Kahan 6/2022 informoval o strategickém plánu rozvoje města Příbram na období 2022–2030. Součástí plánu je také analytická část, která více rozebírá současný a minulý vývoj a zasazuje jej do širšího kontextu. V tomto vydání se zaměříme na kapitolu analyzující finanční zdraví a hospodaření města za období 2010–2020 (kapitola Analýza finančního zdraví města Příbram). Strategický plán byl zpracovaný analytickou společností M. C. Triton. Redakce Kahanu provedla v textu kapitoly standardní redakční úpravy a nepublikuje všechny zařazené grafy, tabulky nebo poznámky pod čarou. Kompletní dokument, který byl zpracován v loňském roce a letos na jaře projednán zastupitelstvem, je k dispozici na webu města pribram.eu.

Počet obyvatel města, na kterém závisí daňové příjmy, byl stabilní. Počet obyvatel byl v roce 2019 celkem 32 503, na každého obyvatele připadá více než 16 500 Kč daňových příjmů za rok. Stabilní počet obyvatel má pozitivní dopad na prognózy výnosů daní.

Počet zaměstnanců, kteří mají na katastru Příbrami místo výkonu práce, se nepodařilo zjistit. Tento údaj má na příjmy obce ale minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska.

Počet žáků v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele rozpočtového určení daní od 1. 1. 2013 záleží část daňových příjmů. Ve školských zařízeních města je průměrně evidováno kolem 5000 žáků, výkyvy jsou od roku 2017 minimální. Městu bylo z roku 2012 na rok 2013 převedeno do daňových příjmů podle počtu žáků asi 35,9 mil. Kč (asi 7700 Kč na žáka), ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí. Do roku 2017 příspěvek narůstal v řádu stovek korun na jednoho žáka, od roku 2018 nastal skokový nárůst na zhruba 13 700 Kč na žáka, na rok 2020 byl schválen příspěvek na žáka ve výši 13 626 Kč. Město Příbram tak obdrží příspěvek na provoz zřizovaných školských zařízení zhruba ve výši 68,8 mil. Kč. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na zhruba 50 000 Kč na rok, z toho 40 000 Kč platí stát a kolem 10 000 Kč obec spolu se školou (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou je zahrnutí odpisů.

Od roku 2015 přebytkové rozpočty

Z výše uvedeného vyplývá poměrně značná vnější finanční hrozba daná způsobem dotačního financování školství státem, ovšem jistá stabilita příjmů je naopak daná podmínkami vytvářenými městem. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 700 do 900 mil. Kč. Za posledních šest let se příjmy vyvíjely lépe než výdaje. Rozpočty města byly od roku 2015 výsledně přebytkové. Deficity byly vytvořeny v letech 2011, 2012, 2013 a 2014. Celkově město hospodařilo rozpočtově správně. 

Navzdory změně ve financování školství v roce 2005 byly celkové příjmy a výdaje progresivní se znatelným výkyvem příjmů v roce 2008 daným již zmiňovaným vlivem zrušení hospodářské činnosti v roce 2009. V roce 2003 vznikly obce s rozšířenou přenesenou působností a v roce 2005 se změnilo financování školství. Pokles příjmů i výdajů v roce 2012 byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. 

Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Vzrostl podíl daňových příjmů města na úkor dotací. Nedaňové příjmy města Příbram v průměrné výši asi 77 mil. Kč ročně pocházely především z příjmů vlastní činnosti – a to především v oblasti pronájmu majetku. Významnou položkou v rámci nedaňových příjmů jsou v posledních letech i příjmy z parkovacích automatů. Mezi další patří příjmy navázané na odpadové a vodohospodářské hospodářství. Tyto položky ovšem přinášejí i značné požadavky na výdaje města. 

Daňové příjmy sice představovaly dosud zhruba 64 % příjmů a jejich váha kolísala ve vazbě na dotace. 

Vedle počtu obyvatel je tu také od roku 2013 nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Daňové příjmy města měly od roku 2011 opět rostoucí trend, ale v roce 2009 zaznamenaly újmu světovou finanční krizí a do roku 2012 nedosáhly původní výše roku 2008. Novela rozpočtového určení daní situaci v roce 2013 vylepšila, ale je nutné připravit město spíše na stagnaci a až snížení daňových příjmů od roku 2021 danou zejména schválením zrušení super hrubé mzdy v roce 2020 a dopady pandemie covid-19. 

Vyšší vazba města na daňové příjmy naštěstí po roce 2014 nezpůsobila to, že by město více než dosud muselo podléhat makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem ČR a ekonomickými trendy. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města Příbram je někde na úrovni 794 mil. Kč ročně (vychází se z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města.

1,3 miliardy korun investic

Mimořádné příjmy – město Příbram celkem od roku 2010 do roku 2020 získalo 564,9 mil. Kč investičních dotací a 261,2 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 2010 do roku 2020 celkem 826,1 mil. Kč mimořádných příjmů, což je přibližně 24 900 Kč na obyvatele. Investiční aktivita města byla od roku 2010 do 2020 zaměřena na řadu akcí, předně rekonstrukci škol, rekonstrukci veřejného osvětlení, rekonstrukci místních komunikací, chodníků, realizaci parkovacích systémů a další. Město se soustředilo na obnovu majetku a za sledované období proinvestovalo asi 1,3 miliardy Kč. Město obnovuje majetek rozumnými finančními objemy s ohledem na stav a finanční kondici. 

