Pandemie udělila nový impuls diskusi o vzdělávání. Mnoho rodičů vůbec poprvé „naživo“ sledovalo, jak jsou jejich děti vyučovány. Všímalo si rozdílů mezi jednotlivými školami, třídami a učiteli. Prohloubila se také diskuse o efektivitě českého vzdělávání, přípravě dětí na budoucnost a v širším ohledu i budoucnosti (např. práce) jako takové. V době postupného návratu dětí do škol se stává také velkým tématem, jak po dlouhém období „domácí hibernace“ motivovat děti (i rodiče) k dalšímu zájmu o poznávání.  

Žáci a studenti jsou s různými přestávkami už rok na distanční výuce. Někteří to snášejí velmi dobře, další naopak trpí ztrátou sociálního kontaktu nebo motivace. Protože právě motivace je klíčovým faktorem pro přijímání nových poznatků, obrátili jsme se na ředitele a učitele příbramských základních škol s prosbou o sdílení zkušeností a tipů, jakým způsobem lze žáky motivovat a probouzet v nich radost z poznávání. V době, kdy se část žáků vrací znovu do škol, jsme se také ptali ředitelů, jaká budou podle nich dlouhodobá pozitiva i negativa, která plynou ze způsobu vyučování, který je praktikován v průběhu pandemie.

Na týden jsme byli offline

Při stávající situaci lze žáky probouzet hlavně pravidelnými individuálními konzultacemi naživo. Výuka prostřednictvím videokonferencí, kde dochází alespoň částečně k osobnímu kontaktu, motivuje méně. Vůbec největší radost udělá žákům blížící se termín návratu do škol. Dobrou zkušenost jsme udělali se zařazením týdne offline, kdy neběžely žádné videohovory a všechny úkoly byly koncipované bez použití počítače. Instrukce dostali žáci na celý týden v obálkách pro jednotlivé dny. Byla to příjemná změna. 

Vzdušný xylofon – domácí práce z dřevořezby. Foto: WŠ Příbram

Dlouhodobým kladem distanční výuky je nesporné zvýšení kompetence žáků v obsluze digitálních prostředků. Také vnímám zlepšení jejich samostatnosti v organizování a řízení vlastního času a výuky. To platí pouze u cílevědomějších a inteligentnějších žáků. U ostatních dochází spíše k demotivaci a narušení denního režimu. Negativa výrazně převyšují klady. Sociální předivo vznikající při běžném životě školy, rytmus, humor, improvizace, umělecké aktivity při vyučování atd., to vše jsou oživující principy, o které jsme ochuzeni. Žák se stává robotem pro nasávání informací, přestává být tvůrcem vlastního života. Problémem jsou děti s nestabilním internetovým připojením a nekvalitní technikou. Vnímám také zvýšenou únavu, úbytek životních sil a chuti k reálnému životu plynoucí ze zdlouhavého sezení u počítačů. U slabších žáků se projevuje nechuť. Žáky koncových ročníků charakterizuje nejistota a nedůvěra ve zvládnutí závěrečných zkoušek. To především z důvodů absence praxe. Všímáme si také zhoršujících se stravovacích návyků. 

Mailové schránky učitelů praskají ve švech, komplikuje se zpětná vazba. Úsměv nebo poklepání na rameno prostě nejde napsat do e-mailu. Učitelé se stávají administrátory výuky místo toho, aby v žácích probouzeli chuť k tvořivému a aktivnímu poznávání světa. Z dlouhodobého hlediska vidím, že distanční výuka vede k jednoznačnému fyzickému a psychickému ustrnutí žáka i učitele, což je při pohledu na rychlost techniky a styl našeho zrychlujícího se života docela paradoxní. Vzhledem k tomu, že distanční výuka trvá již rok, a zde vnímejme, že jde o rok kalendářní, ne však školní (zde hovoříme o zkrácených dvou letech výuky), působí celkově velmi destruktivně. 

