Příbram každoročně vypisuje desítky investičních akcí, kdy celkové finanční plnění odpovídá řádu nižších stovek milionů korun. Jak probíhají výběrová řízení a jaké jsou hlavní výzvy, se kterými se město jako zadavatel musí vypořádat?

Plavecký bazén, lávky přes Příbramský potok, park kolem Čekalíkovského rybníka či mosty… To jsou jen některé zakázky z poslední doby, které zadávalo město Příbram a jež byly více či méně zpožděny v různé fázi své realizace. Proč se tak děje? V rubrice Názory v jiné části tohoto vydání Kahanu jsme se ptali koaličních i opozičních zastupitelů, jaké jsou podle nich důvody zbrzděné přípravy nebo samotné realizace. V následujícím článku se podívejme na to, jak vlastně výběrová řízení v Příbrami fungují.

Stovky milionů korun

Příbram každoročně zadá zakázky v řádech nižších stovek milionů korun. Např. jen výstavba parkovacího domu u autobusového nádraží, která se chýlí ke svému závěru, vyjde na více než 100 milionů korun. V roce 2022 v České republice realizovali zadavatelé veřejných zakázek včetně těch sektorových nákupy a investice v objemu přibližně bilion korun (zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj).

Hodnota výběrových řízení významně vzrostla zejména v posledních dvou letech, která charakterizovala výrazný růst vstupů na všech úrovních. Zpočátku rostly ceny především surovin, materiálu a zboží v důsledku přetržených dodavatelských řetězců, které mají mnohdy globální dosah. Poté se do hodnot tendrů promítly ceny energií a v další vlně to byly mzdy, přičemž tento efekt se bude projevovat jistě i v novém roce.

Výběrová řízení v kostce

Problematika zadávání veřejných zakázek se řídí především zákonem o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., v platném znění (významná novelizace – č. 166/2023). Legislativa k výběrovým řízením je velmi nepřehledná a jen poslední novela přinesla více než 300 změn. 

Příprava zadávacího řízení může být u některých zakázek poměrně komplikovaný proces, který musí současně sledovat několik pravidel. V první řadě je třeba dodržet nároky kladené na transparentnost, protože obce nakládají s veřejnými prostředky, tedy prostředky všech občanů. Dalším hlediskem je přiměřenost, to znamená přizpůsobení podmínek s ohledem na výši předpokládané hodnoty, předmět a složitost. Všichni soutěžící, tedy zpravidla firmy, mají požívat také rovného přístupu a zacházení, který žádný subjekt nediskriminuje. Před dvěma lety přibyla zadavatelům povinnost u všech zakázek zohledňovat aspekty odpovědného zadávání (sociálně a environmentálně odpovědný přístup a využití inovací). Nejen město Příbram pak musí dodržovat také princip 3E (z anglického effectiveness, economy, efficiency) – tedy efektivnost, hospodárnost a účelnost. 

Veřejnou zakázku lze zadat několika možnými způsoby. Podle výše předpokládané hodnoty se tendry dělí na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu (podrobnosti v přiloženém rámečku). Z pohledu předmětu lze zakázky členit na dodávky, služby nebo stavební práce. 

Nadlimitní a podlimitní zakázky musí být vždy zveřejněny na tzv. profilu zadavatele, což je certifikovaný elektronický nástroj. Příbram k tomu využívá Národní elektronický nástroj, NEN (pochází z dílny Ministerstva pro místní rozvoj a na rozdíl od soukromých profilů zadavatele je bezplatný). Lze se na něj podívat na webu nen.nipez.cz a třeba si vyfiltrovat všechny zakázky, které má město Příbram aktuálně zadané. 

Na evropské úrovni se informace o veřejných zakázkách publikují v dodatku Úředního věstníku EU (Tenders Electronic Daily – TED), protože do tendrů se teoreticky mohou přihlásit všechny firmy v rámci Evropské unie. Potenciální zhotovitelé si zde však mohou vyhledat pouze nadlimitní veřejné zakázky. Všechny nadlimitní a podlimitní zakázky pak musí být zveřejněny také v národním Věstníku veřejných zakázek (vestnikverejnychzakazek.cz). 

Elektronická komunikace (zadání, formuláře, dokumentace, zveřejnění výsledků atd.) jsou klíčovým prvkem a od podzimu 2017 je třeba už vše řešit digitálně s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, kde Příbram nad rámec zákonem stanovených povinností využívá hybridní komunikaci (listinná i elektronická forma). Kromě elektronických nástrojů jako NEN probíhá kontakt i přes datové schránky.

