V pravidelné anketě Kahanu navazujeme na hlavní téma. Naplnila se podle vás vize spojená s otevřením Brd před deseti lety? Jak hodnotíte dosavadní využívání potenciálu CHKO Brdy a co bychom jako město měli dělat dál? Zveřejňujeme názory těch zastupitelských klubů, které odpověděly, a to v abecedním pořadí od Z do A.

Vladimír Král, Šance pro Příbram

Naplnění vize je záludná otázka, protože v souvislosti se zrušením vojenského újezdu Brdy se objevovala také spousta katastrofických scénářů. Ve své podstatě se v území vojenského újezdu pouze zmírnil režim z vojenského újezdu na statut objektu důležitého pro obranu státu, protože území zůstalo v majetku České republiky, potažmo Ministerstva obrany ČR, a v té souvislosti se změnily pověřené orgány státní správy, např. na úseku ochrany přírody a krajiny, stavebního nebo vodního zákona.

Samotná základní vize se naplnila, protože území je volně přístupné veřejnosti po celý rok, s výjimkou stále aktivních vojenských cvičišť, nebo tam, kde nebyla provedena pyrotechnická sanace.

Potenciál Brd je také záludná otázka, protože toto krásné území unikátní svým neosídlením a neexistencí veřejných komunikací má stále relativní punc syrové přírody. Myslím, že tzv. měkká turistika je tím pravým potenciálem pro brdskou přírodu, a tak by to mělo zůstat.

A co by mělo město Příbram především udělat? CHKO Brdy již oslavila 10 let své existence a ani přes masivní plány a sliby nedošlo k realizaci toho zásadního, tedy k realizaci důstojných nástupních míst do Brd se základním mobiliářem. Město Příbram se stalo majitelem parkoviště v Orlově, tak snad toto parkoviště bude uvedeno do stavu tak, aby nedělalo městu ostudu a bylo vhodným a důstojným nástupním místem do CHKO Brdy. Také bych doporučil, aby do Orlova a Kozičína byla zajištěna doprava o víkendech po celý rok, byť třeba v omezeném režimu.

Václav Švenda, Spojenci – TOP 09, Starostové a nezávislí, Politické hnutí Hlas, SOS Příbram a nezávislí kandidáti

Otevření Brd před deseti lety představovalo historický milník a vize spojená s rozvojem šetrné turistiky se do značné míry naplnila. Došlo k velkému nárůstu návštěvnosti, což dokazuje atraktivitu území. Nicméně, s otevřením automaticky nevznikla komplexní, dobře spravovaná turistická destinace. Vize byla teprve výchozím bodem. Ukázalo se, že velký přírodní potenciál sám o sobě nestačí. Je potřeba systematická, dlouhodobá práce na koordinaci a rozvoji doprovodných služeb.

Potenciál CHKO Brdy je obrovský, ale jeho dosavadní využívání je částečné a nerovnoměrné. Je nutné vyzdvihnout zásadní práci, kterou v této oblasti odvádí destinační agentura Turistická oblast Brdy a Podbrdsko (TOBP). Hraje významnou roli v propagaci, propojování aktérů a vytváření společné nabídky. Bez jeho činnosti by byl rozvoj daleko pomalejší a nekoordinovaný.

Klíčovým nedostatkem stále zůstává doprovodná turistická infrastruktura v obcích. Jde především o parkovací plochy, úschovny kol, veřejné toalety, odpočinková místa a kvalitní značení. Mnoho obcí v Brdech a Podbrdsku bojuje s problémy v sezoně, protože jim chybí tyto základní služby.

Co bychom jako město měli dělat dál? Aktivně budovat infrastrukturu: Město by mělo intenzivně pokračovat v budování základní infrastruktury, která uspokojí potřeby návštěvníků a zároveň minimalizuje negativní dopady turismu na obyvatele (např. řešení statické dopravy); Využívat dotační programy: Musíme využívat finanční podporu, například z krajského dotačního programu pro cestovní ruch, který je cílený právě na rozvoj infrastruktury (parkoviště P+R, stojany na kola, informační panely apod.); Podporovat destinační management: Dále aktivně spolupracovat s TOBP, komunikovat se správou CHKO a VLS, protože je to správná cesta k profesionálnímu řízení destinace, která zaručí kvalitu zážitku pro turisty a udržitelnost pro místní. Jen tak plně využijeme potenciál Brd s ohledem na jejich ochranu.

