. Mnoho nově vysazených stromů i přes zálivku v prvních letech usychá.

 

Co s tím můžete z pozice městské sadovnice dělat?

V každém novém projektu města se snažíme, pokud to jde, o prosazení prvků modrozelené infrastruktury. Propustné povrchy, svedení vody do zelených částí, různé svejly a průlehy. To vše pomáhá stromům přežít.

 

Při vegetačním klidu lze realizovat kácení, což vyvolává kritiku některých obyvatel. Proč se k němu přistupuje a jaká má pravidla?

K péči o stromy neodmyslitelně patří i kácení. Vycházíme z pasportu zeleně z roku 2020, který všechny stromy ve městě na pozemcích města popsal a zhodnotil. Řešíme i aktuální stav dřevin, některé jsou nemocné, suché, nevhodně vysazené. Stromy jsou z dálky krásné, vitální, ale při bližším pohledu mají špatné větvení nebo hnilobu ve kmeni a v kosterním větvení a hrozí jejich rozlomení nebo selhání. Tyto stromy ve městě nemůžeme nechat kvůli bezpečnosti. U těch významných, letitých a senescentních, tedy stárnoucích, jsme začali provádět tahové zkoušky, které vyhodnotí jejich stabilitu a nutnost aktuálního kácení.

 

Příbram působí jako poměrně „zelené“ město. Je to správný dojem?

V Příbrami roste asi 15 tisíc stromů. Je to hodně, ale bohužel většina z nich není úplně ve formě. Vlivem neexistující dlouhodobé a důsledné péče, a zejména v důsledku stavební činnosti, jsou stromy špatně rostlé, s hnilobami, které do nich vnikají poškozeným kořenovým systémem nebo nevhodným ořezem. Východiskem je pečovat o stromy hned po jejich vysazení, po třech až pěti letech provádíme výchovný řez, který strom zapěstuje do správného tvaru a do budoucna vyřeší spoustu problémů. Také je vhodné včas vyvětvovat stromy v průjezdném nebo průchozím profilu, průměr odstraňované větve by neměl být větší než deset centimetrů.

 

To je z důvodu bezpečnosti?

Je to spíše prevence. Větev, která míří nad silnici nebo nad chodník, má nyní průměr osm centimetrů, za pár let bude mít 20 centimetrů a auta pod ní neprojedou. Musí se řezat včas u mladých stromků, aby se předešlo jejich poškození v budoucnu. Čím větší rána, tím hůře ji strom zacelí, a vzniká tak příležitost vniknutí mycelia hub nebo infekce do kmene. Ta strom postupně ovládne.

 

Ve Svatohorském sadu si lidé mohou zasadit nebo adoptovat strom. Před pěti lety město ohlásilo iniciativu Rodinný strom, občas se i v Příbrami objeví nabídky různých celostátních organizací ohledně sázení stromů. Jaký je o tuto aktivitu v Příbrami zájem? A je z pohledu vás jako odbornice vůbec žádoucí?

Spolek Svatohorské sady provádí výbornou práci, sad pod jejich rukama znovu ožil a podle mě je jejich největší přínos osvěta a zapojení obyvatel Příbrami do této činnosti. Adopce stromu v sadu pomáhá spolku v další péči o sad.

Město vysadilo pod patronací Nadace Partnerství z Brna Alej svobody u Zavržic, kde si mohl každý zasadit svůj strom. Alej spojuje tři Vojny – památník v bývalém pracovním táboře, vrchol hory a stejnojmennou osadu, to vše pro připomenutí křivd a pohnutých osudů lidí v nesvobodných dobách naší historie.

Nabídky výsadby Rodinného stromu zatím mnoho obyvatel nevyužilo, máme jich ve městě zatím pět. V případě zájmu se mohou obrátit přímo na mě a společně vybereme místo a vhodný taxon třeba na místo blízko jejich bydliště. Pokud dovolí prostor a infrastruktura sítí.

 

Zapojují se do péče o zeleň i občané, školy nebo místní organizace? Co byste doporučila obyvatelům, aby přispěli k udržení krásné a zdravé městské zeleně?

