Po deseti letech se do Příbrami vrací Setkání hornických měst a obcí České republiky. Letos se koná již potřicáté, přičemž tato tradice byla založena v roce 1997 právě v Příbrami. Souběžně se uskuteční 19. Evropský den horníků a hutníků. Město si letos připomíná také 810. výročí první písemné zmínky o Příbrami.

 

Třicáté hornické setkání je letos nejvýznamnější akcí, kterou pořádá město Příbram s s Cechem příbramských horníků a hutníků a Hornickým muzeem Příbram. Na následujících stránkách přinášíme kompletní informace o hlavním a doprovodném programu zejména pro víkend 12. až 14. června, přehled dopravních omezení a uzavírek pro období 8. až 14. června a rozhovory se zástupci společností Kovohutě (generální partner akce) a Diamo.

 

Hlavní program

Pátek 12. června

• 18.00–20.00    Slavnostní zahájení 30. Setkání hornických měst a obcí ČR a 19. Evropského dne horníků a hutníků v Estrádním sále Kulturního domu (jen pro zvané)
• 20.30–21.30    Malá hornická paráda – čepobití (trasa: Kulturní dům, třída Osvobození, nám. 17. listopadu, Politických vězňů, Kladenská, Důl Marie)

 

náměstí 17. listopadu          

• 17.00–18.00    Pokáč
• 19.30–20.30    Lenny
• 21.30–22.30    Mňága a Žďorp

 

náměstí J. A. Alise   

• 17.30–19.00    Idol z lodi
• 20.00–21.30    Jazz Faces
• 22.00–00.00    Malibu

           

důl Marie      

• 19.00–21.00    Dechový hornický orchestr Severočeských dolů
• 21.30–23.30    Bergbau und Hütten Traditionsmusik Arnoldstein

 

Sobota 13. června

• 10.00–11.00    Hornická mše na Svaté Hoře
• 11.00–12.30    Velká hornická paráda městem (trasa: Balbínova, Hrabákova, Hornická, Jiráskovy sady, Hailova, Jiráskovy sady, Lázeňská, Pražská, nám. T. G. Masaryka)
• 12.30–13.30    Slavnostní ceremoniál na nám. T. G. Masaryka
• 15.15               Průvod z Ševčinského dolu k Dolu Anna
• 16.00–18.00    Program v areálu Dolu Anna (středověká hornická vesnice s ukázkami řemesel a rýžování zlata, slavnostní zpřístupnění výstavy Z historie Příbrami a báňské činnosti v díle Jana Čáky, divadelní vystoupení žáků ZŠ Březové Hory)
• 18.00–19.00    Vyhlášení cen Český Permon v kostele sv. Vojtěcha

 

náměstí J. A. Alise   

• 15.00–16.00    Příbramský Blues Band
• 17.00–18.00    Ginevra
• 19.00–20.30    Michal Prokop Trio
• 21.00–22.00    Vanesa Harbek
• 22.30–00.00    E!E

           

důl Marie

• 10.00–18.00    Program podniků Diamo a Kovohutě Příbram
• 10.00–18.00    Program partnerů akce
• 16.00–17.00    Salinenmusikkapelle Bad Ischl
• 18.00–19.00    Rudarska godba Hrastnik
• 20.00–21.00    Bergbau und Hütten Traditionmusik Arnoldstein
• 22.00–23.00    Pihalni Orkester Rudnika Mežica

           

náměstí 17. listopadu          

• 18.00–19.00    Vojtaano
• 20.00–22.00    Špejbl´s Helprs

 

Hornické muzeum Příbram                      

• 9.00–18.00      Program ve všech areálech Hornického muzea

 

Program státního podniku Diamo:

• 10.00–15.00 Den otevřených dveří v Archivu Diamo v Příbrami-Brodu 51 a čistírně důlních vod Dubenec.

