„Koncepce smart city by tedy měla primárně usilovat o používání, respektive implementaci chytrých řešení v celém procesu fungování našeho města,“ říká Aleš Barášek, předseda komise Smart city.

Čemu se věnuje komise Smart City?

Předně děkuji, že se tématu smart city můžeme věnovat. Než se dostanu k odpovědi na vaši otázku, rád bych zmínil pár pro mě důležitých věcí. Nejprve si řekněme, co to vlastně smart city je a proč o tuto cestu usilovat. V překladu smart znamená chytrý, city město. Koncepce smart city by tedy měla primárně usilovat o používání, respektive implementaci chytrých řešení v celém procesu fungování našeho města. Musíme si uvědomit, že není dobré vidět smart city izolovaně, jako něco, co stojí vedle fungování města. Mělo by to být jeho nedílnou součástí, nacházet chytrá řešení jednotlivých problémů. Čím chytřejší budou řešení, tím lépe se nám tu bude žít. Uvedu příklad – systém parkování – pokud vymyslíme chytře monitoring volných parkovacích míst, nebudeme muset zdlouhavě a neekologicky hledat volné parkovací místo, ale pojedeme rovnou tam, kde zaparkujeme. Nebo přechod pro chodce – pokud jej vymyslíme chytře, radikálně zvýšíme bezpečnost chodců.

Naší prací by mělo být přinášet onen chytrý pohled na věc, nebo dokonce témata, která by se měla chytře řešit. Pořád jsme poradní orgán rady, a tedy našimi výstupy by se měli zabývat městští radní a vedení. To se teď ale neděje.

Proč k tomu nedochází?

Systém fungování města není připraven ve své struktuře na onen chytrý pohled, na jeho zakomponování do návrhu řešení. Momentálně není vůle toto změnit, možná ani schopnosti. Je to škoda, protože tým, který pracuje v komisi Smart City, je skvělý. Sešli se v něm neuvěřitelně šikovní lidé. A vím, že jsme schopni občanům i městu ušetřit hodně finančních prostředků a starostí. Ale nemáme tu protistranu, nemáme kam předávat naši práci.

Když jsem o tom mluvil s místostarostou Vladimírem Karpíškem, říkal, že vidí problém v tom, že je třeba podstoupit určitou proceduru v podobě osvojení návrhu komise a předání dále. Není tedy potíž spíše v komunikaci?

Tato domněnka není správná. Když se podíváte do statutu komise, tak z něj vyplývá, že my dáváme podněty a nápady, které jsou všechny v zápisech z jednání. Další je pak na radě a vedení města. Potíž vidím také v tom, že na radnici není nikdo, kdo by měl jasně danou zodpovědnost za implementaci smart řešení. Navrhovali jsme takovou pozici i zřídit, třeba jen na poloviční úvazek, ale hlavní je, aby ten člověk měl potřebné kompetence tyto záležitosti prosazovat.

Proč je důležité, aby se Příbram věnovala konceptu smart city?

Snaha o levná a funkční řešení, která dávají smysl a jsou v podstatě investicí do budoucna, se počítá vždy. Zapomeňme na rozšířenou představu, že smart city je o pseudochytré lavičce s wifi a nabíječkou – vše prochází svým vývojem a tato představa je dávno překonána. Opravdu jde o přístup k řešení naprosto běžných provozních či investičních činností, které díky chytrému pohledu můžete vylepšit a posunout na vyšší úroveň používání a hodnoty.

V komisi jste se zabývali třeba veřejným osvětlením či parkovacím domem. Co lze v těchto případech řešit z hlediska smart city?

Běžně vnímáme veřejné osvětlení jako samozřejmost, která poskytuje osvit města. V komisi však vidíme veřejné osvětlení jako obrovskou příležitost, jak zvýšit bezpečnost ve městě, jak získat informace o dopravě či parkování. Veřejné osvětlení, respektive prvky, ze kterého se skládá, zejména zdroj elektrické energie a samotný podpůrný systém, tedy stožár, vnímáme jako možnost, kam velmi levně umístit prvek kamerového systému – kameru. Náklady na zřízení a provoz pak budou násobně nižší než dnes. A hlavně, míst, kam můžete kameru instalovat, máme k dispozici tisíce. Anebo můžeme umístit prvek takzvané senzorické sítě, který měří třeba kvalitu ovzduší či hluk. Také lze osadit panické čidlo, abychom v případě volání o pomoc nebo střelby o této situaci věděli.

