Příbram je historicky známá svou hornickou činností, která zahrnovala převážně těžbu olova, zinku, stříbra a uranu. V současnosti již těžba neprobíhá. Objekty, které zůstaly po hornické činnosti, jsou udržovány a vyžívány zejména pro turistické a osvětové účely. S narůstajícím tlakem na proměnu energetiky (dekarbonizace, decentralizace a přijatelný vliv na životní prostředí) se více prosazuje trend výroby energie z obnovitelných zdrojů. V Česku se začíná seriózně prosazovat myšlenka využívání důlních vod převážně v místech s ukončenou hornickou činností.

Důlní vody se ve většině lokalit vypouštějí bez užitku do povrchových vod, některé se ale předtím musejí ještě čistit, což zvyšuje náklady na jejich „likvidaci“. Přitom jsou díky své stálé teplotě vhodným zdrojem energie. 

Vedení města Příbram zadalo zpracování hydrogeologického posudku na využití důlní vody z ložiska Březové Hory a Bohutín. Dokument představuje první krok pro posouzení možnosti využití energetického potenciálu důlních vod pro účely vytápění městských objektů. Představitelé města v předběžném výběru vytipovali ZŠ Březové Hory (objekty v Prokopské i na nám. J. A. Alise), Dům s pečovatelskou službou (obě stavby v ulici Msgr. Korejse) a hasičárnu SDH Březové Hory.

Stabilní teplota důlních vod

Celá myšlenka je založena na instalaci tepelného čerpadla, které odebírá tzv. nízkopotenciálové teplo z důlních vod a převádí ho na vyšší teplotní hladinu použitelnou pro vytápění nebo chlazení. Účinnost čerpadla charakterizuje topný faktor (COP), který vyjadřuje poměr mezi získanou tepelnou energií a energií spotřebovanou čerpadlem (topný výkon versus příkon). Čím vyšší hodnota, tím efektivnější a hospodárnější vytápění. Běžně se topný faktor pohybuje v rozmezí od 2,5 do 5 a mění se podle podmínek, v nichž čerpadlo pracuje. 

Výhoda důlních vod spočívá v tom, že se jejich teplota v průběhu roku mění minimálně a není ovlivňována ročním obdobím. Za omezující faktor lze považovat mineralizaci důlní vody, která může způsobovat zanášení technologie. S aktuálním vývojem tepelných čerpadel je však i tato problematika materiálově a technologicky zvládnutelná.

Freiberg jako vzor

Obecně platí, že tepelná čerpadla se hodí do nových zateplených staveb s podlahovým vytápěním a pasivních domů s nízkými tepelnými ztrátami. Zkušenosti ze zahraničí však ukazují, že i nezateplené objekty (např. z důvodu památkové ochrany) lze vytápět pomocí čerpadla. Úspěšně to funguje třeba u našich sousedů v Německu. Příkladem je Freiberg, kde se dříve těžily stříbro a další rudy a který je partnerským městem Příbrami. Ve Freibergu a jeho blízkém okolí se již delší dobu nachází několik instalací, které využívají důlní vody za účelem výroby tepla pro vytápění a chlazení veřejných budov. 

Další zkušenosti z Německa, Španělska, Velké Británie a dalších nejen evropských států ukazují, že tímto způsobem lze získávat teplo o teplotě až 80 °C, resp. tepelný výkon pro chlazení v řádu stovek kilowatthodin. Například někdejší uranové ložisko v německém Marienbergu poskytuje při teplotě vody 18 °C topný výkon 1,7 MW. Důlní vody v někdejším stříbrorudném dole ve Freibergu mají teplotu 15 °C a topný výkon dosahuje 860 kW. 

Zmíněný posudek mj. zahrnuje popis a zhodnocení již realizovaného projektu instalace tepelného čerpadla v jámě Prokop z 80. let minulého století. Dokument kladně vyhodnotil využití energetického potenciálu důlních vod ložiska Březové Hory a Bohutín a dále navrhuje další postup, který by vedl k využívání tepelného potenciálu důlních vod pro vytápění městských objektů. To znamená návrh geologických prací, zpracování studie proveditelnosti, konzultace se správcem důlního díla nebo dotčenými institucemi. Celý posudek je v elektronické podobě na webu pribram.eu, pod zkratkou 1url.cz/U1vdB nebo po naskenování QR kódu. 

Jana Michálková, Michal Vaněček, Jarmila Skálová
Watrad