Snahy o redukci odpadu rostou téměř se stejnou intenzitou jako odpad samotný. Obce musí plnit legislativu, jejímž cílem je zvýšení recyklace odpadu a snižování jeho množství. Příbram zatím neplní zákonné požadavky na míru třídění odpadu. Jak pomohou opatření vyplývající z odpadové strategie a čerstvě i z jejího akčního plánu? Bude se zvyšovat poplatek za popelnice? Postaví se spalovna na odpady? A bude stačit rozšíření skládky?

 

Příbram vloni vyprodukovala více než 13 500 tun odpadu. Jeho odstranění stojí město dlouhodobě více peněz, než které k tomuto účelu získá od občanů a z dalších zdrojů. Konkrétně v roce 2025 byly příjmy téměř 43 milionů korun, ale výdaje dosáhly skoro 58 milionů korun. Občané platí tzv. za popelnici 864 korun ročně (penzisté mají slevu), což bylo o 454 korun méně, než tvořily skutečné výdaje na provoz systému přepočteno na obyvatele. Není bez zajímavosti, že někteří občané za odpad neplatí. Za období 2008–2026 činí kumulovaný dluh neplatičů bezmála 19 milionů korun. 

Příjmy do městské pokladny zahrnují poplatky za svoz odpadu, odměnu za zajištění zpětného odběru a následného dalšího využití obalového odpadu v systému Eko-kom. Město má příjem i z ukládání na skládku Bytíz. Náklady jdou na sběr, svoz a zpracování tříděných využitelných odpadů, bioodpadů z domácností, sběr a další nakládání s objemnými odpady, směsným komunálním odpadem, nebezpečným odpadem či stavebním odpadem. Započítávají se také náklady na koše či úklid města včetně udržování stanovišť kontejnerů. 

Vedle ekonomického tlaku čelí město legislativním nárokům. Po vícero odkladech je už i v Česku nastaveno datum konce skládkování využitelných komunálních odpadů – rok 2030. Od loňska musí obce podle zákona o odpadech také zajistit, že z celkového množství odpadů bude vytříděno 60 % recyklovatelných složek – papíru, plastu, skla, kovů, bioodpadu, jedlých olejů a tuků a textilu. Cíle, které vycházejí z evropské směrnice, se v dalších letech navyšují následovně: v roce 2030 na alespoň 65 %, v roce 2035 na přinejmenším 70 %. Pokud se tento poměr nepodaří dosáhnout, vystavují se samosprávy riziku pokut. V současnosti Příbram nedokáže zákonem stanové míry třídění dosáhnout. 

Připomeňme ještě, že v srpnu vstupuje do účinnosti evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR, Packaging and Packaging Waste Regulation), které bude v několika krocích až do roku 2040 ovlivňovat vývoj v odpadovém hospodářství, zejména důrazem na snižování objemu obalového odpadu nebo recyklovatelnost materiálů.

 

Nový akční plán cílí na bioodpad i podnikatele

Nejen popsané ekonomické i legislativní důvody vedly Příbram k tomu, že si v roce 2024 nechala zpracovat strategii rozvoje odpadového hospodářství. Záměrem dokumentu, který projednalo i zastupitelstvo města (ZM), je optimalizovat nakládání s odpady, snížit jejich produkci a zvýšit míru recyklace. V letošním únoru byl schválen akční plán, který navazuje na odpadovou strategii. 

Dokument navrhuje konkrétní opatření a časový harmonogram hned v několika oblastech: zvýšení míry třídění využitelného komunálního odpadu; nakládání s bioodpady; objemné odpady, sběrný dvůr, sběrná místa; snížení produkce a skládkování směsného komunálního odpadu; řešení živnostenských odpadů; rozvoj aktivit na předcházení vzniku odpadů; podpora recyklace odpadů; komunikace systému odpadového hospodářství; spolupráce s obcemi ve Společenství obcí ORP Příbram; rozvoj Technických služeb města Příbram (TS). 

Při projednávání akčního plánu se zastupitel Václav Dvořák dotazoval, zda v případě, že se doporučení plánu podaří naplňovat, dostojí město zákonným závazkům. „Pokud na tom budete všichni usilovně pracovat, nejen zastupitelstvo svými moudrými rozhodnutími, ale také občané města aktivním přístupem, tak si myslím, že je splníte. Klíčovou roli hraje třídění bioodpadu, abyste zmenšili množství odpadu, který se vyhazuje na skládku,“ odpověděla autorka dokumentu Martina Vrbová. V tomto směru má město rozšířit možnosti třídění bioodpadu a dále připravuje projekt nové kompostárny (stávající provoz v Balonce z roku 2014 je již kapacitně nedostačující). Václav Dvořák v tomto kontextu upozornil, že investice vyplývající z akčního plánu nejsou zahrnuty v plánu investic ani rozpočtovém výhledu. 

