Společnost se rychle proměňuje a dospělí i dospívající se snaží s vývojem kolem sebe víceméně držet krok. Jinak je to však s dětmi, jejichž zdravý vývoj vyžaduje i něco jiného než „rychlé“ mobilní telefony nebo počítačové hry. „Malé děti potřebují i v dnešní postmoderní společnosti dostatek citu, jistoty, bezpečí, naší blízkosti a porozumění,“ říká Jitka Šnypsová, vedoucí Dětských skupin a rehabilitačního stacionáře Příbram.

Jste vedoucí zařízení, jehož název zní Dětské skupiny a rehabilitační stacionář. Vezměme nejdříve tu první část názvu. Co je náplní takzvaných dětských skupin a proč se už nepoužívá výraz jesle?

Dětské skupiny poskytují službu péče o dítě v Dětských skupinách v souladu se zákonem číslo 247/2014 Sbírky v platném znění. Spočívá v pravidelné péči o dítě od šesti měsíců věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo domácnost dítěte ve skupině dětí. Je zaměřena na zajištění potřeb dítěte, jeho výchovu, rozvoj schopností, kulturních, hygienických i sociálních návyků. Název jesle zanikl s přijetím nové legislativy a vymezením služby péče o dítě v takzvané dětské skupině. Tato služba v podstatě jesle nahradila.

Relativně nedávno se celorepublikově vedla debata o tom, že dětské skupiny budou – poté co před několika lety vznikly – opět vedeny jako jesle. Přineslo by vám to nějakou změnu kromě úpravy názvu?

Ano, diskuze odborné i laické veřejnosti na téma jesle versus dětské skupiny byla rozsáhlá. Nakonec byl zvolen podle mého názoru optimální kompromis, to je ponechání již od roku 2016 známého a zavedeného názvu Dětská skupina a rozšíření služby od 1. října loňského roku při splnění daných podmínek i pro děti ve věku od šesti měsíců. Do té doby byla možnost poskytovat tuto službu dětem až od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky. Novela zákona o dětských skupinách od 1. října loňského roku přinesla řadu dalších změn. Například povinnost mít zpracované standardy kvality, změnu kvalifikačních požadavků na pečující osoby v dětských skupinách, zpřísnění řady provozních, hygienických, personálních i stavebně technických kritérií.

Kdo navštěvuje takzvaný rehabilitační stacionář a jaké specifické potřeby tyto děti vyžadují?

Rehabilitační stacionář poskytuje komplexní péči dětem s různými zdravotními specifiky lehčího stupně. Rehabilitační stacionář aktuálně navštěvují děti s lehčími zdravotními a jinými specifiky. Je jim poskytována zdravotní péče ve smyslu ambulantní fyzioterapie, speciálně pedagogické péče a další terapeutické přístupy, například speleoterapie a canisterapie. Výhodou je malý kolektiv dětí a intenzivní individuální péče, ve smyslu skupinové integrace.

Chodí děti do vašeho zařízení každý den, nebo si rodiče mohou vybírat, kdy se jim to hodí?

Výhodou dětských skupin je právě možnost pro rodiče vybrat si docházku dětí pouze některé dny v týdnu, a tak možnost sladit rodinný i pracovní život.

Některé děti ve vašich dětských skupinách vyžadují takzvanou podporu ve smyslu specifických nebo speciálních vzdělávacích potřeb. O co se jedná konkrétně a čím se jejich den odlišuje od ostatních dětí?

Podpora dětí ve smyslu specifických nebo speciálních vzdělávacích potřeb zahrnuje právě již zmíněnou intenzivní individuální péči a podporu jejich psychomotorického vývoje v širším kontextu. Snažíme se podpořit optimální vývoj a rozvoj všech dětí citlivým, empatickým přístupem, reagováním na jejich potřeby a dobrou spoluprací s rodiči, které vnímáme jako důležité partnery.

Přiblížíte denní program dětí, respektive jakými aktivitami se zabýváte v průběhu roku?

Denní program dětí je velmi pestrý, vychází z plánu výchovy a péče, týdenních i denních plánů aktivit dětí. Děti mají v rámci denního režimu zařazeno velké množství různých aktivit zaměřených na rozvoj jejich psychických, motorických i sociálních dovedností. K dispozici mají řadu stimulujících hraček i učebních pomůcek, máme krásnou prostornou venkovní hrací plochu, kde děti zažívají denně společná dobrodružství – let letadlem, řízení hasičského auta a další.

Jak jsou dětské skupiny a rehabilitační stacionář financovány?

