Příbram má od konce dubna, kdy materiál projednali zastupitelé, novou Strategii rozvoje školství.

Dokument přináší zajímavé informace o příbramském školství jako celku. Zároveň rozebírá potřeby do budoucnosti, které souvisejí s řadou faktorů – demografickým vývojem, čerstvou novelou školského zákona, technickým stavem budov, dostupností kvalifikovaného personálu, měnícím se trhem práce, ale i technologickými fenomény jako AI. Zde se zaměřujeme především na legislativní souvislosti, demografický vývoj, technický stav budov a digitální vybavení či kompetence. Celý materiál zpracovaný firmou M. C. Triton, z něhož citujeme, je ke stažení na webu města pribram.eu nebo pod zkratkou 1url.cz/fes8O. 

Příbram zřizuje 24 škol a školských zařízení, které jsou příspěvkovými organizacemi, a které působí ve více než 40 objektech. Tato síť zahrnuje mateřské školy, základní školy a základní umělecké školy. V řadě budov sídlí také střední školy, které jsou příspěvkovými organizacemi kraje; město je však vlastníkem těchto objektů a zajišťuje jejich správu a investice. 

Aktuální i budoucí vývoj v příbramském školství ovlivňuje několik klíčových faktorů. Jedním z nejdůležitějších je velká novela školského zákona, která je účinná od 1. září loňského roku.  Zahrnuje přibližně padesát zásadních úprav týkajících se fungování celého vzdělávacího systému. Klíčové změny jsou následující:

 

Financování nepedagogických pracovníků

Od 1. ledna 2026 přechází financování nepedagogických pracovníků (školníci, uklízeči, kuchaři apod.) ze státního rozpočtu na zřizovatele, tedy kraje a obce. Stát nadále hradí pouze pedagogickou práci.

 

Slučování škol

Podle novely školského zákona se předpokládá slučování menších škol za účelem optimalizace kapacit a efektivnějšího využití zdrojů. V obcích, kde je pouze jedna škola, se organizační struktura nemění. Naopak v obcích s více školami bude možné, aby pokračovala v činnosti pouze ta škola, která má více než 180 žáků; školy pod tímto limitem představují přibližně třetinu všech základních škol podle odhadů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). 

Slučování škol probíhá nejčastěji dvěma způsoby: Spojením samostatně fungujících základních a mateřských škol pod jeden právní subjekt; Sjednocením několika mateřských škol do jednoho nebo více celků ve městech, kde dosud fungovaly odděleně. Cílem tohoto opatření je zajistit efektivnější řízení škol, optimalizovat využití personálních a materiálních zdrojů a udržet kvalitní vzdělávací služby pro žáky. 

Autoři strategie upozorňují, že slučování tříd by nemělo být vnímáno jako automaticky žádoucí nebo jediný nástroj ke zvyšování efektivity provozu škol: „Nadměrné slučování může vést ke zvyšování heterogenity třídních kolektivů, zátěže pedagogů a poklesu kvality výuky. Naopak menší počty žáků ve třídách mohou představovat příležitost k individuálnějšímu přístupu, posílení vztahového klimatu ve škole a rozvoji inovativních forem výuky.“ Současně je však nutné zohlednit i ekonomické dopady spojené s nižší naplněností tříd – s klesajícím průměrným počtem žáků na třídu se snižuje rozpočtovaná výše prostředků na platy z prostředků státního rozpočtu. Rozdíl mezi třídou s 17 a 28 žáky může činit přibližně 10 000 korun měsíčně na pedagoga. Proto je vhodné neuplatňovat jednotný přístup plošně, ale hledat individuální optimalizační strategii pro každou školu. „Školy s vyšším podílem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo náročnějším školním klimatem mohou mít větší přínos z menších tříd, přičemž část dopadu může být kompenzována prostřednictvím indexového financování. Naopak školy bez výraznějších kázeňských či výkonových problémů mohou efektivněji využít vyšší naplněnost tříd, čímž si udrží lepší finanční stabilitu i konkurenceschopnost,“ uvádí se dále ve strategii.

