Kolikrát jste dnes něco hledali? Klíče? Telefon? Nebo jste si nemohli vzpomenout na jméno člověka, kterého dobře znáte? Podobné situace zažívá téměř každý a většinou není důvod k obavám. Přesto existují změny paměti, které bychom neměli přehlížet.

Právě jejich včasné rozpoznání může výrazně ovlivnit další život člověka i celé jeho rodiny. Jednadvacátého září jsme si připomněli Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci. Pojďme se tedy na chvíli zastavit a podívat se na paměť trochu jinak. 

Paměť se s věkem přirozeně mění. Občas si nemůžeme vybavit jméno herce, chvíli hledáme mobil nebo vejdeme do místnosti a zapomeneme, proč jsme tam vlastně šli. Nepříjemné? Ano. Neobvyklé? Vůbec ne. Rozdíl není v tom, že někdy zapomeneme – ale jestli si nakonec vzpomeneme. 

Důvod ke zbystření nastává tehdy, když se obtíže opakují, postupně se zhoršují a začínají ovlivňovat běžný život. Typickým příkladem je člověk, který během jedné návštěvy několikrát vypráví stejný příběh a vůbec si neuvědomuje, že jej už říkal. Opakovaně se ptá na tutéž věc, ztrácí orientaci ve známém prostředí nebo začíná mít potíže s činnostmi, které dříve zvládal bez problémů. 

Nemusí jít ale jen o paměť. Někteří lidé začnou chybovat při placení účtů, mají problém připravit jídlo podle dlouhá léta používaného receptu, zaměňují slova, ztrácejí přehled o čase nebo se u nich nápadně mění úsudek, nálada či chování. Jeden podobný zážitek ještě neznamená nemoc. Důležité je, zda jde o změnu oproti tomu, jak člověk fungoval dříve, zda se obtíže opakují a zda si jich všímají také lidé v jeho okolí.

Demence není jen Alzheimerova nemoc

Slova Alzheimerova nemoc a demence se často používají jako synonyma. Ve skutečnosti ale neznamenají totéž. Demence není jedna konkrétní nemoc. Je to souhrnné označení pro skupinu onemocnění, která ovlivňují paměť, myšlení, orientaci, řeč, úsudek nebo schopnost zvládat běžný život. Alzheimerova nemoc je jejich nejčastější příčinou. 

Existují ale i další typy demence. Například vaskulární demence související s poškozením cév v mozku, demence s Lewyho tělísky nebo frontotemporální demence. Každá z nich může začínat jinak a někdy nás může zaskočit už v období produktivního věku. Někdy je zpočátku nejvýraznější zapomínání, jindy změny chování, řeči, orientace nebo schopnosti plánovat. Právě proto není možné poznat typ demence podle jednoho příznaku ani podle internetového testu. Správnou diagnózu může stanovit pouze odborné vyšetření.

Řadu věcí lze udělat dříve

Proč mi tohle někdo neřekl dříve? To je jedna z vět, které v Centrech paměti slýcháme často. Lidé přicházejí až ve chvíli, kdy mají pocit, že už situaci nezvládají. Často přitom zjistí, že řadu věcí mohli udělat dříve – jednoduše proto, že nevěděli, na koho se obrátit nebo že za jejich obtížemi může stát konkrétní onemocnění. Potíže s pamětí přitom nemusí znamenat demenci. Mohou souviset s depresí, dlouhodobým stresem, poruchami spánku, některými léky, onemocněním štítné žlázy nebo nedostatkem vitaminů. A mnohé z těchto příčin lze úspěšně léčit. 

Ani potvrzení diagnózy kognitivního onemocnění neznamená, že už se nedá nic dělat. Naopak. Včasná diagnóza dává čas. Čas zahájit léčbu, přizpůsobit chod domácnosti, získat podporu a společně plánovat budoucnost. 

Pokud máte obavy o svou paměť, všímáte si změn u někoho blízkého nebo se chcete jednoduše dozvědět více o možnostech podpory, můžete navštívit jedno ze dvou příbramských Center paměti. Působí na náměstí T. G. Masaryka 3 (Dementia Institut, 775 292 884, centrumpameti.pribram@dementia.cz) nebo Rožmitálská 168 (AHC Senior centrum Příbram, 777 111 198, centrumpameti@ahc.cz). 

Ondřej Frühbauer
Dementia Institut