Město za posledních 10 let investovalo 1,3 miliardy Kč, tedy celkem 39 800 Kč na každého obyvatele. Pro finance mnohých měst a obcí je však obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje (výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná), a zejména potřebu financí na jeho obnovu – odpisy. Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. 

Mnohá města i obce si neuvědomují nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářely odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. 

Pozitivum je to, že město Příbram hospodařilo od roku 2010 vždy provozně rozumně s ohledem na běžné příjmy, a především od roku 2015 výrazně a kontinuálně zlepšuje provozní hospodaření. Provozní výdaje města (běžné) kryly běžné příjmy ve všech letech sledovaného období. Město Příbram od roku 2015 zlepšilo provozní hospodaření průměrně o 69 mil. Kč. Za toto období se zvýšily běžné příjmy o asi 172 mil. Kč, zatímco běžné výdaje v průměru o 103 mil. Kč. Tím město Příbram opětovně posílilo svou finanční kondici, která již v předchozích letech byla na dobré úrovni. 

Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že tato situace přetrvala. Z grafu je patrné, že toto riziko se Příbrami netýká. Pakliže se snížily běžné příjmy města, tak se rovněž snižovaly i běžné výdaje, v některých letech dokonce dvojnásobně. Pouze v letech 2011, 2014 a 2018 roční změny běžných výdajů převýšily roční změny běžných příjmů. 

V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům. A v roce 2012 se přesunuly sociální transfery na úřady práce. Riziko růstu běžných výdajů je u Příbrami především na straně neinvestičních nákupů a transferů (téměř zdvojnásobení za sledované období), mírněji na straně platů (kontinuální mírný růst). 

Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce jsou označovány všechny příjmy vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. 

Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na „volnou útratu“, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Provozní saldo vyjadřuje jakousi „roční finanční sílu“ obce, a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů, na tvorbu finančních rezerv apod.

Excelentní finanční kondice

Provozní saldo města bylo v roce 2019 nejlepší, jakého kdy město dosáhlo. Město docílilo v roce 2019 provozního salda 166,4 mil. Kč, tedy zhruba 18 % běžných příjmů (průměr v ČR je asi 24 % – tento údaj je ale de facto zkreslen menšími obcemi, pro města obdobné velikosti je 18 % výborným výsledkem). Město Příbram od roku 2011 zvětšilo téměř pětinásobně svou finanční kondici v podobě provozního salda. Tento výsledek posouvá město Příbram do kategorie excelentních měst ČR, co se finanční kondice týče. Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Příbram potřebuje ročně minimálně 58 mil. Kč na obnovu svého majetku, tedy na opravy a investice. 

Majetek Příbrami, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 2–2,2 miliardy Kč (záleží, jak jsou zohledněna data rozvahy versus realita). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy majetku celkem alespoň 50–60 mil. Kč ročně pouze na stavby. V případě obnovovacího intervalu asi 50 let (2–3 % výše majetku). V současnosti město Příbram odepisuje majetek „vzorně“. 

Město Příbram finanční rezervy dlouhodobě udržuje tak, aby zvládalo řízení cash flow. Ke konci roku 2020 byla na základních běžných účtech a fondech města (krátkodobý finanční majetek) rezerva přibližně 422 mil. Kč. 

Finančním potenciálem města lze velmi hrubě a orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku roku a další likvidní finanční aktiva, jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá „finanční akceschopnost“ města bez využití případných nových dluhů. Z tohoto hlediska Příbram disponuje naprosto skvělým finančním potenciálem. V posledních deseti letech se okamžitý finanční potenciál pohyboval kolem 40 mil. Kč ročně v disponibilních prostředcích, v posledních letech došlo ke skokovému nárůstu bankovních zůstatků. 

Město Příbram v současnosti nemá žádné dlouhodobé dluhy. V roce 2019 došlo ke splacení jediného dlouhodobého úvěru. 

Dlouhodobé pohledávky představují zanedbatelnou částku, a nehrají proto dosud roli ve finančním plánování města, ale je třeba sledovat úroveň placení nájmů, protože pokud se zhorší ekonomická situace obyvatel vlivem politiky státu, mohlo by se zvýšit riziko výskytu neplatičů. Dlouhodobé pohledávky se ve sledovaném období 2010–2020 kontinuálně snižovaly od asi 6 mil. Kč po 800 000 Kč v roce 2020. 

Finanční zdraví města je na velmi dobré až výborné úrovni. Stav financí města se ukázal být velmi dobrý a finanční kondice města výbornou. Silnými stránkami financí je především výborné provozní saldo a výtečný trend financí města, který se projevil docílením 5× lepšího provozního salda v roce 2019, než jaké bylo v roce 2011, a neexistencí dluhu. Město Příbram se dostalo do situace, kdy je schopné generovat finance na opravy svého majetku a hospodaří s přebytkem. Rizika jsou dané tlaky na růst běžných výdajů města. Existuje značná vnější hrozba stagnace daňových příjmů po roce 2021 a růst cen nákupů spolu s tlakem na růst dotací města třetím stranám.

Výňatek z dokumentu „Strategický plán rozvoje města Příbram 2022–2030". Článek o hospodaření v roce 2021 vyšel v Kahanu 6/2022 a je k dispozici na kahan.pribram.eu.

Stanislav D. Břeň