Když jsme se v neděli 21. července 2024 sešli u naší skautské klubovny, měli jsme za sebou už několikaměsíční přípravu letního tábora. Před námi se však otevřely ony dva očekávané týdny, které budeme moct strávit v přírodě, na našem novém tábořišti několik kilometrů za Březnicí, u hranic Středočeského a Jihočeského kraje.

Během prvního táborového dne se nám s pomocí rodičů povede postavit naprostou většinu tábora, kterému opět vévodí indiánské stany týpí – letos jich stojí sedm. Následující den kromě dalšího programu doděláváme ještě několik věcí a večer může být v rámci zahájení tábora symbolicky rozkřesán oheň, který bude hořet po celý tábor.

Sehnat vodu a vyrobit auto

Následující necelé dva týdny jsou ve znamení často již tradičního, ale přesto snad zajímavého a zábavného programu. Celým táborem se linula celotáborová hra Tatra kolem světa 2 inspirována skutečnou cestou tímto vozidlem, která se uskutečnila na sklonku 80. let 20. stol. (a v tomto roce probíhá další skutečná expedice). Táborníci rozdělení do pěti týmů se museli popasovat s různými etapami – zapamatovat si cestu a dojít zpátky do tábora, ve vesnici sehnat vodu, vyrobit si vlastní malé auto a následně i vor, který auto převeze přes rybník, nebo si postavit přístřešek a úspěšně v něm přespat. 

Oproti loňskému táboru nám letos o dost více přálo počasí, takže jsme několikrát navštívili nedaleký rybník, jednou dokonce i s naším raftem, na kterém jsme si zkusili pádlování i vodní záchranu. Čtvrtý den byl ve znamení celodenního výletu na nedaleké Stražiště. Během indiánského dne byla možnost si zkusit muh-mowhu (boj s gumovými noži), lakros nebo lukostřelbu. Aktivně jsme plnili nováčkovskou zkoušku, po jejímž úspěšném dokončení mohlo šest táborníků u ohně složit slib. Další část programu vyplňovaly všemožné hry. Nechyběla ani noční bojovka – letos opravdu zajímavá. Tradiční táborovou aktivitou je i porta zaměřená na hudební vystoupení. Nabitý denní program obvykle večer zakončovalo večerní posezení v týpí, jehož náplní bylo zpívání, smích, povídání nebo hry. 

Program během dne je však jen jednou částí táborového života. Během tábora bylo třeba pravidelně chodit na dřevo do kuchyně i do týpí, týmy se střídaly ve službách v kuchyni a každého párkrát čekala noční hlídka. 

Letos jsme zvolili netradiční závěr tábora. Dva dny před jeho koncem (ve čtvrtek) jsme sbalili a uklidili tábořiště a poslední tři dny strávili na chatě jednoho z vedoucích. Přestože počasí nebylo nejpřívětivější, zvládli jsme si užít ještě několik etap celotáborovky nebo závěrečný oheň. 

Sedm kruhů

Další mohawský tábor, kterého se tentokrát účastnilo 24 dětí, je za námi. Díky patří mnoha lidem. Rodičům, kteří se v hojném počtu zúčastnili jarních brigád a stavění i bourání tábora. Kamarádům a kamarádkám z jiných oddílů, kteří pomohli s přípravou programu nebo zajištěním kuchyně. A pak také městu Příbram a Středočeskému kraji, které poskytly finanční prostředky na nákup nového a potřebného vybavení. Na louce zůstalo sedm kruhů po stanech (které však brzy zmizí) a v tábornících snad spousta nových vzpomínek. 

Martin Kostka, Matěj Mosler
Mohawkové Příbram