Náklady na rekonstrukci čistírny odpadních vod vzrostly ze 150 na 400 milionů korun, což přimělo město k výraznému zadlužení a škrtům v investicích. Jak se město dostalo do této situace a co to znamená pro jeho budoucnost?

V úvodu každého jednání zastupitelstva města (ZM) slyšíme, jak hodně peněz má město na účtech. Popravdě řečeno to je málo důležitá informace, která jen vytváří zdání, že jsme na tom dobře. Na únorovém jednání ZM jsme se dozvěděli šokující informaci, že se rekonstrukce čistírny odpadních vod zdraží na odhadovaných 400 milionů korun. Ještě v prosinci nám radní při schvalování rozpočtu na rok 2025 tvrdili, že to bude 150 milionů korun, ale v lednu se prý ukázalo, že náklady vzrostou o dalších 250 milionů korun. Pro mne to je nepochopitelné. Ekonomiku města jsem řídil čtyři roky a vím, že při řádné spolupráci města s jeho partnery, např. s projektanty, se to nemůže stát.

Obří úvěr i splátky

V důsledku tohoto finančního šoku jsme se na březnovém ZM zabývali tím, jak situaci řešit. Radní nám předložili plán zkrácených investic a nárůstu zadlužení města. Je na místě říci, že Příbram již dlouhé roky žádné úvěrové dluhy nemá. Na prosincovém ZM, když jsme schvalovali rozpočet, jsme byli seznámeni se zámyslem úvěru ve výši 300 milionů korun. Nyní v březnu narostl plánovaný úvěr na 450 milionů korun. S tak obřím úvěrem jsou spojeny velké výdaje – roční splátka úroku a jistiny bude činit asi 50 milionů korun. Tyto peníze budou chybět v budoucích rozpočtech. Vedle zadlužování je navrhována řada dalších nepříjemností. Rada města např. navrhla o rok oddálit zahájení rekonstrukce našeho chátrajícího bazénu. Připomenu, že když jsem v roce 2018 končil jako ekonom města, tak jsme měli v ruce stavební povolení na rekonstrukci a bylo zadáno zahájit výběrové řízení na dodavatele stavby. 

Obrovským problémem budou výdaje kolem kulturního domu, ke kterým se město zavázalo při sjednání (nevýhodné) nájemní smlouvy s novým nájemcem. Náš výhledový rozpočet s nimi reálně nepočítá. Na březnovém ZM to odůvodnil ekonomický místostarosta Vladimír Karpíšek tím, že neví, kolik to má být. Na to zareagovala zastupitelka Markéta Škodová (Spojenci) sdělením, že město si již v září 2024 nechalo zpracovat odborný posudek na cenu přislíbených oprav. A dodala: posudek hovoří o částce nejméně 110 milionů korun. Na to zaskočený místostarosta řekl, že prý o posudku ví, ale nečetl jej. Posudek stál půl milionu korun… Napadá mě: o čem všem jako opoziční zastupitelé nevíme, pokud si to sami nevypátráme?

Co dělat jinak?

Na moji dlouhou kritiku ekonomického vývoje města se mě Vladimír Karpíšek logicky zeptal, co bych na jeho místě dělal já. Moje odpověď zněla: já bych trvalou důslednou profesionální péčí zabránil tomu, aby se město dostalo do současné nepříznivé situace. Bylo by nemožné, aby mi někdo den ze dne sdělil, že se nějaká akce zdraží o 250 milionů korun. Bylo by nemožné, aby kanalizace v Kozičíně stála jeden den 100 milionů korun, a druhý den 200 milionů korun. Plánoval bych investice podle potřeb města, a ne podle zájmů někoho v pozadí. Jednal bych s dodavateli města tak, aby ze mne měli respekt a nepovažovali město za „dojnou krávu“. Vedl bych kolegy v radě města tak, aby realisticky vnímali ekonomickou situaci a neřídili se heslem, že z cizího krev neteče. Jednoduše – staral bych se o hospodaření města tak, jako bych se staral o svoje vlastní. Tak, jak jsem to dělal v letech 2014–2018, kdy se městu zvedl rating o dva stupně na druhý nejvyšší. Příkladů dosavadního opačného přístupu je řada. Jenom namátkou připomenu návrh radních přidat Metrostavu k pevně sjednané ceně za stavbu parkovacího domu 14 milionů korun, aniž k tomu byl právní důvod. Anebo že v době, kdy jsme již věděli o neskutečném nárůstu ceny čistírny, navrhla rada města vydat mimo rozpočet 30–40 milionů korun na výstavbu „náměstí“ v Orlově, kdy vítězem této akce by byl rozhodně někdo jiný než Příbram a její občané. 

Současná situace nespadla jen tak z nebe. Je to důsledek dlouhodobě špatného řízení, kdy problémy zpočátku ani nejsou vidět, ale rostou. Zprvu skrytě, ale po čase je již zakrýt nelze. Projevem toho je např. zoufalé oddalování rekonstrukce bazénu nebo plánované raketové zadlužení. Když jsme v roce 2014 šli do souboje s tehdejší koalicí ČSSD + ODS, vyslovil na její adresu Jindřich Vařeka pravdivá slova: chováte se jako lancknechti na dobytém území. O současné koalici vedené starostou Janem Konvalinkou lze říci úplně to samé.

Aktualizace po reakci Vladimíra Karpíška v této rubrice:

Reakce Vladimíra Karpíška je delší než můj článek a nemohu dlouze reagovat. Proto jen jedinou věc: Zvolení zastupitelé mají nejrůznější profese a málokdo důkladněji rozumí ekonomice. Úkolem ekonomického místostarosty by nemělo být řídit tento úsek podle přání většiny zastupitelů. Měl by tomu rozumět více než ostatní a podle toho činit závěry. A o správnosti svých závěrů by měl umět přesvědčit ty, kteří budou také hlasovat, ale nejsou z oboru – je to jeho práce a zodpovědnost. V diskusi se potom mohou udělat nějaké korekce, ale odborná podstata a objektivní zájem města by měly být zachovány. Přeji místostarostovi Karpíškovi, aby se mu to u koaličních zastupitelů více dařilo. 

Václav Dvořák
zastupitel za Spojence