Jeden z bodů, který obsahuje akční plán, představuje tzv. živnostenský odpad. V dokumentu stojí: „Město Příbram v současné době neumožňuje podnikatelům účast na systému odpadového hospodářství. Zároveň nejsou prováděny pravidelné a systematické kontroly, jak nakládají podnikatelé se svým odpadem a zda nevyužívají neoprávněně systém odpadového hospodářství města. Vzhledem k možnostem jsou kontroly namátkové, případně na základě externích podnětů.“ Lenka Růžičková z Odboru životního prostředí města Příbram na zasedání uvedla, že odbor se více zaměří právě na odpady firem nebo živnostníků. Město připravilo informační leták s upozorněním, že podnikatelé mají počítat s plošnými kontrolami nakládání s odpady. Jejich cílem je ověřit, zda jsou odpady správně evidovány a je s nimi zacházeno v souladu s platnou legislativou. 

Status „původce odpadu“ se vztahuje na každou podnikající fyzickou nebo právnickou osobu, při jejíž činnosti vzniká byť jen minimální odpad. V případě, že podnikatel vozí menší množství odpadu na skládku či do sběrny sám, musí to při kontrole doložit potvrzením o převzetí. Průběžnou evidenci odpadů včetně dokladů je nutné vést alespoň pět let, způsob nakládání s odpady se dokládá např. pomocí vážních lístků nebo potvrzeními. Při překročení produkce 600 kg nebezpečného odpadu a 100 t ostatního odpadu za kalendářní rok vzniká podnikatelům povinnost elektronického hlášení do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. V neposlední řadě je zákonnou povinností zajistit oddělený sběr pro papír, plast, sklo, kovy a bioodpad, pokud se v provozovně nacházejí koše pro zákazníky.

 

D2D se rozšiřuje do dalších lokalit

Nejvýznamnější projekt, který v posledních dvou letech v Příbrami běží a týká se občanů, je svoz tříděného odpadu přímo z domácností (tzv. door to door, D2D). V únoru 2024 spustily TS tento projekt ve Zdaboři. Zde je nyní zapojeno 420 domácností (72,5 %) a jsou už první měřitelné výsledky, kdy se blíží hranice 60 % vytříděného odpadu (viz tabulka D2D ve Zdaboři). V porovnání s rokem 2024 ve Zdaboři lépe vytřídili všechny složky recyklovatelného odpadu. Třeba plastu bylo 3,5krát více, současně však TS zaznamenaly nárůst směsného komunálního odpadu. „Z výsledků lze usuzovat, že i přes nárůst komunálního odpadu dochází k výraznému posílení třídění odpadu,“ komentuje výsledky ředitel TS Jan Poskočil. 

Vloni a letos se připojily další oblasti: Žežice, Březové Hory, Stalingrad, Orlov, Lazec a Kozičín. Celkově jde o více než 900 domácností, přičemž do systému je stále možné se registrovat. V červnu se projekt rozšíří do lokalit Brod, Březnická, Sázky a Barandov. Od září budou do vlastních nádob na odpad třídit v Příbrami II a Příbrami IX – Nová Hospoda. A v plánu je další expanze do částí s rodinnými domy a osad. „Největší komplikace při zavádění D2D nebo nějaké alternativy očekáváme u bytových domů. V malém měřítku se tím zabýváme již u bytových domů v ulici Hornických učňů,“ poznamenává Jan Poskočil. 

Kromě opatření, jež přijímá město, na vývoj v odpadovém hospodářství reagují také soukromé subjekty. Podívejme se na některé z nich – rozšíření skládky, ZEVO Příbram nebo investice svozových firem.

 

Pátá etapa bytízské skládky

Převážná část směsného komunálního odpadu končí na skládce v Bytízu. Provozovatel, firma SVZ Centrum, hodlá provoz rozšířit o pátou etapu. Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje posuzoval vliv záměru na životní prostředí (EIA) a na začátku roku rozhodl, že nemůže mít významný dopad ani v jedné z posuzovaných variant. Rozšíření se týká katastrálních území Bytíz, Dubno a Dubenec, přičemž současná skládka má být vedena severním směrem. 

