Energie byly vždy velkým tématem, ale v posledním roce se stávají prioritou pro občany, firmy i město. Kahan připravil seriál, který se zaměří na úsporná opatření krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého charakteru. V tomto vydání začínáme s opatřeními, jež se dají uskutečnit prakticky okamžitě. Mnoho doporučení lze realizovat nejen ve školách a městských budovách, ale také v domovech občanů či v podnicích.

V tomto článku se podíváme na opatření krátkodobá. Můžeme je rozdělit do dvou okruhů: Prvním jsou opatření v budovách pod přímou správou města, druhá jsou pak realizována v budovách, jež si město pronajímá a zapůjčuje – tedy v budovách škol či příspěvkových organizací. 

Specifickou vlastností těchto krátkodobých opatření je jejich poměrně nízká vstupní investice a rychlá realizovatelnost. Mnohá z nich jsou už uvedena v život. Např. oddálení topné sezony a hlídání a nastavení teplot a časů topení. Tímto opatřením a samozřejmě i vlivem příznivého počasí začátkem podzimu se v porovnání s loňským říjnem povedlo uspořit na pěti monitorovaných budovách 3500 m³ plynu. Na ostatních budovách, na kterých byl tento režim také nastaven, lze očekávat podobné úspory. Další opatření jako výměny zastaralých svítidel se už realizují a budou pokračovat. 

Ve všech městských budovách a budovách příspěvkových organizací probíhá v současné chvíli monitorování a poradenská činnost energetického manažera s cílem implementovat zásady koncepce energetické úspornosti. Při kontrolách městských budov se zaměřujeme na následující okruhy:

Osvětlení

Jsou venkovní prostory (parkoviště, dvůr, chodníky, vchod) uměle osvětleny? Kdo světla rozsvěcí? Mají časové spínače či detektory pohybu? Je osvětlení místností a chodeb příliš jasné, či naopak nedostačující? Svítí se v místnostech, které nejsou využívány? Jsou zde zbytečná svítidla? Mohou být skupiny svítidel rozsvíceny a zhasnuty samostatně? Jsou některé žárovky zastaralé a měly by být vyměněny za žárovky účinnější? Fungují na chodbách či toaletách pohybová čidla?

Topení

Kdo hlídá začátek a konec topné sezony? Topí se od začátku sezony celý den, nebo jen ráno? Lze topení regulovat? Nacházejí se v budově topná tělesa, která nepracují správně a plýtvají energií? Jsou všude umístěny termostaty a lze regulovat teplotu v jednotlivých částech budov? Pracují správně (např. porouchaný termostat je automaticky nastaven na nejvyšší teplotu)? Mohou být radiátory regulovány individuálně, nebo lze systém ovládat pouze centrálně? 

Aktuálně probíhá sběr dat a porovnání teplot v různých místnostech s požadovanou teplotou. Analýza odhalí potíže v řízení topné soustavy, které mohou způsobovat vysoké energetické ztráty. Zaměřujeme se na to, je-li teplota v místnostech příliš vysoká nebo nízká, a zda existují místnosti (sklepy, komora, nepoužívané třídy), které se málokdy používají, a přesto se vytápějí? Cílové teploty nastavujeme takto: Kanceláře a učebny 20 °C, chodby 16–18 °C, schodiště 14–17 °C, tělocvična 15–18 °C.

Tepelná izolace

Je budova tepelně izolována? Je nevytápěný sklep izolován? Jsou trubky otopné soustavy izolovány? Je podkroví izolováno? Mohla by některá místa být více izolována? 

Nacházejí se některá okna během topného období trvale otevřená, nebo v pozici ventilace? Často jsou ukazatelem nesprávného větrání nebo přetopených místností v důsledku špatně regulovaného nebo špatně řízeného vytápění. Nezasklená a rozbitá okna či chybějící těsnění jsou pak příčinou studeného průvanu, jenž způsobuje ztráty tepelné energie, které musí být nahrazeny topným systémem. Aplikace těsnící pásky může mít veliký efekt při nízkých vynaložených nákladech.

Teplá a studená voda

Probíhá monitoring a sběr dat o spotřebě teplé a studené vody. Je nutné zjistit, za jakým účelem byl systém pro ohřev teplé vody vybudován a jaká je reálná spotřeba. Dále si klademe otázku, zda je teplá voda potřebná u všech umyvadel. Např. školní kuchyně a bufety mohou být místem plýtvání teplou vodou. Co je zdrojem teplé vody? Jaká je nastavena teplota? Lze tuto teplotu snížit na 55 až 60 °C? Jsou na všech vodovodních bateriích osazeny účinné perlátory vody?

Ostatní elektrické spotřebiče

Sbírají se a vyhodnocují údaje o spotřebičích? Hlavně pokud jsou v budovách ledničky, automaty na nápoje, bojlery na teplou vodu, větrací systémy atd.? Jsou v místnostech zjevně nepotřebné spotřebiče? Kdy, jak často a jak dlouho jsou spotřebiče používány? Jsou teploty ledniček a ohřívačů vody správně nastaveny? 

Jsou v budovách elektrické spotřebiče v pohotovostním (stand-by) režimu, které čerpají elektrickou energii, i když jsou zcela vypnuty? Často se jedná o zařízení s transformátory. Platí jednoduché pravidlo – pokud spotřebič i ve vypnutém režimu vyzařuje teplo, tak konzumuje elektrickou energii. 

Je nutno kontrolovat počítačové učebny a kanceláře, jestli jsou počítače zapnuty nebo v pohotovostním režimu, i když nejsou používány. Má např. škola interaktivní tabule? Jak často a na jak dlouho bývají zapnuty a jak moc jsou opravdu používány? 

V městských budovách se uskutečnila kontrola a proměření jističů. Jak jsou jističe vytíženy? Lze do budoucna snížit jejich hodnotu, a tím i redukovat stálou platbu?

Obecná doporučení

Kdo a jak hlídá, monitoruje a vyhodnocuje spotřeby energií a vody? Město plánuje osazování měřidel s dálkovými odečty a monitoringem. Pomůže to k lepšímu vyhodnocování a předcházení plýtvání vlivem havárií.

Milan Přílepek
Městský úřad Příbram

Cílové teploty nastavujeme takto: Kanceláře a učebny 20 °C, chodby 16–18 °C, schodiště 14–17 °C, tělocvična 15–18 °C.