Po dlouhé době a za přísných hygienických opatření mohli 25. května alespoň někteří naši žáci znovu usednout do školních lavic. Jak jsme zvládali dva a půl měsíce koronavirových „prázdnin“?

Na jaře ze dne na den pro nás všechny nastala zcela neznámá situace. Uzavřely se školy! Všichni jsme museli zůstat doma, bez přátel, kolektivu a jen s jednou otázkou. Co bude dál? Počáteční radostnou vidinu „prázdnin“ záhy vystřídal pocit samoty, smutku a mnohdy i stresu.

Žádná pravidla, jen doporučení

Bez pomoci a informací zůstali nejen žáci, rodiče, učitelé, ale také vedení škol. Žádná konkrétní pravidla, jenom samá doporučení, a tak se školy musely vypořádat s danou situací samy. Vzniklé problémy se řešily tzv. za pochodu. I proto si zaslouží dík rodiče a dospěláci, kteří vynaložili nemalé úsilí a obrnili se trpělivostí při pomoci s domácím vzděláváním. Rovněž patří dík všem rodičům za sounáležitost a spolupráci se všemi učiteli školy, neboť některé děti zvládly distanční výuku samostatně, ale jiné potřebovaly pomoc. 

Dětem, které se s danou situací nesžily do poslední chvíle před návratem do školních lavic, naši učitelé nyní věnují prioritní pozornost tak, abychom všichni v klidu a bez stresu zakončili školní rok. Nezapomínáme ovšem také na žáky, kteří se po opětovném otevření nemohli do školy vrátit. Dostávají pravidelně vzdělávací materiály ke studiu, jsou zapojováni do online výuky a mohou se účastnit online konzultací se svými učiteli.

Nezapomínali jsme na dřepy ani nácvik písní

Jak to vše probíhalo přímo u nás? Nejprve jsme se museli s celou situací vyrovnat a sjednotit předepsané informace. Následně jsme v co nejkratším čase začali komunikovat se všemi žáky nebo jejich rodiči. Snažili jsme se být v co nejužším kontaktu. Mnohdy jsme naráželi na technické problémy, někdy na nezájem, ale nakonec se podařilo vše doladit. Vzájemně jsme si vyměňovali zkušenosti, až jsme do distanční výuky pomalu začali zařazovat také výuku online. Všichni naši učitelé se postupně poprali s technickými překážkami a pustili jsme se do vysílání. Během online setkání byly děti nabité informacemi, potřebou kontaktu a sdílení. Některé potřebovaly poskytnout radu, vlídné slovo či povzbuzení. Domníváme se, že již pouhý kontakt s učitelem byl velkou motivací k další práci a zvládnutí pobytu doma bez kamarádů a kolektivu. 

Na prvním stupni jsme se snažili dětem předávat nejen učivo v daném ročníku, ale také jsme nezapomínali na motivační úkoly, např. dřepy na čas, nácvik či poslech písní nebo zapojení výtvarné či pracovní výchovy. V neposlední řadě jsme se snažili alespoň v rámci online výuky připomenout dětem zvyky a tradice naší země, a tak jsme společně s rodiči vytvořili rozsáhlou fotogalerii např. na téma první jarní den, Velikonoce, čarodějnice, 1. máj či svátek matek, Naši nejmenší vytvářeli svoje hospodářské statky se zvířátky, lisovali první jarní květiny, stavěli májku, zpívali písničky a během „onlajnu“ recitovali básně. Zkrátka a dobře, učilo se dál a všichni jsme se snažili přizpůsobit dané situaci.

Samostatnější a zodpovědnější žáci

Online výuka nám přinesla nejenom setkání s dětmi, konzultace, výklad nové látky, ale také jsme se mnohem více sblížili. Děti mohly ukázat spolužákům své domácí mazlíčky, hovořily o rodinných výletech nebo se chlubily svými úspěchy. Tato nešťastná doba nám tak přinesla i celou řadu pozitiv. Někteří rodiče si chválili, že mohli trávit více času se svými dětmi. Děti se naučily samostatnosti, spolupráci a zodpovědnosti. Učitelé si prohloubili znalosti moderních technologií, které nám mohou pomoci při dlouhodobých absencích žáků ve škole. Prozkoumali jsme celou řadu webových aplikací, které rádi využijeme pro zpestření výuky na interaktivních tabulích. Měli jsem více času a prostoru pro další vzdělávání a využívali třeba nabízené webináře. 

Všichni jsme moc rádi, že jsme to nakonec zvládli ve zdraví a můžeme se pomalu vracet do školy. V září – snad už v plném počtu i s novými prvňáčky – na shledanou. 

Sylva Eliášová a kolektiv, ZŠ Školní