„Diskuse o rozpočtu je vždycky hodně živá, každý člen je zároveň občanem Příbrami a občas padají nejen ekonomické ale i politické návrhy na lepší vedení města,“ říká Martin Buršík, předseda finančního výboru města Příbram. V rozhovoru se podělil o své zkušenosti s tvorbou rozpočtu, zhodnotil ekonomické zdraví města a naznačil, kde vidí možnosti pro zlepšení příjmů a efektivity hospodaření.

Co má váš výbor na starosti?

Vše je stanoveno zákonem o obcích, kdy finanční a kontrolní výbor musí zřídit každá obec. Finanční výbor má za úkol kontrolovat hospodaření města, řešit otázky spojené s ekonomikou města, tedy majetek, příjmy a výdaje. Můžeme kontrolovat doklady a transakce města samotného nebo příspěvkových organizací.

Jakou roli hraje finanční výbor při přípravě rozpočtu a střednědobého rozpočtového výhledu?

Jako místostarosta v minulém volebním období jsem to zažil nejdříve z druhé strany, kdy jsem za vedení města předkládal návrhy rozpočtů a rozpočtový výhled. Výbor dostává k projednání rozpočet a jde do velkého detailu, protože rozpočet má přibližně tisíc řádků. Zjišťujeme, jestli jsou částky adekvátní, porovnáváme jednotlivé roky či srovnáváme s příjmy a výdaje obdobně velkých měst. Souběžně s rozpočtem dostáváme úvodní zprávu, která obsahuje jeho hlavní teze, které vycházejí z politického programu vedení města. Na tomto základě předkládáme připomínky, které dostává místostarosta odpovědný za finance, jenž je přítomen projednání na výboru, a následně rada města. Po zapracování připomínek vydává výbor stanovisko o doporučení schválit či nikoliv. To je jeden z podkladů pro radu města, která potom návrh rozpočtu doporučuje ke schválení zastupitelstvu, což je nejvyšší orgán města, v jehož pravomoci je rozhodnout o rozpočtu.

Nakolik vedení města zohledňuje návrhy výboru?

Diskuse je vždycky hodně živá, každý člen je zároveň občanem Příbrami a chce pro město to nejlepší. Proto jsou návrhy většinou věcné, i když se někdy objevují i radikální náměty. Celkově bych chtěl členy výboru pochválit za obecný respekt, kam vedení města směřuje a za citlivé posuzování, zda jsou na dané projekty v rozpočtu peníze. Také bych rád zmínil, že naše doporučení jsou většinou přijata.

V minulém volebním období jste byl ekonomem města. Změnily se z vašeho pohledu ekonomické priority?

V osobě starosty je zajištěna kontinuita, to je velká výhoda současného vedení města. Místostarostové pak občas přinášejí trochu jiný tón, ale spíše v nuancích. Ekonomické priority jsou z mého pohledu velmi podobné posledních deset let. Jan Konvalinka jako současný starosta a potažmo celá rada města rozhodují tak, aby městská kasa už nikdy nezela prázdnotou a město se postupně rozvíjelo.  

Jak byste komentoval finanční zdraví města?

Z mého pohledu má největší kredit bývalý starosta Jindřich Vařeka, který přišel s tím, že se po předchozí politické garnituře bude šetřit a budou se rozvíjet jen určité věci. On to tehdy vzal všechno na sebe a za podpory ekonoma Václava Dvořáka říkal, jestli na něco jsou, nebo nejsou peníze. Městská pokladna, v tom roce 2015, byla prázdná. Obrazně řečeno se na městě vymetlo mnoho koutů a odstranily se neefektivity. Finanční zdraví města je sice dobré, ale jsou před námi zásadní investice jako plavecký bazén a čistírna odpadních vod. Na druhou stranu je třeba připomenout, že se i v posledních letech realizovaly velké investice – opravilo se několik velkých ulic, postavil nový dům pro seniory v Žežické, v provozu je nový parkovací dům u nádraží, buduje se a opravuje kanalizace.

Už jste zmiňoval bazén a čistírnu, což jsou investice za stovky milionů korun. Kde může město získat dodatečné příjmy?

Město se úplně nezaměřuje na příjmy. Je zjevné, že jsou příspěvkové organizace, které mohou zefektivnit své hospodaření, zvýšit vstupné nebo obojí najednou. To jsou příjmy do rozpočtu, které lze využít pro všechny. Takto na některé služby města vlastně připlácejí občané, kteří tyto služby nevyužívají. Nejsou to nízké částky, v součtu se bavíme o milionech korun ročně do městské pokladny.

Na začátku roku se výbor zabýval kontrolou efektivity a hospodárnosti vynaložených financí na odstranění havárie kanalizace v Hailově ulici. Pro zastupitelstvo jste k tomu připravili obsáhlou zprávu. Jaká byla hlavní zjištění?

