CHKO Brdy slaví letos deset let od svého vyhlášení. Kahan se tomuto tématu věnoval již v lednovém číslu. V tomto vydání přinášíme přehledový článek Bohumila Fišera a kolektivu ze Správy CHKO Brdy z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Zaměřuje se na oblast návštěvnickou, botaniky, fauny, institucionální i finanční.

Když se ohlédneme za uplynulými deseti lety CHKO Brdy, můžeme konstatovat, že z hlediska návštěvnické došlo k naplnění našeho základního koncepčního dokumentu pro práci s veřejností – Interpretačního plánu CHKO Brdy. V CHKO Brdy dnes máme k dispozici asi 250 km značených turistických tras pro pěší a 195 km cyklotras. Daří se území udržovat bez staveb, veřejných komunikací a s jen minimální infrastrukturou. Nové parkovací plochy, stravování a ubytování vznikají výhradně v obcích a za hranicemi CHKO nebo jejích okrajových částech. 

Od roku 2016 spravujeme webové stránky území a facebookový profil. Profil CHKO Brdy sleduje dnes více než 12 000 lidí a ročně zde přibývá kolem stovky příspěvků. Díky pravidelnému obsahu se daří udržovat vysoký zájem a posilovat povědomí o chráněné krajinné oblasti. 

Vytvořili jsme čtyři nové naučné stezky – Okolím Padrťských rybníků, Jordán, Tok a Tajuplnými lesy Arcibiskupství pražského ke Třemšínu. Snažíme se jejich podobou přispívat k nezastavěnosti Brd infrastrukturou, a tak informace najdete zpravidla na malých gravírovaných kovových panelech umístěných na místních kamenech. 

V srpnu 2023 Vojenské lesy a statky ve spolupráci s AOPK ČR dokončily návštěvnické centrum Dům přírody Brd v areálu loveckého zámečku Tři Trubky. Náklady na rekonstrukci areálu, vybudování vnitřní i venkovní expozice dosáhly 81 milionů korun. Vznik Domu přírody Brd byl spolufinancován částkou 69 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí. Jeho provoz zajišťuje obec Strašice. Návštěvnické středisko přivítalo v prvních dvou letech 40 000 návštěvníků. 

Každoročně pořádáme terénní akce pro veřejnost a školy. Některé z nich jsou dnes již tradiční, jako např. zoologická vycházka na vojenské cvičiště Bahna, vycházky za sovím houkáním nebo pozorování noční oblohy. V roce 2025 vznikla nová Koncepce práce s návštěvnickou veřejností.

Udržet vřesoviště i mokřadní louky

CHKO Brdy můžeme z pohledu botaniky rozdělit na dva typy území. Jednak jsou tu např. kamenné sutě, skalní výchozy či lesy, v nichž je 10 let málo na viditelnou změnu. V protikladu k tomu tu máme intenzivně člověkem využívané plochy historického vojenského prostoru, které se naopak vyvíjejí dynamicky. V souvislosti se vznikem CHKO se rozběhla řada sledování a průzkumů, které „obohatily“ Brdy o nové druhy a poznatky. Na místech, kde po ukončení hospodaření hrozí zánik cenných bezlesých stanovišť, provádíme pravidelné sledování opatření a zásahů, které mají udržet zdejší druhovou bohatost. V tomto ohledu je jednou z našich priorit udržování stovek hektarů vřesovišť na dopadových plochách Tok a Jordán, která patří k největším v ČR, či péče o vlhké a mokřadní louky s porosty kosatce sibiřského. 

Byly tu opětovně objeveny některé z druhů v Brdech dlouhodobě považovaných za nezvěstné. Za zmínku stojí hlavně nález velké populace (dříve v Brdech uváděné) vzácné orchideje horských rašelinných smrčin bradáčku srdčitého, několik menších populací taktéž horského druhu podmáčených smrčin jednokvítku velekvětého a menší populace třezalky pěkné, nalezené zhruba po sto letech na původní lokalitě. Přibylo míst, kde nacházíme citlivé druhy rašelinišť a podmáčených stanovišť, jako jsou rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní nebo vranec jedlový. 

