Jak příbramské firmy hodnotí aktuální ekonomické dění a jaká očekávání mají do budoucnosti? Ohrozila jejich pozici pandemie onemocnění covid-19? To se dozvíte v odpovědích ředitelů vybraných příbramských firem.

Města a obce jsou závislé na ekonomické prosperitě podniků, které v nich působí. Příbram není výjimkou. Městský rozpočet získává část financí z takzvaného rozpočtového určení daní. Příspěvek je tím vyšší, čím vyšší daně odvádějí ekonomické subjekty. Druhý, a možná ještě důležitější aspekt pro fungování města, představuje zaměstnanost. Pokud podniky dokážou zaměstnávat a solidně platit své zaměstnance a ti nemusí dojíždět daleko za prací, zpravidla i své vydělané peníze utrácejí v daném městě. Tím je opět podpořena prosperita. Mezi další benefity úspěšných firem patří, že investují, přinášejí nové technologii či vzdělávají své pracovníky. Toto všechno může být ohroženo v důsledku ekonomické krize, která přišla vzápětí po pandemii způsobené novým typem koronaviru.

Kahan se zeptal ředitelů několika příbramských společností, jak se jim rozeběhlo podnikání po nejtvrdších karanténních opatřeních zjara tohoto roku, zda se chystají přijímat nebo propouštět zaměstnance, jestli omezí své investice a jaké příležitosti nebo hrozby vnímají pro následující období.

Leopold Roule, jednatel, Halex-Schauenberg ocelové konstrukce

Krize vyvolaná koronavirovou pandemií neměla na náš podnik zatím žádný větší dopad. Dodávky ocelových konstrukcí jsou určené pro investiční akce. Žádná z nich nebyla pozastavena nebo zrušena, a naše výroba tak probíhala a probíhá bez výpadků. Výrobky směřuji do zahraničí a omezení na hranicích naštěstí nijak neblokovala přepravu zboží, a dodávky tak mohly být doručeny v termínech na místo určení. Velkým rizikem je pro každý výrobní podnik výskyt onemocnění mezi zaměstnanci a následná karanténní opatření. I toto nebezpečí se nám zatím vyhnulo.

Pokud jde o zaměstnání, zájemce o práci u nás rádi přijmeme, ale žádnou speciální náborovou akci nechystáme. Nejistoty v odhadu budoucího vývoje nás vedou k opatrnosti v oblasti investic, a tak aktuálně nemáme v plánu žádnou větší investiční akci.

Naše dodávky jsou určeny pro investiční celky hlavně v chemickém průmyslu. Hlavní hrozbu tak vidím v tom, že přicházející krize bude vleklá a investoři u nás i po celém světě dlouho setrvají v módu „wait-and-see“ (počkáme a uvidíme – pozn. red.) a budou čekat s realizací investic na to, až se situace vyjasní. Ale ať už nás čeká krátká nebo delší recese, ocelové konstrukce jsou stále obor s velkým potenciálem, a proto do budoucnosti hledíme s optimismem.

Petr Šedivý, ředitel závodu, Polycasa

Zavedená karanténní opatření neměla jakýkoliv vliv na naše podnikání. Nedošlo k žádnému útlumu, ba naopak, nastalo enormní zvýšení poptávky a výroby. Navzdory avizované krizi stále přijímáme nové zaměstnance, což je s ohledem na nízkou míru nezaměstnanosti velmi obtížné. Bez ohledu na krizi způsobenou pandemií covid-19 zůstává pracovní trh zcela vyčerpán. Pokud jde o investice, naše plány pro následující období zůstávají zachovány v plné výši.

S ohledem na portfolio, které vyrábíme, vidíme příležitosti v oblasti vývoje a výroby produktů omezujících šíření nákazy ve veřejných prostorách – bariéry, zástěny, rozdělovací stěny se speciálními funkčními povrchy. Hlavní hrozbou v následujícím období bude vysoká nemocnost a absence pracovníků na pracovištích způsobená kombinací druhé vlny onemocnění covid-19 a chřipkové epidemie a s tím související karanténní opatření.