Občané se zapojují do akcí jako Ukliďme Česko, školy pomáhají ve svatohorském sadu. Při nominaci Svatohorského dubu do akce Strom roku, která bohužel nedopadla, byla domluvena podpora všech škol, školek i umělecké školy. V roce 2025 proběhla akce Cibuloviny do škol, kdy se žáci mohli názorně dozvědět vše o tom, jak vyroste třeba tulipán. Občané mohou v rámci svého společenství vlastníků jednotek požádat město o pronájem pozemku před jejich domem a po dohodě s TS a Odborem životního prostředí si vysadit svůj záhon, živý plot a podobně. Možnosti, jak zlepšit své okolí, jsou, a někteří je využívají.

 

Jak se staráte o historické stromy či památné solitéry ve městě?

V intravilánu města máme nejznámější Svatohorský dub, který byl nedávno ošetřen bezpečnostním a zdravotním řezem opět za pomoci Nadace Partnerství. Dvě památné lípy u březohorského kostelíka jsou průběžně ošetřovány, kromě ořezů zde byly provedeny kořenové injektáže, které zlepšují prostředí v oblasti kořenů. Provzdušnění a dodání směsi biouhle, vermikompostu a mykorhizy má stromu pomoci rozvinout kořenový systém a lépe prosperovat na stanovišti. Toto ošetření proběhlo i u dalších stromů, například lípa na náměstí J. A. Alise, javory na náměstí T. G. Masaryka, břestovce v Žežické ulici, borovice a sakury na náměstí 17. listopadu.

 

V souvislosti s klimatickou změnou, respektive oteplováním bude zeleň ve městech sehrávat stále podstatnější roli ve schopnosti ochlazovat okolí. Při termovizním měření jsou patrné rozdíly mezi rozpálenými budovami či chodníky a korunami stromů i v řádu desítek stupňů. Má Příbram představu, jak využívat tuto „přírodní klimatizaci“?

Stromy opravdu takto fungují, známe všichni rozdíl mezi rozpálenou dlažbou a parkem. Samozřejmě potřebujeme vzrostlé stromy, které však jinak docela překáží. Nemáme kde parkovat, potřebujeme další připojení internetu, a ještě z nich padá listí nebo šišky! Myslím, že je třeba opravdu začít zodpovědně plánovat, co a kde postavit, vykopat nebo navrhnout. Žádná stavba, jakkoli prospěšná, by neměla významným způsobem zasáhnout do zeleně, zejména do dřevin včetně jejich kořenového systému. Snažíme se vždy nalézt se stavebníky kompromis, který dřeviny, pokud je to možné, ochrání.

 

Mění se s postupnou změnou klimatu skladba vysazovaných stromů? Které druhy stromů a keřů jsou podle vás pro Příbram nejvhodnější a proč?

Město Příbram je členem Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Tato nezisková organizace pořádá různé semináře, workshopy či konference Téma sortimentu bylo právě řešeno na poslední konferenci v Luhačovicích. Názorů je mnoho.

 

Jaký je ten váš?

Podle mě je důležité mít rozmanitý výběr různých druhů. V poslední době odumírají jeřáby, javory mléče, jasany, lípu srdčitou už raději do ulic nesázíme. V Německu ve velkém hynou jírovce, vlivem chorob na oslabených stromech může dojít k jejich vymizení v celé oblasti. Jako se to stalo s jilmy a grafiózou. Je třeba mít ve městě více druhů, zkoušíme ty, které by mohly zhoršené podmínky přežít: javor babyka, svitel latnatý, jerlín japonský, platany, nové rezistentní jilmy a podobně.

 

Osadní výbor Zdaboř s vámi nedávno konzultoval výsadbu nového „vánočního“ stromu. Nakonec byl vybrán smrk omorika. Podle čeho se v takových případech řídíte?

Vycházíme z nabídky trhu, prostorových možností, ceny, dostupnosti a udržitelnosti na stanovišti. Smrk omorika jsme vybrali pro jeho úzký habitus a celkem nízkou pořizovací cenu.

 

Už jste něco naznačila v předchozí odpovědi, ale vraťme se k pasportu zeleně. K čemu tento dokument slouží?

Pasport zeleně popisuje všechny stromy na městských pozemcích, keřové skupiny, záhony a další prvky zeleně a mobiliáře. Jsou zde i trávníkové plochy včetně sklonu terénu. Stromy jsou dendrologicky zhodnoceny včetně návrhu další péče o ně a etapizace. Jsou zde i bezpečnostní vazby na stromech, které je třeba pravidelně kontrolovat. Dokument je vytvořený před pěti lety, postupně jej aktualizujeme.