 

Doprovodný program 

Středa 10. června, pátek 12. června

Waldorfská škola

Ve středu 10. června se ve vestibulu Waldorfské školy uskuteční vernisáž fotografií Josefa Krčka, která bude součástí koncertu k jeho 80. narozeninám. Výstava s názvem Příbram – lidé, příroda a krajina představí fotografie zachycující atmosféru regionu i jeho proměny. Výstava bude veřejnosti přístupná až do 26. června vždy od 8.00 do 16.00. V pátek 12. června od 17.00 uvede 12. třída kombinovaného lycea Waldorfské školy Příbram divadelní představení Revizor od Nikolaje Vasiljeviče Gogola.

 

Kino – promítání Hornictví v Příbrami

V pátek 12. června od 17.00 promítne kino unikátní sbírku dokumentů od roku 1950 o hornictví v Příbrami, které pojednávají o Rudných dolech a Uranových dolech. Délka dokumentu dosahuje 87 minut a vstupné je zdarma.

 

Sobota 13. června

Důl Anna – program Hornického muzea

V sobotu 13. června od 16.00 do 18.00 se na Dole Anna uskuteční program přibližující historii hornictví a život ve středověké hornické osadě. Návštěvníci se mohou těšit na stylizovanou středověkou hornickou vesnici. Připraveny budou ukázky tradičních řemesel: rýžování zlata, výroba konopných provazů pro důlní činnost, práce hornického kováře a výroba kožených předmětů. Součástí programu budou také ukázky potvrzování dobových listin pomocí pečetidla a pergamenu. Program vyvrcholí slavnostním zpřístupněním výstavy „Z historie Příbrami a báňské činnosti v díle Jana Čáky“, která představí významné momenty regionální historie prostřednictvím tvorby tohoto umělce.

 Důl Marie – program DDM

Dům dětí a mládeže Příbram připravil program dílniček a aktivit pro děti. Děti se mohou těšit na tvořivé dílny – výrobu z minerálů a kutání ze sádrových odlitků s překvapením. Připraveno bude ražení pečetí a ukázky kovářské práce ve spolupráci s Waldorfskou školou Příbram. Zajímavostí bude „tavič“ – model pece s ukázkou slévání. Pro aktivní děti bude k dispozici překážková dráha a dobrodružná hornická stezka po Březových Horách. Chybět nebudou velkoplošné omalovánky. Součástí programu je také jízda na koních.

 

Pódiový program:

• 10.00 Kouzla skřítků – Divadlo Navětvi
• 12.00 Zpíváme všem pro radost – MŠ 28. října
• 12.20 Teď a tady – Alternativní mateřská škola
• 13.20 Sbor Jiráskáček – ZŠ Jiráskovy sady
• 14.00 Trpasličí svatba – MŠ Školní
• 14.30 Hornické písně v úpravě Pavla Šmolíka – Vepřekův smíšený sbor pod vedením Pavla Šmolíka a Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra pod vedením Hany Tonzarové

 

Státní podnik Diamo

Státní podnik zve na akci „Diamo zblízka“, která nabídne pohled do míst, kde se propojuje historie hornictví s moderními technologiemi. Akce nabídne program pro širokou veřejnost i rodiny s dětmi.

 

Archiv Diamo (šachta č. 15, Příbram-Brod)

Komentované prohlídky (10.00–15.00) prostor archivu (asi 45 minut, trasa není bezbariérová). Virtuální realita s možností vyzkoušet si fárání a prohlídku karvinského Dolu ČSA. Ukázky technologií – drony a 3D skenery využívané při mapování terénu.       Promítání filmu „Uranové legendy“ (v 11.00 a 13.00).   Minecraft koutek s tematikou těžby uranu. Prezentace techniky a vybavení báňských záchranářů a těžkých strojů. Výstavy historických fotografií dokumentujících proměny těžebních lokalit. Dětská zóna a tematický fotokoutek.