Pozornost byla věnována i tzv. nižším rostlinám. Mezi lišejníky patří k významným nálezům vzácné druhy dutohlávek kamenných sutí (d. horská a d. ztmavlá) a mikrolišejníky žijící na kůře stromů nebo mrtvém dřevě, na sutích a dalších otevřenějších místech. Z pohledu mechorostů si můžeme cenit druhově bohatých slatinišť a slatinných luk (Padrťsko, Pilská, PP Licitanta). 

Zajímavé jsou i mykologické nálezy, které se kupodivu nesoustředí jen na les. Nejcennějšími objevy posledních let jsou v Brdech malé pestrobarevné houbičky voskovky, čirůvečky a závojenky, rostoucí na rašelinných nebo smilkových loučkách (PP Licitanta, Bor, Skelná huť, PR Klobouček). Bylo tu nalezeno kolem 20 druhů hub „voskovkových trávníků“ patřící mezi ohrožené druhy podle červeného seznamu. Opomenout však nemůžeme ani řadu významných druhů vázaných na staré lesy a mrtvé dřevo, které byly nalezeny v lesních rezervacích v jižních Brdech.

Nejslavnější bobři na světě

Z pohledu živočichů je CHKO Brdy ostrovem klidu v osídlené, a hlavně rušnými silnicemi rozčleněné krajině. Není proto divu, že i na poli zoologie přišly za uplynulých 10 let v tomto území nové objevy. 

Lesy postupně přirozeně znovuobjevily některé velké šelmy. Opakovaně se tu objevují mladí jedinci rysa ostrovida při svém hledání vlastního teritoria a partnera pro rozmnožování. K trvalému usazení chybí jen krůček, aby se tu potkali ve správnou chvíli. Postupně se sem vrátil také vlk obecný. V roce 2023 se nám podařilo potvrdit, že tu založili rodinu. Oba tyto druhy jako vrcholoví predátoři pomáhají mj. regulovat stavy spárkaté zvěře, a přispívají tak ke snazší přirozené obnově zdejších lesů. 

Klidný prostor CHKO využil ke svému návratu také bobr evropský. Bobři od Padrtí jsou dnes bez nadsázky nejslavnějšími bobry na světě. O jejich prospěšném konání informovala média napříč severní polokoulí. V území, kde nejsou omezováni těsnou blízkostí lidských sídel, přetvářejí v minulosti meliorovanou krajinu a přirozeně zpomalují odtok vody. Svou činností mimoděk vytváří i vhodné životní prostředí pro celou řadu na vodu a mokřady vázaných organismů. 

Také ptákům se v Brdech daří. Dlouhodobě zde vyvádí mladé orel mořský. Brdy jsou jedním z nejvýznamnějších území ve středních Čechách pro výskyt lesních sov kulíška nejmenšího či sýce rousného. V lesních rezervacích jižních Brd pravidelně hnízdí datlík tříprstý. Dlouhodobě sledujeme hnízdění čápů černých, které v minulosti proslavila prostřednictvím Africké odysey brdská čápice Kristýna. Krutihlav obecný zde nachází pro něj důležité přestárlé ovocné stromy či jiné dřeviny v místech zaniklých obcích. Vhodnou péčí o louky vytváříme příznivé podmínky pro chřástala polního a bekasinu otavní. 

Díky koordinaci armádního výcviku s potřebami ochrany přírody se nám daří udržovat odkryté plochy vojenských cvičišť Felbabka a Hrachoviště plné louží. Tím podporujeme populace obojživelníků – čolka obecného a velkého, skokana štíhlého či kuňky žlutobřiché. Společně s nimi se tu daří i vodním bezobratlým, např. vážkám, ale také korýšům listonohovi letnímu a žábronožce letní. Úpravou rybářského hospodaření na rybnících a tvorbou tůní na dříve odvodněných lokalitách se obojživelníci vracejí i do těchto pro ně v minulosti nehostinných míst. 

Péči věnujeme také potokům. V místech, kde byly historicky nevhodně upravené, spolupracujeme na jejich návratu k přírodnímu stavu. Tím přispíváme k udržení populací např. vranky obecné, mihule potoční či raka kamenáče, kterého máme i v logu území. Za uplynulých 10 let proběhla v území CHKO Brdy celá řada zoologických studií se zajímavými výsledky. Jmenujme přibližně po 40 letech nález tesaříka zavalitého či potvrzení genetické jedinečnosti brdských pstruhů obecných.

