Čím se zabývá kulturní komise? Jak se mění styl městské kroniky s novou kronikářkou? Je podpora kultury v Příbrami dostatečná? A jaké jsou dopravní výzvy města? Na tyto a další otázky odpovídá Milan Hrudka, předseda komise kulturní, letopisecké a památkové a nově též předseda dopravní komise. 

Slovo „letopisecká“ v názvu komise působí až archaicky. Čím se komise zabývá a jaká je její hlavní náplň?

Komise se vyjadřuje k otázkám a řešení kulturní problematiky, je poradním orgánem rady města. Posuzujeme návrhy občanů a veřejnosti v oblasti kultury, například na kulturní akce a navrhujeme rozdělení finančních příspěvků pro oblast kultury včetně kulturních památek. V oblasti letopisecké a památkové se zabýváme kontrolou kroniky, vyjadřujeme se k umístění a obsahu pamětních desek, k umístění a vzhledu sochařských a jiných uměleckých děl a navrhujeme nová pojmenování a přejmenování ulic. Také se vyjadřujeme k vydavatelským počinům města v oblasti historie a místopisu.

V čem spočívá kontrola městské kroniky?

Kontrola kroniky je spíše formální, zaměřená na jazykové a faktické chyby. Důvěřujeme kronikářce, že data jsou zaznamenána správně. Kronika by měla být objektivní, což je pro nás klíčové.

Od loňska má město novou kronikářku Barboru Sladkovskou. Mění se nějak pojetí kroniky?

Nová paní kronikářka má více neutrální styl. Vyhýbá se barvitosti vyjádření a více se zaměřuje na fakta, data a čísla.

Mohou se občané seznámit s obsahem kronik?

Ano, občané mohou do kronik nahlédnout, ale vzhledem k tomu, že obsahují osobní údaje, nejsou běžně dostupné například na internetu. K dispozici jsou však na městském úřadě nebo v archivu.

Nedávno jste se zabývali sochami v majetku města. O co se jednalo?

Naše práce spočívala v zaznamenání aktuální situace soch. Pořídili jsme fotodokumentaci a popis, z nichž je patrný jejich celkový stav. Příslušný odbor pak s těmito informacemi dále pracuje.

V rámci komise posuzujete kulturní projekty, které usilují o dotaci ze strany města. Proč je podpora kultury nižší než třeba podpora sportu?

Souhlasím, že na kulturu by mohlo jít více peněz. Hodnota projektů, které žádají o podporu, je zpravidla dvojnásobná oproti alokovaným finančním prostředkům. My se v oblasti dotací zabýváme menšími a neziskovými projekty. Komise dává stanovisko k projektům, jež žádají o podporu na kulturní projekty v celkové výši maximálně 2,2 milionu korun a 200 tisíc korun na obnovu památek. Příbram má však své Městské kulturní centrum, přes které z rozpočtu proteče devět až deset milionů korun ročně, přičemž centrum podporuje mnoho tradičních kulturních či společenských projektů.

Jaká pravidla u dotací používáte?

Řídíme se takzvanými Pravidly pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu města Příbram. Komise pouze navrhne výši dotace, finální rozhodnutí je na radě nebo zastupitelstvu města. Všeobecně platí, že žádosti musí být podány elektronicky prostřednictvím webu dotace.pribram.eu a současně písemně, do stanoveného termínu včetně povinných příloh. Cílem je pomoci menším, neziskovým či regionálním projektům, nikoliv komerčním akcím. Členové kulturní komise mohou podpořenou akci navštívit a zkontrolovat, zda byly prostředky vynaloženy účelně, což může ovlivnit jejich příští rozhodování při posuzování dotačních žádostí.  

Nedávno jste se stal předsedou dopravní komise. Co považujete za hlavní problémy a výzvy v oblasti dopravy?

Jako předseda komise jsem zatím absolvoval jedno zasedání. Je ale jasné, že velkým tématem je parkování, kterým je třeba se zabývat postupně a systematicky. Problematice se věnuji dlouhodobě. V oblasti Kutnohorská a Ostravská se například nedávno konalo výjezdní zasedání a jako předseda jsem zpracoval a předložil grafický návrh možného postupu. V minulosti jsem navrhl řešení lokality Generála Kholla a účastnil se ho od začátku do konce. Netýkalo se to pouze parkování, ale mobiliáře, zeleně, přeložek či obnovy sítí. Podobně se aktuálně podílím na projektu v oblasti Pod Čertovým pahorkem, který je ve fázi stavebního povolení a řeší se přeložky sítí.

Jak vnímáte zavádění parkovacích zón?

Na začátku bylo proti parkovacím zónám mnoho námitek, hlavně na sociálních sítích. Od začátku jsem zastával názor, že by měly existovat pouze dvě hlavní zóny – v historickém centru a na sídlišti. Regulace parkování je nezbytná a zóny je třeba postupně rozšiřovat, začalo se ulicí Na Leštině a mělo by se pokračovat dále. Musím ale dodat, že toto téma je hodně odborné. V rámci komise se k němu sice vyjadřujeme, ale to hlavní je na vedení města, úřednících, policii a dopravních profesionálech.

Stanislav D. Břeň