 

Čistírna důlních vod Dubenec

Komentované prohlídky (10.00–15.00) technologického procesu čištění důlních vod (asi 60 minut). Vstup povolen dětem od 10 let, trasa není bezbariérová. Zajištěna bezplatná kyvadlová doprava z Příbrami do obou areálů a zpět (každou hodinu). Jízdní řády jsou zveřejněny na webu hornickesetkani.cz. Pro návštěvníky přijíždějící vlastním vozem je k dispozici parkování v místě.

 

Neděle 14. června

Hutnické muzeum Kovohutí Příbram – exkurze

Jediná dochovaná původní budova hutě (bývalý hutní sklad) byla zrekonstruována do původní podoby. V přízemí se ve 12 místnostech (kobkách) nachází expozice historických zařízení a informační panely o vývoji hutě. První patro slouží po rekonstrukci jako školicí středisko. Na venkovní ploše jsou vystaveny rozměrné exponáty, včetně šachtové pece z roku 1860, která byla v provozu až do roku 1997. Vstupy jsou možné v 8.00, 9.00, 10.00 a 11.00, kapacita je omezena na 40 osob na jednu exkurzi.

 

Hornické pečení chleba na dole Řimbaba

Na dole Řimbaba se uskuteční tradiční Hornické pečení, které nabídne autentický zážitek z pečení v historické peci. Program začne dopoledne roztápěním pece, přičemž samotné pečení drobného pečiva (housky „Řimbabky“, česnekové placky) odstartuje kolem 10.00. Následovat bude pečení chleba – první vsádka přibližně 30 pecnů, po zhruba hodině druhá. V závěru se budou péct sladké speciality – Honzovy buchty (tvarohové, povidlové, makové), skořicové šneky, případně štrúdly či kořenové bagety. Péct se bude již od nočních hodin, aby si návštěvníci mohli odvézt čerstvý chléb bez dlouhého čekání. Doprovodný program doplní káva od baristů ze Strakonic a připravuje se i nabídka „hornické“ polévky. Obecní pec na Vysoké Peci je výsledkem společné iniciativy obce Bohutín a nadšenců napříč profesemi, kteří oživili tradici pečení chleba.

 

 Vyparkování vozů a omezení vjezdu

Hornické slavnosti přinesou omezení v dopravě z důvodu konání průvodů či doprovodného programu. V některých lokalitách bude třeba vyparkovat vozy. Přehled obsahuje ohlášená omezení včetně lokalit a termínů.

 

Omezení parkování (vyparkování) stávajících parkovacích míst:

nádvoří Msgre. Korejse a ulic Majerova a Důl Marie: 8. června (8.00) – 14. června (23.59)

náměstí T. G. Masaryka: 13. června (10.00–16.00)

náměstí J. A. Alise: 11. června (15.00) – 14. června (23.59)

náměstí 17. listopadu (západ): 11. června (8.00) – 14. června (12.00)

náměstí 17. listopadu (jih): 12. června (15.00–23.59)

parkoviště v ulici Legionářů (pod kulturním domem): 12. června (12.00) – 13. června (12.00)

 

Uzavírky pro dopravu:

8. června (8.00) – 14. června (23.59)

nádvoří Msgre. Korejse a ulic Majerova a Důl Marie

 

13. června (10.00–16.00)

náměstí T. G. Masaryka

od křižovatky se silnicí I/66 ke křižovatce se silnicí II/118

 

11. června (15.00) – 14. června (23.59)

náměstí J. A. Alise a částí ulice K Dolu Marie

uzavírka nám. J. A. Alise od křiž. se silnicí I/18 ke křižovatce s ulicí Mariánská; uzavírka ulice K Dolu Marie od křiž. s ulicí Kladenská k uzavírce nám. J. A. Alise

 

12. června (12.00–18.00)

část ulice Legionářů a Ant. Dvořáka (pod kulturním domem)

uzavírka ulice Legionářů mezi křižovatkami s ulicemi Ant. Dvořáka (včetně křižovatky) a tř. Osvobození uzavírka ulice Ant. Dvořáka od kulturního domu ke křižovatce s ulicí Legionářů

 

Uzavírky – průvody:

Průvod Divadlo A. Dvořáka – Důl Marie

12. června (20.30–22.30)

Trasa průvodu (uzavírky ulic) Antonína Dvořáka – Legionářů – třída Osvobození (včetně křižovatky s ul. Edvarda Beneše) – náměstí 17. listopadu – Politických vězňů – Kladenská – K Dolu Marie – nádvoří Msgre. Korejse – Důl Marie. Objízdná trasa není vyznačena.