Jaroslav Škudrna, výkonný ředitel, PBtisk

Naše společnost se zabývá zejména výrobou knih a brožur, které exportujeme do celého světa. Po uvolnění karanténních opatření se prodej knih opět rozběhl ve všech zemích a v tuto chvíli máme téměř plně vyprodané výrobní kapacity. Zaměstnance neustále nabíráme.

Máme dlouhodobý cíl a plán růstu společnosti. Koronavirus a onemocnění covid-19 tento plán přibrzdil, avšak nepředpokládáme, že na dlouhou dobu. Pokud další vlna šíření koronaviru nezkomplikuje situaci, budeme nadále plány realizovat. Je zřejmé, že pro další růst společnosti budou v každém případě potřebné nové investice.

Příležitost pro PBtisk vidím v tom, že vzhledem ke krizi vyvolané koronavirem bude ubývat konkurence. Osobně si však myslím, že to ekonomicky nejhorší období ještě přijde. Dále předpokládám, že více lidí zůstane bez stálého zaměstnání. To může být pro nás skvělou šancí doplnit všechna potřebná volná pracovní místa. Za hrozbu považuji nedostatek pracovníků v případě dalšího šíření koronaviru. Karanténní opatření nám mohou velmi zkomplikovat život a v tomto případě nebudeme schopni plnit závazky vůči našim zákazníkům.

Miroslav Gjašik, ředitel, Euro Sitex

Vzhledem k charakteru našeho podnikání se nás omezení spojená s corona krizí příliš nedotkla. Spíše v současné době cítíme pokles poptávky v souvislosti se zpomalováním automobilového průmyslu. Nabírat zaměstnance se nyní nechystáme, stejně tak propouštění není aktuálně v plánu, pokud to nebude ekonomicky nevyhnutelné. Dále nebudeme investovat do ničeho, co je nezbytně nutné. Prioritu mají investice směřující k maximální efektivnosti a automatizaci výroby. Pro příští období očekáváme strukturální hospodářský pokles doprovázený měnovou nestabilitou. Omezení cestování dále povede k výrazným komplikacím v oblasti exportu.

Libor Dubský, ředitel, ZRUP Příbram

V průběhu léta jsme se vrátili na přibližně loňské objemy výroby. Potřebujeme tedy i nadále naše pracovníky a stále hledáme kvalitní zaměstnance. S tím souvisí i otázka investic, naše plány jsou v tomto směru aktuálně beze změny.

Pro následující období jsme v základním scénáři optimisté. Obáváme se samozřejmě opakování poklesu poptávky, jako se tomu stalo v období března až června letošního roku, na který bychom museli opět reagovat krizovými opatřeními.

Roman Vinš, ředitel, Solitea Byznys

Měli jsme to štěstí, že chod firmy karanténa nezastavila. Systém Byznys běžel dál, stejně tak jsme uživatelům poskytovali péči, na kterou jsou zvyklí. Jen samozřejmě vzdáleně. Po karanténě nás čekala příjemná změna, že jsme se opět osobně potkali – s uživateli i kolegy ve firmě. A uvolnily se nám ruce, protože jsme se mohli zase pustit do akvizičních jednání a úvodních analýz velkých projektů. Tedy do práce, která vzdáleně dělat nešla. V tom byl pro nás největší přínos zrušení karantény.

Dlouhodobě řešíme nedostatek zaměstnanců, proto budeme i nadále nabírat. Nedostává se hlavně konzultantů, na tom karanténa nic nezměnila. Naopak v březnu nastoupily nové kolegyně a ty nám ukázaly, že úvodní tříměsíční školení se dá zvládnout i online.

Z hlediska investic hledáme vhodný kompromis. Nouzový stav nás ekonomicky ovlivnil. Nikoliv citelně, ale bez ztráty kytičky to nebylo. Na druhou stranu víme, že k dalším úspěchům se firma neprošetří.

Teprve nejbližší měsíce prozradí, jaká bude budoucnost. Přirovnám pandemii k tunelu. My se z něj na světlo dostaneme, ale stejně důležité je, aby se z něj dostali i naši zákazníci. Příležitosti pak vidíme v automatizaci a digitalizaci. Tohle téma je a bude stále silnější.

