V aktuální rubrice Proč odpovídali respondenti – za město Příbram, z řad opozičních zastupitelů a odborníků – na dotaz, zda se v Příbrami daří, či nedaří rozvíjet podmínky pro jinou dopravu než osobní automobilovou.

Podle projektového manažera městské mobility Michala Hasmana z Odboru silničního hospodářství Městského úřadu Příbram se podmínky pro jinou než automobilovou dopravu ve městě daří rozvíjet. V posledních letech byly vybudovány nové parkovací plochy (např. na Flusárně) a parkovací dům v lokalitách s napojením na veřejnou dopravu. „Místní hromadná doprava jezdí po Příbrami v pravidelných intervalech a vzhledem k přísnějšímu režimu parkování se vyplatí místo přejíždění vozidlem právě MHD,“ domnívá se Michal Hasman. 

„Pokud se podíváme na realitu našich ulic bez růžových brýlí marketingu, je odpověď bohužel záporná. Jedinou světlou výjimkou, kterou lze s mírným optimismem kvitovat, je autobusová doprava,“ reaguje za opoziční politické uskupení Spojenci Václav Švenda, který je zároveň členem dopravní komise. Integrace do systému Pražské integrované dopravy a modernizace vozového parku znamenala podle Václava Švendy krok vpřed, což ale zároveň považuje za malý progres celkového rozvoje mobility ve městě. 

Nezávislý dopravní inženýr, specialista na veřejnou dopravu, bezpečnost chodců a cyklistů Květoslav Syrový se na Příbramsku podrobněji zabývá cyklistickou dopravou: „Musím konstatovat, že se jízdu na kole a infrastrukturu pro ni rozvíjet v podstatě nedaří. Obdobné je to ale v řadě dalších našich měst a obcí, protože se Příbramané stejně jako větší část ČR zabývají spíše jinými tématy.“

Jak to jde pěšky, na kole…

„Cyklodopravě jdeme naproti formou zavádění možnosti obousměrného provozu pro cyklisty v jednosměrných provozech, například na Drkolnově. Výrazně do většiny plánovaných projektů vstupuje připomínkami a námitkami Spolek přátel dopravy, který je jakýmsi ‚ombudsmanem‘ pro cyklodopravu a chodce,“ vysvětluje Michal Hasman. Dále zmiňuje, že přípravu dalších projektů pro cyklistické okruhy brzdí majetkové vztahy k pozemkům, po kterých cyklostezky povedou. Ve spolupráci s okolními obcemi (Háje, Dubno, Podlesí) pracuje město na jejich propojení chodníky a cyklostezkami s Příbramí. „V současné době probíhají přípravné fáze k projektování,“ upřesňuje místostarosta Příbrami Vladimír Karpíšek, do jehož gesce doprava spadá. 

„Cyklokoncepce z roku 2019 zůstává i po letech z velké části nenaplněným plánem,“ konstatuje Václav Švenda. Kriticky hodnotí, že místo ucelené sítě tras, která by lidem umožnila nechat auto doma, dostávají pouze nesourodé fragmenty končící na nebezpečných křižovatkách. Bezpečné propojení staré Příbrami, sídlištních a dalších částí města a okolních obcí tak podle něj zůstává pro cyklisty stále v nedohlednu. „Symbolem této neschopnosti je osud sdílených kol. Město od jejich provozování nakonec zcela ustoupilo, což je smutným přiznáním, že radnice raději rezignuje na moderní služby, než aby budovala infrastrukturu, která by jim dala smysl,“ dodává Václav Švenda. Za stejně alarmující stav považuje situaci pro pěší: „Kvůli dlouhodobě nedostatečným investicím do běžné údržby a oprav se stav chodníků v mnoha částech města drasticky zhoršuje. Chůze po Příbrami se pro seniory či rodiče s kočárky stává spíše nebezpečným slalomem mezi výmoly než důstojným způsobem pohybu.“