 

Průvod Svatá Hora – nám. T. G. Masaryka

13. června (11.30–14.00)

Trasa průvodu (uzavírky ulic) Svatohorská alej – silnice II/118 (ulice Balbínova) – Hrabákova – náměstí Dr. Josefa Theurera – Hornická – Hornické náměstí – Hornická – Střelecká – silnice II/118 (třída kpt. Olesinského, Jiráskovy sady, Hailova) – silnice I/66 (kruhový objezd na nám. T. G. Masaryka) – silnice II/118 (Hailova, Jiráskovy sady) – Lázeňská – Václavské náměstí – Pražská – náměstí T. G. Masaryka. Objízdná trasa bude vedena ulicemi Špitálská, Čs. armády a po silnicích I/16, D4 a II/118.

 

Průvod Hornické muzeum – Důl Anna

13. června (15.00–16.00)

Trasa průvodu (uzavírky ulic) Třemošenská (Pod Kovárnami) – náměstí Hynka Kličky – silnice I/18 (Husova) – U Dolu Anna. objízdná trasa bude vedena ulicemi Žežická, Karla Kryla, Seifertova, Březnická a Čs. armády.

Linky MHD budou v pátek 12. a v sobotu 13. června jezdit zdarma.

Pro účastníky setkání bude vypravena kyvadlová doprava z náměstí T. G. Masaryka na náměstí J. A. Alise.

 

Partneři akce

• Generální partner: Kovohutě Příbram, Středočeský kraj
• Hlavní partneři: SVZ Centrum, Diamo, Bobcat CZ, CVP Galvanika, Gas Storage CZ, Severočeské doly, Norican Czech, Euro Sitex, Veolia
• Partneři: VOZP, Auto-Poly, Steiner & brokers, ZAT, Trox, Tomis CZ, Vyladěný internet, Kooperativa, Pbtisk, MPC System, Primagra, ACS International, 2JCP
• Mediální partner: Rádio Blaník

 

 

Šimon Mrázek, ředitel příbramského odštěpného závodu Diamo

Chceme se podílet na dodávce kameniva pro obchvat. Radiační zátěž naprosto nehrozí

Od ukončení těžby uranu na Příbramsku uplynulo už 35 let. Státní podnik Diamo mezitím zasypal většinu důlních děl, odstranil nepotřebné objekty a pokračuje v rekultivaci krajiny i čištění důlních vod. Co všechno se už podařilo a jaké práce ještě zbývají dokončit? O současnosti i budoucnosti sanací v regionu mluví ředitel příbramského odštěpného závodu Šimon Mrázek. 

Letos si Příbram připomíná hornickou tradici i v rámci velkého setkání hornických měst. Jak byste popsal současnou roli státního podniku Diamo v regionu, který byl historicky spojený s těžbou uranu?

Náš podnik zde má už dlouholetou tradici. Jen málokdo nebyl v minulosti nějakým způsobem propojen s uranovou těžbou nebo následnými službami. Proto známe historii regionu a souvislosti, které využíváme při své práci. Nejen na Příbramsku, ale v celé České republice zajišťujeme pro stát zahlazování následků průmyslové činnosti včetně opětovného využití surovin. V současné době pro nás pracuje téměř tři tisíce zaměstnanců po celé České republice, z toho téměř osm set patří pod odštěpný závod Příbram.

 

Které konkrétní činnosti na Příbramsku provádíte?