Robert Žák, Waldorfská škola Příbram 

Být nejlepší, jak dokážu

Motivace jde ruku v ruce s procesem učení. Pokud se má žák něco naučit, musí vědět proč. Jak reagují dospělí, když jim něco nedává smysl? Prostě to nedělají, nebo to dělají, ale jen s velkým odporem. A u dětí je to stejné. Alfou a omegou vzdělávacího procesu je učitel. Kreativita učitele výrazně ovlivňuje vzdělávací proces. Při výuce také velmi záleží na klimatu ve třídě, tj. na navození příjemné atmosféry, vzájemných vztazích a spolupráci učitele a žáka. Jednou z největších motivací je pro žáka dobrý pocit z odvedené práce, pochvala a kladné hodnocení. Už název našeho Školního výukového plánu „Nejde o to být první, ale nejlepší, jak dokážu“ ukazuje směr našeho pedagogického snažení. Respektujeme zájmy a silné stránky každého žáka, snažíme se využít to, v čem je žák dobrý, posilovat to, co funguje. Zároveň ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm se snažíme rozklíčovat problémové oblasti učení některých žáků, abychom jim pomohli k co nejlepším školním výsledkům. V době distanční výuky učitelé na naší škole také zařazují procvičovací hodiny, třeba i s asistentem pedagoga, kde žáci mají možnost doplňovat a procvičovat učivo. 

Škola se během uplynulých 12 měsíců adaptovala na nový typ výuky v online prostředí. Učitelé přijali současný stav jako výzvu i příležitost k sebezdokonalení. Využili ho pro hledání inovativních řešení, která pomohla nejen vytvořit systém online vzdělávání, ale obohatí klasickou výuku, a budou využitelná i po době koronavirové. Na začátku tohoto školního roku se stihli zaškolit v práci s nástroji webového programu Google Classroom, své digitální a další dovednosti postupně rozvíjeli a předávali žákům i rodičům. Učitelé se začali učit pracovat s jinými mechanismy motivace než dřív. Online výuku zpestřovali žákům tvorbou a sdílením příkladů dobré praxe online únikových her, interaktivních pracovních listů, her, zábavných kvízů v širokém spektru online aplikací. Zvládnout práci s digitálními nástroji je však jen jednou stranou mince – tou druhou je omezená komunikace, ztráta sociálních kontaktů. V této době se ukázal význam učitele jako vzoru, blízkého člověka. Učitel, který s dětmi navázal vztah, je často dokázal motivovat a aktivovat i na dálku, táhnout nahoru, dát dítěti pocit bezpečného prostředí. Sledujeme doporučení následujícího desatera. 

1. Hlavně žádný nátlak. Výčitky, výhrůžky, příkazy, zákazy a slibované odměny, nic z toho nezabere. Odměny a tresty způsobují, že se dítě soustředí na slíbenou odměnu, či trest a samotnému učení věnuje mnohem méně pozornosti.
2. Ukažte, jaký má učení smysl. Snažte se vysvětlit či ještě lépe prakticky ukázat, k čemu se bude vašemu dítěti učivo hodit, jak jej může využít. Učte se s dítětem doma a pomozte mu s osvojením technik učení. Každému vyhovuje něco jiného.
3. Naučte se chválit, podporujte své dítě k výkonu. Chvalte často, ale adekvátně, aby pochvala nebyla brána jako samozřejmost. Dávejte mu najevo, že ho máte rádi bezpodmínečně, ať už jsou jeho školní výsledky jakékoliv. Neporovnávejte své dítě s ostatními.
4. Nemějte nadměrné požadavky na výkon. Vedou k nepříjemným pocitům a odporu ke škole. Dítě bude pod velkou zátěží a bude hledat (vědomě i nevědomě) možnosti, jak se této zátěži vyhnout.
5. Buďte vždy při ruce. I když učení dítě nebaví, vyhraďte si na procvičování učiva dostatek času. Nechte dítě, ať si samo napíše domácí úkoly. Veďte potomka k samostatnosti. Vy buďte jen vždy při ruce, abyste mu vysvětlili případné nejasnosti, zkontrolovali, zda něco nezanedbal.
6. Pomozte se správnou organizací domácích úkolů. Poraďte mu, ať začne vždy těmi obtížnějšími, dokud ještě není unavený. Teprve pak se může pustit do jednodušších zadání, která zvládne jedna dvě. Vyhraďte si na učení dost času. Ve spěchu dítě udělá víc chyb a zbytečně bude ve stresu.
7. Délka učení v kuse by neměla přesáhnout půlhodinu, poté následuje přestávka. Nenechte dítě zbytečně (třeba hodinu) sedět nad sešitem a přemýšlet. Dejte mu chvíli, ať se nad řešením zamyslí. Vyslechněte si, jak chce úkol zpracovat nebo čemu nerozumí. Pak ho otázkami naveďte na správnou cestu – ptejte se třeba, proč zvolil tento postup, zda mu nechybí nějaké údaje nebo jestli jiný způsob nebude lepší.
8. Pomozte nastavit denní rozvrh. Zeptejte se dítěte, kdy mu učení vyhovuje. Může to být hned po příchodu ze školy nebo později odpoledne, až si odpočine. Stanovte pevný denní řád a určete v něm konkrétní čas i na přípravu do školy, učení. Jakmile dáte domácímu učení režim, dítě si na něj zvykne a nebudete ho muset každý den do učení nutit.
9. Nenechávejte školní povinnosti na poslední chvíli. Nedělejte úkoly ani pozdě večer, kdy je dítě unavené a klíží se mu oči, ani brzy ráno. Dobře také uděláte, když víkendové učení zvládnete už v pátek – dítě si je odbude a víkend využijete k odpočinku.
10. Poraďte se s učitelem. Od učitele získáte důležité informace nejen o školních výsledcích vašeho dítěte. Společně s učitelem můžete vymyslet a vytvořit plán, jak je možné určité projevy zlepšit, na čem pracovat s dítětem a na co se zaměřit, případně odhalit nějakou poruchu učení.

