Rubrika Anketa přináší názory zastupitelských klubů na konkrétní témata. V tomto vydání jsme položili tyto dotazy: Jaké vidíte budoucí výzvy z hlediska provozu příbramské vodohospodářské infrastruktury? Kam by se správa příbramské vodárenské soustavy měla do budoucnosti ubírat? Publikujeme reakce těch klubů, které na anketu reagovaly, a to v abecedním pořadí od Z k A.

Jiří a Petra Novotných, Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Voda zpět do rukou města. To byl jeden z našich volebních bodů a jsme rádi, že aspoň z části se toto podařilo splnit za pomoci ostatních zastupitelů. K 1. lednu 2025 vznikla nová společnost Příbramská provozní, která naši vodu spravuje. Jak vidíme budoucí výzvy a kam by se měla vodárenská soustava do budoucna ubírat?

Do budoucna bychom měli zaměstnat odborníky z této oblasti, které bychom měli hledat již na vysokých školách. Měli bychom je zaměstnat na částečný pracovní úvazek, při kterém by mohli nadále studovat. Při tomto úvazku by získali potřebnou praxi a po ukončení studií by byli již řádně připraveni na své budoucí povolání. Také bychom měli hledat pracovníky pro manuální práce a postupně nakoupit potřebnou techniku, jako jsou bagry, nákladní vozidla, ale i laboratoř nebo potřebnou elektroniku. V roce 2030 skončí koncesní smlouva Svazku obcí pro vodovody a kanalizace Příbram. Po tomto datu by se Svazek mohl připojit k Příbramské provozní. Vodu bychom mohli spravovat společně pro město Příbram a okolní obce, kterých je podle zakládající listiny z roku 1993 na dvě desítky.

Václav Dvořák, Spojenci – TOP 09, Starostové a nezávislí, Politické hnutí Hlas, SOS Příbram a nezávislí kandidáti

Poslední události kolem příbramské vodohospodářské infrastruktury (VHI) jsou jedním z nejsmutnějších příběhů města Příbram. Vládnoucí koalice v čele s radními zcela nepokrytě hájila zájmy soukromé firmy s francouzskými vlastníky, firmy 1. SčV. V rozporu s názorem komise, která vyhodnocovala soutěž na nového provozovatele, toto výběrové řízení zrušila. Řadou nestandardních kroků pak udržela jako pána naší VHI právě 1. SčV, která výběrové řízení nevyhrála. V rámci křečovitého scénáře si nakonec město koupilo za 9,5 mil. korun podíl v uměle vytvořené a majetkově prázdné firmě Příbramská provozní (PP). Tu účelově založila s 1. SčV, ta ji naprosto manažersky i odborně ovládá a město v ní hraje roli statisty. Dodám, že původně rada města zastupitelům navrhovala schválit kupní cenu za toto nic ve výši 40 mil. korun. Vše ve společnosti PP bude řídit 1. SčV, přesto si koalice ze svých řad zvolila do jejích orgánů tři osoby. Zvolení pánové se nechali slyšet, že si svoji účast v PP nechají dobře zaplatit. První počin nové firmy byl, že do roku 2025 zdražila Příbramským vodu o 7 %. 

Je zcela legitimní přemýšlet o tom, proč příbramská koalice tolik lpěla na tom, aby první housle v příbramské vodě stále hrála 1. SčV, a proč odmítla vítěze soutěže, který nám nabízel výrazně levnější vodu. Celé dění ztratilo ekonomickou logiku a transparentnost v rozhodování. Zájmy města a jeho občanů šly stranou, nevím proč. Jestliže ale byla základní výhybka dalšího vývoje takto nastavena, kdy veškeré rozhodování (a nutná odbornost) je pouze v rukou 1. SčV, potom je zbytečné přemýšlet o nějakých výzvách či směrech budoucího vývoje. Vše si udělá 1. SčV tak, jak jí bude jenom vyhovovat. Manažerům 1. SčV nelze vytýkat vůbec nic – úspěšně hájili zájmy své firmy a zajistili jí dlouhodobý byznys, dokonce výnosnější, než byl ten dosavadní. Bohužel jí v tom, na úkor Příbramských, pomohli naši radní. A jsem pevně přesvědčen, že věděli, co dělají. Jen nevím proč.

Ivan Fuksa, ODS

Město Příbram se ve věci správy svého vodohospodářského majetku vydalo cestou jako mnohá města v ČR. Ukončilo správu vodohospodářského majetku privátní firmou na základě koncese a rozhodlo se pro správu majetku svým vlastním provozovatelským subjektem. Z hlediska proveditelnosti tohoto záměru bylo nejefektivnější, co se týče času a finančních nákladů, koupit většinový podíl od 1. SčV a založit nový provozovatelský subjekt Příbramská provozní. Je smluvně zakotveno, že v následujících letech je možnost získat až 100% podíl. Touto cestou se v posledním období vydalo i město Benešov s okolními obcemi a v minulých dnech i skupina měst a obcí na Olomoucku. 

Provozování vodovodů a kanalizací městskou firmou bude efektivnější. Město se bude přímo podílet na správě, modernizaci a rozvoji majetku bez prostředníka. Tato cesta je organizačně, časově a finančně účelnější. Provozovatelské subjekty vlastněné městy mají navíc větší šanci na získání nejen evropských dotací. Bez nich totiž nelze realizovat modernizaci, a především rozvoj vodohospodářského majetku, aniž by se město zadlužilo nebo bylo nuceno zdražit vodu.

