Povodně, epidemie, sucho, rozsáhlý výpadek elektřiny nebo migrační vlna. Analýza rizik v ORP Příbram ukázala, které mimořádné události mohou nejvíce ovlivnit život obyvatel regionu. Odborníci zároveň vysvětlují, jaká opatření mohou přijmout obce i samotné domácnosti, aby krizové situace zvládly co nejlépe.

Krizové situace si většina lidí spojuje s událostmi, které se odehrávají daleko od jejich domovů. Analýza rizik pro ORP Příbram však upozorňuje, že některé hrozby mohou zasáhnout i místní obyvatele a výrazně ovlivnit každodenní život. Mezi nejzávažnější patří povodně, epidemie, dlouhodobé sucho, rozsáhlý blackout a migrační vlna.

„Tyto situace se vyznačují vysokou pravděpodobností výskytu, významným dopadem na infrastrukturu a nutností rychlé reakce orgánů krizového řízení,“ říká Dana Máchová, referentka krizového řízení Městského úřadu Příbram.

 

Od povodní k migrační vlně

Jedno z nejvýznamnějších rizik v ORP Příbram představuje povodeň. Území zahrnuje řadu vodních toků a lokalit s historickým výskytem záplav. Povodeň může způsobit rozsáhlé škody na majetku, narušit dopravu, ohrozit životy obyvatel a vyžadovat evakuaci. 

Z hlediska zdraví obyvatel patří mezi nejpravděpodobnější hrozby epidemie. „Vysoká hodnota rizika odráží jak pravděpodobnost výskytu, tak rozsah dopadů na zdravotní systém, ekonomiku i každodenní život. Šíření infekčních nemocí může vést k přetížení zdravotnických zařízení, omezení služeb a nutnosti zavádět mimořádná opatření,“ vysvětluje Dana Máchová. 

Rizikem, které se v posledních letech výrazně zvyšuje, je sucho. Ohrožuje zásobování vodou, zemědělskou produkci, lesní porosty i kvalitu života obyvatel. Dlouhodobý nedostatek srážek může vést k omezením odběru vody, zvýšenému riziku požárů a ekonomickým ztrátám. 

Okamžitý dopad na všechny oblasti života – od zdravotnictví a sociálních služeb přes dopravu až po zásobování obyvatel – má výpadek elektřiny ve velkém rozsahu. „ORP Příbram je závislá na stabilní energetické infrastruktuře, a proto je toto riziko významné i přes nižší pravděpodobnost výskytu,“ uvádí Dana Máchová. 

Migrační vlna může znamenat zvýšené nároky na kapacity obcí, sociální služby, zdravotnictví i bezpečnostní složky. „Dopad závisí na rozsahu a rychlosti přílivu osob. ORP Příbram musí být připravena na koordinaci ubytování, základní péče a integrace, což může představovat výraznou zátěž pro místní infrastrukturu,“ informuje Dana Máchová. 

Uvedené krizové situace představují podle Dany Máchové největší riziko pro obyvatele ORP Příbram, protože kombinují vysokou pravděpodobnost výskytu, rozsáhlé dopady na zdraví a infrastrukturu a nutnost rychlé reakce. Jejich zvládání vyžaduje připravenost obcí a koordinaci složek IZS. Jak se však může i běžná domácnost připravit na krizové situace?

 

Dlouhodobý blackout

Bezprostředně po výpadku: 

• Zachovat klid, ověřit situaci u sousedů.
• Šetřit baterie mobilních telefonů, vypnout nepotřebné funkce.
• Používat svíčky a baterky bezpečně, nikdy v blízkosti hořlavin.
• Omezit otevírání lednice a mrazáku – potraviny vydrží déle.

 

Zásoby a vybavení

• Pitná voda alespoň na tři dny (min. 3–5 litrů na osobu/den).
• Trvanlivé potraviny, které nevyžadují vaření.
• Powerbanky, náhradní baterie, rádio na baterie.
• Lékárnička, základní léky, dokumenty.
• Hotovost – platební terminály nefungují.

 

Chování během výpadku

• Sledujte informace přes rádio na baterie nebo autorádio.
• Omezte cestování – semafory a čerpací stanice nefungují.
• Pomáhejte sousedům, zejména seniorům a osobám se zdravotním omezením.
• Dodržujte pokyny obce a IZS, připravte se na možnost evakuace.