Součástí plánu je odtěžit během pěti let odval jámy č. 10. Odtěžit se má 268 800 m³ při maximálním ročním objemu 110 000 tun. Třetina vytěženého materiálu bude po radiometrické kontrole přímo využita, zbylá část projde zrnitostní úpravou na mobilní lince. Vznikne tak nový úložný prostor pro odpady o objemu 264 400 m³, celková kapacita skládky (1.–5. etapa) pak dosáhne 981 300 m³.

 

Spalovna zatím odložena

V posledních dvou až třech letech se v Příbrami velmi diskutovala možnost vybudování zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) pro spalování zbytkových komunálních odpadů, jež nebude možné po roce 2030 recyklovat ani skládkovat. Projekt připravoval původní vlastník příbramské teplárny a pokračoval v něm i nový majitel.

 

Téma se dostalo na přetřes i na únorovém jednání příbramského zastupitelstva, na kterém se probíral už zmiňovaný akční plán. „Ačkoli i vedení města bylo ještě loni v květnu optimistické, co se týká spolupráce města s novým majitelem, který projekt převzal, tak podle posledních informací už s ním investor nepočítá,“ zahájila diskusi zastupitelka Markéta Škodová. To, že současný provozovatel příbramské teplárny Energo Příbram již nemá zájem o realizaci, potvrdil starosta Jan Konvalinka a dále uvedl: „Nicméně tato myšlenka není úplně uzavřena, existuje ještě možnost pro vstup například externího subjektu, který by v rámci areálu teplárny mohl zřídit modulární jednotku energetického využití.“ Další variantou pro Příbram je využití kapacit jiných spaloven, např. ZEVO v Malešicích, Mělníku či Vrátu. 

Podle informací společnosti Energo Příbram, kterou Kahan v souvislosti s projektem oslovil, nedošlo v současnosti v přípravě projektu ZEVO k žádnému novému posunu a zůstává ve fázi interního vyhodnocování. V samotném akčním plánu zpracovaném v listopadu 2025 se pak k ZEVO uvádí: „Projekt Energo Příbram je vzhledem ke stávajícímu nízkému stupni připravenosti do r. 2030 spíše nerealizovatelný.“

 

Investice do svozu

Nejvíce odpadu z Příbrami svezou TS. Poslední větší investicí byly nákupy svozových aut s váhou a identifikací nádob, a to v roce 2024 a 2025. U ostatních svozových vozů se pořídily kontrolní váhy. Díky těmto investicím je možné sledovat množství odpadu. 

Nejvíce odpadu z Příbrami svezou TS. Poslední větší investicí bylo před několika lety pořízení kontrolních vah do svozových vozů, díky čemuž je možné sledovat množství odpadu.

 

Svoz odpadů v Příbrami a okolí zajišťuje také firma Rumpold, která mj. využívá skládku v Chrástu u Březnice. V loňském roce posílila vozový park o dva vozy značky Volvo FMX. „Přinášejí nejen vážení popelových nádob, nižší emise a tišší provoz, ale především zásadní posun v oblasti bezpečnosti. Díky pokročilým radarovým a kamerovým systémům mají řidiči dokonalý přehled o dění kolem vozidla,“ vysvětluje jednatel společnosti Petr Bohuslav. Nákladní vozy disponují aktivní ochranou chodců a cyklistů, včasnou detekcí rizik a podporou pro řidiče v kritických situacích. Firma rovněž investovala do zametacího stroje pro využití na chrástecké skládce a v okolí. „Reagujeme tak na situaci z uplynulého roku, kdy byla lokalita vlivem stavebních prací zatížena zvýšenou prašností a provozem. Současně rozšiřujeme naše služby i směrem k partnerům v regionu. Zametací techniku nově nabízíme také externě – firmám, obcím i institucím,“ dodává Petr Bohuslav.

 

Kolik bude stát popelnice v budoucnosti

Na úvod jsme konstatovali, že město již nyní doplácí na svoz a zpracování odpadu od občanů. Co mohou lidé očekávat do budoucnosti? Promítne se např. fakt, že domácnost třídí do výše poplatku? 

