V druhém červnovém víkendu Příbram ožije oslavami hornictví. Jubilejní Setkání hornických měst a obcí České republiky a Evropský den horníků a hutníků jsou příležitostí nejen si připomenout význam hornictví pro náš region, ale také ukázat, že jeho tradice zůstává stále živá.

Více než dvanáct set účastníků má přijet na hornickou slávu, která se v Příbrami uskuteční ve dnech 12. až 14. června. Město hostí hned dvě významné události. Jubilejní 30. Setkání hornických měst a obcí České republiky se k nám vrací počtvrté, konal se zde již první ročník v roce 1997 a také desáté i dvacáté výroční setkání. Mezinárodní přesah bude mít 19. Evropský den horníků a hutníků. Letos si rovněž připomínáme 810. výročí první písemné zmínky o Příbrami. Významné akce doprovodí řada oficiálních aktivit města, a především kulturní a společenský program pro veřejnost. 

Do příprav a samotného programu se zapojí i místní školy. „Zatímco středoškoláci budou členy realizačního týmu, děti z příbramských základních a mateřských škol vytvoří výtvarné práce a také se v kostýmech permoníků zúčastní slavnostních průvodů stejně jako před deseti lety při oslavách 800. výročí města. V letošním roce se o naší hornické historii bude ve školách i školkách i více hovořit,“ řekl příbramský starosta Jan Konvalinka. 

Koncerty na náměstích, parády v ulicích

Kromě oficiálních částí programu, kdy členy hornických organizací potkají i zástupci města, naplní víkend koncerty známých jmen celostátní i příbramské hudební scény. Náměstí 17. listopadu v pátek přivítá písničkáře Pokáče, zpěvačku Lenny a kapelu Mňága a Žďorp. V sobotu ho pak roztančí hudebník Vojtaano a místní legenda Špejbl´s Helprs. Z pódia na náměstí J. A. Alise fanoušky v pátek pozdraví Idol z lodi, Jazz Faces a Malibu. Sobotní koncertní šňůru pak na březohorském náměstí zahájí Příbramský Blues Band, který vystřídá Ginevra následována Michalem Prokopem, Vanesou Harbek a finále bude patřit punkovým E!E. Hudební program nabídne i vystoupení hornických kapel, které budou hrát po oba dny v areálu dolu Marie. Návštěvníci se zde mohou těšit také na program partnerů akce – Kovohutí, Diama, Euro Sitexu a CVP Galvaniky. 

V pátek večer projde městem první z hornických průvodů – Malá hornická paráda za účasti kapely, světlonošů a hornických spolků v krojích. Tzv. čepobití vyjde od kulturního domu, přes nám. 17. listopadu k dolu Marie. Po hornické mši na Svaté Hoře povede sobotní Velká hornická paráda starou částí Příbrami přes Hrabákovu ulici a Jiráskovy sady na náměstí T. G. Masaryka. Trasa posledního z průvodů, který je na programu v sobotu odpoledne, vede od Ševčinského dolu k Dolu Anna.

Hornictvím žijeme

V sobotu budou otevřeny všechny areály Hornického muzea Příbram, které pro tuto příležitost vybuduje středověkou hornickou vesnici v areálu dolu Anna, kde se návštěvníci seznámí s tradičními řemesly a rýžováním zlata. Na Anně bude zpřístupněna také nová výstava s názvem Z historie Příbrami a báňské činnosti v díle Jana Čáky a žáci ze ZŠ Březové Hory předvedou divadelní hru na hornické téma. Po celou sobotu zabaví děti aktivity organizované Domem dětí a mládeže Příbram u dolu Marie. 

Součástí akce pak bude ocenění těch, kteří udržují hornictví stále živé. Ceny Český Permon jsou udělovány osobnostem a institucím, jež se významně zasloužily o uchování a rozvoj hornických tradic v České republice. Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky je vyhlašuje v pěti kategoriích: hornický folklór, záchrana technických památek, největší počin roku, celoživotní dílo a mimořádná cena. Sošky Permona na podstavci ve tvaru zvonku – symbolu hornického řemesla a tradic – budou předány v sobotu v kostele sv. Vojtěcha na Březových Horách. 