Jak určit předpokládanou cenu

Velmi důležité při vypisování tendru je stanovení očekávatelné hodnoty. Zvláště v posledních dvou letech je tato „disciplína“ velmi obtížná i pro zkušené rozpočtáře, což souvisí s výše popsanými výkyvy. Dlouhodobé zkušenosti a číselné řady přestaly platit a zadavatelé na jedné straně a zhotovitelé na straně druhé hledají nové tržní ekvilibrium. Není to jednoduché a komplikuje to celý proces přípravy a zadávání zakázek. Koho zajímají jednání zastupitelstva města, může téměř každoměsíčně sledovat debaty zastupitelů o tom, jak stanovit správnou cenu, z jakých cen vycházet, jak zohlednit budoucí a těžko odhadovatelný vývoj, jak takříkajíc nesednout na lep potenciálním dodavatelům, jež chtějí situaci s rozkolísanými cenami využít ve svůj prospěch, jak zahrnout velmi „rozhárané“ cenové odhady do přípravy městského rozpočtu na daný rok či střednědobého rozpočtového výhledu atd. Koaliční zastupitelé a vedení města na zastupitelstvu obhajují kroky radnice a vysvětlují, že při rozpohybovaných cenách je velmi obtížné stanovit přesnější cenové rámce. Opozice namítá, že příprava by měla být důkladnější, a že tak lze předcházet např. situaci, kdy město stanoví nejvyšší přípustnou cenu příliš nízko a do tendru se nikdo nepřihlásí. Pak je nutné výběrové řízení opakovat, což zpozdí samotnou realizaci. 

V této souvislosti jsou zajímavé i debaty o cenách, které vycházejí z Cenové soustavy ÚRS, která představuje systém informací, metodických návodů a postupů pro stanovení ceny stavebního díla. Dlouhodobě slouží jako zdroj informací o cenách materiálů, výrobků a stavebních prací, který využívají projektanti, investoři či dodavatelé. Tato databáze je pravidelně aktualizována na základě realizovaných cen a momentálně tak odráží vysoké ceny uplynulých dvou let. Zda vůbec (popř. nakolik) je má město zohledňovat, to je skoro hamletovská otázka. 

Stanovit výši předpokládané hodnoty zakázky je dle platné legislativy možné na základě již uzavřených smluv se stejným nebo podobným předmětem plnění, průzkumem trhu nebo jiným způsobem. Vychází se např. ze zmiňovaného katalogu stavebních prací, referencí získaných od jiných obcí nebo z vlastních kalkulací. Doporučuje se také přikročit k tzv. předběžným tržním konzultacím. V rámci tohoto nástroje lze zakázku diskutovat s experty nebo přímo dodavateli. Nesmí být však překročena hranice, která by narušila otevřenou hospodářskou soutěž. 

V zadávací dokumentaci pro výběrové řízení je potřeba mj. specifikovat, podle čeho bude zadavatel nabídky hodnotit. Základním hodnotícím kritériem je ekonomická výhodnost, kterou může být nejnižší nabídková cena, kvalita nebo kombinace obou parametrů. Dalším kritériem je hodnocení nákladů životního cyklu, které vedle pořizovací ceny zahrnuje další náklady (poplatky, údržba, dopady na životní prostředí či náklady na likvidaci). Nízká pořizovací cena může skrývat vysoké provozní náklady nebo náklady na likvidaci. Zejména u větších stavebních projektů platí, že náklady na přípravu stavby a její realizaci mohou představovat jen 20 % celkových nákladů životního cyklu, zbytek připadá na samotný provoz. 

V tržním hospodářství by se cena měla ideálně „rodit“ na trhu, tedy při porovnání nabídek co největšího počtu potenciálních dodavatelů. Praxe ale ukazuje, že do některých tendrů se hlásí jen málo firem. Může to mít mnoho důvodů – jedním je geografická působnost firem. I když je to možné, zakázku v hodnotě několika milionů korun, kterých je většina, nebudou chtít soutěžit firmy, jež jsou z druhého konce republiky a musely by do Příbrami přivézt zaměstnance či techniku. 

Jistou roli může hrát také fakt, jestli firmy umí ve veřejných zakázkách tzv. chodit. Často musí splnit mnoho požadavků, které v soukromé sféře nejsou vždy vyžadovány. Připravit strukturovanou nabídku se všemi náležitostmi může být náročné, proces výběrových řízení komplikovaný, záruční a další podmínky neakceptovatelné. Část firem to od veřejných tendrů odrazuje. Někteří vlastníci firem si také stěžují na korupci. Město Příbram jakékoliv nečestné ovlivňování tendrů odmítá, ale i jen medializované případy z jiných obcí v Česku ukazují, že tento jev není vymýcen, a že tedy v uvažování majitelů hraje roli.

Zjednodušit veřejné zadávání

Od července 2020 Příbram využívá možnost tzv. dynamického nákupního systému (DNS). Tento zadávací postup zavedla jako jeden z prvních zadavatelů v republice, a to v oblasti výstavby, oprav a údržby pozemních komunikací. V dubnu 2021 přidalo DNS na opravy a údržbu budov v majetku města Příbram, o rok později pak byl zaveden DNS na výstavbu, opravy a údržbu vodohospodářského majetku. 