Petra a Jiří Novotných, Monika Petrová, Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Využívání potenciálu CHKO Brdy lze obecně hodnotit jako postupné a řízené. Snaží se o vyvážení ochrany přírody a rozvoje šetrné turistiky. CHKO Brdy je specifická svou historií bývalého vojenského újezdu (zrušen k 31. 12. 2015, CHKO vyhlášena k 1. 1. 2016), což paradoxně vedlo k zachování rozsáhlých, málo dotčených lesních celků a unikátních biotopů (vřesoviště, rašeliniště na bývalých dopadových plochách).

Hlavní potenciál spočívá ve vysoké přírodní hodnotě území, která je chráněna Plánem péče o CHKO. Vojenská minulost chránila území před intenzivním antropogenním rozvojem. Aktivně je řešena péče o cenná bezlesí (louky, vřesoviště, rašeliniště), která by jinak zarostla. Využívá se pastva, sečení a v budoucnu se plánuje řízené vypalování vřesovišť. Území je významné pro výskyt vzácných druhů živočichů i rostlin (např. byl zde opět zaznamenán rys ostrovid) a probíhá zde monitoring krajiny.

Potenciál pro rekreaci je využíván, ale s důrazem na šetrnost. Byly vyznačeny turistické a cyklistické trasy, které směřují návštěvníky po vhodných komunikacích a zabraňují živelnému pohybu v citlivých oblastech. Vznikly i nově vyznačené trasy, včetně úseků tzv. Brdské hřebenovky.

Byla vybudována nová zařízení pro interpretaci a edukaci. Příkladem je Dům přírody Brd v areálu Tří Trubek, který seznamuje návštěvníky s historií, přírodou a specifiky CHKO. Za zvážení by stála virtuální realita, která by návštěvníkům mohla přiblížit zaniklé osady. Mohli by si projít vesnici, která byla kvůli vojenskému prostoru vysídlena, a vidět, jak vypadala původně. Druhá rovina by mohla být zaměřena na přírodu. Lidé by si mohli vyzkoušet pozorování vzácných druhů rostlin nebo živočichů ve virtuálním prostředí, aniž by je rušili.

Za zvážení by stálo udělat na bezpečném místě rozhlednu, obdobně jako v jižních Čechách – Stezka korunami stromů. Musíme však vzít v úvahu, že se stále jedná o vojenský prostor, který slouží k ostrým střelbám, a tak není logicky zcela možné takovou stezku vést přes celé pásmo Brd. Bylo by vhodné vytvořit mobilní aplikaci, která by informovala návštěvníky o situaci v CHKO Brdy. Hlavně v zimních měsících. Kvalitní informační kampaň by mohla pomoci návštěvníkům lépe plánovat své výlety v jakémkoliv ročním období.

Je kladen důraz na koordinaci a spolupráci mezi aktéry (obce, kraje, AOPK, VLS) a na budování společné regionální značky „Brdy“. Existují náměty na vybudování Geoparku Brdy, který by sdružil roztříštěné aktivity cestovního ruchu a využil geologického potenciálu oblasti.

Přes snahu o vyvážení existuje napětí mezi maximálním otevřením území pro turisty a přísnou ochranou přírody. Návštěvnické trasy jsou někdy dehonestovány kvůli tomu, že vedou příliš často po zpevněných, asfaltových cestách. V území chybí rozsáhlá struktura odpadkových košů, toalet, možnosti občerstvení apod., která je tak soustředěna do okolních obcí. Zvýšená návštěvnost však s sebou přináší riziko živelného vytváření nových cest, rušení zvěře, znečišťování prostředí a dalších negativních dopadů na křehký ekosystém. I když se infrastruktura buduje, stále je nutné posilovat ji pro turisty a zejména multimodální dopravní uzly (kombinace vlak/bus + pěší/kolo) pro snížení dopravy osobními automobily.

Závěrem: potenciál CHKO Brdy je využíván s vědomím jeho křehkosti a jedinečnosti plynoucí z vojenské minulosti. Dosavadní hodnocení ukazuje na postupný a promyšlený rozvoj šetrného turismu ruku v ruce s aktivní ochranou přírody, přičemž klíčovou roli hraje edukace návštěvníků a koordinace s okolními regiony.