Stanislav D. Břeň

Program hornických setkání

Pátek 12. června

• 18.00–20.00    Slavnostní zahájení 30. Setkání hornických měst a obcí ČR a 19. Evropského dne horníků a hutníků v Estrádním sále Kulturního domu
• 20.30–21.30    Malá hornická paráda – čepobití (trasa: Kulturní dům, třída Osvobození, nám. 17. listopadu, Politických vězňů, Kladenská, Důl Marie)

náměstí 17. listopadu           

• 17.00–18.00    Pokáč
• 19.30–20.30    Lenny
• 21.30–22.30    Mňága a Žďorp

náměstí J. A. Alise   

• 17.30–19.00    Idol z lodi
• 20.00–21.30    Jazz Faces
• 22.00–00.00    Malibu

důl Marie      

• 19.00–21.00    Dechový hornický orchestr Severočeských dolů
• 21.30–23.30    Bergbau und Hütten Traditionsmusik Arnoldstein

Sobota 13. června

• 10.00–11.00    Hornická mše na Svaté Hoře
• 11.00–12.30    Velká hornická paráda městem (trasa: Balbínova, Hrabákova, Hornická, Jiráskovy sady, Hailova, kruhový objezd na nám. T. G. Masaryka, Hailova, Jiráskovy sady, Lázeňská, Pražská, nám. T. G. Masaryka)
• 12.30–13.30    Slavnostní ceremoniál na nám. T. G. Masaryka
• 15.15               Průvod z Ševčinského dolu k Dolu Anna
• 16.00–18.00    Program v areálu Dolu Anna (středověká hornická vesnice s ukázkami řemesel a rýžování zlata, slavnostní zpřístupnění výstavy Z historie Příbrami a báňské činnosti v díle Jana Čáky, divadelní vystoupení žáků ZŠ Březové Hory)
• 18.00–19.00    Vyhlášení cen Český Permon v kostele sv. Vojtěcha

náměstí J. A. Alise    

• 15.00–16.00    Příbramský Blues Band
• 17.00–18.00    Ginevra
• 19.00–20.30    Michal Prokop Trio
• 21.00–22.00    Vanesa Harbek
• 22.30–00.00    E!E

důl Marie

• 10.00–18.00    Program podniků Diamo a Kovohutě Příbram
• 10.00–18.00    Program partnerů akce
• 16.00–17.00    Rudarska godba Hrastnik
• 18.00–19.00    Salinenmusikkapelle Bad Ischl
• 20.00–21.00    Bergbau und Hütten Traditionmusik Arnoldstein
• 22.00–23.00    Pihalni Orkester Rudnika Mežica

náměstí 17. listopadu           

• 18.00–19.00    Vojtaano
• 20.00–22.00    Špejbl´s Helprs

Hornické muzeum Příbram                       

• 9.00–18.00      Program ve všech areálech Hornického muzea

Program státního podniku Diamo:

• 10.00–15.00 Den otevřených dveří v archivu Diamo Příbram v Brodě a v čistírně důlních vod Dubenec.

Neděle 14. června

• Zakončení hornického víkendu poznáváním zajímavostí města a jeho okolí

Partneři akce

Generální partner: Kovohutě Příbram, Středočeský kraj

Hlavní partneři: SVZ Centrum, Diamo, Bobcat CZ, CVP Galvanika, Gas Storage CZ, Severočeské doly, Norican Czech, Euro Sitex, Veolia

Partneři: VOZP, Auto-Poly, Steiner & brokers, ZAT, Trox, Tomis CZ, Vyladěný internet, Kooperativa, Pbtisk, MPC System, Primagra, ACS International, 2JCP

Mediální partner: Rádio Blaník

Hornictví dříve a dnes

V souvislosti s červnovými připomínkami hornické historie a jeho tradic se nabízejí úvahy, zda a jak se promítá i do současného dění ve městě. Oslovili jsme osobnosti a subjekty, které se starají o odkaz hornictví a hutnictví v Příbrami, a přinášíme jejich pohled a odpověď na otázku: Co znamenalo hornictví pro Příbram v minulosti a jaký význam má dnes?

Josef Velfl (Hornické muzeum Příbram)

Hornictví sehrálo v minulosti Příbrami zcela mimořádnou roli. V historii se sice nemá používat slůvka „kdyby“. Přesto se nám nabízí hypotéza konstatující, že bez báňské činnosti bychom dnes žili ve venkovském, zhruba patnáctitisícovém městečku, podobném těm, která známe z blízkého i širšího okolí. Montánní podnikání zde probíhalo od nepaměti. Podle archeologických nálezů dokonce již před naším letopočtem, podle písemných pramenů od počátku 14. století, s etapami prosperity, následného úpadku, zmaru a hledání nových cest, jak je to v této pracovní činnosti obvyklé. To vše ovlivňovalo vývoj Příbrami. 