DNS představuje otevřenou formu řízení, ke kterému se mohou průběžně přidávat další účastníci, tedy společnosti, které mají zájem získat městskou zakázku. Systém přináší časovou úsporu a menší administrativní zátěž, přičemž cílem je celkové zjednodušení zadávání veřejných zakázek. Díky jednoduchému procesu jsou zakázky přístupné také malým a středním podnikatelům. Aktuálně má město v každém z výše zmiňovaných zavedených DNS 21, 18, resp. 14 dodavatelů. Žádosti o zavedení do systému je možné podávat na profilu zadavatele NEN.

Odpovědné zadávání

V roce 2020 se Příbram stala jedním ze zakládajících členů Platformy odpovědného zadávání, jejímž garantem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Platforma představuje volné a neformální sdružení subjektů, které se hlásí ke strategickému přístupu ve veřejném nakupování a ve své praxi implementují odpovědné veřejné zadávání. Členové získávají odborné zázemí, zejména metodiky, odborné materiály a vzdělávání. Činnost Platformy formálně zanikla s kompetenčními a personálními změnami na ministerské úrovni, vzdělávání a odborné materiály však pokračují.

Zakázka za půldruhé miliardy

V závěru se ještě vraťme k procesu hledání vhodných dodavatelů, který může někdy končit i překvapivými výsledky. Řeč je o výběru společnosti, která by v Příbrami provozovala vodohospodářskou infrastrukturu (VHI). Tu vlastní město Příbram, ale v posledních dvou dekádách ji provozovala soukromá společnost (VHI v Příbrami se Kahan věnoval vícekrát, např. 11/2019, 2/2020, 5/2022, 11/2023). V uplynulých dvou letech se město připravovalo na to, že smluvní vztah se společností 1. SčV vyprší. Součástí byla odborná i politická debata o tom, jak infrastrukturu nadále provozovat. Město si nechalo zpracovat analýzu, která posuzovala výhodnost a nevýhodnost různých řešení.

Rozbor rozvíjel pět variant modelů budoucího provozování: Nulová varianta; Oddílný model provozování VHI; Servisní model provozování VHI; Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti; Získání závodu 1. SčV a vložení do dceřiné společnosti současně s vložením VHI města.

Kromě nulové varianty označili autoři všechny ostatní jako proveditelné, ale za nejméně rizikový byl vyhodnocen oddílný model provozování VHI, tedy v zásadě takový, který fungoval posledních dvacet let. S tímto závěrem se pak ztotožnilo i vedení města (po projednání zastupitelstvem) a bylo vyhlášeno zadávací (koncesní) řízení, na jehož konci byly nabídky čtyř subjektů. Předpokládaná hodnota koncese byla stanovena na 1,683 miliardy korun bez DPH za celou dobu trvání koncesní smlouvy.

Ve zprávě hodnotící komise z 30. listopadu 2023 byl označen vítězný subjekt. Následně byly výsledky projednány na zastupitelstvu 18. prosince 2023. Přítomní zastupitelé a zastupitelky se ale nakonec rozhodli, že VHI si bude provozovat Příbram ve své režii. Vše se tak vlastně dostává na začátek, město bude muset zřejmě vytvořit novou organizaci, zajistit personál, nastavit procesy, vyjednat převedení všeho potřebného od současného provozovatele atd. Toto rozhodnutí nejen dobře ilustruje složitost výběrového řízení jako takového, ale i skutečnost, že u takto významných zakázek mají ve finále „poslední slovo“ občané skrze rozhodnutí svých volených zástupců.

Stanislav D. Břeň

Plánovaná výběrová řízení

Příbram využívá informační platformu Meet the buyer. Při tomto setkání lze potenciálním dodavatelům představit investiční akce následujícího roku, poslední setkání v Příbrami se uskutečnilo 13. prosince 2023. Díky setkání mohou firmy předem plánovat, kterou zakázku v průběhu roku budou chtít soutěžit. Přehled akcí, které město firmám ukazuje, je představován po jednotlivých kvartálech. Níže jsou uvedena výběrová řízení s předpokládanou hodnotu 10 000 000 korun bez DPH a více, které město Příbram pravděpodobně vyhlásí v roce 2024.

• 125 000 000:    Zkapacitnění čistírny odpadních vod
• 74 000 000:    Odkanalizování osady Kozičín
• 55 000 000:    Rekonstrukce ul. Jana Drdy
• 40 700 000:    Rekonstrukce ul. Na Leštině, II. etapa
• 19 000 000:    Demolice a výstavba nového vodojemu v Orlově
• 13 000 000:    Oprava krovu a střešní krytiny, Příbram I/121
• 12 000 000:    Rekonstrukce komunikací v Lazci
• 10 300 000:    Rekonstrukce mostu na Rynečku

Druhy veřejných zakázek podle zadávacího řízení

Finanční limity veřejných zakázek

Pozn.: platné od 1. 1. 2024 pro veřejné zadavatele na nižší úrovni