Předchozí i současné vedení města si vždy pokládalo otázku, zda mají základní školy zřizované městem Příbram dostatečnou kapacitu. Jestliže víme, že součet všech kapacit našich škol je 4465, a statistické výkazy udávají, že počet žáků plnících povinnou docházku je 3737, pak na první pohled není co řešit. Takzvaný „polštář“ je dostatečný, protože naplněnost škol činí 84 %. Ale není to tak jednoduché.

Školská soustava se u nás systematizovala postupně od roku 1960. Jedním z údajů, který se začal zapisovat podle určitých pravidel do takzvané sítě škol, byl předpokládaný počet žáků v určité základní škole. Od účinnosti zákona ČNR č. 564/1990, o státní správě a samosprávě ve školství se nazýval předpokládaná kapacita školského zařízení. Asi před 40 lety byl do sítě škol zapsán předpokládaný počet žáků neboli kapacita i příbramských „základek“.

Fiktivní kapacity

Když 1. ledna 2001 nabyl účinnosti zákon o ochraně veřejného zdraví a postupně také jeho prováděcí předpisy, znamenalo to pro zřizovatele škol a jejich ředitele zjištění, že ve vztahu k hygienickým požadavkům školní prostory nejsou v souladu s kapacitou uvedenou v síti škol. Po přepočtu byla v naprosté většině kapacita vlastně nižší. Proto někteří zřizovatelé požádali ministerstvo školství o snížení kapacity svých škol, někteří nikoliv. Příbram šla druhou cestou. Školám tedy zůstaly kapacity původní, de facto fiktivní, protože byly vyšší, než umožňovaly hygienické požadavky. 

Nový školský zákon platný od ledna 2005 definoval kapacitu jako nejvyšší povolený počet žáků a síť škol jako rejstřík škol a školských zařízení. Počet žáků v našich školách však zůstal stejný, i nadále fiktivní. Od roku 2001 dodnes požádalo město Příbram pouze v jednom případě o částečné snížení kapacity, čemuž bylo vyhověno. 

To, že doposud nebylo požádáno o redukci kapacit, nepředstavovalo až donedávna žádnou potíž. Nevyužívaná přebytečná kapacita (to mělo souvislost především se snížením porodnosti) umožnila zřizovateli, městu Příbram, uvolnit pavilon 1. stupně Základní školy pod Svatou Horou pro zřízení šestiletého gymnázia, sloučit tehdejší 2. a 4. ZŠ a zrušit 8. ZŠ. V té době se s nadbytečnými kapacitami podobně vypořádávala většina měst a v mnoha obcích školství zaniklo úplně zrušením do té doby jediné školy.

Covid poodhalil skrytou nerovnováhu

Posledních několik let se ale situace vyvíjí jinak. Začaly přibývat varovné signály od ředitelů škol a od starostů okolních obcí, které se týkají nedostatečnosti kapacit základních škol v Příbrami – těch skutečných, nikoliv fiktivních. Naplno se problém, který souvisí nejen se samotnými kapacitami, ale i s možnostmi vedoucími ke zkvalitnění výuky, projevil na podzim roku 2020. Tedy v době, kdy v souvislosti s epidemií covidu-19 bylo při výuce nutné přistoupit k některým opatřením, např. dělení tříd. 

Proto vedení města zadalo Odboru školství, kultury a sportu (OŠKS) zpracovat analýzu kapacit a naplněnosti základních škol a zároveň ustanovilo expertní skupinu složenou z ředitelů základních škol, vedení města a zástupců OŠKS. Z rozboru vyplynulo očekávané, tedy že uvedené fiktivní kapacity v rejstříku škol, stanovené před téměř 40 lety, neodpovídají aktuálním potřebám škol a sledování cíle zkvalitňování výuky z materiálního hlediska (to se týká především potřebnosti odborných učeben). Analýza dále upozornila na velký rozdíl v naplněnosti škol v centru Příbrami a sídlištních škol, a tím tedy na nezbytnost řešit kapacity škol zejména ve „staré“ Příbrami.