 

Podpůrné pedagogické profese

Školy s více než 180 žáky budou mít garantované státní financování školního psychologa a speciálního pedagoga. Menší školy získají odpovídající rozsah podpory. Do zákona je nově zakotvena pozice sociálního pedagoga, financovaná ze státního rozpočtu, který pomáhá jako spojovací článek mezi školou a rodinou při řešení sociálních problémů žáků. Jeho financování je však zajištěno prostřednictvím tzv. systému PHP max. pouze pro základní školy s více než 180 žáky, přičemž je již znám i konkrétní objem vyčleněných prostředků, se kterými lze při plánování počítat.

 

Indexace škol – spravedlivější rozdělení financí

Nově se uplatňuje tzv. indexace škol, která umožňuje školám s vyšším podílem žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí získat vyšší finanční prostředky na podporu výuky a podpůrných opatření. Není však zatím jasné, zda a kolika příbramských škol se toto opatření dotkne; aktuální odhady hovoří pravděpodobně o jedné základní škole.

 

Podpora pedagogických praxí

Zavádí se systémová podpora provázejících učitelů, kteří mentorují studenty učitelství během praxí, včetně finančního ohodnocení.

 

Modernizace maturit a duálního vzdělávání

Novela umožňuje modernizaci maturitní zkoušky, např. částečným nahrazením mezinárodním certifikátem nebo komplexní profilovou prací. Zavádí se také kombinovaná výuka (prezenční i distanční) na středních a vyšších odborných školách a rozšiřuje se duální praktické vyučování s certifikací zaměstnavatelů jako učitelů praxe.

 

Legislativa, digitalizace a transparentnost

Novela zavádí řadu legislativních opatření, mezi která patří: lepší přístup MŠMT k anonymizovaným datům pro statistiku; úpravy v oblasti nostrifikačních zkoušek; povinné zveřejňování školních vzdělávacích programů a výročních zpráv online; elektronické předávání údajů ze školského rejstříku; posílení metodické podpory ze strany České školní inspekce a zavedení jednotného metodického portálu MŠMT.

 

Zásadní hledisko: demografie

Dalším klíčovým faktorem je demografický vývoj. Počet obyvatel v Příbrami dlouhodobě mírně klesá nebo stagnuje, výrazněji se však mění věková struktura. Přibývá seniorů, zatímco počet dětí a mladých dospělých je relativně stabilní či mírně klesající. To klade nové nároky na veřejné služby, mimo jiné i v oblasti školství, sociální péče a zdravotnictví. 

Dlouhodobý trend počtu narozených v Příbrami vykazuje mírný pokles od roku 2017, kdy bylo zaznamenáno maximum 354 dětí, k roku 2024 s 219 narozenými. Mezi lety 2014–2019 se porodnost pohybovala stabilně mezi 299–354 narozenými ročně, poté v období pandemie a po ní došlo k trvalejšímu poklesu. Podle strategie pro školství znamená tento trend nutnost reagovat na snižující se populační základnu, která v budoucnu ovlivní kapacity mateřských i základních škol. Na základě současného rozložení věkových skupin lze odhadovat následující trendy:

 

Předškolní vzdělávání

Skupina dětí ve věku 0–4 let (1362 dětí) je sice početně mírně nižší než školní kohorta 5–9 let (1618 dětí), avšak samotný tento rozdíl není dostatečný pro jednoduchý odhad vývoje potřeb kapacit mateřských škol. Vývoj komplikují dva klíčové faktory: jednak je meziroční pokles porodnosti rychlejší, než ukazuje souhrn celé čtyřleté kohorty, což může vést k prudšímu poklesu poptávky v krátkodobém horizontu – tento trend lze sledovat prostřednictvím údajů o 1–2letých dětech z registru obyvatel; jednak do potřeby míst v MŠ výrazně zasáhne i omezování odkladů povinné školní docházky, které může poptávku po předškolním vzdělávání naopak navyšovat.

 

Základní školy

U věkové skupiny 5–14 let (součet obou kohort 5–9 a 10–14 let = 3304 dětí) lze očekávat v následujících 5–10 letech stabilní naplněnost základních škol, bez potřeby zásadních navýšení kapacit.