Před městem Příbram stojí velké výzvy – zahájit a dokončit modernizaci čistírny odpadních vod za účelem zvýšení kapacity, zefektivnit provoz a zlepšit parametry vypouštěné vody do Litavky, dokončit komplexní odkanalizování Kozičína a tím finalizovat projekt Čistá Litavka. Věřím, že město těchto výhod efektivně využije.

Simona Luftová, Česká pirátská strana

Zrušená koncese na provozování vodohospodářské infrastruktury a následná změna, kdy si město „převzalo“ vodu do vlastních rukou, patří mezi klíčové události současného volebního období v Příbrami. Bohužel většinu občanů tento proces příliš nezajímal. Je pravda, že zásobování vodou se může zdát jako nudné téma a lidé se mu obvykle začnou věnovat až ve chvíli, kdy dojde ke zvýšení cen vodného – což se právě nyní stalo. Je škoda, že o tuto problematiku byl tak malý zájem, protože v případě Příbrami jde o byznys s tržbami téměř dvě miliardy korun za deset let. Koalice v radě města prosadila svůj záměr a uzavřela „výhodné“ partnerství s 1. SčV, avšak za tuto spolupráci a její důsledky nakonec zaplatíme my všichni. 

Mezi hlavní výzvy v oblasti provozu vodohospodářské infrastruktury patří zajištění transparentnosti a spravedlivého využití zisků z navýšeného vodného. Tyto prostředky by neměly končit pouze v kapsách jednatelů a dozorčí rady, ale měly by být řádně investovány do údržby, modernizace a obnovy infrastruktury, stejně jako do zkvalitnění služeb pro občany. Nezbytné je postupné zavádění nových technologií pro zvýšení spolehlivosti a efektivity vodárenského systému. Velkou výzvou je také rozšíření kapacity čistírny odpadních vod, jejíž současná kapacita je nedostatečná a brzdí další rozvoj města. Klíčovou roli hraje i celková finanční a provozní efektivita, která by měla zahrnovat jak optimalizaci nákladů, tak i dlouhodobě udržitelný provoz. Současně je nutné chránit vodní zdroje a zajistit jejich udržitelné využívání. Město by mělo jednat transparentně, zejména v otázkách smluvních vztahů s 1. SčV a dalšími partnery, aby občané měli jasnou představu o tom, jaké podmínky a závazky tato spolupráce přináší.

Jan Konvalinka, ANO 2011

Přelom loňského a letošního roku byl historickým milníkem v oblasti provozování vodohospodářského majetku města (VHM). Společně s koaličními partnery jsme našli odvahu a odhodlání k nastartování procesu osamostatňování se a získání dominantního vlivu v oblasti správy VHM. Jakkoliv opozice proti takovému kroku brojila, nepřišla sama s ničím, co by alespoň naznačovalo nějaký směr řešení. To řešení tu je a je uvedeno v život. Vlastníme a ovládáme 60 % provozní společnosti a v následujících letech budeme směřovat k jejímu celému ovládnutí, k získání potřebného vědomostního, technologického a personálního fundamentu k plnému osamostatnění. Směřujeme i k postupné fúzi se Svazkem obcí pro vodovody a kanalizace (SVAK). Tímto spojením dojde k nápravě historické chyby z dob privatizace, kdy se zcela nelogicky rozdělilo vlastnictví a provozování VHM mezi rozdílné subjekty. SVAK vlastní veškeré zdroje příbramské vody a páteřní přivaděče. Město je pak majoritním odběratelem vody. Vše je jeden technologický a nesmírně složitý celek, který by zcela logicky měl být centrálně spravován a řízen. 

A jaké jsou ty výzvy pro další roky? Na lokální úrovni je to jednoznačně čistírna odpadních vod (ČOV). Krom toho, že je nekapacitní, vykazuje i vysokou míru poruchovosti. Práce na její obnově započnou již v letošním roce. Následovat bude komplexní zásah do všech klíčových technologií. To bude mít za cíl nejen zvýšení kapacity pro připojování na kanalizaci, ale také to, že už v předstihu bude naše ČOV schopná vyhovět plánovaným přísným regulím pro čištění odpadních vod. 

Dále je nutné pracovat na navyšování výkonu na různých větvích systému – např. vodojem v Orlově nebo větev na Balonce. Kanalizace v Kozičíně je projekt, u nějž již bylo předáno staveniště a práce započnou s jarem. Bude tím dovršen projekt Čistá Litavka, který se po odkanalizování Orlova na mnoho let zastavil, aby ožil v minulém volebním období vybudováním kanalizace v Lazci. 

Na úrovni SVAK pracujeme i na projektech, které jdou nad rámec města. Dlouhodobým trendem v oblasti vodárenství je propojování doposud samostatných soustav. Je to z důvodu měnících se klimatických podmínek a s tím souvisejícími změnami v zásobách a dostupnosti vody v různých regionech. Zahájili jsme práce na propojení příbramské a dobříšské vodárenské soustavy. Záměr je takový, že se budou vody z Vltavy dopravovat až na Dobříšsko, Novoknínsko a další části severovýchodně od nás. Prvním reálným krokem byla rekonstrukce čerpací stanice v Solenicích, odkud by voda pro Dobříš měla téct. 

Správa VHM je členitá a velmi náročná disciplína. Bohužel kdekdo méně znalý se dopouští různých kategorických soudů, aniž by měl elementární povědomí, o co v této branži jde. Investice do VHM zpravidla nejsou těmi, které „vyhrávají volby“. Jsou to věci, co nejsou vidět. Čím méně viditelné ale jsou, tím více zásadní vliv na budoucnost města a jeho infrastrukturního fungování mají. 

Rubriku zpracoval:

Stanislav D. Břeň