Technické služby města Příbrami zná téměř dvacet let a od loňského listopadu je vede z pozice ředitelky. „Vzhledem k tomu, že spravujeme téměř vše, co je na území města od komunikací, přes zeleň, osvětlení až po dětská hřiště, vzniká opravdu velký prostor ke kritice ze strany občanů, a to i přesto, že usilujeme o co nejlepší péči v rámci daných možností,“ říká Irena Hofmanová.

V Technických službách jste sice dlouho pracovala a znala jejich fungování. Překvapilo vás přesto něco, když jste vloni na podzim přebírala „službu“ po dlouholetém řediteli Pavlu Máchovi?

Pracuji zde již od roku 2004, takže prostředí je mi opravdu dobře známé. Přehled o základních činnostech, zaměstnancích a technické vybavenosti mi velmi usnadnil vstup do nové pozice. Přesto jsem však musela zaměřit velkou pozornost právě na seznámení s konkrétními aktivitami přímo v provozu jednotlivých středisek, mou doménou bylo dosud napojení činností na finance. Stále se učím, jsme zaměření sezonně a práce se během roku hodně mění. Ale musím přiznat, že mě to velice baví. Při plnění úkolů upřednostňuji smysluplnost, dlouhodobost řešení a účelnost před nahodilými a nesystémovými řešeními, a to péče o prostředí ve městě naplňuje. Většina věcí je hned vidět a dlouhodobě zlepšují kvalitu života ve městě.

Do funkce jste se dostala v čase, kdy bezprecedentně rostly náklady energií a dalších vstupů, v době vysoké inflace a všeobecného tlaku na zvyšování mezd. Jaké byly a vlastně ještě jsou ty „první dny“?

První dny ve funkci byly velmi náročné, což plynulo zejména ze skutečnosti, že jsem současně předávala pozici ekonoma a přebírala pozici ředitele organizace. Jako ředitelka jsem naskočila rovnou do zimního období, kdy prioritní službou TS je zimní údržba komunikací. S ohledem na nevyzpytatelnost počasí jsem se zimy trochu obávala, ale ukázalo se, že v TS je tým velice zkušených a schopných lidí, na které se mohu spolehnout. A to je velmi dobrý základ pro každou práci. Druhou polovinou, která zásadně ovlivňuje fungování TS, jsou zdroje financování. V minulém roce jsme byli svědky velmi turbulentních výkyvů v ekonomice s obtížnou předvídatelností do budoucna. To mělo výrazný dopad i na plánování rozpočtu na rok 2023.

Město začíná výrazně šetřit, což potvrdil i fakt letošního rozpočtového provizora s delší přípravou rozpočtu. Vy jste pro zájemce z řad zastupitelů připravila dokonce osobní prezentaci o fungování a financování organizace. Vzhledem k tomu, že vám nekrátili rozpočet, jste byla asi úspěšná. Co zastupitele nejvíce zajímalo?

Ano, do nového roku jsme vstupovali v rozpočtovém provizoriu s vysokou mírou inflace, která se promítla do výrazného nárůstu cen materiálu a služeb a ohromným růstem výdajů za energie. Před samotným schválením rozpočtu zastupiteli probíhá vždy několik jednání s vedením města a ekonomickým odborem, na němž se podrobně rozebírají důvody navýšení požadovaného příspěvku. V rámci těchto prvotních jednání byl náš rozpočet pokrácen o 10 % a ke schválení zastupitelstvu šel již upravený návrh. Takže se nedá říci, že se rozpočet nekrátil.