Řešíme hlavně problémy vzniklé v souvislosti s těžbou uranu. Zahlazujeme následky hornické činnosti, likvidujeme nevyužívané objekty a revitalizujeme krajinu. Nepřetržitě provádíme báňsko-technický monitoring opuštěných důlních děl, monitoring vybraných složek životního prostředí ve všech problémových lokalitách. Velkým tématem je pro nás sledování režimu důlních vod a jejich čištění. Na základě žádostí také vydáváme vyjádření k poddolovaným územím a ochraně ložisek.

 

Od ukončení těžby na Příbramsku uplynulo 35 let. Co všechno se od té doby podařilo z pohledu sanací a zahlazování následků těžby?

Zlikvidovali jsme většinu hlavních důlních děl, které jsme bezpečně zasypali a technicky zajistili. Současně jsme nastavili jednotný režim čištění důlních vod z celého ložiska, což představuje klíčový krok k dlouhodobé ochraně životního prostředí. Významnou součástí naší prací byla také likvidace většiny nepotřebných objektů v areálech spravovaných státním podnikem Diamo. Tím se podařilo odstranit řadu nevyužívaných a potenciálně rizikových staveb a připravit území pro další možné využití. Rád bych také zmínil využití surovin. Jak mohou obyvatelé v okolí Příbrami pozorovat, těží se taky materiál z odvalů vzniklých po těžbě uranu. Jedná se o kvalitní kamenivo, které se využívá nejčastěji při stavbě liniových komunikací, protože v současné době již není stavebního materiálu nazbyt. Provádíme samozřejmě důsledné kontroly radiace.

 

A co ještě zbývá dokončit?

Zbývá dotěžit a následně zrekultivovat některé odvaly, aby mohlo být toto území připraveno pro další využití místními samosprávami. Současně je stále potřeba dokončit likvidaci některých nepotřebných objektů ve spravovaných areálech, které dosud nebyly odstraněny.

 

V souvislosti se zmíněnou těžbou kameniva z odvalů a jeho využití pro část dálnice D4 nebo příbramský obchvat se část veřejnosti obává radiační zátěže. Hrozí zde nějaké nebezpečí?

Naprosto nehrozí. Úroveň radiace sledujeme sami u všech našich projektů a zároveň jsme velmi přísně kontrolováni nezávislými organizacemi jako například Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.

 

Změnil se přístup k sanacím za poslední dekády?

Ano – a poměrně zásadně. Vývoj přístupů k sanacím za poslední desítky let je dobře patrný jak v legislativě a metodikách, tak v samotných technologiích i cílech projektů. Sanace se posunuly od „technického odklizení znečištění“ k řízenému, rizikově orientovanému a udržitelnému procesu, který zohledňuje zájmy lokality.

 

Čekají podnik na Příbramsku nějaké výrazné projekty nebo novinky?

Předpokládá se, že Diamo bude jedním z partnerů pro dodávky kameniva na stavbu jihovýchodního obchvatu Příbrami, což představuje projekt s regionálním dopadem. Zároveň se připravuje nový projekt technologické linky na zpracování kameniva na odvalu číslo 19.

 

Když se podíváte dál do budoucnosti – existuje moment, kdy bude možné říct, že je práce na Příbramsku definitivně hotová?

Činnosti související s těžbou uranu na Příbramsku probíhaly po dlouhou dobu a nejméně po stejně dlouhou dobu bude nutné zásahy do krajiny odstraňovat. S tím souvisí také čištění a případné využití důlních vod, což je aktuální především v posledních suchých letech. Naše práce většinou není příliš na očích, ale její výsledky budou moci užívat celé další generace. 

