Toto vydání Kahanu se věnuje především červnovým hornickým slavnostem. V této souvislosti redakce oslovila zastupitelské kluby s otázkou: Dokáže (a jak) město těžit z hornické tradice a tohoto historického dědictví také v současnosti? Zveřejňujeme vyjádření klubů, které na otázku odpověděly, a to v abecedním pořadí od Z k A.

Aleš Barášek, Šance pro Příbram

Příbram a hornictví k sobě patří. Jsou to naše kořeny, díky kterým víme, odkud pocházíme a že tu nejsme jen náhodnými kolemjdoucími. Jenže ruku na srdce: Příbram už dávno není hornickým městem a pro nastupující generaci je šachta stejně vzdálená jako středověk. Dokážeme z této historie ještě dnes něco vytěžit, nebo jen oprašujeme skanzen, který mladé neoslovuje? 

Ona pomyslná „živá krev“ města a jeho know-how totiž nejsou budovy, úřady ani politické deklarace. Jsou to lidé. Jsou to trenéři v našich sportovních klubech, kantoři, organizátoři volnočasových aktivit a srdcaři, kteří v Příbrami mají tak potřebný elán a houževnatost. Právě na těchto lidech a jejich schopnostech musíme stavět. Hornictví nám zanechalo dědictví v podobě odvahy a technického ducha – a tyto hodnoty musíme přenášet dál, ale moderním jazykem. 

Problémem mnoha dnešních akcí je jejich „jednorázovost“. Často působí jako marketingový výkřik poplatný volebnímu cyklu. Mladá generace má ale citlivý radar na umělost. Pokud akce vzniká jen jako politické PR, nemůže zapustit kořeny. Dobrým příkladem je Příbramská svatohorská šalmaj – původně spolkový projekt dokázal, že tradice může mít duši a lidé ji přijmou za svou, protože je autentická a tvořená srdcem. 

Co lze v tomto směru zlepšit? Konec jednorázových výkřiků: Město nepotřebuje desítky nahodilých akcí „pro všechny a nikoho, ale hlavně zadarmo“. Potřebujeme kontinuitu. Tradice se nebuduje jedním plakátem, ale roky trpělivé práce zdola. Podpora namísto dirigování: Role města by neměla být v diktování, co se má slavit, ale v podpoře komunit a lidí, kteří už něco reálného tvoří.

Propojení generací: Pokud chceme, aby mladí ctili minulost, musíme jim ji ukázat skrze moderní trendy – sport, technologie nebo neformální komunitní život. Tradice mají cenu jen tehdy, když nám pomáhají růst. Příbram má na čem stavět, ale nesmí zůstat jen u vzpomínání. Musíme zakládat tradice nové – takové, které budou dávat smysl i těm, kteří se narodili dávno po vyjetí posledního vozíku. Protože město nedělají volební hesla, ale lidé, kteří v něm chtějí žít.

Jan Hejhal, Občanská demokratická strana

Příbram se i po útlumu těžby stále opírá o svou hornickou minulost, která zůstává důležitou součástí identity města i významným lákadlem pro návštěvníky. Velkou zásluhu na tom má především Hornické muzeum Příbram, které patří k největším svého druhu v Evropě a dlouhodobě přitahuje návštěvníky. 

Významnou osobností spojenou s rozvojem a propagací hornického dědictví je Josef Velfl, který se dlouhodobě zasazuje o zachování historických objektů a o oživování hornické tradice ve městě. Díky jeho práci a úsilí celého týmu se daří udržovat hornictví jako živou součást Příbrami. 

Velmi pozitivní je, že muzeum dokáže tradici přibližovat veřejnosti moderní a atraktivní formou. Mezi úspěšné a oblíbené akce patří např. Prokopská pouť, Evropský den horníků a hutníků, noční prohlídky dolu nebo tematické programy pro školy, školky a rodiny s dětmi. Tyto akce ukazují, že hornictví může být stále zajímavé i pro mladší generaci. 

Významnou příležitostí pro další rozvoj je i konání prestižních akcí (30. Setkání hornických měst a obcí ČR a 19. Evropský den horníků a hutníků), která proběhne ve dnech 12.–14. června 2026 v Příbrami. Očekává se účast přibližně 1200 hostů z Česka i zahraničí, což představuje jedinečnou možnost, jak město zviditelnit, podpořit cestovní ruch a posílit jeho postavení jako centra hornické tradice. 