K naší velké radosti je po ukončení dotací z Evropského sociálního fondu – Operačního programu Zaměstnanost v souvislosti s novelou zákona o dětských skupinách možnost financování ze státního rozpočtu. Od 1. ledna 2022 se tak děje prostřednictvím systému Ministerstva práce a sociálních věcí. Provoz rehabilitačního stacionáře je financován z prostředků zřizovatele, tedy města Příbram. Příspěvek od rodičů děti činí aktuálně 900 korun měsíčně plus stravné.

V posledních letech probíhá diskuse o inkluzi v různých oblastech společnosti, včetně školního a předškolního vzdělávání. Poskytujete části dětí specifickou péči. Jak se osobně díváte na problematiku takzvaného začleňování neboli inkluzi?

Vzhledem k tomu, že přibývá dětí s různými specifiky a individuálními potřebami, považuji jejich začleňování do hlavního vzdělávacího proudu za optimální. Vždy je ale potřeba přihlížet k individuálním možnostem, potřebám, schopnostem i odůvodněným zájmům každého dítěte nebo žáka. Jinými slovy posuzovat komplexně a individuálně, jaký způsob vzdělávání je pro dítě nejlepší a v případě inkluze zajistit potřebná, doporučená podpůrná opatření. Vždy je důležité umět se naladit na dítě i vnímat jeho potřeby, ne pouze fakt, že má speciální vzdělávací potřeby.

Sledujete děti od velmi nízkého věku. Mění se v posledních letech nějak způsob, jak přijímají svět nebo se učí? Projevil se také vliv pandemie s omezenými možnostmi sociálního kontaktu?

Vnímání světa očima dětí se mění zejména vlivem řady médií, moderní techniky a množstvím nových informací. Malé děti potřebují i v dnešní postmoderní společnosti dostatek citu, jistoty, bezpečí, naší blízkosti a porozumění. V době pandemie covid-19 nebylo omezení sociálního kontaktu pozitivní pro nikoho, ale pro malé děti, které vyžadují velkou míru péče dospělých, bylo jistě méně frustrující než pro děti v mateřských a základních školách.

Už odmala děti mívají v ruce mobilní telefon, společně s rodiči nebo sourozenci sledují televizi, internet nebo počítačové hry. Co to podle vás malým dětem přináší, nebo naopak bere?

Média hrají v životě dětí od útlého věku velkou roli, mohou být pomocníkem při cíleném rozvoji rozumových schopností, nápravy některých řečových vad a dalších specifik. U malých dětí by podle mého názoru měly být mobily, tablety nebo počítačové hry voleny zřídka a pouze jako možný doplněk jejich aktivit. Blízký kontakt dítěte s rodičem nebo jiným dospělým při čtení pohádek, prohlížení obrázků, při společných hrách nemohou média nikdy nahradit.

Projevují se už u malých dětí některé problémy spojené například se všeobecným nedostatkem pohybu?

I u malých dětí je potřeba podporovat a stimulovat pohybové schopnosti, neboť jejich úroveň souvisí s celkovým psychomotorickým vývojem. Pohybové aktivity dětí a principy zdravého životního stylu se snažíme u dětí podporovat v rámci projektu „Se sokolem do života aneb Svět nekončí za vrátky, cvičíme se zvířátky“ dále v projektu „Zdravá 5“ zaměřeném na zdravé stravování a zdravý životní styl. Dětem se snažíme do programu denně zařazovat řadu pohybových, hravých aktivit. U malých dětí je při nedostatečném stimulování a rozvoji pohybových dovedností často riziko opoždění jejich vývoje jako celku.

Dětem poskytujete širokou škálu aktivit pro rozvoj dovedností nebo omezení vlivu různých hendikepů. Co by vám ve vaší práci dále pomohlo?

Méně administrativní náročnosti, i nadále mít dobrou spolupráci s rodiči, se zřizovatelem a vedením Centra sociálních a zdravotních služeb města Příbram.

Jaké máte plány do budoucnosti?

Udržet kvalitní služby zařízení v širším kontextu, zachovat si kvalitní spolupráci s rodiči, aby rodiče, děti i zaměstnanci byli u nás spokojení a šťastní. Rozvíjet aktivity dětí v souladu s novými aktuálními a alternativními trendy v péči o děti. Stále empaticky reagovat na potřeby dětí, podporovat cíleně všechny děti správným přístupem, příjemným klimatem, milými pečujícími osobami, pěkným stimulujícím prostředím.

Stanislav D. Břeň

Jitka Šnypsová

Vystudovala obor Speciální pedagogika (se zaměřením na pedagogiku, psychologii a integrativní speciální pedagogiku) na Masarykově univerzitě v Brně, později absolvovala také manažerské vzdělávání se ziskem titulu MBA. V Dětských skupinách a rehabilitačním stacionáři pracuje od roku 2000, v té době se zařízení zřizované městem Příbram jmenovalo ještě Městské jesle a rehabilitační stacionář.