Každoročně Příbram vyprodukuje přes 12 000 tun odpadu a v přepočtu na jednoho člověka je nutné uložit na skládku zhruba čtvrt tuny. Vzhledem k dopadům na životní prostředí se Evropská unie, Česko i jednotlivá města musí podstatně víc snažit, jak odpad redukovat, nebo jej alespoň využít pro nové suroviny. O tom, jaká je situace v Příbrami a co se chystá, jsme mluvili s Irenou Hofmanovou (IH), ředitelkou Technických služeb města Příbrami, a Lenkou Růžičkovou (LR), vedoucí Odboru životního prostředí.

Technické služby města Příbrami připravují nový systém třídění odpadu. V dubnu bude ve Zdaboři spuštěn pilotní projekt svozu door to door. O co se jedná?

Irena Hofmanová (IH): V rámci door to door (D2D) systému svozu odpadu je odpad přebírán přímo u domovů obyvatel. Cílem projektu je usnadnit obyvatelům třídění odpadu. Do všech rodinných domů budou zdarma rozdány nádoby o objemu 240 litrů pro třídění papíru, plastů a bioodpadu. Motivem pro zavádění tohoto typu sběru je získat kvalitnější vytříděný odpad a zvýšit jeho objem. Zároveň by mělo docházet i ke snížení produkce směsného komunálního odpadu. Zkušenosti z jiných měst ukazují velkou efektivitu tohoto systému svozu zejména v okamžitém nárůstu množství vytříděných surovin.

Kdy budou nádoby k dispozici a odkdy se začnou svážet?

IH: V lednu dostali občané do schránek leták s podrobnými informacemi. Obsahují odkaz na elektronický formulář i telefonický kontakt (777 705 633) pro registraci k převzetí nádob. Další informace k registraci najdete na webu odpady.pribram.eu.  Nádoby budou rozvážet Technické služby města Příbrami v předem domluvených termínech v průběhu února a března a budou identifikovány ke konkrétním domácnostem. Protože jsou popelnice poskytovány zdarma, je součástí předání smlouva o jejich výpůjčce. Samotný svoz začne 1. dubna letošního roku.

Jak budu vědět, kterou barevnou nádobu mám připravit před dům?

IH: Při předání nádob obdrží občané též kalendáře svozu, kde budou barevně vyznačené konkrétní dny svozů papíru (modrá barva), plastů (žlutá), směsného odpadu (černá) a bioodpadu (hnědá). Bude to vždy v pondělí.

V jaké periodě se budou svážet jednotlivé nádoby?

IH: V případě papíru, plastu a nápojového kartonu to bude jednou za dva týdny. U biologického odpadu počítáme se svozy každý týden v období duben–listopad a jednou měsíčně v periodě prosinec–březen. Frekvence svozu komunálního odpadu se od 1. dubna 2024 sníží na jednou za 14 dní.

Používám kompostér. Je ekologicky lepší kompostovat u domu, nebo bioodpad svážet do městské kompostárny?

IH: Kompostování u domu je ideálním řešením. Nespornou výhodou je v tomto případě získání kvalitního kompostu, který je možné použít při domácím zahradničení. Bohužel trendy bydlení v zástavbě s rodinnými domy se významně proměnily. Většina obyvatel v současné době dbá mimo jiné o estetický vzhled zahrady a nechtějí „nevzhledné“ kompostéry. A i tam, kde kompostéry fungují, čas od času narazíme na omezenou kapacitu. Nádoba na bio odpad pak může pomoci řešit například nadměrné množství posekané trávy.

Jak se budou třídit ostatní komodity?

IH: V rámci D2D svozu budou od domácností sváženy pouze papír, bioodpad, plasty společně s nápojovými kartony a komunální odpad. Pro třídění ostatních komodit jako sklo, oleje, kov či textil jsou nadále k dispozici sběrná místa veřejné sběrné sítě. Nápojový karton lze vhazovat do stejných nádob jako plasty pouze v rámci systému svozu D2D, ve veřejné sběrné síti zůstává samostatně tříděnou komoditou v oranžových kontejnerech. Pro objemný odpad, elektroodpad a nadměrné množství bioodpadu, které se nevejde do nádoby, poskytuje své služby sběrný dvůr.

Odkdy ráno mají být nádoby připravené?

IH: Svoz začíná v šest ráno a může probíhat až do třetí odpolední. Je tedy potřeba buď připravit nádoby večer den před svozem, nebo brzy ráno. Posádky se nemohou vracet pro nádoby, které obyvatelé dají před dům, až se probudí, a poté volají, že nebyly vyvezeny. Pro tento případ mají řidiči v autech kamery, aby bylo jasné, zda nádoba byla připravená včas, či nikoliv.