V parkovacím domě jsme navrhli konkrétní řešení pro jeho lepší a levnější fungování. Neztotožňujeme se s myšlenkou mít v parkovacím domě stálou službu, je to příliš drahé a v dnešní době plné technických řešení naprosto zbytečné. Umíme nabídnout myšlenky řešení přístupu, bezpečnosti či zakomponování do celkového systému parkování.

Dal byste další tipy, co znamená smart city?

Vezměte jakýkoliv problém města, jakoukoliv rutinní činnost a podrobte ji novému, chytřejšímu pohledu – od již zmiňovanému řízení parkovaní, využití veřejného osvětlení pro zvýšení bezpečnosti ve městě, přes bezpečnější přechody, svoz komunálního odpadu a nakládání s odpady, elektronickou agendu úřadu, řešení energetické soběstačnosti či energetický management, monitoring stavu životního prostředí až po budování startupového prostředí, open data či vylepšování podmínek pro fungování škol. A nesmíme zapomínat na možnost efektivního a postupného zakomponování prostředků AI.

Mobilní telefony a internet používáme čtvrtstoletí a vypadá to, že digitalizaci jsme většinově nakloněni. Smart city ale není ani Příbram ani většina měst v Česku. Proč?

V přístupu obcí a měst jsou velké rozdíly. Na první pohled vidíte, jak to někde funguje a někde ne. Mnohdy je to otázkou schopnosti řešit dané situace chytře, s nadhledem a přesahem. Kde pochopili, že smart city má být nedílnou součástí života obce, to funguje lépe, o tom není sporu. Jak město vnímá příležitosti, která chytrá řešení nabízejí, souvisí s jeho vedením. Někdo je progresivní a spatřuje jednoznačné výhody, někdo je vidět nedokáže a stále dokola řeší situace a problémy rutinně a neefektivně. Musíme si uvědomit, že chytrá a nová řešení se týkají chodu samotného úřadu. Jak jeho digitalizace a používání informačních systémů, tak i jeho řízení. V Příbrami nám chybí projektové řízení, vůbec ho na úřadu nenajdete. A to je z pohledu implementace nejen chytrých řešení špatně.

Příbram realizovala projekt Chytrá Příbram 2030 (více 1url.cz/KuamN). Co se podařilo uskutečnit?

To se, prosím, ptejte vedení města. Z mého pohledu je toho bohužel minimum, dokonce si troufám tvrdit, že nic. Pro upřesnění, ty projekty jsou dokonce dva. První pěkně popisuje možnosti a implementaci chytrých řešení, nabízí i akční plán projektů s časovou náročností. Materiál je dobrý návod, jak na to, i když je samozřejmě nutné provádět jeho aktualizaci s ohledem na dostupnost nových technologií. Pak je druhý projekt, který se zaměřuje na komunikaci a řízení samotného úřadu. Tento projekt říká, co je potřeba udělat, jaké změny provést právě ve fungovaní města jako úřadu, aby byl chytřejší. Jak nastavit procesy, aby byly lepší. Jaké kroky provést, aby pracoval efektivně. Jak lépe komunikovat s občany. Oba projekty stály nemalé peníze, ale předpokládám, že se těmito materiály nikdo průběžně nezabývá a že jejich potenciál bude nevyužit.

Představíte si, jak „smart“ bude Příbram v roce 2030?

Velmi rád, ale ono to moc nejde. V rámci fungování města není připraven systém pro realizaci cílů. Možná se občas podaří zpracovat jednotlivosti, ale to je tak vše. Strategii máme, máme k dispozici skvělý tým komise Smart city, ale plány je třeba začít uskutečňovat. Jsme k dispozici a jsme jako komise schopni pomoci, ale nemůžeme být onou hybnou silou. Tady je to na vedení města, aby dalo věcem správnou prioritu a mělo vůli konat. Musíme si uvědomit, že nasazování prvků smart city je v dnešní době naprostá samozřejmost a nutnost, nikoliv nadstandard. Populace stárne, budou chybět schopní lidé. Bez chytrých řešení bude realizace dnes běžně dostupných služeb města problematická. Město bude ztrácet tam, kde by mohlo získat. 

Stanislav D. Břeň