Kultura je droga. Takto bychom mohli parafrázovat jedno z vyjádření umělce v následujícím článku. Při dlouhém nedostatku živé kultury vlivem nekončících restrikcí se dostavují silné abstinenční účinky. To, zda se po opětovném „otevření“ dostaví – zůstaneme-li u adiktologického pojmosloví – dlouhotrvající rauš, kdy lidé budou bažit po kulturních aktivitách, nebo zda bude abstinence pokračovat, dnes s jistotou neřekne nikdo. Někteří umělci tak podle vlastního naturelu (a možná i „svého“ uměleckého stylu) propadají spíše optimismu, nebo spíše pesimismu.

Redakce Kahanu se obrátila na příbramské umělce a osobnosti, které pracují v kultuře, aby zhodnotili, jaké šrámy zanechala pandemie na příbramském kulturním životě. Odpovídali na to, co pokládají z pohledu kultury za nejhůře odstranitelné dopady pandemie, a dále na to, jak se chystali a chystají na opětovné spuštění „kulturního provozu“.

Petr Vašina: Chybí mi lidé na koncertech

Jedním z hlavních problémů bude jistě hledisko ekonomické. To se týká zejména profesionálních umělců a kulturních zařízení či dotací na kulturní projekty. Pro mě jako amatérského muzikanta to z tohoto pohledu tak zásadní není, spíš mi chybí setkávání se s lidmi na koncertech. Také mám obavy z toho, že některé malé kluby pandemii nepřežily.

V počátku pandemie jsem se zúčastnil několika online koncertů, v lednu jsem natočil CD Nikdy předtím. V návaznosti na vydání disku plánujeme po rozvolnění uspořádat tři křty nového alba (Příbram, Praha, Jaroměř). S mojí spoluhráčkou Míšou Mádlovou jsme složili a připravili několik nových písniček. Doufáme, že zrušené koncerty z období pandemie bude možné brzy realizovat, a chceme být připraveni.

Miloslava Šmolíková, Gymband: Ticho, a pak velká party

Pandemie zpřetrhala vazby jak mezi jednotlivými hudebníky, tak mezi hudebníky a publikem. Bude určitě nějakou dobu trvat, než se opět obnoví, ale věřím, že se vytvoří nové kontakty, které mohou přinést i nové kreativní kulturní spojení a představení. V době pandemie jsme si uvědomili a zažili na vlastní kůži, jak je živá kultura v našich životech důležitá a jak nám teď strašně chybí. Možná po ukončení lockdownu vypukne jedna velká kulturní party a bude se slavit celá léta…

Náš gymnaziální orchestr GymBand se naposledy sešel a hrál 4. září 2020 na koncertě při otevření Junior klubu. Od října 2020 poté, co bylo zakázáno zpívat a hrát a zavřely se školy, jsme se pohromadě bohužel již neviděli ani neslyšeli. Žádné online platformy nevyužíváme, tento rok je tedy pro nás časem ticha, odpočinku a zamyšlením nad tím, co a jak dál. Máme připravený nový repertoár, který bychom rádi nazkoušeli hned, jak to půjde. A snad budeme hrát dál, i když nejspíše v jiném obsazení, protože někteří členové již nebudou studenty gymnázia.

Václav Plecitý, Ginevra: Vzít kus duše

Je mi moc líto, že na dlouhý čas kultura úplně zmizela z našich životů. Bude velice těžké ji dostat tam, kde byla dříve. Pandemie nás všechny velmi zasáhla, ale myslím, že lidé, kteří se pohybují v umělecké branži, to duševně pociťují mnohem více. Pokud zakážete holiči stříhat, vezmete mu hlavně jeho práci a následně obživu. Jestliže zakážete hudebníkovi hrát a zpívat, berete mu také částečně jeho obživu, ale s tím i kus duše, která je nastavena k rozdávání energie a radosti lidem i sobě samým. Jde o takový vnitřní smutek, který nenahradí žádné online vystoupení. Návrat k normálu bude dlouhý.