Květoslav Syrový považuje za základní chybu to, že se cyklodopravou zabýváme zpravidla samostatně a odsouváme ji na okraj pozornosti, přičemž nejsou zohledňovány potřeby regionů jak z pohledu institucí rozhodujících o dopravních řešeních, tak chybí podpora a tlak široké veřejnosti. „Vedení Příbrami i sousedních spádových obcí mohou nyní společně, i přes své námitky, již jen přihlížet, jak je například novou dálnicí D4 a paralelní silnicí II/604 přerušena cyklotrasa do vltavského údolí. Nyní musíte po cyklotrase 8195 celkem sedm kilometrů po silnici II/118 a přitom projet na kole mimoúrovňovou křižovatkou s dálnicí D4 bez jakéhokoliv opatření. Pěšky po dálkové červené trase od Svaté Hory musíte přelézt svodidla a prolézt propustkem společně se zvěří. Plánovaný obchvat taktéž neobsahuje nic pro cyklisty a má přerušit jak vazbu na Dubno a Dobříš, tak na Háje. Takto si Příbramané budou moci definitivně jen naložit kolo na auto a ‚jet na kolo autem‘,“ neskrývá nelibost Květoslav Syrový. Zároveň připomíná, že mezi různými cíli a v různých obdobích se lze pohybovat i kombinovaným způsobem, což by ale měla řešit odpovídající infrastruktura.

…nebo vlakem

„V podpoře a realizaci opatření pro rozvoj vnitřní pěší a cyklistické dopravy vidím značné rezervy a podobně je na tom třeba i možnost většího využití železniční dopravy. U prvních dvou bodů toho může být příkladem řešení na jedné z nejdůležitějších spojnic mezi starou a novou Příbramí v Mariánské ulici, kde je v její dolní části pod šraňkami naprostý dopravní chaos,“ uvádí Ondřej Švandelík ze spolku Rakovnicko-Protivínská dráha. Stav konkretizuje: „Obousměrný provoz v poměrně úzké ulici s parkujícími automobily po straně, k tomu silný pohyb chodců po nevyhovujících chodnících, které navíc končí před železničním přejezdem a je zde nutná chůze přímo ve vozovce.“ 

Z hlediska možného dalšího využití železniční dopravy chybí podle Ondřeje Švandelíka jasný a dlouhodobý zájem o modernizaci a elektrifikaci stávající trati, především ve vztahu k zajištění pohodlného a rychlého spojení přímými vlakovými spoji s Prahou. V tomto případě zmiňuje jako inspiraci Kladno, které v budoucnu čeká modernější železniční propojení s hlavním městem. „V případě našeho města mám spíše pocit, že zahájené modernizační kroky na trati Zdice–Protivín jdou tak nějak mimoděk. Přitom jednu z potřebných podmínek pro větší zapojení železniční dopravy ve městě již k dispozici máme – novou železniční zastávku na sídlišti,“ argumentuje Ondřej Švandelík s tím, že by mohla v budoucnu sloužit i pro obraty přidaných spojů z a do Prahy.

Zůstane auto prioritou?

Květoslav Syrový reflektuje obecný postoj české společnosti, která oproti sousedním zemím z hlediska dopravy stále neví, co ji může kvalitní infrastruktura pro jízdu na kole na kratší i střední vzdálenosti přinášet. „Nakonec se zaměřujeme zejména na jednu z těch jednodušších potřeb, které rozumí každý. Pokud nežijeme ve městech a regionech krátkých vzdáleností a současně chybí kvalitní pokrytí MHD, jen řešíme, zda a jak rychle se dostaneme autem z místa A do místa B a jestli všude pohodlně zaparkujeme, nejlépe přímo před vchodem.“ Podle něj je téma cyklistické nebo pěší dopravy mimo rozlišovací schopnost minulé i současné vládní politiky. „To se bude logicky nadále odrážet i v možnostech regionů, jako je Příbramsko,“ dodává odborník. 

Stanislav D. Břeň

Vyšlo v předchozích číslech

• 12/2025: Bezdomovectví a problematické chování: je řešitelné?
• 11/2025: Proč (ne)stavět na Fantově louce?
• 10/2025: Potkani a holubi: proč zůstávají nejpočetnějšími obyvateli Příbrami
• 7–8/2025: Proč je malý zájem o parkovací dům
• 6/2025: Proč v centru ubývají menší obchody
  
  Více v archivu na kahan.pribram.eu