Hlavní téma toto vydání jsme věnovali přípravě na krizové situace. Redakce Kahanu současně požádala o vyjádření kluby v příbramském zastupitelstvu. Položili jsme jim otázku: „Jak hodnotíte připravenost Příbrami na mimořádné situace (krizové stavy, výpadky energií, kybernetické útoky či bezpečnostní hrozby)?“ Publikujeme stanoviska klubů, které v anketě reagovaly, a to v abecedním pořadí od A k Z.

Jan Konvalinka, ANO 2011

Při vzniku jakékoliv mimořádné události hraje naše město významnou úlohu nejen ve vztahu ke svým obyvatelům, ale i ve vztahu k celému regionu. Starosta města je předsedou Bezpečnostní rady ORP (obce s rozšířenou působností) a jeho úkolem je koordinovat postup jednotlivých složek a institucí. 

Mimořádných situací jsme během uplynulých let zažili několik. Krom těch přírodních a živelních tu byl i covid, který pro oblast krizového řízení přinesl do té doby nepoznané výzvy. Více než kdy jindy se při vzniku mimořádné situace prokáže vzájemná propojenost složek IZS a dalších institucí. Jsou vybudovány a průběžně aktualizovány komunikační kanály tak, aby v případě nutnosti bezvadně fungovaly. 

Město má připravené nebo aktuálně připravuje scénáře pro různé situace – i pro blackouty, i pro kybernetické útoky. Je vytipována a systematizována struktura klíčových systémových prvků, u nichž je požadavek na bezpodmínečnou funkčnost i za mimořádných situací. V oblasti kybernetické bezpečnosti nás čeká upgrade na lepší technologie s lepší odolností proti útokům. I nynější systémy jsou na velmi dobré úrovni. 

V případě blackoutu umíme přejít na záložní zdroje energie, máme možnost využít dodavatele pohonných hmot, jejichž čerpání do vozidel a agregátů nutně není závislé na elektrické energii. Zajištění bazálního chodu města ve smyslu úřadu samotného a nejdůležitějších agend je zajištěné. 

Z vlastních zkušeností z oblasti bezpečnostního a krizového řízení musím říct, že všechno stojí a padá na profesionalitě, znalosti, a hlavně zkušenosti jednotlivých aktérů. Zažili jsme toho společně s hasiči, Policií, Záchrannou službou i armádou a dalšími opravdu dost. Jsme zvyklí spolupracovat a všichni víme, co máme v případě krize dělat. Jako „insider“ mohu s absolutním klidem říct, že naše město je schopné obstát v lecjaké nečekané či mimořádné situaci.

Simona Luftová, Piráti

Bezpečnost obyvatel musí být jednou ze základních priorit města. Příbram má funkční krizové řízení, profesionální složky integrovaného záchranného systému i zkušenosti s řešením různých mimořádných situací. Pozitivně vnímám také skutečnost, že město v posledních letech investovalo do posílení kybernetické bezpečnosti svých informačních systémů. 

Zároveň si myslím, že musíme být připraveni i na nové typy hrozeb. Vedle povodní či jiných krizových stavů jde např. o dlouhodobější výpadky energií, kybernetické útoky nebo narušení kritické infrastruktury. Město se těmto tématům věnuje a v minulosti zpracovalo také krizové scénáře pro případ energetických problémů. 

Jako zastupitelka jsem přesvědčena, že připravenost nelze brát jako samozřejmost. Je potřeba pravidelně prověřovat krizové plány, ověřovat připravenost klíčových městských institucí a průběžně investovat do odolnosti města. Právě v krizových situacích se totiž ukáže, jak dobře je město schopné chránit své obyvatele a zajistit fungování základních služeb. 

Válka na Ukrajině i rostoucí bezpečnostní rizika v Evropě nám připomínají, že bezpečnost a odolnost společnosti nejsou samozřejmostí. O to důležitější je, aby město bylo na mimořádné situace dobře připravené, mělo funkční krizové plány, odolnou infrastrukturu a občany, kteří vědí, jak se v krizových situacích zachovat.

Jiří Novotný, SPD

Každé město ze zákona musí mít zpracované plány pro případ mimořádných událostí. To vychází přímo ze zákona. Nejprve považuji za důležité, abychom objasnili, co je to mimořádná událost (MU). Jde o škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. 

Nepochybujeme o tom a jsem o tom přesvědčen, že město Příbram má na přírodní i antropogenní mimořádné události plány vzorně zpracované. Tyto plány (směrnice) musí být uloženy u vedení města a jím pověřených zaměstnanců. Nepochybně budou uloženy i v trezoru u Hasičského záchranného sboru, v nemocnici, na Policii ČR, případně jimi bude disponovat i Armáda ČR. Podle mého soudu by plány měly být v režimu utajení, aby se k nim nedostaly nepovolané osoby, a to z prostého důvodu: např. antropogenní mimořádná událost – teroristé pomocí trhaviny odstřelí zimní stadion. Nastane únik čpavku do okolí, tlaková vlna poškodí budovy v okolí – nebudou po určitou dobu obyvatelné, musí být provedena následná evakuace osob z tohoto okolí a ty musí být převezeny na bezpečné místo. A právě teroristé by pak věděli, kam tyto osoby budou převezeny, a tam by mohl být připraven další útok, protože by zde měli velké množství obyvatel na jednom malém místě. „Ideální“ měkký cíl. 

Ani my, zastupitelé, nejsme s těmito plány seznámeni. Nicméně dokážu odhadnout, jak by asi město postupovalo. Osobně mám s těmito situacemi zkušenosti z Armády ČR, kde jsem se s těmito plány (směrnicemi) setkával a mám tento obor vystudovaný. Jedná se o velice obsáhlé materiály, kde se každé město, nejenom Příbram, musí vypořádat s otázkami MU přírodní – sucho, vydatné srážky, extrémní vítr, povodeň, epidemie, epityfie (hromadné nákazy polních kultur), epizootie (hromadné nákazy zvířat) aj. 

MU antropologické – terorismus, kyberútoky, narušení dodávek vody, elektřiny, plynu, migrační vlny, až po útok zbraní hromadného ničení. Tyto plány nelze zpracovat za měsíc. Nicméně se musí aktualizovat podle platné legislativy a podle rozvoje daného regionu. Musí být zpracovány a aktualizovány skutečnými odborníky. 

Rubriku zpracoval:
Stanislav D. Břeň