V rámci jednání zastupitelstva bylo bohužel navrženo další krácení rozpočtu o dalších šest milionů korun, které naštěstí nebylo schváleno. Pro zastupitele je jistě obtížné rozhodovat o velkém balíčku peněz bez podrobnějších informací o jeho skladbě. Proto bylo mým cílem seznámit zastupitele s jednotlivými rozpočtovanými položkami, aby jejich rozhodování bylo jednodušší. Zastupitelé pak byli někdy až překvapeni, jak široké portfolio služeb TS zajišťují a co se skrývá za některými položkami. Shodli jsme se na tom, že nás toto setkání vzájemně obohatilo. Do budoucna chceme ve vzájemném setkávání pokračovat a debatovat o rozsahu a formě prioritních úkolů pro TS v návaznosti na objem schválených finančních prostředků. Už teď však víme, že se budeme pohybovat spíše v úrovni řešení havarijních stavů či udržování dosavadního stavu, se zásadním rozvojem s těmito prostředky zatím nelze počítat.

Technické služby jsou tak nějak z povahy věci vždy kritizovatelné. Napadne sníh a není včas uklizeno, je vysoká tráva, bahno na silnici, spadne větev nebo rovnou strom... Jak často čelíte výtkám veřejnosti a na co si lidé většinou stěžují?

Vzhledem k tomu, že spravujeme „téměř vše“, co je na území města od komunikací, přes zeleň, osvětlení až po dětská hřiště, vzniká tak opravdu velký prostor ke kritice i přesto, že usilujeme o co nejlepší péči v rámci daných možností. Sezonní činnost TS je velice závislá na rozmarech počasí a v tom nejčastěji spočívají stížnosti. Napadne sníh, a všichni bychom chtěli mít okamžitě uklizeno na všech místech zároveň, což s ohledem na množství techniky a lidí ani není možné. Zaprší a rychleji vyroste tráva, a chtěli bychom mít všude anglické trávníky. Odstraníme lavičku na základě stížností obyvatel na hlučnost omladiny, a druhý den máme stížnost, proč se lavička odstranila, že si není kde odpočinout. Vysypeme všechny kontejnery na papír, a stačí vhodit pár nerozšlapaných krabic a kontejner přetéká. Je to takový nekonečný boj a střet ohromného množství názorů a skutečností, které mnohdy nelze ani ovlivnit. I přesto si troufám říci, že se nepotýkáme s žádnými neřešitelnými problémy a že i stěžující si občan občas s pochopením vyslechne provozní argumenty, proč se daná činnost provádí právě takto.

Na druhou stranu se mi zdá, že v posledních letech kritika spíše ustává. Skoro mi připadá, že více lidí mluví tak, že děláte záslužnou a těžkou práci. Vnímáte to?

Souhlasím s vámi. Zdá se, že skutečně kritických výtek ubývá a jsem za to ráda. Lze totiž rozlišit dva druhy kritiky. Kritiku konstruktivní, z níž vyplývá skutečný záměr něco změnit či zlepšit, a kritiku urážející a hanlivou, která spíše vypovídá o pisatelích samotných než o záměru zlepšovat život ve městě. Konstruktivní kritiku či připomínky pak vítám a chtěla bych touto cestou vyzvat občany, kteří mají skutečný zájem nám pomoci vylepšit naše služby, ať se na nás obrací přímo, a to buď telefonicky, e-mailem či prostřednictvím hlášení závad. Toto je nejlepší a mnou upřednostňovaná cesta, jak můžeme společně dosáhnout změny v oblastech, které nás trápí.

Práce zaměstnanců TS je skutečně náročná. TS spravují poměrně rozsáhlé území třicetitisícového města. V našem případě platí, že pracujeme za každého počasí, ať již je venku tropická teplota, déšť nebo sníh. V tom naše lidi skutečně obdivuji, s jakým nasazením čelí i těmto nepříznivým vlivům. A je na místě jim za to vyjádřit poděkování.

Řadoví zaměstnanci TS nejsou nijak zvlášť dobře placeni. Kolik je dnes průměrná mzda lidí, kteří pracují přímo v ulicích – popelářů, čističů, pracovníků údržby zeleně a podobně?