Stanislav D. Břeň

Miroslav Jarolímek, marketingový ředitel Kovohutí Příbram

Kovohutě recyklují nejen olověné autobaterie, řeší také lithium

Z tradiční hutě na zpracování stříbra a olova se během posledních desetiletí stal recyklační podnik, který dnes zpracovává autobaterie, elektroodpad i lithiové články. Kovohutě Příbram letos připomínají 240 let fungování na současném místě a zároveň řeší témata, která určují budoucnost evropského průmyslu – recyklaci, ekologii, bezpečnost práce i hledání nové generace technických odborníků. O proměně firmy, nových technologiích i výzvách dnešní doby jsme hovořili s marketingovým manažerem společnosti Miroslavem Jarolímkem.

 

Kovohutě fungují na současném místě 240 let. Jak se v posledních desítkách let proměnila role firmy od klasického hutního podniku k dnešnímu zaměření na recyklaci a ekologické zpracování odpadů?

Protože se v průběhu staletí zcela měnily vstupní suroviny – od počátečního zpracování rud po recyklaci odpadů od roku 1972 – zásadně se měnila i technologie výroby. V celé moderní historii stávající hutě pracující na současném místě, se však hlavním zařízením stává šachtová pec. Také postupy zpracování surovin olova a stříbra se v průběhu časů zásadně měnily.

V 1. polovině 20. století byla výrazně modernizována a doplňována technologie hutě. Výroba stříbra však již přestává mít hlavní důležitost a stříbrná huť se postupně mění na huť olověnou. Ve výše zmíněném roce 1972 je zastaveno zpracování olověných koncentrátů a rud – výroba olova a stříbra pokračuje recyklací.

Jak je výše naznačeno, Kovohutě Příbram se postupně vyvinuly z výrobního závodu do recyklační hutě. Navazujeme na historii příbramského hutnictví stříbra a olova z roku 1311 (715 let; 21. dubna 1311) a tradice současné hutě na soutoku Litavky a Obecnického potoka od 10. dubna 1786, což je letos, jak zmiňujete, právě 240 let.

 

Mnoho lidí si pod názvem Kovohutě stále představí hlavně olovo a autobaterie. Co všechno dnes ve skutečnosti zpracováváte?

V současné době Kovohutě Příbram recyklují olověné odpady, zejména autobaterie, ze kterých vyrábí měkké olovo a olověné slitiny podle specifikací zákazníků, především pro výrobu autobaterií. Dále recyklujeme odpady s obsahem drahých kovů, ze kterých jsou získány převážně stříbrné slitky s dílčím obsahem zlata, platiny a palladia. Z recyklovaného elektroodpadu a světelných zdrojů jsou vytříděny plasty, sklo a různé kovové frakce pro další zpracování. Nově se rozdružují také lithiové baterie. Dále se společnost zabývá výrobou produktů s obsahem olova a cínu (divize Produkty) – pájek, slitin na bázi olova a cínu, plechů, stínění, závaží i vzduchovkového střeliva (diabolky, broky). Na vrátnici Kovohutí každý den od 6.00 do 20.00 vykupujeme od občanů olověné baterie a stejně tak funguje i sběrné místo elektroodpadu.

 

Recyklace nejen baterií a elektroodpadu je dnes velké téma. Jak se v souladu s tímto vývojem mění celý váš průmysl?

Olověné baterie hlavně z automobilů recyklujeme od druhé poloviny 20. století. Recyklace elektroodpadu se v Kovohutích Příbram vyvinula ze zpracování odpadů s obsahem drahých kovů konkrétně přes Projekt Elektroodpad do samostatné divize Elektroodpad v roce 2005 (společná divize Drahé kovy a elektroodpad je pak od loňského roku 2025). Dále také zpracováváme alkalické baterie a novou aktivitou je rozdružování lithiových baterií (hlavně z automobilů) v rámci Úseku Lithium. Dnes jsme připraveni recyklovat olověné i lithiové autobaterie, odpady s obsahem drahých kovů a elektroodpad včetně světelných zařízení. V rámci automobilového průmyslu prodává své výrobky také naše divize Produkty.

 

Čím se odlišuje recyklace olověných a lithiových baterií?