Bude stačit dvoutýdenní frekvence svozu komunálního odpadu?

IH: Pokud budou lidé třídit bioodpad, stačit by to mělo. Vlivem vytřídění bioodpadu nebude v běžných popelnicích nic zapáchat. Použité dětské plínky nebo inkontinenční pomůcky lze případně dát do igelitového sáčku a zavázat. V obcích, kde tento svoz probíhá, občané potvrdili, že když poctivě třídí bioodpad, který se sváží častěji, tak jim takzvané černé popelnice stačí objemově a nezapáchají. Původní nádoba na směsný komunální odpad s četností svozu jednou za 14 dní by vám tedy stačit měla, když budete odpad třídit.

Jak poznám, co do které nádoby patří?

IH: Na každé nádobě, kterou dostanete, je samolepka, která usnadňuje orientaci, co do které nádoby patří. Zároveň můžete načíst QR kód z nádoby, který vás nasměruje na nové webové stránky odpady.pribram.eu, kde najdete podrobný návod, jak třídit.

Je nutné vyvézt popelnici před dům, když bude zaplněna jen z poloviny?

IH: Pokud nebude nádoba plná, nemusíte ji přistavovat ke svozu pokaždé, ale třeba jednou za dva nebo tři měsíce.

Může se stát, že nebude moje popelnice vyvezena?

IH: Může se to stát v případě, že bude nádoba obsahovat něco, co tam nemá být. Například v bioodpadu budou plastové sáčky a fólie nebo v papíru a plastech bude směsný komunální odpad. Příliš těžká nádoba se směsným komunálním odpadem v letních měsících je také špatně, pravděpodobně obsahuje suť nebo bioodpad. V zimním období se stává, že do popelnic je uložen ještě teplý popel. Posádky mají laserové teploměry a v žádném případě nesmí teplou nádobu svézt, protože odpad by se mohl vznítit a poté shoří celé svozové auto. Posádky v tomto případě nechávají pod víkem kartičku s důvodem, proč nebyla nádoba vyvezena. V případě bioodpadu jsou nádoby vyrobeny na maximální hmotnost 90 kilogramů. Pokud se tedy stane, že je přetížená – například plná shnilých jablek či mokré trávy – a při výsypu se ulomí lem nádoby, bude si muset občan pořídit u Technických služeb nádobu novou – vybavenou čipem – na svoje náklady. Váhy v autech prokazatelně načtou skutečnou hmotnost odpadu při výsypu.

Pokud jeden třídí a kompostuje odpad, sníží objem komunálního odpadu třeba na desetinu. S růstem poplatku za popelnice poroste volání občanů po individualizaci poplatku a zavedení systému platby za „svůj“ odpad. Proč není možné dát slevu na poplatku za odpad podle množství vyprodukovaného odpadu? Zvláště když nyní město zavede D2D sběr?

IH: Příbram je město s kombinací sídlištní zástavby a zástavby s rodinnými domy, což z legislativního hlediska situaci komplikuje. Současná legislativa neumožňuje v různých částech města nastavit jiný systém výběru poplatků. Proto se Příbram rozhodla podpořit své obyvatele právě poskytnutím nádob zdarma, aby jim alespoň částečně ulevila. Rozdělení nádob ve Zdaboři je pouze prvním krokem. Pilotní projekt ukáže, jak se promítne změna systému třídění právě v podmínkách našeho města. V přidělování nádob do dalších lokalit s rodinnou zástavbou budeme pokračovat. V současné chvíli zpracováváme podklady pro získání dalších nádob z dotace. V rámci zpracovávané strategie odpadového hospodářství budeme navazovat i s řešením pro sídlištní zástavbu. Budeme velmi rádi, když se aktivně zapojíte i bez jakýchkoliv finančních zvýhodnění a budete třídit svůj odpad z přesvědčení a s radostí, že tak pomůžete svému prostředí i Příbrami.

Kolik odpadu Příbram ročně vyprodukuje?

