Největší podíl kriminality v Příbrami připadá na krádeže. V roce 2020, tedy v čase dlouhých uzavření společnosti vlivem pandemie, se dostaly na historicky nejnižší čísla. V loňském roce se podíl těchto činů zvýšil, ale oproti roku 2013 jde o dvoutřetinový pokles. Statistika však nemusí přesně odrážet realitu a existuje určitý počet nehlášených přečinů. „Bohužel lze jen těžko odhadovat, jaká je skutečná míra kriminality,“ připouští ředitel příbramské policie René Peták.

Kriminalita v Příbrami podle statistik v posledních téměř deseti letech výrazně poklesla. Mohl byste tento vývoj dokumentovat čísly?

Podívejme se na klesající trend registrované kriminality v katastru města Příbram za období od roku 2013 do roku 2021. V roce 2013 jsme evidovali 1630 trestných činů a v roce 2021 to bylo 700 případů. To zahrnuje pouze katastr města Příbram, další přidružené obce vykázaly 39 případů navíc. Pokles je o více než polovinu. Klesající trend je i v poměrně významné podskupině majetkové trestné činnosti, a to z 1204 případů v roce 2013 na počet kolem 400 trestných činů v posledních letech. Některé podkategorie během let zaznamenávají určité výkyvy, ale nejsou příliš výrazné.

Někteří občané namítají, že existuje mnoho drobnějších kriminálních deliktů, které nejsou hlášeny. Příkladně krádeže ze zahrad, garáží a chat či méně významné mezilidské konflikty. A že je tedy skutečná kriminalita podstatně vyšší. Máte kvalifikovaný odhad, kolik může být přečinů, jež se do statistik nedostávají?

Máte pravdu v tom, že se jedná o registrovanou kriminalitu, kterou občané nahlásí nebo policie odhalí vlastní činností. Bohužel lze jen těžko odhadovat, jaká je skutečná míra kriminality. Podstatou celého sytému je, aby skutky byly náležitě zjištěny, pachatelé odhaleni a potrestáni. Uvedu příklad, majetková trestná činnost je z velké části páchána recidivisty, kteří opakují trestnou činnost. Policii se podaří odhalit pachatele a je jejím úkolem také zjistit rozsah a škodu, kdy tyto okolnosti mají podstatný vliv na výši trestu. Ukazuje se, že pachatelé páchají sériovou trestnou činnost nebo opakují takzvanou bagatelní trestnou činnost, která nám nebyla oznámena, s odstupem času se však hůře dokumentuje a prokazuje. Dlouhodobě se objasněnost majetkové kriminality pohybuje kolem 30 procent, což není špatný výsledek. Proto apeluji na občany, pokud mají podezření z páchání trestné činnosti, aby tyto případy oznamovali. Určitě to má smysl.

Kriminalita celkově klesá nejen v Příbrami, ale celorepublikově a do určité míry se to dá označit za trend ve vyspělých zemích. Jaké jsou důvody?

Příčin je několik, pokusím se ve stručnosti popsat ty hlavní. Jednou z nich je do současné doby poměrně příznivá ekonomická situace většiny obyvatel. Dalším faktorem může být přesun části kriminality do kyberprostoru, což může z části představovat právě tu latentní kriminalitu. Také si myslím, že velký podíl má policie a ostatní subjekty, které vykonávají svou činnost v oblasti bezpečnosti a justice. U policie pracujeme efektivněji v oblasti vyhodnocování a analytické činnosti. Z části k tomuto trendu mohla přispět rovněž novelizace trestního zákoníku, ke které došlo k 1. říjnu 2020 a jež posunula hranici výše škody při kvalifikaci trestného činu na deset tisíc korun. Nicméně k poklesu kriminality docházelo už před danou novelizací.

Důležitý je také pocit občanů, zda Příbram vnímají jako bezpečné místo. Co pro to dělá příbramská policie?

Pocit bezpečí je důležité kritérium, je však hodně subjektivní a ne vždy koresponduje se statistickými výstupy. Obecně kvalitu života a spokojenost obyvatel ovlivňuje celková občanská vybavenost v konkrétní lokalitě. Policie přispívá svou základní činností, a to jak v oblasti prevence, tak i represe. Vždy se jedná o spojené nádoby, které je třeba vyvažovat podle vývoje bezpečnostní situace a podnětů například od občanů.

Dva roky se lidé potýkají s covidem, izolacemi, karanténami a lockdowny. Ovlivnil tento fenomén nějak kriminalitu v Příbrami? Setkali jste se například s větším počtem projevů domácího násilí, nebo naopak klesala kriminalita páchaná mimo obydlí?

V době lockdownu se pokles projevil zejména u majetkové kriminality, ale po ukončení nejpřísnějších opatření majetková kriminalita opět rostla. Tím, že lidé trávili více času ve společné domácnosti, narostl počet spíše drobnějších incidentů v podobě občanského soužití nebo veřejného pořádku. Lidé se také více pohybovali v kyberprostoru, v okrese jsme zaznamenali více případů neoprávněného přístupu a poškození záznamu v počítačovém systému, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla a dále šlo o případy dětské pornografie a zneužití dítěte k ní.

Jak jsou kriminalisté připraveni a připravováni právě na odhalování kriminálního jednání v digitálním světě?