Vlivem vládních nařízení (zákaz zpěvu, pohybu mezi okresy či skupinového setkávání) jsme museli zrušit zkoušky. Což je velký zásah do života hudební skupiny. Plánovali jsme vloni více projektů, které se bohužel neuskutečnily. Mnoho akcí bylo zrušeno, od některých jsme museli upustit a některé budeme realizovat, až to bude opravdu možné. Jedním z nich je hudební léto na hradě Švihov, kde by vedle Ginevry měli vystupovat ještě její hosté z dob, kdy jsme organizovali Svatohorskou šalmaj. Dalším pravidelným projektem jsou tradiční Vánoční koncerty v příbramském divadle, které nám také moc chybí. Ještě předtím, po dlouhé odmlce, však musí nastat opětovné a potřebné zkouškové období. Až nám to situace dovolí, bude třeba se opět naladit do hudební formy. Jednou z možností jsou online vystoupení, případně „hraní z obýváku“. To je však především pro jednotlivce či menší uskupení. A upřímně, nikdy nemohou nahradit živé hraní. Jediné naše online vystoupení jsme „prožili“ o Vánocích. Přenos adventního koncertu ze sklepních prostor Svaté Hory byl pro posluchače zajisté zajímavý. Bohužel, jak už jsem řekl, my posluchače potřebujeme vidět, reagovat, takzvaně s nimi dýchat a přenášet vzájemně na sebe něco, co je nepopsatelné. Pevně věřím, že ta doba opět přijde a budeme zase pro lidičky zpívat „do rána bílého“.

Petr Stawarz, E!E: Stačí natankovat dodávku

Kultura utrpěla velkou finanční ztrátu, mnozí pracovníci v kultuře i umělci si museli najít jinou práci. Bohužel někteří pořadatelé a kluby už ukončili svoji činnost. Ale myslím si, že pokud budou lidi chodit na akce, tak se všechno vrátí zase do normálu jako dřív a dlouhodobé dopady pandemie nebudou tak hrozné. Záleží na lidech, v jaké míře budou navštěvovat kina, divadla, koncerty a všechny připravené kulturní akce.

Naše kapela stála u zrodu projektu MKC Živák do obýváku, kdy se jednalo o sérii online představení regionálních kapel. Odehráli jsme jako první a naše vystoupení mělo skvělou sledovanost a kladnou odezvu od fanoušků. V červnu 2020 jsme hráli online koncert s Visacím zámkem a v prosinci v Příbrami v Junior klubu vzpomínkový online koncert na našeho kytaristu Bakču. V době koncertní pauzy jsme natočili videoklip, zkoušíme nové songy, máme v plánu vydat nové CD. Naštěstí chodíme všichni do práce, takže jsme přišli pouze o dobrou zábavu a pár kaček na honorářích. Po spuštění kulturního provozu jsme připraveni ihned vyrazit do akce, stačí jenom naložit a natankovat dodávku. Koncerty máme nasmlouvané až do konce roku, zatím se jenom ruší nebo překládají, ale až ten marast skončí, okamžitě vyrážíme pobavit naše fanoušky.

Zdeněk Vondrák, Nástroj snahy: Nás rozparádí jen skuteční lidé

My jako Nástroj snahy jsme měli loni velmi dobře našlápnuto, domluvené koncerty se skupinou Tři sestry, E!E, samostatně naplánované akce téměř na každý víkend. Nacvičeno jako nikdy předtím, a všechno přišlo vniveč. Celkově lze dopady pandemie na kulturu těžko odhadnout, uvidíme, zda se vlivem epidemie změní chování a návyky lidí. Jsme optimisté. I když je dnes představa plného kotle pogujících fanoušků pod pódiem skoro z říše fantazie, věříme, že touha lidí po normálním životě a svobodě je silnější než strach z nákazy i zákazů. Svoboda je větší hodnota než bezpečí, které je navíc často jen relativní. To ale neznamená, že jsme pro porušování protiepidemických opatření.

