Základní škola na Březových Horách představila novou vizi, jak připravovat své žáky na budoucí život. Základní myšlenky shrnuje ředitel školy Josef Strejc.

 K zásadním změnám ve výuce v ZŠ Příbram – Březové Hory mě vedlo zjištění České školní inspekce, která píše o oblíbenosti školy mezi dětmi. Podle výzkumu České školní inspekce (TIMSS 2019) u žáků čtvrtých ročníků je situace následující: „Stejně jako v minulém cyklu šetření TIMSS se i v roce 2019 potvrdilo, že žáci České republiky chodí do školy v porovnání s jejich vrstevníky z ostatních zemí EU nejméně rádi. Obliba školy v uplynulých letech u českých žáků nestoupá, naopak je mírně nižší. Zatímco v letech 2007 a 2011 přibližně 72 % žáků souhlasilo s výrokem ‚Do školy chodím rád/a‘, v roce 2015 to bylo 68 % a v roce 2019 ještě o dva procentní body méně.“ Bohužel toto je situace českých škol, je to vizitka českého systému vzdělávání a bohužel i nás učitelů.

Komunikace, empatie, řešení problémů…

Tento stav chceme změnit a školu žákům zatraktivnit. Výuka musí být zábavná a zaměřená na učivo, lépe řečeno na dovednosti, které budou žáci v běžném životě potřebovat. Jako příklad uvedu: komunikaci, empatii, leadership, schopnost řešit různé problémové (nové) situace a mohl bych pokračovat. Změní se dva základní atributy výuky – metody výuky a hodnocení žáků a ostatní nové myšlenky s atributy souvisící. 

Nejméně efektivní metoda je přednáška, jinými slovy frontální výuka, kdy se všichni učí to samé. Při této metodě je jedno, jestli učím deset nebo sto žáků, jen potřebuji dostatečně velkou učebnu a silný hlas. Je ostudou českého školství, že právě tato forma výuky u nás jasně dominuje. Metody, kdy žák je pasivní, jsou nejméně efektivní a podle mého názoru je takto vedená výuka špatná. 

Dobrá didaktika se vyznačuje aktivním zapojením žáků do vyučovacího procesu. Dobré vzdělávání neznamená, že si žáci zapamatují látku, kterou se doma naučili. Dobré vzdělávání je takové, při němž si žáci zapamatují, co v hodině objevili a vytvořili. Skupinové a individuální metody budou ve škole jasně dominovat a frontální výuka úplně nevymizí, protože jsou témata, která se jinak vyučovat nedají. Pestré výukové metody jsou nejdůležitějším prvkem motivace, základ pro zapojení žáků do smysluplné školní práce. Pokud chceme mít aktivně pracující třídu, musíme žákům předložit nabídku pestrých, zábavných a prakticky zaměřených aktivit. Pak pro nás pracuje efekt novosti, konformní procesy i to, že nejlépe člověk dělá ty věci, které ho baví. Tím, že nabízíme žákům pestré a zábavné aktivity, zlepšujeme jejich vztah k předmětu i své osobě, takže mnohem lépe přijímají i nezábavné činnosti, kterým se nelze vždy vyhnout.

Biflování odzvonilo

V hodnocení žáků je důležité zaměřit se na proces výuky, to bohužel v českých školách není obvyklé. Většina českých učitelů klade důraz na „nabiflované“ znalosti a ty hodnotí pomocí standardizovaných testů nebo ústním zkoušením. Jen malá hrstka pedagogů si uvědomila, že tomuto stylu hodnocení už dávno odzvonilo. Žáky bychom měli učit hlavně takzvané měkké dovednosti a ty poté i hodnotit. Výstupem naší školy by měl být mladý člověk, který umí nejen prezentovat svůj názor, ale i si ho obhájit. Nenechá sebou manipulovat, umí třídit a vyhledávat informace a je empatický. Na internetových stránkách naší školy zsbrezovehory.cz je uveden konkrétní hodnotící systém žáků, kterým se budou vyučující řídit. V nové vizi je kladen důraz na pozitivní motivaci žáků. 

Josef Strejc, ZŠ Březové Hory