 Pavlína Nepožitková, Martina Vöröšová, ZŠ 28. října

Zvolili jsme „tanec“

Motivovat v dnešní situaci všechny zúčastněné výchovně vzdělávacího procesu je mnohdy nelehký úkol. Motivace leží kromě pedagogů ve velké míře na samotných rodičích, bez pomoci a vysoké míry podpory ze strany rodin našich žáků a jejich rodinných příslušníků by to nešlo. To je ta vnější motivace. 

Nepřepínat síly

S vnitřní motivací můžeme počítat spíše u starších žáků, u mladších funguje v menší míře, ti si ještě plně neuvědomují, co od budoucnosti čekat, ještě si většinou nestanovují dlouhodobé cíle a jejich plnění. Po roce přerušovaného „pobytu ve škole“ většina žáků trpí nedostatkem podnětů. Uvízli ve stereotypu, sice ve známém prostředí a v komfortu svého domova, ale nejsou tak aktivizováni jako v prostředí školní třídy. Každý má výkonový limit jinak nastavený. A při distančním vzdělávání si uvědomujeme, více než kdy jindy, motivační sílu třídního kolektivu. Každý žák při distančním vzdělávání vystupuje především jako jednotlivec, sám za sebe, a pokud je vyčerpána jeho výdrž, při online hodině má tendenci „odpadnout“. 

Ve třídě při prezenční výuce by se tomu tak nestalo. Síla pracujícího kolektivu je táhne, při distančním vzdělávání tento aspekt chybí. Na to musíme myslet každý den při plánování činností pro náplň online hodin i samostatnou práci žáků. Fungující motivační záležitostí je, kromě prostoru pro zažití úspěchu, chválení za každý pokrok, dílčí úspěchy a snahu, podporu, povzbuzení, pozitivní komunikaci a zpětnou vazbu, formativního hodnocení a ocenění za spoluúčast na tvorbě hodiny, tedy také podpora práce v týmu, společná činnost v breakout rooms, zařazování zábavných společných úkolů a her, práce v graficky zajímavém, barevném a blikajícím prostředí Wordwallu, práce s interaktivní učebnicí. Žáci mají prostor si popovídat, což někteří velmi vítají. Osvědčilo se časté střídání činností, různé druhy kvízů ve Forms k učební látce opakovací i nové, vlastní volba činnosti, pravidelné zařazení úvodních „povídacích několikaminutovek“, „únikovky“ na daná témata, využívání videonahrávek, zvukových záznamů, online workshopy a exkurze, inspirace pro nové příležitosti, slovní i písemná odměna za každý výkon a namluvené hodnocení. Pro opakování učiva hodně využíváme aplikace LearningApps a Kahoot. Motivujeme prostřednictvím praktických zážitků a zkušeností. Těch v maximální míře využíváme i při online činnostech školní družiny. Aktivity propojujeme se životem, úkoly strukturujeme, dbáme na rozdílné pracovní tempo, podporujeme kooperaci a sounáležitost žáků ke třídní skupině. Každý žák musí mít příležitost se projevit a seberealizovat. 