Hrát jen pro kamery nás neláká, asi bychom to ani pořádně neuměli, rozparádí nás skuteční lidé, proto jsme nabídky streamovaného koncertu nepřijali. Strašně moc se těšíme na živé akce, máme naplánovanou řadu koncertů (pro místní fanoušky na 17. září v Junior klubu, měli bychom vystoupit i na akci Korzo Obora), tak snad už něco konečně klapne.

A co jsme dělali? Občas jsme v povoleném počtu či na dálku zkoušeli nové písně, a především postupně připravujeme nahrávku našeho nového alba. Ani to ale nejde úplně snadno, protože Robin (Robert Kovář, harmonika) pracuje s nejvíc ohroženou skupinou seniorů v příbramském Majáku a Honza (Jan Ptáček, kytarista) jako medik je v rámci praxe v nemocnici a vypomáhal i na JIPce. Nechtěli jsme nikoho ohrozit. Každopádně jsme si díky opatřením uvědomili, jak moc jsou pro nás hraní s kapelou, a hlavně hudba sama o sobě důležité. Hudba je pro nás droga.

Vlastimil Ševr, MKC Příbram: Jsme pozitivní a těšíme se na setkání

Příbramský kulturní život se bude z aktuálního K.O. sbírat stejně jako život na celém našem území čili těžce a dlouho. Jako MKC Příbram jsme se v době epidemie snažili pořádat, hrát a bavit. Výsledkem jsou projekty Živák do obýváku, KulTúra nebo Příbram v podcastu. O dost složitější situaci mají a budou mít živnostníci, kteří kulturou žili a byli živi. Provozovatelé hudebních klubů budou nyní řešit existenční otázky. Z hlediska umělců, kteří jsou na hraní finančně závislí, jde opět o těžké a složité období. Sám nedokážu odhadnout, jestli byly covid programy dobře stavěné a směřované. Co se týče odhadované doby, kdy vše bude „v normálu“, doufám, že prázdniny pojedou v následujícím módu: venkovní akce cirka 200 lidí a vnitřní akce s omezeními od září. Tímto směrem také stavíme program. Jsem přesvědčen, že lidé, kteří pravidelně kulturu vyhledávali, budou hladoví a přijdou, ale bude zde část, která občas chodila a ta a její účast bude spíše klesat. Jsme však pozitivní a stejný cíl a přání chceme přenášet na návštěvníky. Věříme, že brzy bude vše v relativním normálu a opět se setkáme na podiu či pod ním.

Pro rychlejší restart kultury děláme to, že jsme na 120 % připraveni na start sezony. Akce chystáme tak, jako by se měly v červnu spustit. Následně budeme reagovat na počty, omezení a opatření a podle nich akce stavět a „ohýbat“. Osobně věřím, že se uskuteční program letního kina a lesního divadla. S otazníkem je konání Novák Festu či promítání sportovních přenosů. Snažíme se program tvořit co nejbohatší a pro širokou veřejnost. Zapojujeme vystupující z Příbrami a okolí, aby se opět dostali do kolotoče koncertů a vystoupení.

Petr Bednář, Divadlo A. Dvořáka: Máme nazkoušeno

Pandemie bohužel zastavila boom návštěvnosti divadla, kina i řadu nových projektů příbramského divadla. Předplatné bylo nastartováno pro překonání diváckého rekordu 2000 předplatitelů, kino již třetí rok drželo první místo v republice v návštěvnosti jednosálových kin a v estrádním sále byla nasmlouvána řada koncertů a dalších akcí. Což byl důsledek téměř roční propagační kampaně, která v lednu vrcholila. Je otázka, jak budou po uvolnění diváci reagovat. Jistě se jich řada těší na návrat, ale o mnoho pravděpodobně na delší dobu přijdeme. A to zřejmě do té doby, dokud se covid nedostane v žebříčku nebezpečnosti na úroveň chřipky. Velkou roli budou hrát i hygienická opatření – roušky, testy atd. Odhady říkají, že v počtu diváků se můžeme propadnout až pět let zpátky. To samozřejmě bude mít finanční dopady.

