Rezervace zde byla v roce 1955 vyhlášena zejména k ochraně přirozených borů a jedlobučin na divokých buližníkových skalách a sutích. Dostala jméno po Janu Fajmanovi, spálenopoříčském purkmistrovi, jenž prý tuto část lesa vlastnil. Rezervaci najdete nedaleko podbrdské vesničky Chynín. 

Doma je tu větry ošlehaná a často pokroucená borovice lesní, doprovázená odolnou břízou bělokorou či jeřábem ptačím. Vyrůstají ze skal, pokrytých mechorosty, lišejníky či podrostem řídké borůvky a brusinky. Na nepřístupných místech hnízdí naše největší sova – výr velký. Najdeme zde buližníkový suk, mrazové sruby i kamenná moře. 

Z pěkné vrcholové partie se mezi stromy rozhlédneme směrem k Železnému Újezdu (zde rozhledna), Novým Mitrovicím a dále ke Spálenopoříčsku. Jedná se o enklávu původní, neporušené a poměrně orientačně i fyzicky těžko přístupné brdské přírody. 

Nejvýraznější skalisko je však poněkud níže a jižněji, někdy nazývané v užším slova smyslu jako Fajmanova skála. Mohutné, divoké a rozeklané skalisko na nás dozajista zapůsobí svoji nekompromisní tvrdou a odlehlou krásou. 

Na výlet se nejspíše vypravíme z Chynína, kde je parkoviště. Vyrazíme po značené cyklotrase 2168, na počátku spojené s červenou (ta pak odbočuje vlevo směrem k Novým Mitrovicím). Vystoupáme po brdské silničce, vlevo mineme dřevěnou Chynínskou boudu (z roku 1908), poté uvidíme seník a vzápětí narazíme na podrobnou informační tabuli, která stojí na okraji rezervace. Z Chynína jsme urazili asi tři kilometry. 

Odtud můžeme vystoupat k vrcholové partii, nebo níže k Fajmanově skále. K té se jde po nevýrazné lesní cestě za seníkem. Nějaké orientační směrovky zde nejsou, avšak na orientační tabuli je kromě popisu a fotografií také mapa rezervace. 

Bez pevné obuvi a dobré orientační podpory se na tento výlet raději nevydávejme. Kamenitý terén, svahy a srázy by vám to jinak brzy rozmluvily. Opatrný a zkušený cestovatel s pokorou v srdci však bude nadšen a oslněn původní, pravou brdskou přírodou. 

Jaroslav Hodrment