 

V Příbrami se za posledních 15 let uskutečnilo několik vln revitalizace zeleně. Někdy šlo o kácení, jindy o redukci korun, probíhala nová výsadba. Lze už nyní hodnotit výsledky ozdravných zásahů například kolem roku 2010?

Revitalizací proběhlo pět, poslední v roce 2021, kdy jsme ošetřovali zejména stromořadí. Nové stromy ve třetím roce po výsadbě ošetříme výchovným řezem a nadále sledujeme. Po deseti letech povinné udržitelnosti je potřeba o stromy dále pečovat, kontrolovat jejich zdravotní stav. Výhodou takových akcí je, že se zabýváme většími celky včetně architektonického záměru a zeleň řešíme koncepčně. K tomu nám pomáhá i Studie sídelní zeleně z roku 2019, která dokumentuje jednotlivé úseky zeleně ve městě i postupné kroky k jejímu zlepšení.

 

Sledujete při své práci nové trendy v arboristice nebo veřejné zeleni?

Stejně jako v každé jiné lidské činnosti se i tento obor vyvíjí. Každý správce zeleně i arborista, který o strom pečuje, musí znát standardy péče o zeleň Agentury ochrany přírody a krajiny. S novými výzvami vznikl v Německu dokument týkající se poznatků z praxe. Nyní se tvoří i v Čechách.

 

Jsou nějaké zajímavé trendy nebo otázky, na které se obor zaměřuje?

Nové pokusy provádějí odborníci v různých oblastech. Například komparativní řez, tedy řez při výsadbě. Je potřeba klasický třetinový řez, nebo menší, nebo žádný?  Kdy je vhodné při výsadbě použít kořenové buňky, jaký substrát je vhodný do města? Kdy lze použít strukturální substrát? Téma nazvané Substráty v urbanizovaném prostředí jsme řešili přímo u nás, v Příbrami, na konferenci zapsaného spolku Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, která se konala v říjnu 2025. Je důležité o všech těchto otázkách mluvit s odborníky, sdělovat si vlastní zkušenosti a řešení problémů, které sužují i další kolegy v jiných městech.

 

Jaká je vaše nejoblíbenější část města, pokud jde o zeleň?

Mám ráda minirozárium u Hořejší Obory, obdivuji buky a habry na Sevastopolském náměstí. Krásně upravený je areál Nového rybníka, ráda se procházím ve Svatohorském sadu. I  v našem městě je mnoho krásných koutů. Platí to zejména na jaře, kdy vše najednou vyroste a vykvete. Užívejme si a obdivujme krásu naší země, obrázky sice vnímáme, ale vůni květin a teplo slunce nám nenahradí žádná televize ani počítač. 

Stanislav D. Břeň

 

 

Slovníček pojmů

Svejly: z anglického swale; česky se označuje jako průleh. Jde o mělké rýhy nebo prohlubně, které jsou vedené po vrstevnici, nebo s mírným spádem. Smyslem je zadržet dešťovou vodu v krajině nebo v blízkosti vysazené zeleně či snížit riziko půdní eroze. 

Senescentní: stárnoucí. V kontextu stromů se tak označuje starý a dožívající strom, který je velmi cenný jako biotop nebo je „nositelem“ historických událostí, v Příbrami např. Svatováclavský dub na Svaté Hoře. 

Biouhel: jinak též biochar nebo prauhel. Jde o rostlinnou zuhelnatělou biomasu, která vzniká zahříváním bez přístupu vzduchu. Používá se k vylepšení půdy, zlepšení zadržování vody a živin, podpoře půdních mikroorganismů a stabilizaci uhlíku v půdě. 

Vermikompost: přírodní hnojivo, které „vyrábějí“ kalifornské žížaly, když rozkládají organický odpad. Někdy se označuje jako bezchemické hnojivo. 

Mykorhiza: soužití hub s kořeny vyšších rostlin, kdy může docházet až k pronikání houbových vláken do kořenových buněk. 

Grafióza: jinak také holandská nemoc. Houba napadá jilmy a zamezuje protékání mízy cévami, což vede k odumírání větví a později celého stromu.

 

 

Daniela Wagnerová

Pozice městská sadovnice je začleněna pod Odbor životního prostředí Městského úřadu Příbram. Daniela Wagnerová ji vykonává od roku 2018, předtím pracovala jako dispečerka. Zahradám se věnuje od roku 2007. Vystudovala Českou zahradnickou akademii Mělník.