Jihovýchodní Brdy, součást Přírodního parku Třemšín, jsou často neprávem opomíjenou brdskou lokalitou. Voltušská vyhlídka s opravdu impozantním rozhledem, zdaleka viditelný vrchol Štěrbiny s vysílačem, divoké skalisko v kamenném moři zvané Kočičí Hrádek a také nesnadno přístupný Hraniční hřeben.

Hraniční hřeben je na většině současných map ovšem uváděn nesprávně – jako Hradecký hřeben. Omyl patrně vznikl kartografickou chybou. Již II. vojenské (Františkovo) mapování (1836–1852) zaznamenává název Hraničný hřeben, a to pro celé pásmo vrcholů mezi Štěrbinou (753 m) a Altánem (669 m, zde Gloriet), stejně i III. vojenské mapování (1877–1880). 

Také na prvorepublikové mapě z roku 1928 ještě vidíme v podstatě totéž. Avšak na mapě z roku 1952 je již označení chybné. Na dalších, pozdějších mapách, které chybu opakují, se dokonce redukuje nesprávný název Hradecký hřeben na jeden z vrcholů tohoto pásma, čímž se ztrácí původní označení celého hřebenu. Vracíme se tedy k názvu původnímu, historicky doloženému a také logičtějšímu. Hraniční hřeben totiž tvořil hranici dělící rožmitálské, březnické a tochovické lesy. 

K Hraničnímu hřebeni se nejspíš vydáme po modré, a to buď z Bezděkova pod Třemšínem nebo z druhé strany od Třemšína. Do blízkosti Hraničního hřebene odbočují z modré na jih dvě větší lesní cesty. Patrně výhodnější je žlutá, která vrchol obchází západně. Ale i z té budeme muset na vhodném místě odbočit a k vrcholu opatrně postupovat volným kamenitým lesem. Lokalita je nepřehledná, doporučuji použít GPS. 

Nejvyššímu z vrcholů Hraničního hřebene vévodí věkovitý dub. Necelých 200 metrů severozápadně z lesa překvapivě vystupuje mohutné rozeklané skalisko, rozpukané a poskládané z kamenných bloků. Jeho okolí je poseté nakupenými kameny. Jedná se o málo navštěvované, odlehlé a drsně romantické místo. 

Na náročný výlet doporučuji pevnou obuv, dlouhé kalhoty chránící před šlahouny ostružin, případně trekingové hole pro stabilitu pohybu v kamenitém terénu. 

Jaroslav Hodrment