Minimum odborných učeben

Expertní skupina se sešla na konci května 2021, tj. po zápisech do prvních tříd. Na jednání byla představena zmiňovaná analýza a dále byli ředitelé škol informováni o zásadních krocích, které město činí s cílem zabránit trvajícímu poklesu obyvatel ve městě. Předmětem diskuse bylo hledání možných řešení navýšení kapacit i pojmenování potřeby zkvalitnit vzdělávání nejen z materiálního hlediska. Ředitelé poukazovali zejména na skutečnost, že v minulosti byli nuceni rušit stávající odborné učebny. Zároveň však vyvstává potřeba nových odborných učeben v souvislosti se změnami připravovanými ministerstvem školství v rámcových vzdělávacích programech, s čím souvisejí nutné změny ve školních vzdělávacích programech od 1. září 2023. V současné době všechny příbramské školy disponují minimem samostatných odborných učeben, které jsou důležitou podmínkou procesu zkvalitnění vzdělávání. 

Jako možná řešení nedostatečné kapacity základních škol, zejména v centru Příbrami, byly diskutovány následující návrhy: změna spádovosti škol, výstavba nové školní budovy, využití budovy bývalé 2. ZŠ v Dlouhé ulici, výstavba „kontejnerové“ školy/tříd, vybudování půdní nástavby ZŠ v Jiráskových sadech, využití budovy po Gymnáziu pod Svatou Horou. V diskusi byly projednány i možnosti dotačních programů v rámci výzev Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), které v minulosti již město využilo a hodlá využít i v novém dotačním období. A to se zdůrazněním skutečnosti, že tyto dotace umožní předkládat žádosti týkající se vzniku nových odborných učeben, ale neřeší možnost navýšení kapacit jako takových.

Nejen peníze na vestavbu

Po vyhodnocení návrhů došla expertní skupina k závěru, že město by mělo v rámci výzvy IROP požádat o dotaci pro vybudování půdní vestavby v ZŠ Jiráskovy sady. A zároveň usilovat o možnost využití budovy, ve které nyní sídlí Gymnázium pod Svatou Horou, v níž byl do roku 1992 umístěn 1. stupeň ZŠ pod Svatou Horou a která je vlastnictvím města. Uvolnění budovy je zcela zásadní pro další zkvalitnění základního vzdělávání ve městě – budova bude opět využita pro potřeby ZŠ pod Svatou Horou. 

Po tomto jednání se na radnici následně uskutečnila panelová diskuze ředitelů příbramských základních a středních škol. Hlavním tématem bylo směřování a zkvalitnění vzdělávání v Příbrami. Vedla se diskuze o potřebě zařazení některých středoškolských oborů do vzdělávací soustavy v Příbrami. Ředitelé podpořili záměr města jednat s krajem o potřebě budovy, ve které sídlí Gymnázium pod Svatou Horou, pro rozvoj příbramského základního školství a požádat ho o uvolnění budovy v souladu s rozhodnutím kraje o sloučení příbramských gymnázií. Zároveň se všichni ředitelé škol shodli na tom, že zkvalitnění výuky na ZŠ se pozitivně promítne do kvality vzdělávání na středních školách. 

Zatím poslední panelová diskuze, která se týkala směřování a zkvalitnění vzdělávání v Příbrami, se na příbramské radnici uskutečnila v říjnu. Účastnili se jí vedení města, OŠKS, ředitelé všech základních a středních škol, radní Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha, ředitel Vzdělávacího institutu SK Jiří Holý, zástupci Úřadu práce Příbram a Okresní hospodářské komory. Výstupem byla mimo jiné výzva směřující ke Středočeskému kraji jednat o skladbě gymnaziálních oborů v Příbrami v souladu se strategickým cílem 2. To znamená ve snaze snížit nerovnost v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů, který je obsažen ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030, a vést jednání s příbramskými řediteli středních škol o struktuře oborů jimi řízených škol. Směrem k městu byl stanoven úkol připravit edukaci o zaměření budoucího studia žáků, a to ve spolupráci s Úřadem práce a školami. Důležitý krok ke zkvalitnění vzdělávání představuje také připravenost ředitelů základních škol k podání žádostí do výzvy IROP, která se týká budování a rekonstrukcí odborných učeben. 

Říjen byl měsícem, v němž došlo ke schválení zakázky na vypracování studie využití půdních prostor objektu ZŠ Jiráskovy sady. Podaří-li se ji v brzkých letech vybudovat, naplňovat výše nastíněné kroky a udržet dobrou spolupráci všech zainteresovaných, lze očekávat zkvalitnění výuky na příbramských základních i středních školách. 

Zorka Brožíková, místostarostka města 

zdroj: město Příbram