Nové „maloplošky“

Po zrušení Vojenského újezdu Brdy vyvstala potřeba zajistit účinnou územní ochranu některých menších lokalit, především tam, kde nebyly dostatečně pokryty zonací CHKO Brdy. Z dřívějších osmi MZCHÚ (Maloplošná zvláště chráněná území) na území CHKO jsme zvedli počet na 14. Nově přibyly čtyři PP (Přírodní památky) – Jindřichova skála, Louky pod Palcířem, Vystrkov a Licitanta, a dále dvě PR (Přírodní rezervace) – Koníček, Klobouček. Nově chráníme širokou paletu dochovaných přírodních stanovišť: podmáčené, rašelinné a smilkové louky, skalní suti a zachovalé lesní porosty, ale i paleontologická naleziště.

Nové památné stromy

V uplynulých deseti letech jsme v CHKO Brdy vyhlásili šest nových památných stromů – Dub na Záběhlé 1 – dvoják, Dub na Záběhlé 2, Klen na Hrachovišti, Douglaska na Třech Trubkách, Dub u Valdeka a Jedle pod Okrouhlíkem. Celkově tak máme chráněno v rámci CHKO Brdy osm památných solitérních stromů včetně již dříve vyhlášeného Orlovského buku a Teslínského buku. Dále jsme vyhlásili skupinu památných stromů Lípy v Míšově (skupina dvou lip) a stromořadí Alej na Záběhlé, čítající 76 vyhlášených jedinců (javory, jasany, jírovce a další druhy). 

Jedince, kteří svými charakteristikami významně přesahují běžný standard, avšak nebyly vyhlášeny za památné, evidujeme ve veřejně přístupné databázi Stromy v Brdech, jako tzv. Story mapu v prostředí ArcGIS (viz stromyvbrdech.nature.cz).

Péče o předměty ochrany

Za prvních 10 let existence CHKO Brdy jsme na zlepšení a udržení předmětů ochrany rozdělili necelých 47,5 milionu korun z dotačních prostředků ministerstva životního prostředí.

Nejvíce prostředků jsme vyčlenili na podporu lučních biotopů pastvou a sečí (asi 18,6 milionu korun). Není divu, jedná se totiž o nejcennější části CHKO Brdy vyžadující pravidelnou péči. Každoročně se tak spásá celkem 90 ha luk na lokalitách Padrtě, Hrachoviště, Felbabka (skot) a Vystrkov (ovce a kozy). Tyto louky jsou poměrně rozsáhlé, členité a často nerovné s roztroušenými dřevinami, takže pastvu jsme zvolili jako nejvhodnější péči. Další formou péče o luční společenstva je seč, a to převážně ruční křovinořezem včetně odklizení vzniklé biomasy, nejčasněji z důvodu výrazného podmáčení a nerovného terénu. Takové louky najdeme okolo Věšína v EVL (Evropsky významná lokalita) Niva Kotelského potoka, v PP Trokavecké louky, na Loukách pod Palcířem, u Drahlína v PP Licitanta nebo třeba na Skelné Huti. Celková plocha sečí je dnes asi 22 ha. 

Zachování bezlesí jsme podpořili i výřezem náletových dřevin v celkové sumě 5,6 milionu korun. Výřez nejvíce probíhal na Toku a Jordánu, kde zarůstají cenná vřesoviště. Zde bylo vyklestěno kolem 38 ha zapojeného porostu dřevin. Bohužel se nám nepodařilo najít shodu na použití řízeného vypalování jako nejefektivnější, nejpřirozenější, ekonomicky nejvýhodnější a díky pyrotechnické zátěži v podstatě jediné možné dlouhodobé péči o zdejší společenstva. Výjimkou zůstává jeden hektar řízeně vypáleného vřesového porostu na Jordánu v roce 2016. Výřezy dále proběhly i na dalších lokalitách, převážně v oblastech bývalých vesnic – Hrachoviště, Kolvín, Felbabka, nebo např. v PP Vystrkov či PP Licitanta. 

Na podporu lesních stanovišť jsme za 10 let trvání CHKO rozdělili 15,2 milionu korun. Podporovali jsme zejména zvyšování podílu stanovištně původních dřevin a ochranu výsadeb i přirozeného zmlazení před zvěří oplocením. V průměru jsme každý rok podpořili výsadby 20 000 sazenic melioračních a zpevňujících dřevin – 15 000 jedlí, 5000 listnatých stromů, zejm. dub, buk), 2000 m oplocení a 350 individuálních ochran. 

