Na podzim se uskutečnilo dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak jsou Příbramští spokojeni se vzděláváním ve školách, které zřizuje město Příbram. V následujících otázkách a odpovědích jsou zahrnuty nejen odpovědi, ale také širší kontext základního školství v Příbrami.

Proč se v Příbrami uskutečnilo dotazníkové šetření?

Na město Příbram a na Odbor školství, kultury a sportu se obrátili zástupci rodičů dětí a žáků s návrhem na zjištění zájmu veřejnosti o rozšíření stávající nabídky základního vzdělávání ve městě, a to formou zavedení alternativního způsobu výuky a s požadavkem na zřízení základní školy Montessori. Za tímto účelem a současně i za účelem zjištění názoru veřejnosti na možnosti a úroveň základního vzdělávání proběhlo v září a říjnu 2019 dotazníkové šetření nazvané Možnosti základního vzdělávání v Příbrami.

Co alternativní výuka (nebo škola) vlastně je?

Synonymum pro pojem alternativní je slovo volitelný či možný. Alternativním školám se často přezdívá škola hrou. Žákům se snaží předkládat učivo formou her, diskusí, řešením problémových úkolů apod. Alternativní typ výuky může vyhovovat dětem, které v klasickém školství příliš neuspěly. Proto někteří rodiče požadují pro své děti tento typ vyučování. Pomůže dětem vykročit lépe do života, získat sebevědomí a bavit se vzděláváním.

Jaký je rozdíl mezi klasickou a alternativní výukou a co je spojuje?

Rozdíl spočívá především v hodnocení výsledků žáků, v organizaci, ve využití metod výuky, atd. Oba typy výuky mají stejný cíl – vzdělávání žáků.

Jaké jsou základní typy alternativních škol či alternativní výuky?

Jedná se například o školu Waldorfskou, Daltonskou, Jenskou, Montessori, Začít spolu, Zdravou školu apod. Patří sem i domácí vzdělávání.

Kolik respondentů se dotazníkového šetření zúčastnilo?

Dotazníky bylo možné vyplňovat elektronicky nebo v papírové podobě. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 1260 respondentů. Jedná se o poměrně velké množství odpovědí, a to i ve vztahu ke skutečnosti, že k 25. listopadu 2019 bylo v Příbrami trvale hlášeno 2541 dětí ve věku 0–7 let, tedy věkové kategorie, které by se případné zřízení nové školy týkalo zejména.

Jaký byl výsledek vyhodnocení obdržených dotazníků v závislosti na otázkách?

Z celkového počtu odpovědí na první otázku „Jste spokojen/a se současnou nabídkou základního vzdělávání ve městě Příbram?“, bylo 889 odpovědí ano, tj. 71 %, a 371, tj. 29 % odpovědí ne. Respondenti, kteří nebyli spokojeni se stávající nabídkou základního vzdělávání, odpovídali na další otázku týkající se chybějící nabídky v oblasti základního vzdělávání, že postrádají (seřazeno podle četnosti odpovědí) 1. školu s jinými prvky vzdělávání, 2. školu s prvky vzdělávání Montessori, 3. lesní školu/přírodní školu, 4. Scio školu.                                                                                            

Na další otázku o nejvhodnějším způsobu základního vzdělávání odpovídali dotazovaní (opět seřazeno podle četnosti odpovědí) takto: 1. veřejná škola se specifickým zaměřením (např. rozšířená výuka jazyků, výtvarné výchovy, sportovní zaměření…), 2. jiné, 3. Waldorfská škola, 4. veřejná základní škola nabízející všeobecné vzdělávání pro všechny děti, 5. individuální domácí vzdělávání s pravidelným přezkoušením v kmenové základní škole.                                                                                                                                                                                                                                                                                        

Odpověď „jiné“ obsahuje zejména požadavky na alternativní způsob výuky a hodnocení žáků, na individuální partnerský přístup k dětem i k rodičům, na menší počet dětí ve třídách, popř. celé škole, na věkově smíšené třídy, na školu, která rozvíjí kritické myšlení, na školu s částečnou výukou v cizím jazyce, s křesťanskou výchovou, na soukromé školství, na školu se zaměřením na děti s handicapem, popř. na kvalitní školu speciální, na školu s projektovým vzděláváním či na komunitní vzdělávání. 