Posuzovat opravy na vodohospodářský majetek je složité. Obyčejně to funguje tak, že provozovatel vodohospodářské infrastruktury přijede k havárii, vše nafotí, dostaví se úředník, který situaci zhlédne, ale zpravidla neví třeba to, kolik se vykopalo jakého typu zeminy. Konkrétně v Hailově nebylo jasné, jestli ten objem odpovídá, a nebylo zdokumentováno, co se se zeminou stalo. Pro město jde doslova o každý metr krychlový, protože každý kubík vybagrování a odstranění stojí asi 1500 korun. Také nakupujeme dráž materiál, než kdybychom jej měli na skladě, na druhou stranu je pravda, že nemůžeme skladovat komponenty za miliony korun. Na základě kontroly opravy v Hailově ulici jsme sestavili sadu návrhů, jak postupy zlepšit.

Co tyto kroky obsahují?

Při havárii by měl odpovědný úředník požadovat doložení dokumentů o přesném počtu kubíků a typu zeminy, která byla odvezena. Pokud nebude doloženo, nemělo by být zaplaceno. Takto by se mělo postupovat úplně u všech položek, které si dodavatel opravy naúčtuje. Pokud jde o ceník materiálů, tam nám ředitel Robert Morávek z 1. SčV slíbil jednání, na kterém vznese město své požadavky v maximálním detailu. Půjde o to se co nejvíce přiblížit tržním cenám u co největšího počtu položek.

Bylo zmíněno, že se věnujete i finančnímu zdraví příspěvkových organizací zřizovaných městem. Jaké jsou nejčastější prohřešky?

Nenazval bych to prohřešky, tedy že by to bylo něco systémové. Město má okolo 30 příspěvkových organizací a většina ředitelek a ředitelů pro své organizace odvádějí skvělou práci. A občas se najdou také nějaké neduhy. Například u galerie šlo o špatné manažerské vedení, které se u takto malé organizace těžko odkrývá. Kvalita fungování příspěvkovek je z hlediska financí spojená i s motivací. Nevidím, že by v organizacích – až na výjimky – byla správně nastavena motivace uspořit nebo vydělat peníze. Mám na mysli především ty velké – divadlo, centrum sociálních služeb, technické služby a některé další. Nastavit správnou motivaci ředitelům je úkolem rady města. A souvisí úzce s tím, jak nakonec ředitelé hospodaří. Jestli ředitelé uvažují nejen z toho pohledu, že přinášejí službu ostatním, ale jestli také se svěřenými penězi nakládají rozumně. Každá snaha může být pozitivní, protože na provoz příspěvkových organizací město vynaloží 400 milionů korun ročně.

Na druhou stranu třeba divadlo nebo galerie mají opravdu přinášet službu občanům. Mají na zřeteli především umělecké hledisko…

Souhlasím. A k tomu dodám, že mi přijde normální si jednou za tři měsíce pozvat na jednání rady města ředitele a zjistit, jaký byl v dané organizaci kvartál. Myslím, že město jako svého druhu akcionář příspěvkových organizací má nedostatečný přehled, co se udělalo a co nikoliv. Myslím, že tento přístup by se měl prosadit více. Finanční výbor nemůže suplovat každodenní povinnosti města z pohledu finančního vedení svých organizací.

Přitom vedení města s příslušnou gescí se s jednotlivými řediteli schází, nebo ne?

Mělo by to být daleko výraznější, lépe organizované, a s tahem na bránu ušetřit, být efektivní, poskytovat maximální kvalitu služeb za politicky únosnou cenu. To se opět dostáváme ke správné motivaci ředitelů městských organizací. To je ovšem úkol vedení města, nikoliv finančního výboru.

Město v posledních deseti letech prošlo zajímavým vývojem. Z takříkajíc projedené pokladny se podařilo vytvořit rezervu v objemu stovek milionů korun. Pak se kritizovalo, že peníze leží jen tak na účtech a nejsou investovány. Poté přišlo období covidu, energetické a dodavatelské krize s podstatně většími výdaji a finance bylo potřeba postupně uvolňovat. Dnes má město podle ratingu silné finanční zdraví, ale na všechny velké investiční projekty prostředky nedostačují. Kde může Příbram získat další finanční prostředky?

Je třeba stále vylepšovat standard městských služeb, ale současně si za ně nechávat i více zaplatit. Dále si nemyslím, že je správě nastaveno parkování, respektive jeho zpoplatnění. Kontroly by mohly být přísnější, což by přineslo více peněz do poklady zejména za řádné parkovné. Současné vedení města se hodně zaměřuje na seniory, což znamená, že ne všechny demografické skupiny jsou v Příbrami stejně reprezentovány a také že se mnoho cen a poplatků až příliš reguluje. Od roku 2018 dosáhla kumulovaná inflace 40 procent, ale ceny ze strany města či jeho organizací se zvýšily o 15 procent. Úpravou by město získalo více prostředků na důležité projekty jako bazén nebo čistírna odpadních vod. 

Stanislav D. Břeň