Recyklační kolečko olověných baterií začíná zpětným odběrem či nákupem olověných odpadů (zejména autobaterií), separací, zpracováním na šachtové peci (či krátkých bubnových pecích) do formy surového olova a pokračuje výrobou čistého olova či slitin podle požadavků zákazníků v rafinaci.

Úsek Lithium se zabývá vývojem postupů a technologií pro recyklaci li-ion baterií, získáváním black mass (tj. aktivní hmoty z li-ion baterií) a získáváním nadsítného podílu, tedy směs plastů, mědi a hliníku. V rámci dílčího projektu Libat probíhá výzkum zpracování, který má sloužit jako návrh na doplnění pilotní linky dalším zařízením, úprava a optimalizace složení black mass a právě výzkum zpracování nadsítného podílu. Prostřednictvím dalšího projektu Lithium probíhá výběr technologie pro zpracování li-ion baterií s kapacitou 10 tisíc tun ročně a vyhodnocování technologických linek.

 

Kovohutě jsou významným zaměstnavatelem v regionu. Jak složité je dnes najít kvalifikované lidi pro hutní a recyklační provozy?

V regionu patříme dlouhodobě mezi významné zaměstnavatele a otázka lidí je pro nás naprosto klíčová. Dnes obecně ubývá technicky zaměřených uchazečů a zároveň se proměňují požadavky na pracovní pozice. Velkým tématem je také generační obměna. Usilujeme o to, aby se zkušenosti dlouholetých zaměstnanců přirozeně předávaly mladším kolegům a aby se podařilo zachovat odborné know-how, které je pro naši hutní výrobu velmi důležité. Proto se nesoustředíme pouze na samotný nábor, ale také na kvalitní adaptaci nových zaměstnanců, stabilitu pracovních týmů a dlouhodobou spolupráci. Nábor dělnických profesí dnes probíhá bez výrazných výkyvů, přesto evidujeme nižší přírůstky uchazečů než v minulých letech. Spolupráci s personálními agenturami využíváme spíše doplňkově.

Dlouhodobě spolupracujeme se školami, například s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava nebo se zdejší Střední průmyslovou školou a vyšší odbornou školou. Určitou komplikací však je, že dnes již prakticky neexistují tradiční hutnické obory v podobě, jak byly známé v minulosti. O to větší důraz klademe na vlastní zaškolení a rozvoj zaměstnanců přímo v naší firmě.

Velkou prioritou pro nás zůstává zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Dlouhodobě se věnujeme modernizaci pracovního prostředí a také programům zaměřeným na ochranu zdraví, včetně systematického snižování obsahu olova v krvi zaměstnanců (plumbémie).

 

Průmyslové podniky čelí velkému tlaku v oblasti životního prostředí i bezpečnosti práce. Co je největší výzva z vašeho pohledu?

Přes 25 let máme certifikované systémy řízení kvality, ekologie a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. K těmto systémům v posledních letech přibyly audit hospodaření s energiemi a nakládání s vodami. Mimo to je pro nás velkou výzvou řešení obsahu olova v krvi zaměstnanců a udržitelnost našeho podnikání, zejména snižování uhlíkové stopy naší společnosti.

Musíme se přizpůsobit stále větším nárokům ze strany nové odpadové legislativy, požadavkům novelizovaného zákona o ovzduší a vodách. Dále přísnější klasifikaci a omezením pro řadu našich produktů ze strany chemické legislativy a striktnějším nárokům na zmáhání případných ekologických havárií. V neposlední řadě se snažíme sanovat zbývající ekologické zátěže, které vznikly na našich pozemcích činností podniku před privatizací. Víme, že nás čeká celá řada nefinančních reportingů v oblasti environmentálního řízení podniku. Věříme, že letošní rok bude bodem zvratu v podobě revidujících balíčků v rámci EU, které umožní nejen našemu podniku, ale celému průmyslu opět o něco lépe dýchat a zůstat konkurenceschopným na všech frontách.