Galerie představuje oblaka T. Kabůrkové i návrhy pro J. A. Alise
Kultura | Listopad 2022Náprsteníček fotografky Terezy Kabůrkové. Zdroj: Galerie Františka Drtikola
Do 27. listopadu letošního roku můžete v příbramské Galerii Františka Drtikola navštívit výstavu fotografky Terezy Kabůrkové, která je nazvaná Nebe, světlo, háj. Dále se zájemci mohou seznámit s návrhy na revitalizaci nám. J. A. Alise.
Tereza Kabůrková patří k předním českým fotografkám, které vstoupily v posledních dvou dekádách do galerijního provozu s touhou uvažovat o fotografií v souvislostech současného umění. Přesto její práce přináší řadu tradičních fotografických i výtvarných postupů a námětů. Na rozdíl od svých fotografických vrstevnic i vrstevníků, kteří inklinují k současnému filosofickému myšlení, se Tereza Kabůrková věnuje východním učením, a to zejména k tibetskému buddhismu a čchi-kungu. Hostem výstavy bude Silvie Milková.
Výstava Nebe, světlo, háj představuje v prvním podlaží Galerie Františka Drtikola zátiší z let 2009–2016 a průřez krajinářskou fotografií. Ve druhém patře galerie dominují velkoformátové fotografie oblohy, mraků a stromů z posledních několika let. Pracovně spodní patro nazývá autorka „Zemí“ a horní patro „Nebem“, v duchu přírodní kosmologie čchi-kungu.
„Fotit mraky a nebe jsem začala v ateliéru v Nuslích, kde jsem měla výhled střešními okny. A také to souvisí s mým dětským pokojem, ze kterého jsem měla výhled na velké otevřené nebe. Na mracích mě fascinují přechody mezi šedými valéry. Baví mě podstata mraků – jejich prostupnost, napětí mezi jejich hmotnou a nehmotnou substancí. Vzduch a voda. A neustále se měnící obraz. Nekonečno. Prostor,“ říká Tereza Kabůrková.
Do 17. listopadu se v galerii koná výstava prezentující soutěžní návrhy všech šesti týmů, které se zúčastnily veřejné architektonické soutěže na revitalizaci náměstí J. A. Alise. Cílem soutěže bylo najít kvalitní řešení, jak oživit a proměnit náměstí na důstojný prostor tak, aby odpovídal jeho významu a historickému kontextu.
Březové Hory byly do poloviny 20. století samostatným městem s rozsáhlou důlní činností. Ve druhé polovině 20. století, kdy došlo k rozvoji těžby uranu v příbramském revíru, zaznamenala Příbram překotný stavební vývoj, kdy bylo vybudováno celé Březohorské sídliště a uskutečnila se výstavba rodinných domů na úpatí odvalů Březových Hor, čímž došlo k propojení obou měst.
Přestože náměstí J. A. Alise pozbylo svého významu z doby, kdy Březové Hory byly samostatnou obcí, neztratilo nic na svém významu pro obyvatele této městské části. Náměstí J. A. Alise je tak přirozeným centrem třetí nejdůležitější části Příbrami – Březových Hor. V soutěži proto šlo především o to nabídnout řešení, jak obnovit a podpořit jeho původní ztracenou funkci – tj. náměstí jako místo komunikační, místo pro obchod, občanskou vybavenost a místo pro setkávání obyvatel – a akcentovat význam celé městské části.
Galerie Františka Drtikola
http://www.galerie-drtikol.com/
+ piktogramy