Slider

Největší výzvou na cestě ke střízlivosti je překonat sám sebe

Život v Příbrami | Květen 2025

Také v Příbrami se pravidelně scházejí Anonymní alkoholici. Foto: Pixabay

„Závislost na alkoholu a drogách je někdy čiré zlo – jak pro závislého, tak pro jeho bližní. Na mítinku Anonymních alkoholiků vím, že všichni, kdo sedí okolo mě, si prošli podobným kousíčkem pekla jako já,“ říká Michal, který působí v rámci společenství Anonymní alkoholici v Příbrami.

 

Jak je podle vás česká, ale i příbramská společnost nastavena vůči alkoholu?

I když už asi pominula ta doba, kdy chlapi museli každý den alespoň „na jedno“ do hospody, tak se u nás pořád pije hodně. Přibylo lidí, kteří pijí doma, někteří více než by si sami chtěli přiznat. Myslím si, že v Příbrami je to stejné jako kdekoliv jinde v Čechách.

 

Co vás osobně přivedlo k Anonymním alkoholikům?

Když jsem se nechal zavřít do psychiatrické nemocnice v Dobřanech, tak nám tam promítali různé filmy. Jeden z nich se jmenoval Když láska nestačí. Je to životopisný film o vzniku organizace Anonymní Alkoholici ve Spojených státech. Na konci toho filmu jsou vysvětlené principy, na kterých funguje po celém světě už přes devadesát let. Tušil jsem, že na tom něco bude, a když mě po třech měsících pustili z „odmašťovny“, hned jsem se vydal na své první setkání Anonymních alkoholiků. Přišel jsem tam pozdě a stihl jsem jen posledních dvacet minut z hodinového mítinku. Ale těch dvacet minut mi dalo víc než všechny skupinové terapie za tři měsíce v léčebně.

 

Jaký byl váš největší nejsilnější zážitek nebo myšlenka v průběhu vaší cesty ke střízlivosti?

Těch silných zážitků je opravdu hodně, ale nejzásadnější je asi to, že po dvou letech střízlivosti mohu říct, že jsem vůbec o nic nepřišel, jen získal.

 

Jaký vliv mělo členství v Anonymních alkoholicích na váš život a vztahy s blízkými?

Náprava vztahů je důležitou součástí našeho programu. Od chvíle, co aktivně nepiju, se mé vztahy v rodině i mezi přáteli jen zlepšují. Záleží to hlavně na upřímnosti, vzájemném pochopení a odpuštění.

 

Jak probíhají setkání Anonymních alkoholiků a co mohou noví účastníci očekávat?

Na začátku každého setkání se stručně proberou základní pilíře, na kterých společenství stojí. Jde o program uzdravení, který má Dvanáct kroků, dále Dvanáct tradic, které se v Anonymních alkoholicích dodržují, mezi kterými je anonymita na prvním místě. Nakonec se připomenou pravidla komunikace a následuje přibližně hodina, během které spolu členové sdílí své zkušenosti, sílu a naději, že dokáží vyřešit svůj společný problém – závislost.

 

V čem podle vás tkví síla tohoto programu?

Závislost na alkoholu a drogách je někdy čiré zlo – jak pro závislého, tak pro jeho bližní. Na mítinku Anonymních alkoholiků vím, že všichni, kdo sedí okolo mě, si prošli podobným kousíčkem pekla jako já. Díky tomu tam často vládne silná atmosféra pochopení. Přidejte k tomu to, že všichni táhneme za jeden provaz a že jediným požadavkem pro členství v Anonymních alkoholicích je touha přestat pít či brát.

 

Které konkrétní principy nebo kroky programu Anonymní alkoholici považujete za nejdůležitější?

Pravdu. Poznání pravdy. Naučit se být upřímný sám k sobě i k ostatním. Bez toho to nejde. Jak se píše v kapitole Jak na to: „Poznat a rozvíjet způsob života, který je založen na naprosté čestnosti“. Ne, že by někdo z nás takové ctnosti už dosáhl, ale jde o ochotu.