 

Střední školy

Populační skupina ve věku 15–19 let (1753 dospívajících) je poměrně silná a v příštích pěti letech přejde do mladší dospělé populace (20–24 let). Bude nutné zajistit dostatečnou nabídku středního vzdělávání a učňovských oborů a zároveň rozvíjet kariérové poradenství, aby tato silná skupina úspěšně vstoupila na trh práce nebo pokračovala v terciárním vzdělávání.

 

Terciární vzdělávání a trh práce

U mladých dospělých 20–24 let (1463 osob) se projeví mírný pokles oproti skupině 15–19 let, což naznačuje, že po roce 2030 bude populačně slabší generace absolventů středních škol. Pro střední školy a vysoké školy to znamená potenciální pokles zájmu o studium, a tím pádem potřebu více individualizovaných vzdělávacích nabídek a spolupráce se zaměstnavateli.

 

Dlouhodobý trend stárnutí populace

Celková struktura ukazuje postupný nárůst indexu stáří a silné zastoupení vyšších věkových kategorií. To znamená, že v horizontu 10–20 let bude populační základna pro školství pozvolna klesat, pokud nedojde k výraznějšímu přílivu mladých rodin (např. migrací). 

Na základě Demografická projekce pro ORP Příbram (2024–2035) od MŠMT lze očekávat následující vývoj: Počet dětí ve věku 2–6 let klesne z přibližně 3600 v roce 2024 na 2600 v roce 2035 (−27 %). Počet dětí v MŠ se sníží z 2520 na 1833 (−27 %), což znamená pokles potřeby kapacit o téměř 700 míst. Využití kapacit mateřských škol postupně klesá z 87 % na přibližně 63 %. Mezi roky 2027 a 2030 je nejprudší pokles – tedy období, kdy lze očekávat nejvýraznější uvolnění kapacit. 

Pro srovnání se můžeme podívat i na další města v kraji. Podle projekce MŠMT dochází ve všech obvodech Středočeského kraje k postupnému úbytku dětí předškolního věku, přičemž míra poklesu se výrazně liší podle charakteru území. Nejvýraznější pokles je předpokládán v menších, periferních ORP, kde je demografická základna už nyní slabší a věková struktura obyvatelstva méně příznivá. Patří mezi ně zejména Dobříš (−50,8 %), Mnichovo Hradiště (−44,9 %), Vlašim (−43,7 %) nebo Beroun (−43,4 %). V těchto oblastech se očekává, že do roku 2035 klesne počet dětí navštěvujících mateřské školy téměř na polovinu. Naopak větší a populačně stabilnější centra, například Mladá Boleslav (−12,4 %), Lysá nad Labem (−24,3 %) či Kladno (−33,0 %), zaznamenávají pokles mírnější. Tyto oblasti těží z vyšší migrace, dostupnosti pracovních příležitostí a přirozené obnovy obyvatelstva. 

Dalším aspektem je technický stav budov škol. Analýza podkladů od ředitelů základních škol ukazuje, že technický stav školských budov v Příbrami je celkově nerovnoměrný a často nevyhovující ve vybraných oblastech. Většina zařízení má za sebou dílčí opravy (zejména střech, fasád a výměny oken), nicméně zásadním problémem zůstává technická zastaralost elektroinstalací, sociálních zařízení a některých vnitřních prostor. Řada škol upozorňuje na lokální havarijní stavy (např. elektroinstalace, osvětlení, podlahy chodeb, sociální zařízení ve školních družinách) a nedostatečnou energetickou efektivitu budov. Oproti tomu několik zařízení (např. ZŠ 28. října) prošlo v posledních letech výraznou modernizací a je v dobrém technickém standardu. Pro další období je proto klíčové systematicky sledovat technický stav budov, zpracovat investiční plán obnovy a využívat dotační příležitosti k modernizaci elektroinstalací, hygienických zařízení a vybavení učeben, včetně zlepšení energetické účinnosti a komfortu prostředí.

 

Vybavení škol digitální technikou

Z hlediska digitální vybavenosti je podle autorů strategie patrný významný posun – školy běžně využívají notebooky, tablety či iPady, často v poměru jedno zařízení na několik žáků. Některé školy (např. ZŠ pod Svatou Horou a ZŠ Březové Hory) disponují velmi pokročilým technologickým zázemím včetně robotických pomůcek, VR brýlí, ozvučení a interaktivních panelů. Ostatní zařízení deklarují standardní funkční vybavení, které odpovídá současným požadavkům výuky. V oblasti projekční techniky a speciálního vybavení mají školy běžně instalované projektory, interaktivní tabule nebo dotykové panely. Některé využívají i pokročilejší pomůcky, např. 3D tiskárny, digitální mikroskopy, robotické stavebnice či vizualizéry. 