 

Povodeň

Před povodní (při varování)

• Připravit evakuační zavazadlo (doklady, léky, pití, jídlo, oblečení).
• Přemístit cennosti a dokumenty do vyšších pater.
• Zajistit dům: vypnout elektřinu, uzavřít plyn a vodu.
• Přesunout vozidlo na bezpečné místo.
• Připravit zvířata na přesun.

 

Během povodně

• Nevstupovat do vody – může být kontaminovaná, hlubší, rychlejší.
• Nejezdit autem zatopenými úseky.
• Dodržovat pokyny IZS, nevracet se do ohrožených míst.
• Vyhýbat se mostům a břehům – hrozí podemletí.

 

Po opadnutí vody

• Do domu vstupovat až po povolení IZS nebo obce.
• Nepoužívat elektrické spotřebiče, dokud je nezkontroluje odborník.
• Větrat, dezinfikovat, likvidovat kontaminované potraviny.
• Hlásit škody obci a pojišťovně.

 

Evakuace obyvatelstva

Co si vzít s sebou? Osobní doklady, peníze, platební karty; mobil, nabíječku, powerbanku; léky, zdravotní pomůcky; pitnou vodu a jídlo na 24 hodin; teplé oblečení, hygienické potřeby; věci pro děti (pleny, jídlo, oblíbená hračka); věci pro domácí zvířata (krmivo, očkovací průkaz).

 

Chování při evakuaci

• Řiďte se pokyny policie, hasičů a obce.
• Pomozte sousedům, kteří potřebují asistenci.
• Nezdržujte se balením nad rámec nezbytného.
• Uzavřete dům, vypněte elektřinu, plyn a vodu.
• Používejte určené evakuační trasy a shromaždiště.

 

Občané mají k dispozici brožuru 72 hodin – Jak přežít první tři dny bez pomoci, kterou v loňském roce vydal stát. Publikace obsahuje praktické rady, jak se připravit na mimořádné události, jaké mít doma zásoby a jak postupovat při výpadku energií, povodni či evakuaci. Brožura je dostupná online a její doporučení jsou plně využitelná i v podmínkách ORP Příbram. Ke stažení je na webu města pribram.eu (sekce Krizové řízení) nebo pod odkazem 72h.gov.cz.

 

Veřejné kryty civilní obrany neexistují

V souvislosti s agresí Ruska na Ukrajině se vrátila otázka využití veřejných krytů civilní obrany. Podle Dany Máchové neexistuje v ORP Příbram funkční síť veřejných krytů civilní obrany, které by byly připravené k okamžitému využití obyvatelstvem. „Stejně jako ve většině ČR jsou původní kryty z období studené války zrušené, převedené na jiné využití, nebo technicky neudržované. Město Příbram dnes zajišťuje ochranu obyvatelstva především evakuací, improvizovaným ukrytím a krizovým řízením, nikoli provozem stálých krytů,“ dodává Dana Máchová. 

Na zkušenosti a doporučení pro krizové situace jsme se ptali také zdravotníků, hasičů, krajských hygieniků, vojáků či policistů.

Středočeští záchranáři nejčastěji vyjíždějí k dopravním nehodám, požárům, nejrůznějším úrazům a dalším zdravotním komplikacím.

„V regionu se mohou objevit také povodně, vichřice, sněhové kalamity nebo jiné technické havárie. Lidé v krizových situacích často zpanikaří, špatně vyhodnotí situaci, zbytečně riskují vlastní bezpečnost nebo neposkytnou základní první pomoc. Častou chybou je také nepřesné oznámení místa události a nedodržování pokynů záchranářů,“ říká Monika Nováková, vedoucí tiskového referátu Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Pokud jde o doporučení ze strany záchranářů, pak by měla mít každá domácnost alespoň dobře vybavenou lékárničku se základními obvazy, náplastmi, dezinfekcí, rukavicemi, nůžkami a základními léky. „Pro případ rozsáhlejší krizové situace je vhodné mít také zásobu pitné vody, trvanlivých potravin, svítilnu, náhradní baterie, powerbanku,“ doplňuje Monika Nováková.