Z dotačních prostředků jsme v letech 2024 a 2025 podpořili instalaci a péči o ptačí budky, dále jsme podpořili sběr odpadků a zpracování vědeckých studií zkoumajících zdejší faunu.

Na odbornou arboristickou péči u významných a památných stromů jsme věnovali celkem 2,8 milionu korun. 

Do vybudování naučných stezek jsme vložili téměř 800 000 korun. Na geodetické zaměření nebo označení zvláště chráněných území či památných stromů podle zákonných požadavků včetně tvorby informačních panelů směřovalo dalších 1,7 milionu korun. 

Úsilí jsme věnovali i zvýšení zadržování vody v krajině a vytvoření biotopů pro vodní živočichy prostřednictvím tvorby tůní. Za uplynulých 10 let tůně vznikaly jak v lesích (celkově 19 tůní o celkové ploše asi 1275 m²), tak na ploše bezlesí (celkově 31 tůní o celkové ploše přibližně 1777 m²), přičemž další tůně byly obnoveny. Celková hodnota těchto opatření činila 1,4 milionu korun. 

Na většině z výše zmíněných opatření jsme spolupracovali s uživateli pozemků, a to nejvíce s Vojenskými lesy a statky ČR, se společností AP lesnická (dříve Arcibiskupství pražské), s drobnými vlastníky pozemků v CHKO Brdy, neziskovými společnostmi a s dalšími partnery podílejícími se na realizaci prací v zájmu ochrany přírody. Nelze opomenout ani pomoc z řad dobrovolníků, kteří se pravidelně zapojují do potřebných činností pro zdejší přírodu. 

CHKO Brdy by i nadále měla zůstat ostrovem horské přírody uprostřed Čech pro rostliny, živočichy i pro aktivní odpočinek lidí. Zmíněnou péči o předměty ochrany bychom chtěli zachovat nadále aspoň ve stejném rozsahu. 

Bohumil Fišer a kolektiv
Správa CHKO Brdy z AOPK ČR

Oslavy 10 let CHKO a plány do budoucna

V rámci oslav 10 let trvání CHKO Brdy je připravena putovní výstava Brdy zblízka i zdálky. Na více než 40 velkoformátových fotografiích jsou představeny krásy tohoto chráněného území. Výstava započala v Mníšku pod Brdy, letos ji bude možné zhlédnout v Praze, Plzni, Jincích, Berouně, Spáleném Poříčí, Strašicích či Dobříši. Doplní ji i besedy s promítáním filmu Brdy – ostrov horské přírody uprostřed Čech. 

Na výročí se zaměří i program Dne Země v Domě přírody Brd. „Ve spolupráci s obcí Strašice vzniká poslední z plánovaných naučných stezek na území CHKO Brdy, a to naučná stezka na Lipovsko. Plánujeme ji dokončit a otevřít veřejnosti v rámci oslav jubilea,“ uvedl Bohumil Fišer. 

Výroční akce vyvrcholí setkáním se starosty podbrdských obcí, zástupci Středočeského a Plzeňského kraje. V následujících letech by měly pokračovat tradiční akce pro veřejnost ve spolupráci s Domem přírody Brd. Návštěvníci se mohou těšit na vycházky za sovím houkáním, zoologické vycházky na vojenské cvičiště Bahna, pozorování noční oblohy, lesnické vycházky do přírodě blízkých lesů a další aktivity. Ve spolupráci s Domem přírody Brd se plánuje také rozšíření nabídky programů především pro školní, ale i jiné cílové skupiny. 

Do budoucnosti by mělo být otevřeno druhé návštěvnické středisko v jižní části území CHKO Brdy a dobudována síť nástupních míst s parkovišti po obvodu území. 

„V rámci péče o předměty ochrany CHKO Brdy jsme vedle již standardních prostředků Programu péče o krajinu podpořili přípravu a následně schválili několik projektů vlastníků a nájemců pozemků do Operačního programu životní prostředí – zjednodušené metody vykazování v celkovém objemu přes 30 milionů korun na následující čtyři roky,“ dodal Bohumil Fišer. Projekty jsou zaměřené především na udržení cenného bezlesí výřezem, pastvou a kosením a na zlepšení zadržování vody v lese.