Na tyto změny se snažíme reagovat jak systémově, tak obsazováním specialistů na IT. Na územních odborech jsou zřízena oddělení analytiky a kybernetické kriminality. Policisté zde zařazení se zabývají trestnou činností páchanou v kybernetickém prostoru a rovněž poskytují metodickou a analytickou pomoc policistům na základních útvarech. Jsou také pravidelně vzděláváni a školeni, aby mohli reagovat na aktuální vývoj.

Jak se na kriminalitě na Příbramsku podílejí cizinci? Je statisticky významné, že mnoho cizinců během pandemie odjelo do země původu?

Můžu vám poskytnout pouze statistická čísla celého kraje. Na území kraje bylo v roce 2021 registrováno 17 625 trestných činů, z tohoto počtu bylo objasněno 7649 případů a stíháno 7843 osob. Z uvedeného počtu stíhaných osob bylo 828 cizinců. Cizinci se ve Středočeském kraji podíleli na objasněné trestné činnosti 4,7 procenty. Lze odhadovat, že budou regionální rozdíly, které budou souviset s dělníky a agenturními pracovníky v průmyslových regionech. Z tohoto pohledu bude podíl trestné činnosti cizinců v okrese Příbram ještě nižší než uvedená procenta. Obdobný výsledek byl zaznamenán i v roce 2020.

Na bezpečnost v Příbrami dohlíží státní policie, kterou v Příbrami vedete, ale také městská policie, kterou zřizuje město Příbram. Jaké jsou konkrétní příklady vzájemné spolupráce a v jakých oblastech se může nadále zlepšovat?

V roce 2015 uzavřela policie s městem Příbram koordinační dohodu o vzájemné spolupráci ve věci zabezpečování místních záležitostí, veřejného pořádku a bezpečnosti na území města. Koordinace probíhá od základní úrovně u našich hlídek a hlídek městské policie. Zde se jedná zejména o součinnost při zákrocích či úkonech, zabezpečování veřejného pořádku a zajišťování bezpečnosti při hromadných akcích. To je, myslím, základ, který má pro nás velkou hodnotu a pozitivně se odráží v bezpečnostní situaci.

Další úroveň představují komunikace a základní sdílení informací o aktuální bezpečnostní situaci s cílem preventivě působit přítomností hlídek v rizikových lokalitách. Pak jde rovněž o spolupráci na úrovni řídící, která spočívá v určování krátkodobých i strategických rozhodnutí v oblasti bezpečnosti a prevence. Samozřejmě s tím souvisí hodnocení rizik a k nim přijímaná opatření. Do budoucna bychom chtěli více využívat informační systém městské policie, ale to je otázka dalších jednání a nastavení pravidel.

Policie využívá metody, které zasahují do osobnostních práv občanů. Nemusíme chodit příliš daleko a řešit odposlechy nebo algoritmy umělé inteligence, stačí obyčejné kamery v ulicích. Jak se osobně díváte na střet práv jednotlivce a „bezpečnostních potřeb společnosti“?

Neřeknu nic nového, ale při kolizi těchto práv a potřeb společnosti by se mělo vždy vycházet ze zásadního principu proporcionality a přiměřenosti. To znamená činit jen to, co je nezbytné k dosažení cíle – ochrany zájmu společnosti, tedy posouzení únosnosti mezi účelem a prostředkem. Ve společnosti je toto vymezení velice citlivé a najít správnou hranici není někdy vůbec jednoduché.

Je zájem o práci u státní policie v Příbrami?

Zájemce o práci u policie dokážeme získat. Bohužel velké procento neprojde na psychotestech a dále také na testech z fyzické zdatnosti. Dá se říci, že personální stav v rámci územního odboru Příbram je dlouhodobě stabilizovaný, v současné době je tabulkový stav přes 260 policejních míst. Počet neobsazených tabulkových míst se pohybuje mezi 10 až 20. Neobsazená místa jsou po jednotkách rozprostřena na obvodních odděleních a na kriminální službě. Nejvyšší podstav registrujeme na dopravním inspektorátu a na obvodním oddělení Příbram-venkov, chybí dva až tři policisté. Naším cílem a jednou z priorit je doplnit tabulkové stavy o nové policisty. Dovolím si využít našeho rozhovoru a oslovit čtenáře, kteří by měli zájem stát se policisty v rámci Územního odboru Příbram, aby zavolali přímo na můj telefon nebo mého zástupce (974 879 221 nebo 222 – pozn. red.). Rádi si s vámi popovídáme a poradíme, co pro přijetí do služebního poměru musíte udělat a jaké by bylo vaše budoucí služební zařazení.

Jaké vlastnosti by měl mít úspěšný uchazeč?

Ze zkušeností a komunikace s kolegy vyplývá, že by měl být hlavně fyzicky a psychicky odolný, spolehlivý a cílevědomý, trpělivý a pokud možno pozitivně naladěný.

Co vás osobně motivuje v práci, kterou vykonáváte?

Možná to bude znít po třiceti letech služby jako klišé, ale pořád to jsou kontakt s lidmi, radost z dobře vykonané práce a pocit, že člověk může přispět ke spravedlnosti.

Stanislav D. Břeň

RENÉ PETÁK

Vystudoval vysokou školu a ve služebním poměru u policie je od září 1991. Do konce devadesátých let působil na obvodním oddělení Příbram a Příbram-venkov, poté na dopravním inspektorátu. Následně se přes různé pozice v rámci policejního krajského ředitelství vypracoval až na současný post vedoucího Územního odboru Příbram Policie ČR, který zastává od roku 2010.