 

Únik nebezpečné chemikálie

Jedním z krizových scénářů je únik nebezpečné chemické látky. Příbramští hasiči a další složky IZS např. pravidelně nacvičují postup při úniku čpavku na zimním stadionu. „K úniku nebezpečné chemické látky může dojít v důsledku havárie v dopravě, v průmyslu, při přepravě nebo skladování ať už chybou obsluhy, vadou materiálu, nebo technologickou chybou. Nejběžnější chemické látky, s kterými se můžeme setkat, jsou chlor a amoniak,“ uvádí příručka Pro případ ohrožení, které vydalo generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

Co dělat při úniku nebezpečných látek:

• urychleně opusťte ohrožené místo;
• co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti ve vyšších patrech budovy;
• uzavřete a utěsněte okna a dveře;
• vypněte ventilaci/klimatizaci;
• uhaste otevřený oheň;
• sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích;
• připravte si prostředky improvizované ochrany: při úniku chloru můžete použít k ochraně dýchacích cest kapesník namočený v roztoku jedlé sody; při úniku amoniaku pak namočte kapesník do roztoku kyseliny citronové nebo octu;
• v případě pokynu si připravte evakuační zavazadlo;
• na pokyn opusťte budovu.

 

Omezit šíření onemocnění

Jaký je pohled Krajské hygienické stanice? „Při výskytu závažnější nemoci či epidemie by lidé vždy, když pocítí příznaky nemoci, měli co nejrychleji vyhledat lékaře, který po vyšetření rozhodne o další léčbě,“ říká Dana Šalamunová, tisková mluvčí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. V případě přenosného infekčního onemocnění (žloutenka, gastroenteritida apod.) pak postupovat podle pokynů krajské hygienické stanice a dodržovat opatření, která uloží s cílem zabránit šíření onemocnění. 

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí roste riziko šíření virových a bakteriálních respiračních onemocnění (chřipka, covid-19, bronchitida apod.). „Proto je již nyní dobré posílit imunitu (dostatečný přísun vitaminů, ideálně v přírodní podobě, pohyb, otužování, dostatečný spánek). Před začátkem sezony respiračních onemocnění, ideálně v říjnu či listopadu, je dobré uvažovat o preventivním očkování proti chřipce a covidu-19, zejména patříte-li do rizikové skupiny – senioři nad 65 let, chronicky nemocní pacienti, děti, zdravotnický personál,“ vysvětluje Dana Šalamunová. 

K dalším možným epidemiologickým rizikům patří sporadická infekční onemocnění, rodinné výskyty, případně hromadný výskyt infekčních onemocnění (průjmová onemocnění – nejčastěji salmonelóza, kampylobakterióza, virové gastroenteritidy). Na ty se podle Dany Šalamunové připravit nelze, v obecné rovině je ale možné riziko onemocnění snížit řádnou hygienou rukou, dodržováním hygienických pravidel při zpracování syrového masa (zejména nekrájet po syrovém masu na stejném prkénku zeleninu, která není určena k tepelnému zpracování, aniž prkénko předtím umyjeme a pečlivě si mýt ruce), dostatečnou tepelnou úpravou stravy, pitím vody ze známých zdrojů nebo pečlivým omýváním ovoce a zeleniny.

 

Armáda je na krize připravena

Při krizových situacích na území státu se do pomoci civilnímu obyvatelstvu pravidelně zapojuje Armáda ČR. Podle tiskového a informačního důstojníka 13. dělostřeleckého pluku Jince Petra Vaníčka mají ozbrojené síly k dispozici nejen potřebné personální kapacity, ale také technické a materiální prostředky, organizační zázemí a odborný výcvik, které umožňují rychlé nasazení při mimořádných událostech. 

Petr Vaníček připomněl např. své zkušenosti z povodní v roce 2002, kdy se jako voják základní služby podílel na záchranných a likvidačních pracích v postižených oblastech. „Role armády se ukázala jako skutečně nenahraditelná,“ říká. Podle něj je významná nejen samotná pomoc v terénu, ale také schopnost koordinace a nasazení většího množství lidí i techniky v krátkém čase. Další výrazné zapojení armády podle něj představovala pandemie covidu-19. Vojáci tehdy pomáhali ve zdravotnických zařízeních nebo při zajišťování logistických úkolů. „Kdo v těch nemocnicích nebyl, těžko mu něco vysvětlovat,“ vzpomíná Petr Vaníček na tehdejší situaci. 