Vzpomínaný boom přišel v období industrializace ve 2. polovině 19. století a zaznamenal četné primáty: Poprvé ve středoevropském rudném hornictví aplikaci drátěných těžních lan, parních a stoupacích strojů. Poprvé na světě dosažení kilometrové hloubky s využitím jednoho lana, nejvíce stříbra vytěženého v habsburské monarchii a zároveň vznik centra vysokého báňského školství, jediného v severozápadní části Rakouska-Uherska. Bohužel i největší důlní neštěstí do té doby na světě při těžbě rud. A ve století dvacátém? Poprvé v dějinách Československa byla zavedena flotace v úpravnictví nebo opětovně překonána největší hloubka dolů v Evropě. V rámci uranového hornictví ve 2. polovině 20. století pak rovněž přišla řada rekordů a zejména skutečnost, že se zde vytěžilo nejvíce této strategické suroviny na území našeho státu. Ačkoli se uran na Příbramsku nedobývá od roku 1991 a na území ČR od roku 2016, zaujímá i nyní naše republika díky bohatosti příbramského ložiska prestižní 12. místo mezi největšími těžaři světa, v čele s Kanadou a USA. V novodobé historii zaslouží pozornost též vybudování podzemního zásobníku plynu, pyšnícího se evropskými parametry, a další „nej“. 

Hornictví zákonitě způsobilo výrazný zásah do krajiny. Stopy po starší důlní činnosti smazal čas a snažení člověka. Tato místa jsou dnes naopak vyhledávanými přírodními lokalitami – březohorský vrch Koráb, okolí Svaté Hory, Padák, Hatě, údolí Litavky, lesopark u dolu Vojtěch a další. Jiná místa na svoji šanci teprve čekají. Báňské podnikání v 19. a 20. století přispělo ke vzniku mnoha hodnotných staveb ve staré části města a částečně i v sídlištní aglomeraci. V průběhu 50.–70. let 20. století však bylo hornictví zneužito pro chybná rozhodnutí mocných té doby a výsledkem se stala likvidace podstatné části historického jádra města. Na jedné straně zajištění bytových podmínek a sociálního zázemí lidí zaměstnaných převážně v hornictví, na straně druhé trvalé jizvy na původní tváři města. Navíc neschopnost tehdejšího režimu řešit pro budoucí generace např. otázky dopravní infrastruktury, dnes tolik potřebný silniční obchvat, podzemní průtahy či parkovací kapacity. Přitom báňský závod by to tehdy dokázal vyřešit. Stačí připomenout např. realizaci důmyslného přivaděče vody desítky kilometrů od Želivky do Prahy, stavbu metra, tunelů a podobně. Hornictví poskytlo četné pracovní příležitosti a zároveň tato činnost byla zneužita v době totality nucenou prací tzv. nekmenových sil z řad politických vězňů, stoupenců demokracie, mezi kterými se mj. paradoxně ocitli i nejvyšší představitelé dolů (první ředitel Bohuslav Hegner v roce 1951 odsouzen na doživotí, ředitel Karel Boček odsouzen za generální stávku proti okupaci v roce 1968 a zastavení dodávek uranu do SSSR na 13 let). 

Někdejší slávu a tradice hornictví dnes uchovávají pro příští generace zejména zdejší oborové spolky a také Hornické muzeum Příbram, národní kulturní památka, které je spolu se Svatou Horou hlavními turistickými lákadly v regionu. Patří zároveň mezi největší svého druhu u nás i v Evropě, dosáhlo mezinárodního věhlasu, je držitelem řady ocenění a strážcem paměti příbramského hornictví. Ne náhodou se kouzelná architektura Ševčinského dolu v areálu muzea dostala ve výtvarné podobě dokonce na platidlo. ČNB vydala zlatou minci v nominální hodnotě 2500 Kč, na jejíž jedné straně je právě silueta této národní kulturní památky, jako jediná stavba v historii Příbrami. I to je odkaz hornictví pro dnešek.

Zdeněk Kunický (Cech příbramských horníků a hutníků), Miroslav Jarolímek (Kovohutě Příbram)

První zmínka o příbramském hutnictví stříbra a olova, a tedy i o příbramském hornictví, pochází podle darovací listiny z 21. dubna 1311, což je letos 715 let. Do počátku 20. století byla těžba a zpracování olovnato-stříbrných rud pro rozvoj Příbrami velmi důležitá. Doby, kdy se dařilo těžbě a výrobě stříbra a olova (a poté těžbě uranové rudy), byly vždy příznivé i pro rozmach města. Příbramská huť – dříve stříbrná a od 20. let 20. století již spíše olověná, kdy z vytěžené rudy vyrobené olovo získalo větší důležitost než stříbro – z rudy vyráběla stříbro a olovo. Od počátku byla součástí příbramského horního závodu a prožívala s ním doby dobré i zlé. Se současným zpracováváním odpadů olova a stříbra docházelo postupně k oddělování činnosti hutě od příbramských dolů. Od roku 1951 pracuje huť nezávisle na příbramském revíru. S klesající těžbou olovnato-stříbrných rud ve 2. polovině 20. století na Příbramsku přebírá důležitost těžba uranové rudy, která měla do 90. let 20. století další významný dopad na rozvoj města a okolí, na činnost Kovohutí však měla jen malý vliv. 