Lenka Růžičková (LR): Odpadové hospodářství města Příbram je aktuálním tématem a velmi úzce souvisí s odpadovou politikou státu zaměřenou na podporu oběhového hospodářství. V kontextu zhodnocení situace produkce odpadu na území města za posledních deset let lze říci, že se hledala řešení, která by byla přínosná pro obyvatele města a plněna legislativní povinnost v odpadovém hospodářství. Do jaké míry je tento postup dostačující k naplnění jedné z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie a nastavených recyklačních cílů Evropské unie se zaměřením na materiálové využití komunálního odpadu i v budoucnu, je otázkou pro každého z nás. Každý z nás může předcházet vzniku odpadů a správným tříděním podpořit jeho opětovné využití. Produkce odpadu města Příbram byla v roce 2022 celkem 12 139 tun, z tohoto množství bylo vyprodukováno 6934 tun směsného komunálního odpadu, 1690 tun biologicky rozložitelného odpadu, 502 tun plastů, 581 tun papíru a lepenky a 352 tun skla. Z celkové produkce odpadů města Příbram, které se ukládá na skládky, vychází v přepočtu 253 kilogramů odpadu na obyvatele za rok 2022.

Jak se to mění, pokud bychom se podívali třeba deset zpátky?

LR: V roce 2012 byla produkce směsného komunálního odpadu 11 072 tun a v roce 2017 dosáhla produkce směsného komunálního odpadu 7314 tun.

Je jiná struktura odpadu? Třeba v závislosti na změně životního stylu, spotřebitelských návycích, eliminaci některých druhů obalů (PVC, EPS) ze strany výrobců či faktu, že v průběhu let se rozšířila škála možností pro třídění?

LR: Struktura odpadů je velmi pestrá a mění se i podle podmínek samotné společnosti. Například prací na home office se přesunuly odpady z firem do domácností. Velký vliv na systém odpadového hospodářství má i vzdělávání obyvatel nebo jen docházková vzdálenost k nádobám na tříděný odpad. Faktorů, které ovlivňují produkci odpadů, efektivnost třídění i opětovné využití odpadů, je celá řada a opět je třeba zdůraznit, že nejlepším odpadem je takový, který nevznikne.

Je všeobecně známo, že ze žlutých kontejnerů na plast je pouze menší část využita ve smyslu materiálové recyklace. Tedy že získaný, vytříděný a zpracovaný odpad se stává výchozí surovinou pro nový výrobek. Proč tomu tak je?

LR: Nejsem odborník na samotné zpracování plastového odpadu, nicméně napříč odbornou veřejností jsou diskutovány otázky recyklace plastů s obsahem různých druhů změkčovadel, stabilizátorů a dalších přísad, jejichž recyklace bývá problematická. Na trhu se vyskytuje řada plastů, do kterých se během výroby přidává množství aditiv, aby lépe plnily svou funkci při různých aplikacích, po použití se dostanou do tříděných nádob na plast a jejich následné zpracování je komplikované. Je důležité také dodat, že zpracováním a recyklací plastů se zabývá velké množství startupů, univerzitních pracovišť i firem, které přicházejí s novými technologiemi zpracování odpadů a velkou strategickou výzvou odpadového hospodářství je zavedení takových technologií do praxe.

Město zpracovává odpadovou strategii. Jaká jsou její hlavní východiska, proč se zpracovává a jaké dopady bude mít pro občany i firmy?

LR: Odpadová strategie není ještě hotova, v současné době probíhá její zpracovávání na základě poskytnutých dat. Strategie by měla být dokončena v průběhu roku 2024 a základním východiskem je najít způsob, jak docílit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily v kalendářním roce 2025 a následujících letech alespoň 60 procent, v  roce 2030 a následujících letech přinejmenším 65 procent a v roce 2035 alespoň 70 procent z celkového množství komunálních odpadů.

V Příbrami se vede diskuse a podnikají konkrétní kroky k vybudování takzvaného zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Ukazuje se totiž, že po výrazném omezení skládkování naroste objem odpadu, který bude třeba využít energeticky, tedy spálit. Jak s touto myšlenkou bude pracovat odpadová strategie?

LR: Odpověď na tuto otázku lze poskytnout opravdu až po vyhotovení odpadové strategie města Příbram.

Skládkování nebo spalování odpadu bude do budoucnosti výrazně dražší, což by mělo ekonomicky tlačit ke snižování objemu nevytříděného odpadu. Lze říci, o kolik by se prodražil svoz odpadu pro město i jednotlivce, pokud bychom produkovali stejný objem odpadu jako nyní i v roce 2030, kdy by mělo dojít k výraznému omezení ukládání směsného komunálního odpadu na skládky?

LR: Odbor životního prostředí takovou analýzou nedisponuje, nicméně omezení ukládání komunálního odpadu na skládky představuje jeden z nástrojů dosažení změny v současném systému odpadového hospodářství vedoucím k udržitelnosti, kde se uplatňuje princip „znečišťovatel platí“ a klade důraz na odpovědnost za životní prostředí.

Stanislav D. Břeň