Chybou se učíme

Využíváme prvky sebereflexe, každým případným problémem se důkladně zabýváme a pozitivní klima školy a kolektivu třídy bereme jako jednu z priorit. Každý žák je na jiné úrovni, proto hodnotíme a motivujeme každého individuálně a společně s tím klademe velký důraz na pravidelnou komunikaci se žáky v motivačních rozhovorech, při konzultacích a třídnických hodinách. Pro mladší žáky skvěle funguje motivační dopis na začátku vyučování včetně zajímavostí či výročí pro daný den. Motivace je směřována na propojení, sepětí a využití učiva v běžném životě, na realizaci žáků – jejich chuť a možnost se realizovat. Podporujeme u žáků vědomí toho, že chybou se učíme, potlačujeme jejich obavy z neúspěchu. Naši žáci velice rádi využívají zábavné formy procvičování. Mladší žáci mají rádi luštěnky, zadávání práce formou prezentací s instrukcemi, nejrůznější formy prezentace svojí práce, výrobu lapbooku (interaktivní 3D kniha) a různých jiných pomůcek, šifry, křížovky, kvízy, doplňovačky, obrázky, hádanky, říkanky, písničky, pohádky a příběhy. Rádi se zapojují i při distančním vzdělávání do školních projektů; naposledy jsme realizovali Masopust a v rámci projektu Zdravá škola Farmářský trh. Starší oceňují příklady z praxe, různorodé náplně hodin, sdílené prezentace, skupinové činnosti, kvízy, doplňovačky, spojovačky, a k tomu všemu výklad a vysvětlení. Pravidelně využíváme metody kritického myšlení na motivaci pro práci s daným tématem, především pak brainstorming, myšlenkovou mapu, pětilístek. Velmi důležitá je evokace, např. formou brainstormingu. 

Během distanční výuky pracují někteří žáci systémem vyzvedávání si a odevzdávání vypracovaných úkolů ve škole, a formou individuálních konzultací ve škole. Individuální konzultace ve škole jsou prima, protože se žáky neztrácíme kontakt a zároveň fungují jako pozitivní motivace. V zadávání úkolů platí stejná pravidla jako při prezenční výuce. Každý odevzdaný úkol hodnotíme nejen známkou, ale také např. motivačními razítky, komentářem. Nekritizujeme nezdary, ale snažíme se žáky namotivovat k lepším výkonům úkolem a jeho porozuměním. 

Respektujte individualitu

Silným motivačním prvkem u všech našich žáků je respektování jejich individualit, aktuálního psychického a fyzického stavu a respektování aktuálního dění v rodině. Zhoršené rodinné podmínky se velmi často odrážejí ve školní výkonnosti. Všem našim žákům vytváříme prostředí bezpečí, sounáležitosti a uvěřitelnosti, které je pro úspěšné vzdělávání vždy potřeba a které i do budoucna pomůže zavřít „rozevřené úrovňové nůžky“. Po návratu našich žáků půjde především o systematické posílení v pracovních a sociálních kompetencích, kvalita musí mít přednost před kvantitou. A úplně jako dosud, kdy jsme nekráčeli stále rovně bez překážek, tak i v dalším období budeme nuceni se občas zastavit, vracet se, dělat chyby a učit se něčemu novému, co nám život přinese. A je na nás, jestli se životem chceme tančit nebo ho jen pozorovat z „malých tmavých místností s názvy Strach, Nejistota, Nejde to“. U nás ve škole jsme zvolili „tanec“. 

Alena Mašiková, ZŠ Bratří Čapků

Osvědčily se Jamboard, Wordwall nebo Quizlet

Snažíme se o aktivní a kreativní přístup přímo v online hodinách zařazováním skupinové práce z důvodu udržení sociálních kontaktů mezi dětmi. Dále využíváme kvízy, bingo, křížovky, osmisměrky, pexesa, doplňovačky, přiřazovačky, riskuj, laboratorní práce, projekty a jiné aktivizující metody. Osvědčilo se nám spojování výukových metod s pohybem nebo zážitkem. Některé hodiny navazují přímo na úkoly spojené s pobytem venku (hledání přírodnin, rostlin a živočichů), fotografování historických částí Příbrami. Využíváme sportovních výzev, při kterých se jednotliví žáci i celé třídy podílejí na splnění sportovní aktivity. Jedna z nich byla dosažení nejvyšších vrcholů Příbramska. V rámci výuky pracovních činností nedávno běžel projekt ke Dni Země. Ze samotné online výuky bychom mohli vyzdvihnout využívání různých aplikací, které poskytuje Google, jako je třeba Jamboard, hravé aplikace Wordwall nebo Quizlet a další, jež mají zpestřit klasické online vysílání. 