Olovo a stříbro, vytěžené našimi předky a v příbramské huti vytavené do kovu, můžeme nadále opakovaně znovu a znovu vyrábět recyklací. Činnost našich předků si připomínáme s velikou úctou. V roce 2011 jsme u příležitosti 700 let slavnostně odhalili památník příbramského hutnictví nedaleko Bohutína, u cyklostezky vedoucí k vodní nádrži Pilská. Na stejném místě stojí naše stříbrno-olověná huť přesně 240 let – od 10. dubna 1786. Celý letošní rok 2026 je protkán oslavami tohoto významného výročí. Připravujeme fotopublikaci Kovohutě v čase (240 let Kovohutí Příbram), která je volným pokračováním publikace 220 let Kovohutí 2006 a knihy 700 let hutnictví + 225 let Kovohutí 2011. 

Na tradice zároveň navazujeme Hutnickým muzeem v areálu Kovohutí, Cechem příbramských hutníků-olovářů založeným v roce 1974 či spoluprací s Hornickým muzeem Příbram v čele s ředitelem Josefem Velflem. Díky úzké kooperaci s Cechem příbramských horníků a hutníků se rádi setkáváme s pracovníky bývalých uranových dolů. Jsme také hrdým generálním partnerem letošního jubilejního 30. Setkání hornických měst a obcí ČR a současně 19. Evropského dne horníků a hutníků 12. až 14. června v Příbrami. Na této akci oslavíme 240 let Kovohutí Příbram se širokou veřejností.

Josef Kovář (Spolek Řimbaba)

Již v dávné historii (pověst o Horymírovi) bylo Příbramsko známé především těžbou stříbra. Těžbu stříbrných rud dokládá předání huti příbramskými měšťany v roce 1311 pražskému biskupovi Janovi IV. z Dražic. Nejstarší dochovaná horní kniha se datuje k roku 1527. V době průmyslové revoluce byla Příbram, kde měly sídlo státní doly, významným producentem stříbra a olova v Evropě. Těžba v rudných a uranových dolech byla ukončována usnesením vlády, kdy došlo v letech 1978, 1989 a 1991 k vyhlášení útlumových programů souvisejících s poklesem cen barevných kovů, stříbra, zlata a neochotou státu ztrátovou těžbu dotovat. Celková produkce kovů rudných dolů představovala 518 kilotun olova, 38 kt zinku, 3,8 kt stříbra a 11 kt antimononu. Produkce uranových dolů činila 48 kt oxidu uraničitého. Doly byly významným zaměstnavatelem a práci zde nalézaly celé generace. 

Pro mnohé naše členy bylo hornictví zaměstnáním ať v dělnických, nebo technických profesích. Po útlumu těžby v konci 90. let minulého století byla většina bývalých zaměstnanců rudných a uranových dolů nucena změnit zaměstnání, přeškolit se na nové profese nebo prostě odejít do důchodu. Většina z nich však s nostalgií vzpomíná na své bývalé povolání. V současnosti odštěpný závod Příbram státního podniku Diamo zahlazuje následky předchozí hornické činnosti, provádí těžbu a třídění kameniva na bývalých odvalech a realizuje jeho prodej zejména pro dopravní stavby. Dále se vyjadřuje ke stavbám z hlediska poddolování a naplňuje vize státního podniku. 

Spolek Řimbaba dnes vyvíjí svoji činnost v areálu bývalého dolu Řimbaba na Vysoké Peci, a hornickou minulostí se zabývá pouhých 20 let. V areálu buduje skanzen s expozicemi zaměřenými na historii hornictví a částečně i obce. Nedílnou součástí skanzenu je ateliér a expozice příbramského malíře Karla Hojdena, kovárna, truhlárna, drobná historická zemědělská technika a stálá výstava betlémů. Pýchou spolku je funkční báňská technika (vrtací vůz VV-4 a VV-2, přepravníkový nakladač CAVO-310 a důlní bagr NL-12V). To je připomínka hornické minulosti příbramského regionu a hornické obce Bohutín.