 

Jaký je rozdíl mezi léčbou závislosti na alkoholu v profesionálních zařízeních a podporou v Anonymních alkoholicích?

Pro mě nejzásadnější rozdíl je v tom, že znám mnoho lidí, kteří prošli profesionální léčbou (někdy i několikrát) a pijí nebo berou dál, zatímco neznám asi nikoho, kdo by pravidelně chodil na mítinky Anonymních alkoholiků, a přitom neměl nějaký zásadní pokrok v abstinenci. Dalším rozdílem je, že společenství má duchovní rozměr.

 

Liší se skupiny v různých městech a čím je specifická ta příbramská?

Skupiny Anonymních alkoholiků by měly mít všude stejný program. Ať už zajdete na mítink v Příbrami, v Praze anebo třeba v Londýně. Existuje však mnoho dalších 12krokových programů: Anonymní narkomani, skupiny pro příbuzné a přátele závislých (Al-Anon), Anonymní gambleři a tak dále. Ty mají svoje vlastní upravené programy.

 

Jaký je vztah mezi Anonymními alkoholiky a dalšími podpůrnými organizacemi nebo odbornou pomocí? Spolupracujete nějak?

Mezi dobrovolné činnosti patří takzvané infomítinky, při kterých se členové Anonymních alkoholiků vydávají do léčeben a věznic, kde vyprávějí své příběhy a sdílejí svoji naději o uzdravení. Na oplátku nám pomáhá třeba příbramské Centrum adiktologických služeb Magdaléna tím, že o nás dává vědět svým klientům.

 

Mohou lidé podpořit činnost Anonymních alkoholiků, i když sami s alkoholem problém nemají?

V souladu se sedmou tradicí by každá skupina Anonymních alkoholiků měla být plně soběstačná a odmítat příspěvky zvnějšku. Jsme soběstační díky vlastním dobrovolným příspěvkům.

 

V Česku se odhaduje, že více než milion osob starších 18 let pije nadměrně alkohol. Co byste poradil lidem, kteří si nejsou jistí, zda mají problém s alkoholem?

Osobně jsem prožil několik let, během kterých jsem už vykazoval jasné známky závislosti, aniž bych si přiznal, že mám nějaký problém. Takže bych určitě poradil, abyste neváhali a zašli na pár našich mítinků. Anebo si alespoň najít kapitolu „Ještě o alkoholismu“, která je volně dostupná na stránkách anonymnialkoholici.cz.

 

Jaké největší výzvy musí překonat člověk, který se rozhodne přestat pít?

Sám sebe.

 

Jak se mohou rodinní příslušníci nebo přátelé zapojit a podpořit někoho, kdo bojuje se závislostí?

Určitě je dobré si v odborné literatuře najít něco o „spoluzávislosti“. Někdy se totiž stává, že rodina a přátelé mohou svojí snahou o pomoc paradoxně závislému uškodit.

 

Co byste vzkázal někomu, kdo má strach přijít na první setkání?

Základem Anonymních alkoholiků je anonymita a na každém jednotlivci záleží, chce-li na mítinku něco sdílet či nikoliv. Anonymní alkoholici nejsou spřízněni s žádnou sektou, církví, politickou organizací ani s žádnou jinou institucí, nepřejí si zaplést se do jakékoliv rozepře, nepodporují žádné programy ani žádným jiným programům neodporují. Naším hlavním cílem je zůstat střízliví a napomáhat ostatním alkoholikům k dosahování střízlivosti.

Stanislav D. Břeň

Anonymní alkoholici v Příbrami

AA v Příbrami fungují od června 2023 a scházejí se pravidelně každé pondělí v 19.00 ve sboru Archa Víry v Mariánské ulici za účelem pomoci lidem se závislostí na alkoholu a drogách. Organizace Anonymní alkoholici vznikla v USA a letos slaví 90 let svého působení. Podle jejích odhadů se ve více než 180 zemích světa ze závislosti na alkoholu úspěšně zotavuje přes dva miliony členů společenství Anonymních alkoholiků. Další informace jsou na webu anonymnialkoholici.cz.

Líbil se vám tento článek?

ANO Ne