Ve svém příspěvku v této rubrice vznáší zastupitel Vladimír Král celou řadu pochybností o tom, zda si město počíná v rámci bytové politiky správně a transparentně. Pojďme si tedy ukázat fakta. 

Bez zveřejnění záměru je právní jednání neplatné

Město má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jeho postavení jakožto subjektu veřejného práva. Hospodaření s majetkem města musí proto být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné. Nezbytným předpokladem pro platnost dispozice s majetkem města je zveřejnění záměru. Smyslem a účelem záměru je, aby jednotlivé úkony a jednání města byly transparentní, aby občané měli možnost se s nimi předem a včas seznámit, aby mohli upozornit na případné pochybení nebo nesprávné hospodaření města a aby mohli případně na záměr reagovat. 

Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) platí, že záměr obce prodat nemovitou věc zveřejní město po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu města vyvěšením na úřední desce městského úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Pokud by město nezveřejnilo záměr naložit s nemovitou věcí podle předchozí věty, je následné právní jednání neplatné. 

V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu se v případě samotného záměru města nejedná o právní jednání, tj. přijetí ani zveřejnění záměru samo o sobě nevyvolává právní následky, nezakládá povinnost orgánů města rozhodnout o záměru, a tak nezakládá ani nárok na uzavření kupní smlouvy. S ohledem na výše zmíněné nemusí zveřejnění záměru prodeje nemovité věci ze strany města předcházet rozhodnutí příslušného orgánu města o schválení zveřejnění záměru. Při prodeji nemovitých věcí v praxi tedy město postupuje vždy v souladu s platnou právní úpravou a metodikou Ministerstva vnitra. Lidová tvořivost e sice pěkná věc a papír snese leccos, nicméně navrhovat a následně přijímat by se mělo jen to, co jednak dává smysl a jednak není v kolizi s legislativou.

Nástavby: Posudky jen pro referenční byty

V budovách čp. 301–305 a čp. 306–309 v Příbrami VII se nachází celkem 30 bytů v nástavbách. Pro potřeby plné informovanosti orgánů města (rada a zastupitelstvo) ve věci žádostí nájemců o převod nástavbových bytů do osobního vlastnictví byly zpracovány znalecké posudky pro „referenční“ byty, tj. byty s největším počtem zastoupení co do výměry a s cílem zjištění obvyklé tržní ceny za metr čtvereční. 

Znalecké posudky se nezadávaly ke zpracování pro všechny byty v nástavbách. Pro zajištění objektivity se zjišťovala obvyklá prodejní cena bytu u několika renomovaných realitních kanceláří působících na trhu s nemovitostmi.

O nájmech, hospodaření s byty a odvaze zastupitelů

Základ problému se datuje před rok 2015, kdy byly nájemní vztahy na městské byty uzavírány zpravidla na dobu neurčitou. Historicky se důsledně nevyužívalo tehdejších právních možností (zákon č. 107/2006 Sb.), kdy bylo možné jednostranně navyšovat nájmy v obecních bytech (vyjma bytů zvláštního určení). Toto šlo udělat během čtyřletého období (od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2010), ale nikdo z tehdejších představitelů města k tomu nenalezl odvahu. Proto se od té doby pronajímaly byty za ceny od 8,86 Kč/m² (!), přičemž běžný nájem standardního bytu činil něco okolo dvacetikoruny za metr čtvereční. Nakolik se z dnešního pohledu jednalo o směšné částky, nechám na posouzení čtenáře. 

Až Směrnice č. 1/2015 Pravidla pro pronájem a směnu bytů ve vlastnictví města Příbram, kterou přijala rada města dne 7. září 2015, nastavila základní podmínky a závazné postupy pronajímání a směny bytů ve vlastnictví města Příbram od roku 2015. Příloha dané směrnice stanovila minimální ceny nájemného pro jednotlivé kategorie nově obsazovaných bytů. Dá se s určitostí říci, že až v tomto okamžiku byl v rámci nájmů zaveden pořádek a městské byty přestaly být de facto „rozdávány“ za nesmyslně nízké peníze. 

Nájemné podle nájemních smluv uzavřených na dobu neurčitou před rokem 2015 se zvyšuje podle příslušného ustanovení § 2249 nového Občanského zákoníku. Nájemné podle nájemních smluv uzavřených na dobu určitou se zvyšuje (nejdříve však po roce trvání nájemního vztahu) o úředně vyhlášenou inflaci. Více si město jednostranně dovolit nemůže. Proto nájmy v některých bytech rostou velice pomalu a svou výší neodpovídají současnému trhu. Určitou cestou by bylo oslovení stávajících nájemců, zda by nepřistoupili na skokové zdražení nájmu třeba o 300 nebo 400 procent, jak zaznělo v některých opozičních návrzích. Rád bych viděl výraz nájemců po tom, co by je někdo „z města“ s podobnou věcí oslovil.

Pravidla se narovnávají a platební morálka zlepšuje

Doba se ale vyvíjí a počet aktivních nájemních smluv na neurčito s prakticky nedobytnou výší nájemného se snižuje. Nově jsou podmínky nastaveny výrazně lépe. V současnosti se také finalizují úpravy směrnice 1/2018, kdy se řeší nové postupy při prodlužování nájemních smluv u jednotlivých kategorií bytů. Mimo jiné se novela zabývá i změnami výše nájemného u nově obsazovaných volných bytů a dále i postupem při prodlužování nájemních vztahů ve vztahu k nájemnému. 

Samostatnou kapitolu v hospodaření s bytovým fondem představuje vymáhání pohledávek. Opět se zde vracíme do let 2015 a 2016, kdy se dluhy nájemců vůči městu začaly sčítat, evidovat a konečně řešit. Do té doby se nevymáhalo prakticky nic, a město přicházelo o obrovské peníze. Situace se výrazně zlepšila a Příbram nyní postupuje vůči dlužníkům s nebývalou pečlivostí a důrazností. Výsledkem je snižující se výše dluhů a zlepšující se platební morálka nájemců.

Dlouhodobá koncepce v přípravě

Rada města letos schválila vytvoření dokumentu Dlouhodobé koncepce hospodaření s vybraným nemovitým majetkem. V něm jde o budovy, bytový fond a nebytové prostory ve vlastnictví města Příbram, a to včetně vyhotovení stavebně technického auditu/pasportu, a zpracování technicko-realitní a manažerské koncepce. Dokument zpracovává společnost TCG Technical Consulting Group. Výstupem a smyslem materiálu je stanovení dlouhodobých principů a postupů ve správě nemovitého majetku města. Dokument bude v následujících měsících předložen zastupitelům k posouzení a schválení. 

O správě bytů a bytové politice obecně by šlo popsat stohy papíru. Základním poselstvím tohoto článku je ale ubezpečení, že město si v otázce bytů a jejich správy počíná naprosto v souladu s platnou legislativou a s péčí řádného hospodáře, jakkoliv se někdo snaží tvrdit něco jiného. 

Jan Konvalinka, starosta města