Stát nyní motivuje obce, aby co nejvíce odpadu třídily. Existuje tzv. třídicí sleva: obec může za určité množství směsného komunálního odpadu zaplatit nižší skládkovací poplatek, sleva činí 500 korun za tunu oproti standardnímu poplatku. Limit je určen jako množství odpadu na jednoho obyvatele za rok. Dnes je limit vyšší, v roce 2027 bude limit pouze 140 kg směsného odpadu ročně na osobu (v roce 2026 je to 150 kg). Čím méně směsného odpadu obyvatelé vyprodukují a čím více budou třídit, tím větší část odpadu se vejde do zvýhodněného režimu. Pokud město limit překročí, za každou další tunu už zaplatí plný, výrazně vyšší poplatek. 

Další vliv představuje tzv. poplatek za ukládání odpadu na skládku. Ten stát postupně zvyšuje, aby skládkování bylo ekonomicky méně výhodné, obce více třídily a podporovalo se využití odpadu a recyklace. Dnes je poplatek 1600 korun za tunu, napřesrok vzroste o stokorunu. Každá tuna směsného komunálního odpadu uložená nad limit bude pro Příbram ještě dražší. Aktuálně může Příbram uplatnit slevu na 4915,95 t směsného komunálního odpadu, ovšem už nyní (2025) produkuje téměř 7000 tun směsného komunálního odpadu. Rozdíl, přibližně 2000 tun, bude třeba násobit zákonným poplatkem 1700 korun, plus cena za uložení odpadu. 

Jan Poskočil upozorňuje, že výši poplatku určí ZM. Ale dodává: „Domníváme se, že náklady na svoz a likvidaci odpadů budou do budoucna růst, ať už dokážeme plnit legislativní kritéria, nebo ne. Samozřejmě že v případě plnění všech kvót a požadavků, kde velkou roli hraje i ochota občanů, bude tento nárůst nižší. Záleží pak na přístupu města a jeho rozhodnutí, jakou část ponesou občané přímo a jaká se rozpustí v rozpočtu města, tedy v příspěvku na provoz TS.“ 

Informace o nakládání s odpady jsou na webu odpady.pribram.eu. 

Stanislav D. Břeň

 

D2D ve Zdaboři

rok 2024                    rok 2025         nárůst v %

Komunální odpad                   154,82                         189,45             +22,37

Plast                                        8,56                             30                    +250,47

Bioodpad                                140,5                           208,73             +48,56

Papír                                       20,373                         27,88               +36,85

Zdroj: TS; pozn.: údaje jsou v tunách, zapojeno je 420 domácností.

Náklady:

Zdroj: Odbor životního prostředí, TS; údaje jsou za rok 2025.

 

 

Produkce odpadů v Příbrami

• 6973 t: směsný komunální odpad
• 2890 t: bioodpad
• 941 t: objemný odpad
• 575 t: dřevo
• 559 t: papír
• 476 t: plast
• 426 t: stavební odpady
• 362 t: sklo
• 197 t: ostatní odpady
• 82 t: kovy
• 20 t: nebezpečné odpady
• 6 t: oleje a tuky
• 13 507 t: celkem

Zdroj: Odbor životního prostředí, TS; údaje jsou za rok 2025.

 

 Kolik lidé platí za svoz ročně

Rok                 Celkem           Osoba

2020                16 263 890      552

2021                18 264 754      600

2022                18 273 430      600

2023                20 946 989      720

2024                17 683 041      720

2025                21 094 628      864

2026                18 827 188      864

Pozn.: Údaje jsou v korunách. Za období 2008–2026 činí celkový dluh občanů za nezaplacené poplatky přibližně 18,8 milionu Kč.

Zdroj: Odbor ekonomický

 

 

Tabulka:

Zapojení do D2D

Zahájení svozu	Oblasti	Zapojenost
2024	Zdaboř	72,50 %
2025	Žežice	80,54 %
2/2026	Březové Hory	55,56 %
2/2026	Stalingrad	76,43 %
4/2026	Orlov	82,35 %
4/2026	Lazec	88,70 %
4/2026	Kozičín	76,24 %
6/2026	Brod	54,55 %
6/2026	Březnická	14,55 %
6/2026	Sázky	53,33 %
6/2026	Barandov	50,00 %
9/2026	Příbram II – Nová Hospoda	8,38 %
9/2026	Příbram IX – Nová Hospoda	17,12 %
4. čtvrtletí 2026	Komenského nám., Smetanova, Mixova	6,37 %
	Charvátova	8,33 %
	Jerusalem	29,73 %
	Jesenice	28,57 %
	Zavržice	10,26 %
	Bytíz	33,33 %

Zdroj: TS (stav k 4/2026); pozn.: údaje v tabulce vyjadřují registrace do systému, a to v oblastech, kde D2D již funguje, i v lokalitách, které teprve budou začleněny.