Bohužel otázka odměňování pracovníků TS je skutečně oproti republikovému průměru na velmi nízké úrovni a ani postupné zákonné navyšování platů nám neumožňuje zvyšovat konkurenceschopnost při náboru nových pracovníků. Průměrná mzda pracovníků údržby se pohybuje okolo 22 tisíc korun hrubého, pracovníci s vyšší kvalifikací jako řidiči techniky a odborné profese jako elektrikáři mají po zapracování až 28 000 korun hrubého. Je to opravdu málo, zvláště uvědomíme-li si důležitost jejich práce, která se velmi často podceňuje. Jejich nepřítomnost v terénu pozná každý okamžitě, ať již se bude jednat o nevyvezený odpad, neposekanou trávu či rozbitou lavičku.

Zároveň je ale velký podíl zaměstnanců TS loajální. Jak dlouho lidé u vás obvykle vydrží?

Loajalita některých zaměstnanců TS je skutečně obdivuhodná. Měli jsme tu zaměstnance, kteří u TS pracovali celý život. Nejdéle pracujícím v TS byl a stále je pan Bílek, bývalý vedoucí Svozu odpadu, který nám dnes rozdává dobrou náladu na vrátnici. Ale i nyní zde máme několik pracovníků, kteří už u TS oslaví více než 30 let. Těchto lidí si velice vážím, jsou to lidé s dobrým srdcem a smyslem pro fair play a to už je dnes čím dál vzácnější. Já však věřím, že právě tito zaměstnanci svým přístupem ostatní inspirují a podpoří vzájemnou soudržnost v rámci organizace. Už teď se však dá říci, že máme v TS tým opravdu dobrých a spolehlivých lidí.

Na konci zimy se po městě opět kácely stromy, což vzbudilo vášně. Připomeňte, prosím, za jakých okolností je možné odstraňovat zeleň na veřejném prostranství?

Kácení stromů a jejich prořezávky patří k tradičním činnostem vykonávaným střediskem Veřejná zeleň v době vegetačního klidu, tedy od listopadu do března. Mimo toto období není možné kácet, pouze pokud dřeviny svým stavem zřejmě a bezprostředně ohrožují život či zdraví občanů nebo hrozí škodou značného rozsahu na majetku. Kácení a prořezávky v Příbrami jsou prováděny v souladu se zpracovaným pasportem dřevin ve městě. Na pokácení dřevin téměř ve všech případech třeba povolení ke kácení, které vydává Odbor životního prostředí a jemuž je třeba žádost o pokácení dřevin adresovat. Podrobný návod včetně formuláře žádosti lze najít na webových stránkách města - Odboru životního prostředí ve složce ochrana přírody.

Žádost o povolení vždy zasílá vlastník či oprávněný uživatel pozemku, na němž dřeviny rostou. Jedná-li se o dřeviny rostoucí na pozemcích města, je možné zasílat i podněty k pokácení přímo na TS nebo na Odbor životního prostředí. Kácení pak provádí pracovníci TS na základě daného povolení. V některých případech u obtížně přístupných stromů je nutné ošetření stromů, či jejich kácení svěřit odborným firmám, které provádí rizikové kácení ve výškách.

Lidem rostou životní náklady. Přitom se letos zdražil poplatek za popelnice. Bylo to z vašeho pohledu nutné?

Skutečnost je taková, že náklady na svoz a likvidaci odpadu neustále rostou a město Příbram poměrně zásadně tuto oblast dotuje ze svých prostředků. Cena za svoz odpadu, kterou občané platí, je pouze příspěvkem na zajištění kompletní služby. Každý rok je pak na rozhodnutí zastupitelstva, do jaké míry bude město na odpadové hospodářství přispívat. Za zásadní v tomto případě považuji skutečnost, že poplatek byl po několik let udržován ve stejné výši bez ohledu na rostoucí náklady. Bohužel s ohledem na zákon o odpadech budou náklady narůstat zejména v zákonných poplatcích vázaných na míru vytřídění odpadu. Lze očekávat každoroční zvyšování poplatku a je to logicky správné. Nedojde pak ke skokovému nárůstu poplatku jako v letošním roce.