Zkušenosti má také z pomoci při nedávných povodních na Jesenicku. Přestože dnes působí převážně na štábní pozici, přihlásil se do nasazení dobrovolně, stejně jako řada jeho kolegů. Vyzdvihl vysoké pracovní nasazení vojáků i spolupráci s dobrovolníky z řad veřejnosti. „Vděčnost v očích lidí, kterým jsme pomáhali, se nedá popsat, to se musí zažít,“ uvádí. 

V souvislosti s ochranou obyvatelstva upozorňuje na význam krizové připravenosti. Na základě vlastního terénního a dotazníkového šetření, které před několika lety realizoval v Příbrami, se podle něj mezi obyvateli objevují nejasnosti týkající se např. stavu krytů civilní ochrany nebo zajištění zásobování v případě mimořádných událostí. Podle Petra Vaníčka je důležité věnovat tématu ochrany obyvatelstva a krizové připravenosti zvýšenou pozornost a pravidelně vyhodnocovat skutečný stav připravenosti státu i jednotlivých regionů. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že informovanost veřejnosti a připravenost na mimořádné situace patří mezi klíčové prvky zvládání krizových stavů.

 

Ochrana měkkých cílů včetně škol

Pavel Truxa, komisař Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje, upozorňuje, že informace, jak předcházet a reagovat na různé typy útoku jsou uvedeny na nových stránkách policie – policie.gov.cz/prevence. Je zde rozpracována např. problematika ochrany tzv. měkkých cílů. „Měkké cíle lze definovat jako objekty, prostory nebo akce, které jsou charakterizované častou přítomností vyššího počtu osob a současně absencí či nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům (nádraží a další dopravní uzly, obchodní centra, sportovní a kulturní akce, náboženské či turistické objekty, veřejné instituce, náměstí, školy, nemocnice a další). Ochrana měkkých cílů spočívá primárně v ochraně lidí, kteří jsou cílem páchaného násilného útoku (teroristický útok, útok tzv. aktivního útočníka, hybridní hrozby),“ uvádí Policie ČR. 

V posledních 15 letech se policie více zaměřuje na možnost ozbrojených útočníků ve školách. Zájem o tuto problematiku vzrostl zejména po tragické události na střední škole ve Žďáru nad Sázavou v roce 2014. Mezitím však došlo k některým dalším napadením tohoto druhu – nejzávažnější byl útok střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 2023. V této souvislosti stojí za zmínku, že v loňském roce vybudovalo město Příbram interní kamerový systém ZŠ Školní, který je prostřednictvím tísňových tlačítek napojen na městskou policii.

 

Klíčové jsou první hodiny a dny

Krizová situace nemusí přijít s varováním a její průběh nelze vždy předvídat. Připravenost proto nespočívá jen v zásobách vody, potravin nebo léků, ale také ve znalosti toho, kde hledat ověřené informace a jak se v konkrétní situaci zachovat. Právě základní připravenost domácností a spolupráce mezi obyvateli, obcemi a složkami integrovaného záchranného systému mohou výrazně usnadnit zvládnutí prvních hodin a dnů mimořádné události.

Stanislav D. Břeň

Jak podpořit druhé v těžkých chvílích

• Mluvíme s nimi otevřeně a s respektem.
• Dáme jim prostor, aby vyjádřili své obavy a emoce.
• Nasloucháme a nesoudíme je.
• Snažíme se udržovat běžný denní režim.
• Umožníme jim, aby se zapojili do řešení situace způsobem, který zvládnou.
  
  Na webových stránkách opatruj.se lze najít jak důležité kontakty na krizové linky pro psychologickou pomoc, tak i řadu užitečných informací o péči o duševní zdraví.

Zdroj: 72 hodin. Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout?

 Co se může v krizové situaci změnit?

• Z kohoutku nepoteče voda.
• Nepůjde elektřina.
• Přestane fungovat telefon, televize a internet.
• Nikde si nevyzvedneme léky.
• Nebudeme moci běžně vařit a ohřívat jídlo.
• Přestane fungovat topení.
• Obchody budou zavřené nebo v nich nic nekoupíme.
• Nezaplatíme platební kartou.
• Toaletu bude možné spláchnout pouze jednou.
• Na čerpacích stanicích nenatankujeme.
• Přestane jezdit hromadná doprava.

Zdroj: 72 hodin. Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout? Příručka je ke stažení na 72hodin.gov.cz.