Proč se v Příbrami dlouhodobě nedaří rozvíjet klubovou kulturu? S otázkou, kterou si mohou klást pamětníci zdejší pestré klubové scény, se Kahan obrátil na provozovatele klubů a pořadatele „alternativních“ hudebních akcí. Co by podle nich pomohlo k udržení menších scén, a tím pádem rozmanitější programové nabídce?

Jak sami avizují, nemají to provozovatelé klubů v současnosti příliš lehké. Klesá počet návštěvníků, zvyšují se nároky vystupujících a celkové náklady. Důvodů k nepříliš optimistickému výhledu malých scén je jistě více. Pro dnešní generaci padesátníků může být překvapivá věková skladba na koncertech, kdy se stejně jako v devadesátých letech i dnes v klubech potkávají s nemalým počtem svých vrstevníků. Zároveň však nastupuje aktivní mladá generace, která vkládá do kulturního dění ve městě vlastní úsilí, ať už zakládáním vlastních provozoven nebo organizováním pravidelných či občasných akcí.

Trend doby

„Klubová kultura obecně upadá na území celé ČR a Příbram není výjimkou. Ve městě dříve fungovalo několik klubů souběžně a všechny měly dostatečnou fanouškovskou a diváckou základnu,“ konstatuje Vlastimil Ševr, vedoucí Městského kulturního centra, jenž spravuje Junior klub. Za ideální považuje provozovnu, která funguje současně jako klub a hospoda, což umožňuje vybudovat si dlouhodobý vztah s potenciálními zákazníky a zároveň návštěvníky hudebních akcí. „V Příbrami je několik takových klubů či hospod, které nabízejí žánrově zaměřený program a mají svoji cílovou skupinu návštěvníků, V posledních letech stojí na žebříčku popularity a návštěvnosti Hornická hospoda Na Marii. Kombinuje tradice, hornictví, kapely, dobré pivo a krásnou zahrádku,“ říká Vlastimil Ševr. Zmiňuje i specifikum, které je s Příbramí spjato, a to že každá ze zdejších klubových scén vždy disponovala věrnou fanouškovskou základnou. 

Bývalý provozovatel dnes již nefungujícího příbramského klubu Pojistka Antonín Schejbal potvrzuje, že úpadek klubové scény není jen neduhem Příbrami, ale celorepublikovým trendem. „Souvisí s proměnou spotřebních návyků generace Z – od nižší konzumace alkoholu, která dříve držela kluby ekonomicky nad vodou, až po upřednostňování velkých jednorázových eventů před pravidelnou návštěvou lokálních scén,“ zdůvodňuje Antonín Schejbal, který zároveň dlouhodobě působí v městském zastupitelstvu. Ze současné klubové scény oceňuje dramaturgii a snahu o využití prostor i pro neveřejný program v klubu Junior, zároveň se pozastavuje nad jeho rekonstrukcí. „Absolutně nerespektovala původní charakter a výsledkem je sterilní klub bez genia loci, který lidé neberou za svůj. Naopak místa jako Pavilon A nebo Hornická hospoda Na Marii ukazují, že o kulturu je v Příbrami zájem a je zde stále cítit opravdovost a komunita,“ domnívá se zastupitel. Cesta k udržení malých scén podle něj vede přes úzkou spolupráci s místními komunitami a skrze autentická místa, která se dokážou přizpůsobit době, aniž by ztratila svoji „duši“. 

Petr Stawarz, provozovatel Pb bowling baru Na Chmelnici, charakterizuje klubovou scénu v Příbrami jako „žádnou“ kromě prostorů města. „Při dnešních cenách nájmů, energií, občerstvení, výplat, odvodů, údržby, honorářů interpretů a při všech možných kontrolách úřadů se žádný klub ani nedá provozovat. Známé kapely již v klubech nehrají, jsou pro ně malé. Na neznámé chodí minimum lidí, takže se koncerty nevyplatí pořádat. Jako poslední se v Příbrami zavřela Pojistka a myslím, že se soukromými kluby je to konečná,“ je skeptický Petr Stawarz.

Mít „svůj“ klub

Martin Čermák patří k mladým organizátorů, kteří stojí např. za každoročním multikulturním festivalem Odraz: „Na první pohled by bylo nejjednodušší říct, že lidé v Příbrami asi zkrátka nejsou zvyklí ve svém městě chodit na koncerty do klubů. Buď tenhle typ zábavy nevyhledávají, nebo se ho nabaží v nedaleké Praze.“ Pravidelný program v klubu Junior považuje za kvalitní, cenově i dramaturgicky dostupný, přesto má podle něj řada koncertů, především těch z alternativního spektra, smutnou návštěvnost. Na rébus, jak dostat lidi i na jinou muziku než mainstream nebo oblíbené revivaly, nalézá obdobné řešení jako Antonín Schejbal. „Recept na tenhle neduh evidentně našla jak již zavřená Pojistka, tak nová scéna v Pavilonu A či zavedený klub Na Chmelnici. Je jím program orientovaný na své specifické návštěvnictvo. Systematické budování komunity a osobního vztahu mezi prostorem a jeho návštěvníky je možná tím, co funguje. Vytvoření místa, kam lidé nechodí jen na program, ale kam patří,“ dodává Martin Čermák. 

Zmiňovaný Pavilon A je relativně novým „kombinovaným“ prostorem, který kromě denní kavárny nabízí také kulturní program s koncerty nebo přednáškami. „Úskalí návštěvnosti klubů spočívá zřejmě v tom, že většina příbramského obecenstva jsou posluchači velkých jmen. Nalákat davy na někoho méně známého je těžké,“ domnívá se Anežka Havlíková z Pavilonu A. Zájem o kulturu v různých podobách v podniku ale vnímají. „Nám se vyplácí různorodost akcí, díky níž si postupně vytváříme funkční a srdečně podporující komunitu,“ vysvětluje Anežka Havlíková. Podle Martina Čermáka by vznik i stabilní fungování alternativní klubové scény usnadnila i výraznější dotační podpora ze strany města. Zároveň ale přiznává, že bez aktivního publika se kluby neudrží. „Zájem a účast diváctva je pro živou kulturu naprosto zásadní," konstatuje organizátor. 

Ačkoliv má podle všeho klubová scéna v Příbrami roky hojnosti už za sebou, je zřejmé, že o rozmanitost hudebního programu město úplně nepřichází. Koncertní nabídku dlouhodobě „drží“ také Club no. 1, na pravidelné sešlosti pro fanoušky country a folku zve Restaurace Na Hradbách nebo restaurace v nedalekém Orlově. Hudební program pro méně početné publikum připravují i městské instituce, jejichž hlavní činnost je zaměřena na jiné formy umění. Komorní koncerty se konají v D-klubu, který spadá pod Divadlo A. Dvořáka Příbram. V rámci vernisáží nebo doprovodného programu se hudební náplni věnuje také Galerie Františka Drtikola Příbram. Nadcházející letní sezonu pak znovu obohatí žánrové open air akce v blízkém i širším okolí. 

Stanislav D. Břeň