Naproti tomu město Příbram nabízí svým občanům zcela bez poplatku ukládání odpadu na sběrném dvoře, což považuji za velký benefit, který není ve všech městech standardem. Bohužel i přes to stále narůstají náklady na svoz a sběr objemného odpadu z okolí sběrných míst. Odložené sedačky, koberce či nábytek nejsou žádnou výjimkou. A na tomto místě bych velmi ráda apelovala na občany Příbrami, aby využívali v maximální možné míře služeb sběrného dvora. Je zde stálá obsluha, která je občanům pomůže při manipulaci s objemným odpadem. Usnadníme si práci na obou stranách a odměnou nám bude čisté okolí našich domovů.

V roce 2030 fakticky končí skládkování a každá uložená tuna může být násobně dražší než nyní. Poplatek by se klidně mohl překročit dva tisíc korun. Pro města a obce to znamená výrazně zvýšit objem vytříděného odpadu nebo snižovat množství odpadu všeobecně. Mají v tomto směru město nebo TS nějakou strategii dalšího postupu?

Ačkoliv vypadá, že rok 2030 je ještě daleko, je třeba již nyní řešit způsob likvidace komunálního odpadu po tomto roce. Ve spolupráci s Odborem životního prostředí připravujeme koncepci řešení odpadového hospodářství města jako celku, jehož cílem je zejména zvyšování objemu vytříděných surovin. V současné chvíli finalizujeme její podobu. V některém z dalších vydání bych ráda tematice odpadů věnovala samostatný článek, ve kterém bychom občanům přinesli podrobnější informace o tom, co nás v nejbližších letech čeká.

Provozujete odpadový vůz, který dokáže vážit odpad. Otvírá se tím alespoň v částech města, kde jsou rodinné domy, možnost platby podle skutečně odvezeného odpadu?

Vážení odpadu od domácností je jedním z trendů současných řešení a ani TS v tomto nezaostávají. Vozidel vybavených váhou máme již několik a do budoucna plánujeme touto technologií osadit všechna svozová vozidla. Již pracujeme s identifikačním systémem v menších obcích, kde je situace s ohledem na adresnost jednotlivých nádob jednodušší. Vybavit tímto systémem (očipovat nádoby) větší města, jako je Příbram, komplikuje fakt, že velká část obyvatel žije v bytových domech, kde budeme velmi obtížně identifikovat konkrétního původce odpadu. Zároveň vyhláška o shromažďování odpadu neumožňuje kombinaci poplatku za osobu a podle skutečně vyprodukovaného množství odpadu v rámci jedné obce.

Jaké větší projekty nebo opravy letos TS čekají?

V letošním roce nás krom běžných oprav a údržby ať už komunikací, dětských hřišť či městského mobiliáře nic velkého nečeká. Bude pro nás obtížné s ohledem na zvýšené ceny materiálu a omezené zdroje dosáhnout standardní úrovně poskytovaných služeb. V této souvislosti bych ráda dodala, že to, v jakém prostředí žijeme, nezáleží výhradně na úrovni poskytovaných služeb Technickými službami, ale především na vzájemné ohleduplnosti a vědomém přístupu každého z nás. Byla bych velmi ráda, kdyby do budoucna mohlo být cílem TS zlepšování kvality života ve městě a nikoliv jen „hašení požárů“ plynoucích z nedisciplinovanosti a bezohlednosti některých z nás.

Stanislav D. Břeň

Irena Hofmanová

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou a získala titul inženýrky. V Technických službách města Příbrami pracuje od roku 2004 a do podzimu loňského roku zde působila jako ekonomka. K 1. listopadu 2022 byla jmenována ředitelkou této příspěvkové organizace.