Další otázka se týkala ochoty platit školné v případě zřízení soukromé školy (opět seřazeno podle četnosti odpovědí): 1. maximálně 1000 korun/měsíc, 2. maximálně 2500 korun/měsíc, 3. maximálně 5000 korun/měsíc, 4. více než 5000 korun/měsíc.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                         

Z celkového počtu 889 kladných odpovědí bylo 504 odpovědí, které respondenti doplnili svými připomínkami, jež se týkaly zejména požadavků na specifické zaměření škol (např. rozšířená výuka jazyků, sportovní či církevní zaměření), na vedení dětí ke kritickému myšlení, na školu, která podporuje individuální potřeby a možnosti dítěte, komunikaci s rodinou). Objevila se i odpověď, která se týká nedostatečné kapacity pro nejmenší děti, tj. pro děti mladší tří let.

Městu poskytlo vyhodnocení dotazníků zpětnou vazbu ohledně spokojenosti obyvatel se současnou nabídkou základního vzdělávání v Příbrami. Je potěšitelné, že většina respondentů je zcela spokojena.

Dostačovalo městu vyhodnocení dotazníku pro rozhodování o zavedení alternativního způsobu výuky nebo ke zřízení základní školy Montessori v Příbrami?

Při tomto rozhodování bylo zapotřebí vzít v úvahu nejen poměrně malý a roztříštěný zájem veřejnosti o alternativní výuku uvedený ve vyhodnocení dotazníků výše, dále kapacitu škol, kterou si město zřizuje, a kterou si pro potřeby tohoto rozhodování zanalyzovalo. Dále pak školní vzdělávací programy škol, které jsou samostatnými právními subjekty, jejich prostorové a personální podmínky, legislativní podmínky, ale v neposlední řadě i možnosti zřizovatele. 

Proto po vyhodnocení dotazníkového šetření byli požádáni ředitelé základních škol, jež město zřizuje, o vyjádření k možnosti zavést ve svých školách třídy s alternativním vzděláváním ve všech ročnících postupně od prvního ročníku. Podle jejich vyjádření nejsou pro tento systém v současné době ve školách podmínky prostorové ani personální. Pouze ředitelka Základní školy ve Školní ulici se vyjádřila, že by bylo možno zřídit třídu se sportovním či jazykovým zaměřením. Dále byli ředitelé dotázáni, zda a jaké prvky alternativního vzdělávání uplatňuje jejich škola ve vyučování. Z odpovědí vyplývá, že řada alternativních prvků ve vyučování je řediteli uplatňována i v současné nabídce základního vzdělávání, např. výuka matematiky metodou Hejného, ekologicky zaměřená výuka, dvojjazyčná výuka, sportovní třídy, přípravná třída, rozšířená výuka matematiky a další. Také jsou nabízeny netradiční volnočasové aktivity – včelařský a rybářský kroužek, kroužky robotiky, dějepisné a badatelské kroužky a další.

Jaký závěr učinilo město v otázce možnosti rozšíření stávající nabídky základního vzdělávání zavedením alternativního způsobu výuky, případně možnosti zřízení základní školy typu Montessori?

S přihlédnutím k výsledkům dotazníkového šetření, současné i výhledově dostatečné kapacitě základních škol, vyjádření ředitelů a v neposlední řadě k tomu, že město nad rámec zákonných povinností zřizuje alternativní školu (Waldorfská škola Příbram – mateřská škola, základní škola a střední škola), nebude Příbram ustavovat další alternativní školu. V současné době není potřeba. Pokud se na město obrátí soukromá osoba s žádostí o vydání souhlasného stanoviska se zřízením soukromé základní školy, která bude zaměřena na alternativní výuku, město jej po splnění zákonných požadavků vydá. Ředitelé základních škol mají při své plné právní subjektivitě právo zavádět alternativní prvky do výuky včetně těch, které jsou zmiňovány v dotaznících. 

Zorka Brožíková
místostarostka města Příbram