Jsme schopni, a to myslím opravdu vážně, během dvou dnů rozeběhnout normální chod jak v divadle, tak v kině, estrádním sále či v divadelním klubu. Máme nazkoušeny čtyři nové premiéry (dvě na velké a dvě na malé scéně), které oko diváka ještě nespatřilo, a od začátku května zkoušíme pátou hru. Přehazujeme termíny asi padesáti našich zájezdových představení a hledáme nové časy pro hostování cizích divadel. Některé se mění již popáté. V průběhu června a září máme nasmlouvané v rámci Středočeského kulturního léta sedm představení na různých letních scénách a další dvě hodláme realizovat v Lesním divadle Skalka v Podlesí. Během léta bychom rádi uskutečnili některé akce v divadle i estrádním sále. Poslední srpnovou neděli se těšíme že po dvou letech uspořádáme Divadlo patří dětem. Takže jakmile to půjde, začínáme.

Karel Šperk, Příbramský Big Band: Ještě dlouho na umělé ventilaci

Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli jsem kompetentní pro posouzení stavu kultury jako takové v době, kdy se bortí naprosto vše kolem nás. Vím, že chcete slyšet názor na kulturní oblast, ale hudba jako vždy odráží celkový stav společnosti a její nálady. A proto si myslím, že šrámy, které teď získáváme, hned tak nezmizí a hudební scéna, jako jedna součást našich životů, bude ještě dlouho na „umělé ventilaci“.

Příbramský Big Band je těleso, které čítá 18 členů, a tak je jasné, že žádné vystoupení v této době není možné ani online, protože takové těleso nemůže ani zkoušet. Všechny naše plány v roce 40. výročí založení, zůstávají zatím na papíře. Jakmile nám to však ministr zdravotnictví, pan premiér, EMA nebo SÚKL nebo předseda krizového štábu nebo Ústavní soud nebo „strana a vláda“ dovolí, pustíme se do práce. Snažím se na celou věc dívat s humorem, protože to je jediná medicína, která vám pomůže při onemocnění jakoukoliv další „biologickou zbraní“.

 Téma zpracoval: Stanislav D. Břeň

52. HFAD: Ročník změn, přesunů a stále živé naděje

Původní termín z loňska přesunutého 52. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka byl znovu odložen. V důsledku přetrvávajících opatření v souvislosti s pandemií covidu-19 byla zahájena řada jednání o náhradních termínech koncertů ve snaze odehrát maximum plánovaných vystoupení v letošním roce. O nových termínech se příznivci festivalu dozvídají postupně z internetových stránek hfad.cz i facebookového profilu fb.com/hfad. „Koncerty plánované jako open air, Skety 29. května a Opereta gala 5. června 2021, ponecháváme prozatím v jejich původních termínech a budeme doufat, že do konce května nastane situace, která nám umožní jejich realizaci,“ upřesnila ředitelka festivalu Albína Dědičík Houšková. Povzbuzením pro organizátory je fakt, že se podařilo realizovat několik dílčích doprovodných akcí. „Máme velkou radost, že se do putování Po stopách Antonína Dvořáka přihlásilo nečekané množství účastníků, a to zdaleka nejen dětí z prvního stupně základních škol, pro které byla tato akce primárně připravena, ale také rodin s dětmi či seniorů. V současné době již také přicházejí na adresu pořadatele festivalu obrázky dětí, účastnících se pátého ročníku výtvarné soutěže,“ doplnila ředitelka. Podařilo se uzavřít také kompoziční soutěž pro skladatele do 40 let. Vstupenky na přesunuté koncerty zůstávají v platnosti. Pokud by nový termín nevyhovoval, bude možné vstupenky vrátit na prodejní místo, případně stornovat u Ticketportal.cz.

hfad