Všechny školy využívají školní elektronické systémy (nejčastěji Bakaláři, Edookit či VIS Plzeň), které jsou doplněny o komunikační nástroje (Google Classroom, Meet, webové aplikace, školní pokladny aj.). Z hlediska vzdělávací nabídky v IT všechny školy zajišťují výuku informatiky, obvykle od 4. do 9. ročníku, přičemž některé ji rozšiřují o kroužky robotiky, programování či výuku AI. 

Velmi pozitivně lze podle M. C. Triton hodnotit také systém vzdělávání pedagogů – učitelé se pravidelně účastní školení zaměřených na využití digitálních technologií (např. AI nástroje, práce s Google Suite, Canva, interaktivní pomůcky), často vedených interními IT koordinátory.

„Celkově lze konstatovat, že digitální infrastruktura základních škol v Příbrami je na velmi dobré úrovni, nicméně pro další rozvoj bude klíčové: průběžně modernizovat techniku a softwarové vybavení; zajistit kompatibilitu nových technologií s elektroinstalací a sítí; rozvíjet digitální kompetence učitelů i žáků; pokračovat v integraci AI a programovacích nástrojů do výuky,“ dodávají autoři dokumentu. 

Na základě dokumentu Strategie rozvoje školství zpracoval: Stanislav D. Břeň

Příbramské školy v kostce

• 14 mateřských škol zřizovaných městem, rovnoměrně rozmístěné v centrálních částech a sídlištích.
• Dostupnost předškolního vzdělávání je prostorově uspokojivá, ale rostou požadavky na modernizaci a podporu inkluze.
• Příspěvková organizace Dětské skupiny města Příbram s celkovou kapacitou 60 míst.
• 7 základních škol se souhrnnou kapacitou 4240 žáků. Naplněnost aktuálně 93,5 % (3956 žáků k 30. září 2024).
• Rozmístění základních škol odpovídá hustotě obyvatel a spádovým oblastem. Školy přijímají i děti a žáky z okolních obcí, i když to není jejich zákonnou povinností (v tuto chvíli tato praxe nepředstavuje logistický problém).
• 2 základní umělecké školy poskytující vzdělání ve třech oborech (Základní umělecká škola, Příbram I) a ve čtyřech oborech (Základní umělecká škola Antonína Dvořáka) s celkovou kapacitou pro 1 075 žáků.

Zdroj: M. C. Triton

 

 Výzvy v oblasti školství

• Potřeba modernizace školních budov a technického vybavení.
• Důsledky novelizace školského zákona (slučování škol, financování nepedagogických pracovníků).
• Město průběžně sleduje vývoj počtu dětí ve spádových oblastech i v okolních obcích prostřednictvím demografické analýzy externí společnosti a vlastní metodiky; pokud však v některé z okolních obcí dojde v důsledku výstavby či jiných investic k rychlému nárůstu počtu dětí, příbramské školy, resp. zřizovatel není povinen na tuto změnu reagovat.
• Reakce na digitální transformaci a měnící se požadavky rodičů a žáků.
• Pokles porodnosti povede v horizontu několika let ke snižující se poptávce po kapacitách mateřských a základních škol, pokud tento pokles nevyrovná přistěhovalé obyvatelstvo.
• Nestabilní migrační saldo znamená potřebu flexibilní reakce při plánování kapacit a zajištění personálních i materiálních podmínek škol, zejména v oblastech s rostoucí výstavbou a přílivem nových rodin.
• Stárnutí populace bude klást nároky na přizpůsobení vzdělávací nabídky a případně i na rozvoj mezigeneračního vzdělávání nebo celoživotního učení.
• Kolísání populačního vývoje je nutné pravidelně sledovat a vyhodnocovat, aby bylo možné efektivně řídit školskou infrastrukturu a předcházet nadbytečným či naopak nedostatečným kapacitám ve školách.

Zdroj: M. C. Triton