Je nutno však konstatovat, že tato významná krajina stále slouží Armádě ČR, a lidé musí dbát na svou bezpečnost, s čímž souvisí zejména jejich pohyb po nevyznačených stezkách, neboť zde existuje reálné riziko vážného a velmi pravděpodobně i smrtelného úrazu při styku s nevybuchlou municí.

Simona Luftová, Česká pirátská strana

Když jsem si připravovala tento příspěvek, narazila jsem na označení Brd jako „ostrova divočiny uprostřed Čech“. Tento popis velmi přesně vystihuje charakter této krajiny. Jsem ráda, že se z někdejšího vojenského prostoru stala Chráněná krajinná oblast Brdy (CHKO). Považuji to, za jednu z nejlepších věcí, která se prosadila v našem regionu za poslední desetiletí. Přineslo to prospěch nejen místní přírodě a obcím, ale také nám, obyvatelům, kteří v jejím okolí žijeme. Otevření Brd veřejnosti a současná ochrana této oblasti vytvořily jedinečnou rovnováhu. Máme tu klidnou, pečlivě spravovanou krajinu, která nabízí prostor k odpočinku i aktivnímu pohybu, a přitom si zachovává svůj přirozený ráz, aniž by byla přetížena masovou turistikou.

Z pohledu běžného občana, který Brdy často navštěvuje, hodnotím dosavadní využití velmi pozitivně. Brdy nám nabízí krásná místa pro pěší turistiku, houbaření, provozování různých sportů a aktivit s rodinou. Nachází se zde krásná příroda, naučné stezky, různé vyhlídky jako Třemšín, krásné lokality jako Padrťské rybníky a jiné. Toto vše velmi obohatilo okolní obce i Příbram. Podle statistik míří do Brd ročně statisíce návštěvníků, ale většina z nich tráví čas hlavně v menších obcích na okraji CHKO, které nejvíce využívají její potenciál, např. Strašice, Obecnice, Nepomuk, aj. Obce využily dotace, vznikly zde ubytovací kapacity, služby pro turisty a zajímavé místní projekty, které podporují drobné podnikatele i obce samotné.

V tomto kontextu vnímám, že Příbram je spíš na okraji tohoto dění a potenciál CHKO Brdy dostatečně plně nevyužívá. Podle mého názoru není rozvoj brdské turistiky v současné době pro město prioritou, protože má rozděláno mnoho jiných ambiciózních projektů uvnitř obce (ČOV, bazén, sportovní hala atd.).

Pokud by Příbram chtěla být vstupní branou do Brd a přilákat turisty, musela by si to stanovit jako prioritu a nabídnout návštěvníkům víc než jen samotnou přírodu. Musela by být dostatečně zajištěná potřebná infrastrukturu, zejména dostatek kvalitního ubytování a pestré kulturní vyžití – na tom musí Příbram ještě více zapracovat. Důležité je propojit přírodní atrakce s kulturními památkami, službami a gastronomií. Lepší orientace návštěvníků a nabídka turistických a cyklistických tras zajistí, že Příbram se stane přirozeným startovním bodem pro objevování Brd. Cílená propagace a spolupráce s místními organizacemi může výrazně zvýšit atraktivitu města a umožnit plně využít potenciál brdské turistiky.

Jan Hejhal, Občanská demokratická strana

Když se před téměř deseti lety otevřely Brdy veřejnosti a vznikla Chráněná krajinná oblast, provázela tuto změnu směs očekávání, obav i zvědavosti. Mnozí tehdy předvídali ohromný příliv turistů, jiní se báli devastace krajiny a ztráty charakteru tohoto mimořádně cenného území. Dnes už však máme odstup, abychom mohli říct, jak se brdská vize skutečně naplnila – a co to znamená pro Příbram.

Základní a zřejmě nejdůležitější záměr se naplnil. Brdy si uchovaly svůj klid, ticho a jedinečnou přírodní hodnotu, která je v českém prostředí opravdu mimořádná. I přes otevření veřejnosti zůstává území rozlehlé, málo dotčené a návštěvnost se většinou přirozeně rozprostírá. Z přírody nezmizela typická divokost, rašeliniště, lesní komplexy i mokřady jsou nadále chráněny a mnohde se dokonce zlepšují. Ukázalo se, že když mají lidé jasná pravidla a dobře vyznačené trasy, dokážou je respektovat. V tomto ohledu bylo posledních deset let pro Brdy spíše vítězstvím.

