Hermínu Týrlovou připomíná pamětní deska na špatném domě
Poznej Příbram | Únor 2021
Hermína Týrlová dokázala ve svých loutkových filmech vdechnout život hračkám i třeba klubku vlny. Stala se u nás i v zahraničí uznávanou průkopnicí českého animovaného filmu.
Minulý Kahan připomínal 120. výročí narození příbramské rodačky Hermíny Týrlové. V této souvislosti se na redakci obrátila Věra Smolová, vedoucí SOA v Praze – SOkA Příbram, s informací, že na Březových Horách je chybně umístěna pamětní deska (nyní na č. p. 240) této významné osobnosti českého animovaného filmu.
Se zjištěním, že pamětní deska Hermíny Týrlové se nachází na špatném domě, přišel regionální badatel Petr Pastyrik, který kontaktoval Věru Smolovou. Ta s kolegyní Kateřinou Jobekovou vše ověřila na základě dostupných pramenů. „V duplikátu matriky je u Hermínina narození č. p. 128, nynější Rožmitálská, rohový dům. V čísle popisném 128 v Rožmitálské býval hostinec Jelínkových a pak koloniál Glücklichových. Je pravděpodobné, že nějaké místnosti v tomto velkém domě Glücklichovi pronajímali jako byty,“ vysvětlila Věra Smolová.
Ostatní sourozenci Hermíny Týrlové se narodili v různých domech. „To bývalo naprosto typické. Rodina chudého havíře bez vlastního domu se stěhovala několikrát za život,“ upozornila Věra Smolová s tím, že v č. p. 240 bydlel až Hermínin bratr Alois (narozen 1891) s rodinou. V roce 1921 jej zde zachytilo sčítání lidu. Podle zjištění příbramského archivu se v inkriminovaných letech čísla popisná v současné Rožmitálské ulici už neměnila. Na základě dostupných informací je tedy pravděpodobné, že se pamětní deska nachází na chybném domě.
Desku na dům č. 240 umístila před přibližně dvaceti lety Společnost občanů a přátel Březových Hor. „Archivní zápisy naznačují, že se Hermína Týrlová narodila opravdu v jiném domě. Jisté však je, že v domě s pamětní deskou prožila paní Týrlová své dětství, což nám před dvaceti lety jednoznačně potvrdila její neteř, paní Hermína Cafourková, která tuto pamětní desku připravenou Společností občanů a přátel Březových Hor spoluodhalovala,“ vysvětlil předseda březohorské společnosti Jiří Schmidt. Podle něj také další tehdy ještě žijící přátelé Hermíny Týrlové z Březových Hor potvrdili, že oceňovaná autorka mluvila o č. p. 240 jako o svém rodném domě. „V této době určitě nepřichází v úvahu přemístění pamětní desky na nějaký jiný dům. Další bádání v matričních zápisech – zejména církevních – možná pomohou při řešení této historické hádanky,“ doplnil Jiří Schmidt.
Stanislav D. Břeň