Svou roli hrají i dobrovolné práce pro aktivní žáky, za jejichž vypracování mohou žáci získat další pozitivní hodnocení. Momentálně chystáme i ročníkové vědomostní soutěže typu Klokan nebo různé olympiády, kde si žáci mohou prohloubit své znalosti, popřípadě zjistit svou úspěšnost v daných úlohách. Máme také přihlášena družstva do mezinárodní soutěže YPEF – Mladí lidé v evropských lesích. Zkrácený týden před Velikonoci jsme zkusili trochu uvolnit atmosféru a nechat žáky odpočinout od hlavních předmětů zařazením zábavných aktivit s velikonoční tematikou. 

Děti se dají motivovat i k vaření online. Foto: ZŠ Školní

Pokud jde o dlouhodobé dopady distanční výuky, jako pozitivum vidíme globální zlepšení v počítačové gramotnosti a práci s technikou u žáků a učitelů. Žáci se učí samostatnosti a organizaci vlastního času. Negativa však jednoznačně převládají. Na prvním místě bychom zmínili absenci sociálních kontaktů a omezení komunikačních schopností. Nepostradatelnost se ukazuje v oblasti interakce učitel – žák. Na místě je zmínit právě ztrátu motivace. Co se týká efektivity výuky, je zřetelné, že nepřítomnost dětí ve škole ji jasně snižuje a celý tento proces umocňují také občasné technické potíže během online výuky. Výrazně se prohlubují vědomostní rozdíly mezi žáky úspěšnými a žáky ohroženými školním neúspěchem. 

Kromě aktivit pro žáky se snažíme povzbudit také rodiče, kteří jsou naší vydatnou posilou a bez kterých by (zejména u malých dětí) nemohla být o distanční výuce řeč. Třídní učitelé pořádají online rodičovská setkání. Po Velikonocích proběhla online setkání rodičů s Evou Burdovou, s níž škola opakovaně spolupracovala a její přednášky na různá témata související se vzděláváním a výchovou dětí byly velmi pozitivně hodnoceny rodiči i učiteli. Rodiče mohli vstoupit do online kavárny s paní doktorkou, aktivně klást dotazy související s problémy, které současná nestandardní doba přináší, sdílet své radosti i starosti, nebo se jen připojit a vyslechnout si rady odbornice a názory dalších rodičů. 

Klára Karlíková, ZŠ Školní

Daří se předávat informace, méně už rozvíjet kompetence

Máme konkrétní příklady, prostředky i tipy, jak motivovat žáky k radosti z poznávání, ale většinu z nich by vyučující nejraději využívali při prezenční výuce. Distanční výuka je víceméně možnost, jak předat žákům informace, ale ve škole jde především o rozvoj kompetencí. Samozřejmě že se snažíme žáky motivovat, vybudit je, aby mohli fungovat co nejlépe. Vždyť v tomto stereotypu žijeme vlastně více než rok. Ale vzhledem k tomu, že tento stav trvá už příliš dlouho a že nevíme, kdy se vše překlopí do normálu, je velmi náročné motivovat žáky. Situace je těžká pro žáky, pedagogy i rodiče. Všichni víme, že už bychom se potřebovali scházet prezenčně. 

Pro žáky má zásadní význam sociální kontakt se spolužáky. Vyučující zařazují do výuky chvilky, kdy si mohou žáci spolu povídat, a to nejen na téma školy. Osvědčily se nám i třídnické hodiny vedené online. Je také dobře, že jsme se sjednotili a všichni v distanční výuce používáme jednotnou platformu – Google. K synchronní výuce je používán Google Meet a k asynchronní výuce Google Classroom. 

Jednoznačným pozitivem distanční výuky je významný rozvoj IT dovedností žáků, učitelů i rodičů. Jako pozitivní vnímám také to, že žáci se naučili přizpůsobit organizaci vzdělávacího procesu svým možnostem a potřebám a mimo video výuku si plánovat svůj čas na práci a na zábavu. Možná i to, že žáci mohli více času trávit ve své rodině s rodiči, sourozenci. Jinak si ale myslím, že uzavření škol od 11. března 2020 přineslo více negativ a ztrát. Tyto škody jsou ohromné a nejsem přesvědčen o tom, že by se daly ze 100 % nahradit. Žáci ve svých pokojíčcích u počítačů a jiné techniky postupně ztráceli schopnost fungovat v kolektivu, neměli možnost řešit věci v přímém kontaktu se svými vrstevníky, neumí navazovat kontakty jinak než přes monitory. Velké škody jsou také na fyzickém zdraví žáků. 