Z pohledu Příbrami lze říci, že se Příbram formuje jako přirozené centrum podhůří. Město je výchozím místem pro návštěvníky, kteří směřují za svými pěšími a cyklistickými výlety do Brd. A přestože část turistů míří do Brd přímo, bez delšího pobytu ve městě, není to nutně projev nezájmu – spíše přirozený důsledek toho, že Brdy stojí samy o sobě na klidu a přírodě. Příbram má dobré předpoklady stát se ještě výraznější bránou do Brd, a to nejen díky své poloze, ale i díky zázemí a schopnosti provázat přírodní zážitek s kulturní či historickou nabídkou. Vyplatí se dál zlepšovat nástupní místa a návštěvníkům nabídnout srozumitelnou orientaci i drobné služby, které podpoří jejich přirozený pohyb mezi městem a krajinou. Neméně důležitá je společná komunikace. Brdské podhůří je na straně Středočeského kraje  propagováno jednotně pod značkou Turistická oblast Brdy a Podbrdsko. Příbram zde sehrává důležitou roli. Byla zakládajícím členem spolku a má své zástupce ve vedení i v pracovní skupině. Společná brdská identita, která staví na tématech klidu, přírody, historii regionu prospívá. Uplynulá dekáda tak ukazuje, že Brdy dokázaly najít udržitelnou rovnováhu mezi ochranou přírody a jejím citlivým využíváním. A podobně i Příbram by měla pokračovat v cestě, kterou se před lety vydala – zlepšovat zázemí pro návštěvníky, podporovat šetrné formy turismu a rozvíjet spolupráci s okolními obcemi v regionu.

Jan Konvalinka, ANO 2011

Záleží hodně na tom, kdo jakou vizi měl. Nemyslím si, že se od počátku očekávalo a chtělo, aby Brdy postihl masový turismus tak, jako je tomu třeba na Šumavě nebo v Krkonoších. Brdy jsou malinko jiné – menší, klidnější, tišší a tajemnější. Je proto možná dobře, že se všechno rozvíjí pomalu a postupně, a tak nějak přirozeněji. Líbí se mi, že v obcích sousedících s CHKO vyrůstají penziony, restaurace a jiná turistická infrastruktura. Jedná se ale o menší provozy spíše rodinného typu, nejsou to megalomanské projekty, které známe třeba z šumavské Kvildy nebo Modravy.

Město je tu od toho, aby vytvářelo podmínky pro smysluplné využívání potenciálu CHKO. Projektem, kterému se město Příbram od počátku velmi intenzivně věnovalo, bylo založení destinační organizace Turistická oblast Brdy a Podbrdsko, zapsaný spolek, jehož cílem je ve spolupráci s krajem, dalšími městy, obcemi i soukromým sektorem systematicky rozvíjet a propagovat celý region. Příbram je druhým největším přispěvatelem na chod této organizace a aktivně se na její činnosti podílí.

Rozhodně je dobře, že u nás fungují dvě nástupní místa do Brd – v Orlově a v Kozičíně. Ve druhé zmíněné osadě jsme vybudovali altán a dětské lanové hřiště. Jakmile se dokončí kanalizace, přibude k altánu a hřišti ještě slušné turistické parkoviště, na které máme už schválenu dotaci. Obdobné obnovy se dočká i parkoviště v Orlově, kde se nám po dlouhých jednáních daří získat potřebné pozemky pro vybudování zpevněné plochy. Součástí podpory šetrného turismu je také víkendová turistická linka MHD z města do těchto dvou osad, vybavená nosičem na kola, která umožňuje návštěvníkům dostat se do Brd bez nutnosti využívat individuální automobilovou dopravu.

Brdský turistický ruch a jeho větší intenzita je něco, s čím se postupně učíme žít. Obzvláště obyvatelé v osadách poblíž „hranice lesa“ někdy nesou s nelibostí zvýšený provoz a pohyb návštěvníků. To je zcela pochopitelné.

Otevření Brd zůstává i nadále velikou výzvou, která spočívá v nalezení optimálního kompromisu mezi turismem, ochranou přírody a zajištěním kvality života v hraničních osadách.

Rubriku zpracoval:

Stanislav D. Břeň