Do budoucna by město mohlo ještě více podpořit propagaci těchto aktivit, a to zejména mimo region. Velký prostor je zejména v moderním marketingu, spolupráci s oblastí cestovním ruchem a vytvářením ucelených zážitků, které by návštěvníky motivovaly zůstat déle ve městě. Ambicí Příbrami by mělo být, aby se dlouhodobě profilovala jako významné centrum hornické tradice a aby tato historie byla nejen připomínkou minulosti, ale i reálnou příležitostí pro další rozvoj města.

Antonín Schejbal, Česká pirátská strana

Příbram a hornictví k sobě neodmyslitelně patří. Přesto se jako člověk narozený několik let po definitivním ukončení těžby cítím při hodnocení tohoto dědictví trochu nepatřičně. S veškerou skromností musím přiznat, že nejsem ten pravý pro hodnocení. 

Jako zajímavé akce vázající se k historii hornictví můžeme zmínit například Královské stříbření v Kutné Hoře s pochodem městem ve středověkých kostýmech. Další zajímavou událost nalezneme ve slovenské Banské Štiavnici. V rámci Salamandrového průvodu se postavy v historických kostýmech vlní v nočních ulicích s rozsvícenými světly ze strany na stranu, čímž napodobují pohyb mloka. 

Letos v červnu se do Příbrami sjedou lidé z celé republiky i ze zahraničí na 30. Setkání hornických měst a obcí. Podle dosud dostupného programu se zdá, že půjde o povedenou akci. Je to přesně ten moment, kdy město může ukázat, že jeho hornické srdce stále bije – a to i pro nás, kteří jsme éru těžby poznali už jen z vyprávění.

Jan Konvalinka, ANO 2011

Příbram není jen místem, kde žijeme, ale také místem, které bylo po staletí centrem těžby a zpracování nerostných surovin. Naše město nese v sobě silnou stopu hornické tradice, která tu trvá po staletí. Byla to staletí vzestupů a pádů. Zmíním třeba slavnou dobu těžby olovnato-stříbrných rud, průmyslovou revoluci v 18. století, nebo velikou důlní tragédii v roce 1892, které zasáhly celé město. 

Hornictví formovalo Příbram v dobách minulých a stále ovlivňuje naši současnost. Ale je to i něco, co by mělo ovlivnit naši budoucnost – připomínat nám naši historickou sílu a vytrvalost, které nám dávají potřebnou motivaci čelit i dnešním výzvám. 

Na hornictví na Příbramsku je fascinující nejen jeho dlouhověkost, ale i způsob, jakým nás historie učí. Mnohé z těžkostí, kterým jsme čelili, nás připravily na lepší a odpovědnější rozhodování pro budoucnost. Těžba rud a její odkaz v podobě Kovohutí Příbram, Hornického muzea Příbram, hornických a hutnických spolků a dalších iniciativ nám stále připomínají, jak důležitá je tato tradice pro naši identitu. 

Příbram a Březové Hory se od svých počátků spojují s těžbou rud. To, co se zpočátku jevilo jako technická nutnost, se postupně změnilo v průmyslový fenomén, který utvářel nejen městskou krajinu, ale i samotnou strukturu života našich předků. Od 12. století, kdy se začala těžit olovnato-stříbrná ruda, přes dramatické události 17. a 19. století až po nástup těžby uranu po druhé světové válce, byly příbramské doly centrem ekonomického života naší země. 

Důlní katastrofa z roku 1892, která vzala životy 319 lidí, je mementem toho, jak těžká a nebezpečná práce byla součástí života nejen horníků, ale i jejich rodin. Měli bychom si tyto tragické události připomínat a vážit si práce, kterou naši předci vykonali. 

Dnes, když se město rozvíjí v nových oblastech, musíme si neustále připomínat, jak důležitá byla tato historie pro náš rozvoj a stabilitu. Stejně jako kdysi naši předci z Příbrami vytvářeli hodnoty, které byly důležité nejen pro ně, ale i pro širší region, i dnes máme šanci přispět k budoucnosti našeho města. Musíme dbát na to, aby moderní Příbram, ať už v oblasti technologií, kultury nebo turistiky, nezapomněla na to, co nám tato historie dala.

Rubriku zpracoval: Stanislav D. Břeň