Roman Behún, ZŠ pod Svatou Horou 

Zablokování Suezu. Zábavná témata motivují

Pozitivní motivace je jeden z hlavních pilířů nové vize, kterou jsme představili. Pozitivně hodnotit a nesrážet žáky známkami, ale přistupovat k dětem jako k jedinečným osobnostem. Zaměřit se na jejich dispozice a nesrovnávat je mezi sebou. Zacílit na skupinovou formu výuky, kde se musí žáci aktivně podílet na práci skupiny a dojít k nějakému cíli. Vybírat aktuální zábavná témata (např. zablokování Suezského průplavu) a na ně navázat i ostatní probíranou látku. Na obou stupních zapojit do výuky hru – výuková pexesa, Albi tužky atd. 

Z hlediska dopadů pandemie začnu pozitivy, i když jich je málo. Virtuální učebna, se kterou se žáci a učitelé naučili pracovat, má své místo i v prezenční formě vzdělávání. U nás ve škole se bude určitě vyžívat i do budoucna. Z hlediska výuky jiné výhody nevidím. Z pohledu ředitele vítám, že jsme se naučili mnoho věcí organizovat i přes obrazovku (porady…). Mezi nejzásadnější negativa uvedu chybějící sociální kontakt, nedostatek pohybu (děti tloustnou, jednoznačně dokazatelná věc), závislost na počítačových hrách, klesající motivace ke vzdělávání a aktivní účasti nebo chybějící školní akce (sportovní a kulturní). Čeští politici dali přednost průmyslu a obchodu před školstvím, což je pro naše děti špatná zpráva. 

Josef Strejc, ZŠ Březové Hory 

Otázka zní: jak motivovat k jakékoliv bohulibé činnosti

Jak motivovat k učení? To je dotaz, který slýcháme velmi často. Bohužel to není jen záležitost motivace k učení, ale i toho, jak děti nasměrovat k jakékoli bohulibé činnosti. Kdyby existoval univerzální recept, určitě bychom ho všichni znali. Prostředků může být dlouhá řada, ale nepřinášejí dlouhodobý efekt. Nejúčinnější motivace vychází z nás samotných. Je založena na postojích, hodnotách, výchově a musí mít směr. Proto jako cestu ke zvýšení motivace dětí vidím stanovení dosažitelných, optimálních cílů, které žáky zaujmou. Najít takové cíle není pochopitelně vůbec jednoduché. Vyžaduje to zájem o dítě ze strany rodičů i školy a vzájemnou spolupráci všech. Rodiče často říkají, že něco nejde. Bývá to jednodušší, nestojí to příliš úsilí, ale dítě poznává, že najde podporu, proč něco nedělat. To pokládám za obrovskou chybu, které se dopouštějí, aniž si uvědomují, že tím dítěti škodí. Dnešní doba je o to složitější, že spoustu aktivit nelze vykonávat vlivem restrikcí a opatření státu. Hledat motivaci v dané situaci není jednoduché, protože ze všech stran slyšíme, jak je vše špatně. Co však děláme my, aby to bylo lepší? Co děláme pro svoje děti, aby neposlouchaly jen to negativní? A dáváme jim pozitivní vizi? 

Dopady pandemie budou obrovské. Za pozitivní považuji, že roste gramotnost v oblasti využívání ICT, děti jsou samostatnější, mají prostor věnovat se studiu vlastním tempem, což se ukázalo, že mnohé oceňují. Týká se to především druhého stupně. Mladším chybí interakce se spolužáky a nedokážou se za monitorem tak soustředit jako ve škole. V těchto případech je nedocenitelná spolupráce rodičů, kteří jsou ale už také vyčerpaní. Radost z poznávání nových věcí může být větší, když je sdílená. To se však dětem nyní odepírá. Praktická výuka chybí, žákům zůstalo jen množství teorie, která se přes monitor těžko propojuje s praxí. Ale nesmíme končit negativisticky, to není pro motivaci dobré… Věřím, že bude lépe a s pozitivní myslí přijdou i splněné cíle a s nimi motivace do dalších výzev. 

Šárka Jendruščáková, ZŠ Jiráskovy sady 

Téma zpracoval Stanislav D. Břeň