Čerstvý posudek, který se týká Fantovy louky, uvádí, že má-li být zachován cenný mokřad v převážné části tohoto území, je třeba téměř vyloučit výstavbu. Za definovaných podmínek by se dalo stavět pouze v severní části louky v blízkosti ulice Žižkova, která je už částečně zastavěna.

Město Příbram dostalo závěrečnou zprávu nazvanou Hydrogeologický a hydrologický průzkum a posudek – Fantova louka, Příbram. Jde o další klíčový dokument do mozaiky dalších, které by měly mít vliv na to, jak a pokud bude využita Fantova louka. O tomto území se v posledních deseti letech mluvilo v kontextu masivní výstavby, představou bylo vybudovat novou čtvrt pro až 2000 lidí. V roce 2022 byl zveřejněn posudek, který potvrdil, že Fantova louka je cenným prostředím (podrobnosti jsou v Kahanu 12/2022, který je dostupný na kahan.pribram.eu). 

Nové posouzení (lze stáhnout po naskenování QR kódu) si objednalo město Příbram od pardubické firmy Watrad (vrtné práce subdodavatelsky řešila společnost Vrty Tenenko) a zjednodušeně řečeno jím chtělo prověřit, zda by bylo možné cokoliv stavět alespoň na části Fantovy louky. Vzhledem k tomu, že posouzení z roku 2022 ukázalo, že Fantova louka je z velké většiny cenný a v intravilánu města zřejmě ojedinělý mokřad, bylo nutné prověřit právě poměry související nějak s vodou. Odkud je louka „napájena“ vodou, zda a případně kde existují místa, odkud se voda na louku nedostává, a jsou tedy „suché“ a bylo by teoreticky možné využít pozemky k zástavbě. Celá problematika je o to citlivější, že se zde střetávají zájmy hned několika majitelů. Město je sice vlastníkem velké části louky, nikoliv však výlučným.

Kompletně posoudit lokalitu

Hlavní cíle zprávy byly stanoveny tři: kompletní posouzení hydrogeologických a hydrologických poměrů v dané lokalitě; posouzení vlivu předpokládané zástavby na mokřadní charakter prostředí a změnu vodního režimu území Fantovy louky ve vazbě na rozvoj města; stanovení podmínek pro možnou výstavbu na základě zjištěných výsledků. 

Hydrogeologický průzkum proběhl na pozemcích několika parcelních čísel, které patří třem subjektům – Zoltang (p. č. 1378/1), Nad Oborou (p. č. 1384/5), obec Dubno (p. č. 4600/2). 

V rámci průzkumných prací byly odvrtány čtyři hydrogeologické monitorovací vrty, každý o hloubce 8 m. Na všech vrtech byly realizovány krátkodobé čerpací zkoušky za účelem zjištění hydrogeologických vlastností okolního prostředí. Byl proveden souvislý šestiměsíční monitoring změny hladiny podzemní vody a monitoring stavu povrchové vody v mokřadu na Fantově louce. 

S použitím údajů vodoprávního úřadu Příbram a prověření okolí byly lokalizovány okolní studny, které částečně sloužily jako součást monitorovací sítě. K některým z nich byl po domluvě s majitelem zajištěn přístup. Studny se nacházejí v ulicích Ke Kocábě, Protifašistických bojovníků, Zvonková a Žižkova. „Vodní“ monitoring se uskutečnil v období 13. června až 13. prosince 2023. Ve zprávě jsou detailně popsány parametry jednotlivých vrtů i způsoby odběru vzorků a jejich vyhodnocení. 

V kapitole Závěry a doporučení stojí následující (současně jde o komentář k otištěným mapám): „Fantova louka je z části rozkvetlou mokřadní loukou, mající hodnotu pro spoustu rostlin i živočichů. Lze ji rozčlenit na část budovanou mokřadem a část sušší s lučním porostem. Z hydrologického i hydrogeologického pohledu jsou nedílnou součástí hodnocené struktury i pozemky již zastavěné přiléhající k ulici Žižkova, ať už se jedná o bytovou zástavbu, komerční objekty či zástavbu rodinných domků. Pro další diskusi je zájmové území rozděleno na severní a jižní polygon. Pozemky v severní části zájmového území poblíž ulice Žižkova („severní polygon“) nevykazují mokřadní prvky. Pozemky jsou výše položené než jižněji vyvinutý mokřad a jsou budovány mírně odlišnými sedimenty s vyšší propustností, než je tomu v jižní části zájmového území s vyvinutým mokřadem. Tudíž se jedná o poměrně suché území a nebylo zde nutné z pohledu záměrů minulých období budovat odvodňovací rýhy či meliorace. Proto je tato část zájmového území bez odvodňovacích struh, ale také bez výskytu biotopu specifického pro mokřad. Území je zřetelně odděleno od mokřadu polní cestou vedoucí od bytovek do části Nová Hospoda.“