Jan Moudrý, generální ředitel a místopředseda představenstva, Kovohutě Příbram nástupnická

Po jarním omezení zakázek je současný stav prodeje prakticky na úrovni původního plánu. V průběhu jara bylo jednou z priorit nepropouštět zaměstnance. V současné době v rámci rozvoje firmy hledáme a nabíráme nové pracovníky na různé pozice, zejména do výrobní oblasti firmy. V rámci programu souběžného provozu pecí pro recyklaci olověných odpadů je nábor nových zaměstnanců dokonce jednou z priorit.

Investice víceméně neomezujeme. Po jarním pozastavení jsme se vrátili k původnímu plánu. Vedle zmiňovaného souběhu pecí jsme otevřeli Výzkumné a vývojové středisko, zabýváme se i možností recyklace lithium-iontových baterií, pro roky 2021 a 2022 připravujeme rekonstrukce dvou budov a pracujeme také na projektu využití odpadní kyseliny. Kromě těchto akcí probíhá standardní investiční činnost v rámci technického rozvoje.

Jako všichni zaměstnavatelé se i my obáváme onemocnění covid-19 u našich zaměstnanců, ohrožení jejich bezpečnosti a zdraví, a tím také omezení výroby a obchodních aktivit podniku. Hrozbou je rovněž pokles světového hospodářství, i když v našem specifickém oboru podnikání nejsou recese v rámci firemních zakázek příliš významné. Příležitostí je, že jako stabilní firma dokážeme zvyšovat výrobu a uspět na trzích díky činnostem našich čtyř divizí.

Vladislava Česáková, členka představenstva, ZAT

V rámci situace spojené s koronavirem jsme přijali maximální opatření pro ochranu našich zaměstnanců, realizaci zakázek i zajištění plynulého chodu firmy. I v době pandemie jsme fungovali téměř 100 %. Ve výrobě jsme zavedli kroky, které zaručily její dlouhodobý chod a plnění nasmlouvaných zakázek. Rovněž všechny systémy, které používáme pro tvorbu dokumentace, projektů a návrhové systémy, mají naši pracovníci k dispozici formou vzdáleného přístupu, takže i práce na projektech pokračovala podle plánu. Určitá omezení pro nás znamenal zákaz cestování do zahraničí, kde pracujeme na několika projektech. Jejich dokončení se tedy posunulo na druhou polovinu roku 2020. Situace spojená s covidem-19 nás tedy nijak výrazně nezasáhla, spíše jsme z daného stavu vytěžili maximum. Máme pobočky v Plzni a Benešově a jsme zvyklí při týmové komunikaci spolupracovat na dálku. V době pandemie jsme zapojení moderních technologií ještě více posílili a budeme je i nadále využívat. Také jsme zrychlili realizaci a spouštění interních rozvojových projektů, které mají za cíl zlepšování interních procesů či systémů, a přípravu nových produktů pro naše zákazníky.

V roce 2019 jsme formou akvizice společnosti Definity Systems posílili tým přibližně o 30 špičkových vývojářů. Aktuálně se pohybujeme na stavu kolem 350 zaměstnanců a větší změny neplánujeme. Ekonomicky si vedeme dobře a nemáme potřebu propouštět. Spíše máme stále dveře otevřené šikovným projektantům a vývojářům, kteří se nebojí výzev a mají chuť pracovat na projektech v oblasti řídicích systémů pro energetiku a průmysl i IoT technologií, které dodáváme do více než 60 zemí světa. Každoročně investujeme do vývoje řídicího systému přibližně 30 milionů korun. Jinak tomu nebude letos ani v dalších letech. Stále pracujeme na vývoji technologií pro řízení klasických i jaderných elektráren, nově i pro oblast internetu věcí.

Pro nás je největší hrozbou nepředvídatelný vývoj situace, a tudíž i vývoj ekonomiky, nicméně věříme, že i případnou další vlnu koronaviru bychom zvládli stejně dobře jako na jaře. Nový příležitostí je celá řada, například právě ve vývoji technologií pro Průmysl 4.0 a uplatnění produktů ještě v dalších zemích světa, kde hodláme expandovat.

Stanislav D. Břeň