Naše společnost se musí na stárnutí obyvatel nepochybně připravit, protože podíl osob 65+ v populaci bude v následujících letech narůstat. Téma seniorů je tedy silně aktuální, o čemž vypovídá i zvyšující se zájem o seniorskou problematiku, ať už na úrovni měst, ale také sdělovacích prostředků a veřejného povědomí. Osobně velmi vítám letos přijatý a velmi kvalitně zpracovaný Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti, národní dokument Ministerstva práce a sociálních věcí a věřím v jeho realizaci na všech úrovních.

Zásadní otázka zní: kdo je vlastně senior? Je důležité si uvědomit, že jako neexistuje typický dospělý či dítě, neexistuje typický senior. Překročením určité „magické“ věkové hranice (nyní 65+) se z člověka nestane unifikovaný důchodce se stejnými potřebami a životním stylem. V dnešní době jsou senioři velmi různorodá skupina a tak je potřeba na ně nahlížet. Vždyť seniory jsou v některých případech dvě generace. Důchodové děti se starají o své dlouhověké rodiče. Toto je jev, který se stoupajícím věkem dožití bude stále častější. Tak jak žijeme, tak i stárneme – důležité uvědomění hlavně pro střední generaci.

Důchod a sled nepříznivých událostí

Nejjednodušší a dlouhodobě přijímaná hranice stáří vychází z kalendářního věku, což pochopitelně není vypovídající o daném člověku, jeho zdraví a sociální situaci. Významným životním mezníkem stále zůstává odchod do důchodu a ukončení produktivní životní etapy, což může být začátkem sledu nepříznivých sociálních událostí (ztráta sociálních kontaktů, ztráta denního režimu, nižší objem přirozeného pohybu, snížení příjmů, snížení mentální aktivity). Zjednodušeně můžeme seniory rozdělit na zdravé, tedy soběstačné, a závislé, tedy vyžadující pomoc druhého. Obecně a přirozeně se stáří projevuje fyzickým zpomalením, opotřebením kloubů a úbytkem svalů, zhoršením smyslového vnímání, proměnami emocionality, zhoršením paměti, úsudku, pozornosti a samozřejmě celou řadou typických viditelných projevů jako šedivění, vrásky a zmenšování postavy. To vše jsou projevy, které by měla společnost chápat a respektovat. 

Zapsaný spolek Fit senior Příbram se věnuje první skupině, kdy má za cíl preventivně působit tak, aby zdravá etapa byla co nejdelší a nejkvalitnější. Nabízené aktivity jsou postaveny pro široké spektrum uživatelů. Na své si přijdou sportovci, kteří využívají dynamické cvičení v posilovně, ale také ti, kteří volí klidné zdravotní cvičení, a na opačném spektru, i ti, kteří si rádi zacvičí, ale již se potýkají se zdravotním omezením. Nabízíme i kurzy, které jsou využívány muži, jako je fotbálek v chůzi, posilovna nebo nordic walking. Našimi aktivitami seniory doslova rozhýbáváme, pohyb je důležitou součástí zdravého stárnutí a čím je člověk starší, tím více by měl na dostatečný objem pohybu dbát. Daří se nám měnit pohled seniorů na jejich životní styl s preferováním sedavého způsobu života. 

Z dalších aktivit pak jmenujme oblíbený pěvecký sbor, zpěv je činnost přinášející radost a odplavující vše negativní. Důraz klademe i na vzdělávání, a to v oblasti ryze praktických, jako jsou moderní technologie, spotřebitelská a finanční gramotnost. V rámci středečních klubů nabízíme nejrůznější přednášky, tvoření, pletení nebo zpívání s kytarou. Velmi oblíbené jsou také tréninky paměti jako prevence poruch paměti. To vše realizujeme v Příbrami a také sedmi okolních obcích. 

Setkávání vrstevníků je velmi důležité, vždyť kdo jiný vás pochopí tak jako vrstevník, který prochází přibližně stejnou životní etapou a řeší stejné otázky. Proto je zásadním přínosem budování nových sociálních kontaktů v rámci navštěvování aktivit klubu. Moderní medicína dokázala prodloužit průměrný věk dožití, na každém jednotlivci a sociální sféře pak spočívá úkol zasadit se o kvalitu tohoto času. Cílem každého jednotlivce by mělo být dát svému stáří obsah a smysl.

Jaké jsou problémy dnešních seniorů

Vnímám za velmi problematické, pokud zdravotní stav neumožňuje seniorovi žít tak, jak si představuje. Zde se dostáváme k tématu prevence, spoluzodpovědnosti za vlastní zdraví, zkrátka není to problém stáří, ale celoživotního přístupu. Dále vidím problém, když senior žije daleko od své rodiny. Ve chvíli, kdy potřebuje pomoc, je to pro obě strany velmi komplikované. Senior nechce být na obtíž, o pomoc si neřekne a může doslova strádat. 

Kvůli překážkám (schody, bez výtahu) někteří senioři vycházejí minimálně z domova a tím se stávají neviditelnými a o kvalitě života lze též polemizovat. Včasné řešení bydlení (garsonka poblíž dětí apod.) a větší flexibilita by mohlo být řešením. 

Senioři se často stávají pečujícími o rodiče nebo partnera. Práce pečujícího je nesmírně náročná, fyzicky i psychicky a pečující by měli mít dostatek informací a podpory. Jako obzvláště problematické vidím stáří osamělých žen, které zůstávají častěji samy. Pak čelí nejen chudobě, protože ženy mají nižší důchody, ale po odchodu partnera také větší sociální izolaci. Zde je opět na místě přijmout novou životní etapu a vyjít vstříc novým poznáním, např. díky navštěvování seniorských klubů. Ohroženější jsou také senioři nad 80 let žijící v domácím prostředí a i ti by zasloužili větší systémovou pozornost. 

Kristina Hovorková, Fit senior Příbram

http://fitseniorpribram.cz/