Vysoce cenný jižní polygon

V další pasáži se uvádí: „Jižní oblast zájmového území mezi koupalištěm, resp. požární nádrží na východě a bytovou zástavbou na západní straně Fantovy louky, je tvořena přírodními biotopy střídavě vlhkých bezklencových luk a vlhkých pcháčových luk s uplatněním vlhkých tužebníkových lad. Svou polohou vůči vodnímu režimu tvoří základnu pro rozšiřování některých zvláště chráněných druhů rostlin, např. kosatce sibiřského. Základem mokřadu jsou vodě málo propustné zeminy, pod kterými je vyvinut hydrogeologický kolektor s mírně napjatou hladinou podzemní vody. Ve východní části „jižního polygonu“ je totiž hladina podzemní vody nejvýše, a dokonce u vrtu FL-3 je hladina podzemní vody vytlačována nad terén (tzv. napjatá hladina podzemní vody) i v nejsušších měsících. Protože tlak této napjaté hladiny podzemní vody není v zájmové lokalitě přímo odlehčován, je velice pravděpodobné, že zavodňuje spodní část kořenů přírodního biotopu v obdobích, kdy je mokřad zdánlivě vyschlý, a tím přispívá k udržení životaschopnosti výjimečného biotopu.“ 

Zmiňovaný severní polygon louky je z větší části již zastavěn. Volných je šest pozemků o celkové ploše asi 10 000 m², které patří společnosti Nad Oborou (v zájmu transparentnosti uvádíme, že patří bývalému radnímu Jiřímu Holému). Posudek konstatuje, že výstavba na těchto pozemcích by neměla mít významný vliv na stávající hydrologické a hydrogeologické poměry zájmového území. Uvádí však tři podmínky: 1. stavební práce, resp. základové prvky stavby nebudou hlouběji než 2 m pod stávající úrovní povrchu komunikace v ulici Žižkova; 2. vodě nepropustné stavební prvky budou aplikovány na ploše nepřevyšující max. 60 % z plochy každého pozemku, tzn. že min. 40 % pozemku dotčeného stavbou bude umožňovat přirozenou infiltraci srážkových vod; 3. srážkové vody zachycené stavbou budou svedeny do funkční infiltrační jímky se schopností infiltrovat průměrnou hodnotu denního srážkového úhrnu.

Možná devastace mokřadu

Jižní polygon, tedy jižní (a převážná) část Fantovy louky je podle citované zprávy pro zachování současného biotopu velice významná a „pro začlenění do územního plánu s plánovanou zástavbou nevhodná.“ A citujme dále: „Průzkumnými pracemi byl zastižen a ověřen tzv. izolátor, který plní významnou funkci pro stávající hydrologické a hydrogeologické poměry mokřadní části Fantovy louky. Porušením izolační funkce sedimentárního souvrství by došlo k zásadním změnám, které lze očekávat v případě stavebních aktivit v hodnoceném polygonu.“ Z posudku vyplývá, že jakýkoliv zásah do stávajícího režimu mokřadu s největší pravděpodobností vyvolá narušení rovnováhy biotopu, a to povede k zániku mokřadní fauny i flory bez ohledu na stupeň jejich ochrany.

Autoři zprávy uvádějí, že pro životaschopnost stávajícího mokřadního biotopu je důležitý příjem povrchové vody přítoky z okolních ploch, které nejsou součástí mokřadu. Jde např. o rýhu při severovýchodní hranici území propojující prostor mokřadu s plochou ulice Žižkova. „Rýha tvoří východní hranici pozemku p. č. 1385, zcela zaplňuje pozemek p. č. 1384/3 a pokračuje směrem na jih při východní hranici pozemků p. č. 1386, p. č. 1388 a p. č. 1389/1, kde se rozlévá po východní části mokřadu. Popsaný zdroj povrchové vody nezbytný pro životaschopnost biotopu mokřadu je nutné ochránit před negativními vlivy antropogenní činnosti a kontrolovat jeho funkčnost,“ stojí v závěru posudku. Z uvedeného tedy vyplývá, že severní část území je suchá a potenciálně zastavitelná. Takzvaný jižní polygon je cenný mokřad, který by měl být chráněn.

Stanislav D. Břeň